Peréchon, Mathilde

Mathilde Peréchon

* 26. 11. 1841 Frankfurt n. M., Německo

† po 1873

zpěvačka

Vl. jm. Swoboda, křtěná Mathilde Katharina Anna. Dcera herce a zpěváka StD Josefa Swo­body a zpěvačky Antonie Rosalie Peréchonové (nar. 1816 Vídeň, zemř. 1846 Frankfurt n. M.), od níž převzala umělecké jméno. Sestra zpěvač­ky Angely Peréchon-Alsdorfové (zemř. 19. 3. 1881 v Rize). Matka zpěvačky Eugenie Perécho­nové (nar. asi 1870), která působila 1891/92 v pražském německém divadle.

Své první známé angažmá získala P. nejpo­zději 1861 v Brně. 21. a 26. 4. 1865 hostovala jako členka brněnské opery v Praze ve StD a od června zde byla angažována. 7. 6. 1866 se pro­vdala za K. F. Leidenfrosta, vídeňského obchodníka, syna továrníka z Brna–Zábrdovic. 17. 9. 1866 se jí narodila v Praze dcera Gertrud Johanna Mathilde. V divadle i na koncertech vystupovala i nadále pod jménem „Frau Peré­chon“. Ve StD formálně setrvala do 1873, od druhé poloviny roku 1872 však byla delší dobu nemocná a pak už nebyla obsazována. Její dal­ší divadelní a životní dráha není známa.

P. byla ceněnou mezzosopranistkou. O větší úkoly se 1866–67 dělila s předčasně zemřelou J. Schmidt-Procházkovou, od 1869 s A. Plode­kovou, která přebírala spíše postavy oboru „Spiel-Alt“. Po prvních dvou pohostinských vystoupeních v rolích Nancy (Flotow: Martha) a Azuceny (Verdi: Troubadour), vlídně přija­tých kritikou a zejména publikem, vytvořila P. řadu velkých postav především v operách Ver­diho, Meyerbeerových a Wagnerových, jež zů­stávaly po celou dobu jejího angažmá na repertoáru StD. Účinkovala též v řadě novinek (byla první pražskou Mignon, Thomas: Mignon, 1869). Byla jí sice upírána schopnost zvládat dramaticky vypjaté a démonické polohy (Ort­rud, Wagner: Lohengrin,1865), lyrické party však přednášela s niterným zaujetím a herecky zvládala každou roli, jež se zásadně nevymyka­la jejímu typu.

Role (ve StD)

1865: Nancy (Flotow: Martha, j. h. i v angažmá), Azucena (Verdi: Der Troubadour, j. h.), Filippa Catanese (Prechtler–Sulzer: Johanna von Neapel), Gundula (Herther: Die drei Räthsel oder Der Vogt von Canterbury), Třetí dáma (Mozart: Die Zauberflöte), Ortrud (Wagner: Lohengrin), Páže Urbain (Meyerbeer: Die Hugenotten), Kaled (Mail­lart: Lara); 1866: Fides (Meyerbeer: Der Prophet), Arsaces (Rossini: Semiramis), Fatima (Weber: Obe­ron), Bertha, hraběnka z Blankensee (Ernst II., vévo­da: Santa Chiara, prem.), Paní Reich (Nicolai: Lusti­ge Weiber von Windsor), Martha (Gounod: Faust und Margarethe), Donna Elvira (Mozart: Don Juan), Ire­ne (Donizetti: Belisar), Hedwig (Rossini: Wilhelm Tell), Ulrika (Verdi: Maskenball), Pamela (Auber: Fra Diavolo), Ganymed (Suppé: Die schöne Galat­hea); 1867: Bertha, hraběnka von Stahleck (Bruch: Loreley), Fatme (Flotow: Zilda), Brigitte, hospodyně (M. Kässmeyer: Das Landhaus Meudon), Olfriede (Westmeyer: Der Wald bei Hermannstadt), Juliette (Leszetitzky: Die erste Falte), Orfeus (Gluck: Orfeus); 1868: Klara (Kittl: Bianca und Giuseppe); 1869: Mignon (Thomas: Mignon); 1870: Eboli (Ver­di: Don Carlos); 1871: Magdalena (Wagner: Die Meistersinger von Nürnberg); 1872: Gertrud (Tho­mas: Hamlet).

Prameny a literatura

Archiv hl. města Pra­hy: matrika oddaných fary kostela sv. Jindřicha v Praze na Novém Městě, 1863–72, sign. JCH O 14, s. 107 (zde datum nar. Mathilde P.); matrika naroze­ných fary kostela sv. Jindřicha, sign. JCH N 26, 17./29. 9. 1866 (nar. dcery). – Cedule StD 1865–73, NMd. • Theater-Journal [Brünn] für das Jahr 1863,s. [4]; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1866, s. 12 [angažmá]; 1874, s. 16 [odchod z angažmá]; Teuber III, s. 633, 658, 666–668, 876; Bohemia 21. a 27. 4., 19. 11., 3. 12. 1865; 9. a 11. 1., 11. 2. 1866; 9. 1., 22. 2. 1867; 20. a 21. 1. 1869; 2. 10. 1891, příl. s. 2.; Dalibor 13, 1891, s. 261; Lomnäs–Strauss, rejstřík ve sv. I, s. 346 [koncerty]. • Ulrich 1997; Kutsch, sv. 6.

Životní události

• 26. 11. 1841: narození, Frankfurt n. M., Německo
  
• po 1873: úmrtí
  

Další jména

Swoboda , Mathilde Katharina Anna

Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 388–389
Autor: Adolf Scherl