Reisinger, Václav

Václav Reisinger

* 14. 2. 1828 Praha

† 12. 1. 1893 Berlín, Německo

tanečník, baletní mistr, libretista, herec

Psán též Věnceslav, Wenzel, Václav Julius. Pocházel z rozvětvené rodiny tanečníků. Strýc Eduard (1821 Jihlava–1886 Vídeň) byl sólistou vídeňského Carltheater. Dva Eduardovi synové převzali jeho školu ve Vídni. Z nich Johann Ne­pomuk (1849–1914) se 1900 neúspěšně uchá­zel o místo baletního mistra ND. R. sestry Ma­rie (nar. 1824) a Dorothea (nar. 1838) byly tanečnicemi ve StD a PD 1859–65. Manželka Emilie, roz. Kepplerová (1848–1919), byla só­listkou ND 1882–84 a jejich dcera Emilie (nar. 1880) působila kolem 1900 jako sólistka baletu v Drážďanech.

R. začínal ve StD 1842 v dětských rolích ja­ko žák Rainoldiho, postupně byl figurantem (1846/47), tanečníkem a současně hercem čes­kého souboru (1849–51). V choreografiích ba­letního mistra Kilányiho (1850–51) tančil role romantického repertoáru (Phoebus, Esmeralda, h: Pugni; Cuno–Hilarion, Gisella, h: Adam; Diavolino, Katarina čili Dcera banditova, h: Pugni). 1853/54 byl sólistou a baletním mistrem dvorního divadla v Drážďanech. Spolupra­coval s kapelníkem Kredlerem, který přizpůso­boval jeho choreografickým potřebám hudbu k baletům Satanella (ch. dle P. Taglioniho, h: Pugni) a Das schöne Mädchen (h: Adam, obojí 1853). Málo je známo o jeho působení na dal­ších německých scénách: v Königsbergu [Krá­lovec, Kaliningrad] byl ve sboru, v Hamburku uvedl 1856 balet Mephistophella na Kredlero­vu hudbu, z Brém se vrátil 1860 do Prahy.

Ve svém druhém pražském období 1860–64 byl tanečníkem a baletním mistrem StD a od li­stopadu 1862 i nově otevřeného PD, protože balet StD sloužil až do března 1864 oběma scé­nám. V obou divadlech připravoval každodenně taneční čísla v operách a hrách se zpěvy. Nastu­doval několik baletů, včetně velkého výpravné­ho kusu Die Entführung durch die Luft (1862). Uplatnil se v nich i jako sólista, zdá se však, že nepatřil k vynikajícím tanečníkům.

V březnu 1864 opustil Prahu a odešel do ber­línského Woltersdorffsches Theater (1865/66), 1866–72 byl v městském divadle v Lipsku. V Moskvě hostoval jako choreograf již 1871 při přípravě baletu Volšebnyj bašmačok, ili Sendrilona a 1873 se stal vedoucím baletu Vel­kého divadla. Byl prvním choreografem Čajkovského baletu Labutí jezero ([Lebedinoje ozero], 20. 2. 1877, 4. 3. podle rus. kalendáře). 1880–81 působil ve Viktoria Theater v Berlíně. V únoru 1882 přišel znovu do Prahy, aby se stal šéfem baletu ND v budově otvírané po požáru. Současně byla angažována i jeho manželka. Ještě před otevřením ND uvedl několik baletů v Novém českém divadle, mezi nimi 4. 9. 1883 Saltarello, kde poskytl příležitost sólistovi A. Bergerovi v hlavní roli. V nové budově ND nastudoval tance do přibližně 20 oper, operet a činoher (mj. do Smetanovy Libuše a Čertovy stěny), jež byly ceněny pro vhodnou choreogra­fii a dobré kostýmy. Uvedl však pouze jeden balet na vlastní libreto s hudbou K. Kovařovice Hašiš (19. 6. 1884), kritizovaný za plytký ná­mět z orientu i nepůvodní choreografii. Pole­mikou kolem Hašiše vyvrcholily konflikty, kte­ré měl R. svedením divadla a režiséry v otázkách prestiže baletního souboru. V říjnu 1884 z ND odešel (na jeho místo nastoupil A. Berger) a stal se ředitelem a choreografem cir­kusu Solomonskij v Moskvě (1884–86). 1887 se ucházel o angažmá v Theater Unter den Lin­den v Berlíně. Svou kariéru ukončil v Německu jako ředitel cirkusu Renz, pro který připra­voval efektní baletní pantomimy a výpravné podívané (Stella, Stuttgart 1891, Darmstadt a Norimberk 1892, Berlín 1893; Weihnachtsmärchen na hudbu K. Flinsche, Darmstadt a Norimberk 1892; Hans Sachs im Schlaraffen­land na Flinschovu hudbu, Berlín 1893).

Byl průkopníkem romantického baletního stylu. Těžiště jeho činnosti bylo v Moskvě, kde měl klasický balet velkou tradici a kde mohl realizovat své představy. Pražské pod­mínky, v nichž měl balet málo samostatnosti a sloužil jiným žánrům, mu podobnou aktivitu neumožnily.

Choreografie

Ve StD: 1860: Die Liebe auf dem Lande oder Das schlecht bewachte Mädchen [Marná opatrnost], libr. [Dauberval], h: čes. lid. a populární popěvky; Die ungleichen Bräute, libr. a ch.: R., h: růz. aut.; Die Marketenderin, libr. Saint-Léon, h: Pugni; Saltarello, čes. 1861 Poskakující ženich v nesnázích, libr. Frappart, h: ?, role Saltarella; 1861: Die vier Jahreszeiten, tance z Verdiho opery Die sizilianische Ve­sper, úprava a ch: R.; Die alte und die neue Zeit, čes. Starý a nový věk, řada společenských tanců, h: Jos. Fischer, role Skočdopole; Der ländliche Freier, h: růz. aut.; 1862: Die Polka vor Gericht, libr. H. Vogel, ch: R. dle H. Vogela, h: Tauwitz; Ein Volksfest in dem Champs Elysées, čes. Národní slavnost v Champs Ely­sées (1. část baletu Sitala oder Das gaukler Mädchen), h: ?; Die Entführung durch die Luft, česky Únos vzduchem, úprava a ch. R., h: J. Fischer. • V PD a ND: 1863: Honba na medvěda, „uherský nár. balet“, h: růz. aut.; Ein Faschingstraum, čes. Masopustní sen, libr. a h: ?; 1882: Lesní panna a cikán, libr. R., h: růz. aut.; 1883: V lesním zátiší, libr. R. [snad Die Waldein­samkeit, Lipsko 1869], h: růz. aut.; Saltarello, libr. Frappart, h: Strebinger; 1884: Hašiš, libr. R., h: Kova­řovic. • V Lipsku: 1866: Saltarello, libr. Frappart, h: Strebinger; Der Haschisch Trank, libr. R., h: ?; 1867: Des Kindes Weihnachtstraum, libr. a h: ?; Die Liebe auf dem Lande oder Das schlecht bewachte Mädchen [Marná opatrnost], libr. Dauberval, h: růz. aut.; 1868: Giselle oder die Wilis, libr. Saint-Georges, Coralli, Gautier, ch: Coralli, Perrot, h: Adam; Die Kirmes im Zillerthal, libr. R., h: ?; Die Marketenderin und der Postillon, libr. Saint-Léon, h: Pugni; 1869: Die Waldeinsamkeit oder Der geplagte Schulmeister, libr. R., h: ?; 1870: Der Alpen-Strauss oder Ein Traumleben am Nonnensee, libr. R., h: ?; Eine ungarische Hochzeit, libr. R., h: nár. melodie, patrně varianta baletu Honba na medvěda; 1871: Tänzerinnen auf Reisen, libr. ?, h: Pugni. • V Moskvě: 1871: Volšebnyj bašmačok ili Sendrilona, libr. K. F. Valc, h: Mühldorfer, j. h.; 1873: Prervanoje ujediněnije, libr. ?, h: Mühldorfer–Gerber; Kaščej, libr. ?, h: Mühldorfer–Gerber; 1875: Stella, libr. ?, h: Mühldorfer–Gerber; Ariadna, libr. ?, h: Ger­ber, ch: R. a Petipa; 1877: Lebedinoje ozero, libr. Bě­gičev, Gelcer, h: P. I. Čajkovskij; 1878: Babuškina svaďba [Flik a Flok], libr. P. Taglioni, úprava R., h: Hertel, úprava Gerber a Bichner.

Prameny a literatura

Div. cedule StD 1842–62, PD 1862–83, NMd. – Aufnahmsbogen vom Jahre 1843, Bezirk Smichow (zde datum nar.), Archiv hl. města Prahy. – Korespondence s řediteli čes. di­vadla, Národní archiv (dříve SÚA), fond ND–balet. • Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1846 až 1869; Bohemia 13. 4. [zkušební vyst. v StD] a 8. 5. 1860; Čas 14. 1. 1861 [kritika tan. výkonu]; Národní listy 1. 8. 1861, 2. 10. 1862, 3. 1. 1863, 1. 6. 1864, 4. 2. a 14. 6. 1882, 3., 4. a 6. 7. 1883, 28. 10., 5. a 14. 11. 1884; H[álek]: Z Prahy a z venkova, Divadlo, Lumír 13. 1. 1863; Dalibor 3, 1881, s. 273; 5, 1883, s. 322 [Hašiš]; 6, 1884, s. 235 [Hašiš], 407; Divadelní listy 4, 1883, s. 166; 5, 1884, s. 30, 38; Pokrok 28. a 30. 10. 1884; Teuber III, 656, 875; J. Slonimskij: Mastěra baljeta, Moskva 1937, s. 269; L. Novák: Pásmo vzpomínek, 1941, s. 38; L. Hájek: Paměti A. Bergra, 1942, s. 114–115, 119–122, 126–127, 129; L. No­vák: Stará garda Národního divadla. Činohra–Ope­ra–Balet,1944; V. Žitomirskij: Baljety P. I. Čajkov­skogo, Moskva 1950, s. 46; J. Slonimskij: The Bolshoi Theatre Ballet, Moskva 1956, s. 6; Javorin, s. 75; L. Schmidová: Československý balet, 1962, s. 12, 14, 16; E. Rebling: Ballett von A bis Z, Berlin 1966; Kittl: Opera StD 1824–62; A. Kittl: Činohra StD 1824–62; W. Rebling: Marius Petipa–Materijali Vospominanija, Leningrad 1971; I. Turska: Przewod­nik baletowy, Kraków 1973; M. H. Winter: The Pre-Romantic Ballet, London 1974; Laiske: Dramatur­gie; B. Brodská: Dějiny českého baletu do roku 1918, skripta HAMU, 1983, s. 47, 49, 56–57, 62, 65, 75–80 [chybné datum úmrtí]; V. Vašut: Baletní libre­ta, 1983; R. Raab: Biographisches Index des Wiener Opernballetts von 1631 bis zur Gegenwart, Wien 1996, s. 399; B. Brodská: Labutí jezero před sto lety, Národní divadlo 106, 1988/89, č. 2, s. 9; F. Hennenberg: 300 Jahre Leipziger Oper, München 1993; L. Klosová–A. Scherl: Prozatímní divadlo, Divadelní revue 6, 1995, č. 3, s. 87; B. Brodská: V. R. a jeho příbuzní, předn. na symposiu HAMU, listopad 2002, rkp. • The Dance Encyclopedia; ČHS; Baljet enciklopedija (hesla Bolšoj těatr a Reisinger s chybnými fak­ty); Reclams Ballettlexikon; Oxford Dictionary of Ballet [úmrtí 1892]; NDp [s datem nar. 14. 4.]; ÖBL; Ulrich 1997; Česká divadla; Český taneční slovník.

Životní události

• 14. 2. 1828: narození, Praha
  
• 12. 1. 1893: úmrtí, Berlín, Německo
  

Další jména

Věnceslav,  Wenzel,  Václav Julius

Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 440–442
Autor: Božena Brodská, Jana Holeňová