Filipi, Olga

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 30. 1. 2017, 10:00; Jakubcova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Olga Filipi
* 6. 8. 1923 Praha
tanečnice, kostýmní výtvarnice


Vl. jménem Vaňková, provd. Jerneková. Absolvovala obor divadelní kostým na Rottrově reklamní škole módy ve Vídni 1943 a navštěvovala 1943–47 výtvarnou akademii ve třídě svého strýce J. J. Filipiho, jehož jméno převzala. V tanci byla žačkou Z. Zabylové, H. Štěpánkové a R. Brauna. V divadlech byla v angažmá jako tanečnice a kostýmní výtvarnice: SND Bratislava 1945–47, Liberec 1949/50, Olomouc 1951–58 (1955 ukončila taneční kariéru), poté byla ve svobodném povolání. Vynikala v dramatických rolích, např. tit. role ve Viktorce (1951), Zarema v Bachčisarajské fontáně (1953), Princezna tvrdého srdce v Soli nad zlato (1954). Její kostýmy byly funkční, respektovaly potřeby tance, kombinovala v nich realistický přepis historických kostýmů s moderními prvky a zdůrazňovala detaily. Spolupracovala na řadě baletních inscenací i v divadlech mimo své angažmá, věnovala se především hudebnímu divadlu a navrhovala kostýmy pro režie svého manžela, K. Jerneka (v ND Praha např. Arabella, Elektra, Piková dáma, Bohéma, Káťa Kabanová, Věc Makropulos, Silnice, Libuše). Z jejích kostýmních výprav: v Olomouci balety: Viktorka a Karneval (1951), pp. Sůl nad zlato (1954) a pp. Král Lávra J. Doubravy (1955); v Ústí n. Labem Šmokův choreografický debut: ValčíkySvatební košile a Karneval (1958); v Kladně Z pohádky do pohádky (1959). Se svými kostýmními návrhy se účastnila řady výstav, samostatně vystavovala ve Vídni 1965, v Buenos Aires 1968, v Antverpách 1969, v Reggio Emilio 1973.


Literatura

S. Š.: Filipiová Olga in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988

Životní události

  • 6. 8. 1923: narození, Praha

Další jména

Vaňková , Jerneková


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 74