Grondona, Emma
Do Prahy přišla ze Záhřebu a jako tanečnice se poprvé uplatnila v české skupině někdejšího pražského a brněnského německého režiséra Adolfa Baumanna, která uváděla od 1. 7. 1893 asi měsíc v Berlíně v divadle Unter den Linden sérii německých představení Smetanovy Prodané nevěsty (ch. a tanečník A. Berger). 1. 9. 1898 hostovala G. pro angažmá v pražském německém divadle (Bayer: Die Puppenfee), kde do 1904 působila jako sólistka a baletní mistryně. Její další kariéra není známa.
Vystupovala především v tanečních vložkách v operách; samostatných baletů mělo divadlo v repertoáru málo. Ztělesňovala němé operní role (1899 Fenella, Auber: Die Stumme von Portici, 1900 Helena, Meyerbeer: Robert der Teufel) a tančila sólové výstupy, pas de deux nebo pas de trois: ve Weingartnerově opeře Genesius provedla pantomimu na biblické téma (1899), spolupůsobila v pohybovém seskupení v Gluckově opeře Paris und Helena (1901), účinkovala v tanci kněžek a ve Velkém bakchanále v choreografii A. Bergera v Saint-Saënsově opeře Samson und Dalila (1903) a ztělesnila sultánovu bajadéru v příběhu z křižácké války (P. de la Nux: Zaire, 1903). Zvláštní interpretační problém řešila jako tanečnice v celovečerní poemě Gemma, která kombinovala mluvené slovo, hudbu a tanec v příběhu o milostném vztahu nemanželské dcery hraběte s jeho legitimním synem. Projevila choreografickou vynalézavost v zobrazování různých prostředí v módních jednoaktových pantomimách z civilního života (např. domácnost po odjezdu a nečekaném návratu tchýně, Reisesaison, 1903). V „mimovaném dramatu“ Die Hand vedla pohyb mluvících činoherců v kriminální historce, v níž se v bytě tanečnice setká lupič a její milenec.
Ač pražská kritika pojímala balet spíše jako nutnou daň divadelní zábavě a nevěnovala mu mnoho místa, upoutala G. pozornost svým něžným zjevem, dokonalou pohybovou technikou a výrazovou vyspělostí.
Role (v baletech)
1899: Ein Tag in Prag (bal. fantazie, 1 jedn., h: Lincke, ch: Poggiolesi); Vor der Vorstellung (bal. scéna, 1 jedn., h: Bayer, ch: Poggiolesi); Vergissmeinnicht (tan. pohádka, 1 jedn., h: Goldberger, r: J. Hassreiter, ch: Poggiolesi, G. tančila Fialku Maju); 1901: Die Rekruten (balet, h: Schuh, libr. a ch: Poggiolesi); Die Tänzerin auf Reisen (bal. pantomima, 1 jedn., h: sestavil Hoguet, ch: Poggiolesi, role tanečnice Marie Gardelle); 1902: Carneval in Venedig (balet, 1 jedn., h: Berté, ch: Boggio); 1903: Gemma (tan. poema, h: Zichy, ch: Smeraldi, G. tančila roli Olympie); 1904: Phantasien in Bremer Ratskeller (tan. divertissement, h: A. Steinmann, ch: Strigel).
Choreografie
1900: Die schöne Gärtnerin (tan. divertissement, h: Manas, prem.); 1901: Görner: Dornröschen (vánoční pohádka); 1902: Die Hand (mimodrama, 1 jedn., text: Berényi); Joël: Sonntagskind (vánoční pohádka); 1903: Vergissmeinnicht (tan. pantomima, h: Goldberger); Reisesaison (tan. pantomima, 1 jedn., h: Guttmansthal); 1904: Gundlach: Rosenfest (vánoční pohádka).
Prameny a literatura
Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1899, s. 17; L. Hájek: Paměti Augustina Bergra, 1942, foto za s. 176, s. 188, 226; Gremlicová: Taneční umění NDT.
Životní události
- ?: narození
- ?: úmrtí
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 172–173
Autor: Dorota Gremlicová