Blahoutová, Marika

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 25. 1. 2017, 11:20; Jakubcova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Marika Blahoutová
* 9. 9. 1973 Jablonec nad Nisou
tanečnice, choreografka


Provd. Hanušová. Absolvovala Experimentální taneční školu v Liberci 1992, stáž v Eternia Dance Theater ve Švédsku 1992 a TK HAMU 1999 (choreografie). Angažmá: Liberec 1990/92, Pražský komorní balet 1992–99, Ballet Theater Augsburg 1999/2000. Všestranně vybavená tanečnice s jemným, lyrickým a dívčím projevem. Z rolí např. tit. role ve Sněhurce (Liberec 1991); v PKB byla jednou ze stěžejních sólistek ansámblu, citlivě ztvárnila sólové party, z nichž mezi vrcholné výkony patřil duet s M. Plzákovou V mlhách (ch. P. Zuska, 1997), dále tančila v titulech Z mého života, Trio g-moll, Holoubek, Zjasněná noc, Po zarostlém chodníčku, Čtyři biblické tance (projekt P. Tyce), Smrt a dívka, Piccolo Mondo, Stoolgame, Šest tanců; v Augsburku tančila vShaker Loops a Paradise Twice (ch. J. Heckmann). Představila se i jako invenční, muzikální a citlivá choreografka, která má smysl i pro nadsázku, humor a komiku, nastudovala např. krátké balety Toman a lesní panna na hudbu Z. Fibicha, Tak dost a Jaké bude počasí (h. D. Israel), Setkání dvou světů (h. J. Dohnal), Druhé oko (h. O. Adámek). Samostatné celovečerní představení složených titulů nazvané Po oříšku uvedla v Praze a v Jablonci n. Nisou (1999). Získala několik ocenění za choreografickou práci: nominaci na cenu Thálie 1997 za roli Vdovy v Holoubkovi, na celostátní choreografické soutěži v Olomouci 1998 byly oceněny její choreografie Toman a lesní panna (h. Z. Fibich) a Tak dost.


Literatura

Benoniová, M.: Louskání oříšků, Taneční listy 1999, č. 6, str. 6

Životní události

  • 9. 9. 1973: narození, Jablonec nad Nisou

Další jména

Hanušová


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 21–22