Ornest, Ota
nahoru...
Ředitel Městských divadel pražských v letech 1950‒72. Svým promyšleným a obratným vedením těchto divadel, která v dobovém kontextu českého divadla představovala ojedinělý zjev, v mnohém navazoval na předválečnou divadelní praxi. Byl zastáncem divadla dramatu, v němž prostředníkem slova i původní autorské intence je především herec. Jeho profesní kariéra vyvrcholila koncem 60. let, kdy repertoár Městských divadel pražských rezonoval s demokratizačním procesem ve společnosti i následnou politickou krizí po okupaci 1968.
Pocházel z rodiny kutnohorského obchodníka se střižním a galanterním zbožím Eduarda Ohrensteina a jeho ženy Berty, rozené Rosenzweigové. Mladšími bratry byli básník Jiří Orten (1919–1941) a herec Zdeněk Ornest (1929–1990). Příjmení si zvolil 1936 jako umělecký pseudonym v souvislosti se svým hostováním v Národním divadle, po válce je legalizoval jako občanské.
Vyučil se nejprve knihkupcem, 1932–36 studoval herectví na dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze, během něj též hostoval ve Stavovském a Národním divadle. Po absolutoriu školy byl v sezoně 1936/37 v angažmá u cestující Burdovy společnosti, 1937/38 byl členem českého souboru Východoslovenského národního divadla v Košicích a 1938/39 působil v Městském divadle v Plzni, odkud dostal po německé okupaci 15. 3. 1939 výpověď kvůli svému židovskému původu. Koncem května 1939 odešel do Velké Británie, kde až do konce války pracoval převážně v redakci československého rozhlasového vysílání BBC jako hlasatel a překladatel. Po návratu z emigrace (červenec 1945) získal angažmá v Realistickém divadle jako herec a dramaturg, od 1946 také jako režisér. Současně překládal hry z angličtiny a do lidoveckých Obzorů psal divadelní kritiky pod pseudonymem Pauper (společně s Josefem Ledererem, J. Schwarzem-Červinkou a P. Tigridem). 1946 vstoupil do KSČ, 1947 se stal pedagogem DAMU, 1948 členem Divadelní a dramaturgické rady (předseda dramaturgického odboru), 1948–53 působil ve Státní divadelní radě a od 1950 byl členem redakční rady časopisu Divadlo. 1950 jmenován ředitelem nově vytvořených Městských divadel pražských, ve kterých zastával i funkci dramaturga a režiséra. Od 1957 byl členem předsednictva činoherní sekce Svazu československých dramatických umělců, předsedou činoherní sekce Svazu československých dramatických a filmových umělců a vedoucím režijně dramaturgické katedry DAMU, 1965 byl jmenován docentem AMU. V 50. a 60. letech se postupně vymezoval vůči dogmatickému směřování KSČ a stal se stoupencem reforem a demokratizačního procesu. Po srpnu 1968, s nástupem normalizace byl při stranických prověrkách z KSČ vyloučen (1970) a následně odvolán ze všech funkcí, které zastával (generální tajemník OISTAT 1970, ředitel Městských divadel pražských 1972, pedagog DAMU 1974). 1977 byl zatčen a v procesu s V. Havlem, F. Pavlíčkem a Jiřím Ledererem odsouzen na tři a půl roku nepodmíněně. Poté, co vystoupil v Československé televizi a od své činnosti se distancoval, dostal prezidentskou milost a 1978 byl z vězení propuštěn. 1981–89 pracoval v redakci Věstníku Rady židovských náboženských obcí a redigoval Židovskou ročenku. Po listopadu 1989 byl stávkovým výborem Městských divadel pražských požádán, aby se vrátil do funkce ředitele, nabídku ale odmítl. 1990 byl externím uměleckým šéfem činohry Středočeského divadla Kladno-Mladá Boleslav, 1990–93 znovu vykonával funkci generálního tajemníka OISTAT. V závěrečném období života se vrátil k režii v kladenském divadle, Divadle ABC a Divadle Ungelt, na jehož vzniku se podílel.
1963 obdržel vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, 1966 titul zasloužilý umělec.
Byl třikrát ženatý – 1945 měl svatbu s herečkou Jarmilou Smejkalovou (1920–1994), s níž měl syna Jiřího (* 1946), herce a režiséra, 1951 s dramaturgyní Mojmírou Janišovou (1920–1986) a 1958 s herečkou Janou Koulovou (1926–2009), s níž měl dceru Hanu (* 1959). Byl též otcem moderátorky Ester Janečkové (* 1972), jejíž matkou je literární historička Marie Rut Křížková (* 1936). Zemřel na selhání srdce, pohřben byl v urnovém háji Nového židovského hřbitova v Praze.
Jako herec na sebe O. během studia na konzervatoři upozornil v roli Trissotina v Molièrových Učených ženách (1936) či Lövberga v Ibsenově Heddě Gablerové (1936); studium zakončil rolí Franciho v Langerově Periferii (1936). V Burdově společnosti získal závažnější hereckou příležitost jako Jan v Halbeho Mládí (1936), jako režisér měl možnost uvést O´ Neillův Smutek sluší Elektře (1937). Ve Východoslovenském národním divadle v Košicích se předvedl např. jako Petr v Čapkově Matce (1938). V Městském divadle v Plzni nastudoval během jedné sezony na dvě desítky rolí (např. Benetka v Žákově Škola, základ života, 1938), připravil též vzpomínkový večer na K. Čapka (1939) a chystal se k režii Burianovy dramatizace Věry Lukášové. Během války ve Velké Británii spoluzaložil organizaci Mladé Československo (1939–44), jejíž součástí byla Dramatická skupina Československého kulturního střediska (Dramatic Group of Czechoslovak Cultural Centre), kde působil jako režisér, dramaturg a interpret (In Memory of Karel Čapek, 1940; Lidová suita, 1940). 1941 dostal s J. Schwarzem-Červinkou stipendium na roční stáž v Královské akademii dramatického umění (RADA), kde navštěvoval třídu anglického herce S. Grangera, zaměřenou na studium Shakespearových her a jevištní mluvu.
Zkušenosti, které získal v Anglii, O. po válce přivedly k rozhodnutí s herectvím skončit a nadále se věnovat režii, dramaturgii a překladatelství. 1946 se na žádost ředitele J. Škody v Realistickém divadle ujal funkce dramaturga a režiséra. Pozornost věnoval dramatu českému (L. Suchý: Hrstka věrných, R. Krupička: Velký styl, O. Neumann: Dina Mühlheimová – vše 1948) i světovému (G. B. Shaw: Rodiče a děti, 1946; T. Rattigan: Případ Winslow, 1947; O. Wilde: Jak je důležité míti Filipa, 1947), jako režisér upřednostňoval konverzační typ her a inklinoval ke komediální nadsázce. Jako překladatel obohatil repertoár českých divadel zejména hrou A. Millera Všichni moji synové, která měla v Realistickém divadle premiéru pouhý rok po svém vzniku (1948).
Jako ředitel Městských divadel pražských se O. snažil realizovat typ divadla, které preferoval již ve svých poválečných kritikách, v nichž odmítal režijní svévoli a voluntarismus, obhajoval naopak divadlo dramatu, v němž hlavním prostředníkem slova i původní autorské intence je především herec. Repertoár, opírající se inscenačně o výkony výrazných hereckých osobností (J. Adamová, I. Kačírková, D. Medřická, R. Hrušínský, J. Kemr, R. Lukavský, V. Voska), sestavoval převážně z klasických děl českého i světového dramatu; převažovaly tituly zábavné, divácky vstřícné a oddychové (O. Wilde: Jak je důležité míti Filipa, 1950; P. de Beaumarchais: Figarova svatba, 1950; C. Goldoni: Komedie o vějíři, 1950; Molière: Tartuffe, 1951; Škola pro ženy, 1952; Misantrop, 1955; V. Štech: Třetí zvonění, 1950; E. Vachek: Bidýlko, 1955), které doplňovala náročnější dramata (M. Gorkij: Vassa Železnova: 1950; A. Jirásek: Kolébka, 1951; Otec, 1952; A. P. Čechov: Ivanov, 1954; G. Preissová: Gazdina roba, 1955; F. X. Šalda: Dítě, 1958) a v prvých letech též hry, plně odpovídající společensko – politickým požadavkům (H. Fast: Třicet stříbrných, 1951; A. Kron: Poušť rozkvete, 1951; A. Tarn: Běžný případ, 1952); zvláštností bylo od samého počátku zařazování her se zpěvy (např. L. de Vega: Pes na seně, 1952; J. N. Nestroy: Talisman, 1954; W. Shakespeare: Komedie plná omylů, 1959; F. Kuhn: Až co řekne Barcelona, 1961), k nimž O. psal texty písní. V uvolňující se atmosféře druhé poloviny 50. let a v letech šedesátých se pevnou součástí O. dramaturgie staly současné západní hry, které získával díky četným kontaktům v zahraničí (umělecky serióznější tituly – F. Dürrenmatt: Fyzikové, 1963; Romulus Veliký, 1965; Play Strinberg, 1970; T. Williams: Skleněný zvěřinec, 1960; Sestup Orfeův, 1963; Království boží na zemi¸1969; M. Frisch: Don Juan aneb Láska ke geometrii, 1965; Kdybych mohl začít znovu, 1969; E. Ionesco: Židle, 1966; J. Genet: Služky, 1967; bulvární dramatika – N. Coward: Akt s houslemi, 1962; Neposedný duch, 1966; M. Achard: Idiotka, 1963; A. Ayckbourn: Aby bylo jasno, 1970), z domácích původních titulů zařazoval převážně nenáročné komedie (J. Dietl: Čtyři z velkoměsta, 1960; O. Daněk: Svatba sňatkového podvodníka, 1961; Podvod se svatbou aneb svatba s podvodem, 1965; L. Aškenazy: Vendulka, 1962), včetně komunálně satirických (O. Zelenka: Občan Čančík, 1963; L. Černík – V. Fux: Akce „H“ aneb Město má žízeň, 1963), společensky závažnější a umělecky náročnější komediální tvorbu reprezentovaly zejména hry V. Blažka (Třetí přání, 1958; Příliš štědrý večer, 1960; Šeherezáda, 1967).
O. hlavními spolupracovníky, zajišťujícími plynulý umělecký chod Městských divadel pražských, do jejichž svazku přibylo 1962 k dosavadním dvěma scénám (Komorní divadlo, Divadlo komedie) Divadlo ABC, byli dramaturgové M. Janišová a E. Drmola, po jeho odchodu do emigrace (1968) též A. Kožíková a L. Janská. Jako režiséry O. angažoval i silné režijní osobnosti – M. Macháčka, A. Radoka, pohostinsky působil K. Dostal; příležitost režírovat dával i některým hercům – R. Hrušínskému, V. Vydrovi st. či F. Miškovi. Sám si jako režisér vybíral k nastudování hry především těch autorů, kteří konvenovali jeho stylovému zaměření (O. Wilde, G. B. Shaw, R. B. Sheridan, N. Coward aj.); O. inscenace byly výrazově čisté, ctily ducha her, snažily se o jemné pointování situací, recenzenti opakovaně zdůrazňovali O. nevtíravou službu dramatu i hercům, které obsazoval se značnou mírou porozumění pro jejich vnitřní i vnější vybavení.
Jako velice disponovaný překladatel pracoval v prvé řadě v zájmu potřeb Městských divadel pražských (T. Williams: Skleněný zvěřinec, Království boží na zemi; G. B. Shaw: Pygmalion, Čokoládový hrdina, Dům zlomených srdcí; J. Kilty: Drahý lhář; J. Steinbeck: O myších a lidech; L. Hellmanová: Lištičky; P. Barnes: Čtrnáctý hrabě Guerney), přeložil však také libreto muzikálu My Fair Lady.
O. svým vedením Městských divadel pražských v mnohém navazoval na předválečnou divadelní praxi. Ačkoli musel často čelit tlakům nadřízených orgánů a stigmatizaci ideologicky založené kritiky, která poukazovala na nevhodný a novým společenským pořádkům neodpovídající bulvární či kosmopolitní charakter uváděných titulů, dokázal vytvořit a udržet repertoár, jenž byl divácky přitažlivý a uchovával si kultivovanou úroveň.O. profesní kariéra vyvrcholila koncem 60. let, kdy repertoár Městských divadel pražských rezonoval s demokratizačním procesem ve společnosti i následnou politickou krizí po okupaci 1968 (J. Drda: Hrátky s čertem, 1968; J. P. Sartre: Mouchy, 1968; E. Albee: Křehká rovnováha, 1969; I. Klíma: Porota¸1969). Městská divadla pražská pod O. vedením představovala v dobovém kontextu českého divadla ojedinělý zjev.
Obsah
Pseudonymy a šifry
Otto Ohrenstein, -o -, Or, or- , Ota, Pauper
Režie
P. Eder – L. Hierschfeld: Mládenecký úklid, Burdova společnost 1936
E. O´Neill: Smutek sluší Elektře, Burdova společnost 1937
S. Passeur: Vlajka hoří, Burdova společnost 1937
V. Werner: Lidé na kře, Burdova společnost 1937
K. Vyskočil: Za čarovným květem, Východoslovenské národné divadlo Košice 1937
L. E. Huxley: Mládenecký úklid, Východoslovenské národné divadlo Košice 1937
M. Begović: Dobrodruh před branou, Východoslovenské národné divadlo Košice 1937
A. Robertz: Manželství po kapkách, Východoslovenské národné divadlo Košice 1938
E. Bozděch: Generál bez vojska, Východoslovenské národné divadlo Košice 1938
J. Verner: U pokladny stál, Východoslovenské národné divadlo Košice 1938
Karel Čapek ve vzpomínce, Městské divadlo v Plzni 1939
In Memory of Karel Čapek, Rudolf Steiner Hall London 1940
Lidová suita, Sadler´s Wells Theatre London 1940
Básníci naší naděje, ? 1940
Epos o Rudé armádě, Wigmore Hall London 1943
Matiné k uctění památky Jiřího Ortena, Realistické divadlo 1945
G. S. Kaufmann – M. Hart: Přišel na večeři, Realistické divadlo 1946
G. B. Shaw: Rodiče a děti, Realistické divadlo 1946
J. Comaneez – Y. Noé: Dnes večer přijde přítel, Realistické divadlo 1946
T. Rattigan: Případ Winslow, Realistické divadlo 1947
O. Wilde: Jak je důležité míti Filipa, Realistické divadlo 1947
K. Simonov: Ruská otázka, Realistické divadlo 1947
K. Simonov: Ruská otázka, Vesnické divadlo 1948
E. Mabley – L. Mins: Bubny míru, Městské oblastní divadlo Pardubice 1948
J. Klíma: Na dosah ruky, Realistické divadlo 1948
J. Klíma: Na dosah ruky, Městské oblastní divadlo Pardubice 1948
L. Suchý: Hrstka věrných, Realistické divadlo 1948
R. Krupička: Velký styl, Realistické divadlo 1948
A. Fredro: Dámy a husaři, Realistické divadlo 1948
O. Neumann: Dina Müllheimová, Realistické divadlo 1948
K. Dvořák: Boženka přijede, Realistické divadlo 1949
V. K. Klicpera: Divotvorný klobouk, Realistické divadlo 1949
E. Mabley – L. Mins: Bubny míru, Realistické divadlo 1949
E. Mabley – L. Mins: Bubny míru, Městské oblastní divadlo Pardubice 1949
Sofoklés: Elektra, Městské oblastní divadlo Pardubice 1949
O. Wilde: Jak je důležité míti Filipa, Realistické divadlo 1950
S. Gergely: Váš syn žije, Realistické divadlo 1950
V. Štech: Třetí zvonění, Realistické divadlo 1950
V. Štech: Třetí zvonění, Městská divadla pražská 1950 (Divadlo komedie)
O. Wilde: Jak je důležité míti Filipa, Městská divadla pražská 1950 (Divadlo komedie)
A. Fredro: Muž a žena, Městská divadla pražská 1950 (Divadlo komedie)
L. Kruczkowski: Němci, Městská divadla pražská 1950 (Komorní divadlo)
M. Gorkij: Vassa Železnovová, Městská divadla pražská 1950 (Komorní divadlo)
H. Fast: Třicet stříbrných, Městská divadla pražská 1951 (Komorní divadlo)
A. Kron: Poušť rozkvete, Městská divadla pražská 1951 (Komorní divadlo)
Molière: Tartuffe neboli Svatoušek, Městská divadla pražská 1951 (Komorní divadlo)
V. Gusjev: Jarní vítr, Městská divadla pražská 1952 (Komorní divadlo)
S. Lichý: Horká kaše, Městská divadla pražská 1952 (Komorní divadlo)
R. Vailland: Doznání plukovníka Fostera, Městská divadla pražská 1952 (Komorní divadlo)
H. de Balzac: Evženie Grandetová, Městská divadla pražská 1953 (Komorní divadlo)
J. Lutowski: Rodinná záležitost, Městská divadla pražská 1953 (Komorní divadlo)
V. Cach: Paní Kalafová, Městská divadla pražská 1953 (Komorní divadlo)
R. B. Sheridan: Škola pomluv, Městská divadla pražská 1954 (Komorní divadlo)
V. Štech: Třetí zvonění, Městská divadla pražská 1954 (Divadlo komedie)
W. Shakespeare: Sen noci svatojánské, Městská divadla pražská 1954 (Divadlo komedie)
G. B. Shaw: Pygmalion, Městská divadla pražská 1955 (Komorní divadlo)
E. Řezáčová: Jana, Městská divadla pražská 1955 (Komorní divadlo)
E. Sziglietti: Liliomfi, Městská divadla pražská 1956 (Divadlo komedie)
G. B. Shaw: Čokoládový hrdina, Městská divadla pražská 1956 (Divadlo komedie)
H. Fast: Generál Washington a čaroděj, Městská divadla pražská 1957 (Komorní divadlo)
W. Shakespeare: Jak se vám líbí, Městská divadla pražská 1957 (Divadlo komedie)
A. Casona: Stromy umírají vstoje, Městská divadla pražská 1958 (Komorní divadlo)
E. M. Remarque: Poslední dějství, Městská divadla pražská 1958 (Komorní divadlo)
L. Mesterházi: Monika (Lidé z Budapešti), Městská divadla pražská 1959 (Komorní divadlo)
G. Figueiredo: Liška a hrozny, Městská divadla pražská 1959 (Divadlo komedie)
T. Williams: Skleněný zvěřinec, Městská divadla pražská 1960 (Komorní divadlo)
V. Blažek: Příliš štědrý večer, Městská divadla pražská 1960 (Divadlo komedie)
M. Monodová – Z. Dostálová: Sníh v tropech, Městská divadla pražská 1960 (Komorní divadlo)
S. Aljošin: Všechno zůstane lidem, Městská divadla pražská 1961 (Komorní divadlo)
J. Švarc: Zázraky se stávají, Městská divadla pražská 1961 (Divadlo komedie)
L. Kruczkowski: Smrt guvernéra, Městská divadla pražská 1961 (Komorní divadlo)
N. Coward: Akt s houslemi, Městská divadla pražská 1962 (Divadlo komedie)
J. Kilty: Drahý lhář, Městská divadla pražská 1962 (Divadlo komedie)
D. Fo: Archandělé nehrají biliár, Městská divadla pražská 1962 (Divadlo ABC)
M. Gáspárová: Hamlet nemá pravdu, Městská divadla pražská 1963 (Komorní divadlo)
A. Guelma: Jean a já, Městská divadla pražská 1963 (Komorní divadlo)
M. Achard: Idiotka, Městská divadla pražská 1963 (Divadlo komedie)
O. Daněk: Lov na mamuta, Městská divadla pražská 1963 (Komorní divadlo)
F. Marceau: Vajíčko, Městská divadla pražská 1964 (Divadlo komedie)
A. Watkyn: Pan Dodd má schůzku, Městská divadla pražská 1964 (Divadlo ABC)
W. Faulkner, A. Camus: Rekviem za jeptišku, Městská divadla pražská 1964 (Komorní divadlo)
G. B. Shaw: Dům zlomených srdcí, Městská divadla pražská 1965 (Divadlo komedie)
M. Resniková: Každou středu, Městská divadla pražská 1965 (Divadlo komedie)
R. Lawler: Léto sedmnácté panenky, Městská divadla pražská 1965 (Komorní divadlo)
T. Wilder: Šťastný výlet, DISK 1965
F. Marcus: Jak vraždili sestru Jiřinu, Městská divadla pražská 1966 (Komorní divadlo)
G. B. Shaw: Záletník Leonard, Městská divadla pražská 1966 (Komorní divadlo)
E. A. Poe: Maska červené smrti, Městská divadla pražská 1967 (Komorní divadlo)
J. Francis: Dallas 22. listopadu 1963, Městská divadla pražská 1967 (Komorní divadlo)
O. Zelenka: Věčně tvůj, Městská divadla pražská 1967 (Divadlo komedie)
O. Wilde: Ideální manžel, Městská divadla pražská 1967 (Komorní divadlo)
G. B. Shaw: Čokoládový hrdina, The Belgrade Theatre Coventry 1967
Molière: Óda na krále, Městská divadla pražská 1968 (Komorní divadlo)
G. Džagarov: Čisté ruce, Městská divadla pražská 1968 (Komorní divadlo)
T. Williams: Království boží na zemi, Městská divadla pražská 1969 (Komorní divadlo)
J. Anouilh: Pekař, pekařka a její učedníček, Městská divadla pražská 1969 (Komorní divadlo)
M. Frisch: Kdybych mohl začít znovu (Životopis), Městská divadla pražská 1969 (Komorní divadlo)
G. Chaucer: Vesele do Canterbury, Městská divadla pražská 1970 (Divadlo komedie)
K. Wittlinger: Tři dámy s pistolí, Městská divadla pražská 1970 (Divadlo komedie)
U. Betti: Zločin na Kozím ostrově, Městská divadla pražská 1971 (Divadlo komedie)
Krámek s písničkami, Městská divadla pražská 1971 (Divadlo komedie)
G. B. Shaw: Čokoládový hrdina, Městská divadla pražská 1971 (Divadlo komedie)
W. Shakespeare: Richard II., Městská divadla pražská 1972 (Komorní divadlo)
A. Christie: Korunní svědkyně, Městská divadla pražská 1972 (Divadlo ABC)
S. W. Maugham: Útulný domov, Městská divadla pražská 1972 (Komorní divadlo)
J. Anouilh: Orchestr + A. P. Čechov: Labutí píseň, Městská divadla pražská 1973 (Komorní divadlo)
O. Zahradník: Sólo pro bicí (hodiny), Městská divadla pražská 1973 (Komorní divadlo)
R. Schneider: O světici a královně, Městská divadla pražská 1974 (Komorní divadlo)
O. Zelenka: Bumerang, Městská divadla pražská 1974 (Divadlo ABC)
A. Koenigsmark: Ostrovy zdánlivé, Městská divadla pražská 1976 (Divadlo Rokoko)
P. Kohout: Pat aneb Hra králů, Městská divadla pražská 1991 (Divadlo Rokoko)
J. M. Rymkiewicz: Komtesa naruby, Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav 1991
A. Guelma: Jean a já, Divadlo Ungelt 1997
G. Smith: Vincent, Divadlo Ungelt 1999
Překlady
J. B. Priestley: Přišli k městu, Národní divadlo 1945
E. Mabley – L. Mins: Bubny míru, Městské oblastní divadlo Pardubice, publikováno b. d.
A. Sherwood: A nebude noci, 1945
T. Rattigan: Případ Winslow, Realistické divadlo 1947, publikováno 1945
L. M. Neige: Zlatý osel, 1946
A. Miller: Všichni moji synové, Realistické divadlo 1948, i publikováno
A. Fredro: Muž a žena, Městská divadla pražská 1950, publikováno 1955 (s M. Janišovou)
V. Z. Mass: Trembita, publikováno 1951 (s O. Fenclem)
H. Fast: Třicet stříbrných, Městská divadla pražská 1951, i publikováno
L. de Vega: Pes na seně aneb hraběnka a její sekretář, Městská divadla pražská 1952
A. Fredro: Panenské sliby aneb Magnetismus srdce, Městská divadla pražská 1954, publikováno 1955 (s M. Janišovou)
J. N. Nestroy: Talisman, Městská divadla pražská 1954, i publikováno (s L. Kulhánkem)
F. Solodar: Šeříkový sad, Městská divadla pražská 1955
E. Szigligeti: Liliomfi, Městská divadla pražská 1956, publikováno 1957 (se S. Kosnarem)
G. B. Shaw: Čokoládový hrdina, Městská divadla pražská 1956, i publikováno
L. Hellmanová: Podzimní sad, Národní divadlo 1957, publikováno 1956
H. Fast: Generál Washington a čaroděj, Městská divadla pražská 1957, publikováno 1956
F. a P. Schönthanové: Únos Sabinek, Městská divadla pražská 1957 (s M. Janišovou)
F. Goodrich – A. Hackett: Deník Anny Frankové, publikováno1957
L. Tabi: Host z Paříže, publikováno 1957 (se S. Kosnarem)
T. Williams: Skleněný zvěřinec, Městská divadla pražská 1960, i publikováno
J. Švarc: Zázraky se stávají, Městská divadla pražská 1961, i publikováno (s V. Šaškem)
J. Kilty: Drahý lhář, Městská divadla pražská 1962, i publikováno
G. Kárpáti – G. Hegedüs: Věčný Amfitryon, publikováno1962 (se S. Kosnarem)
L. Zorin: Dobráčkové, Městská divadla pražská 1962, i publikováno (s E. Drmolou)
D. Fo: Archandělé nehrají biliár, Městská divadla pražská 1962, publikováno 1963
A. J. Lerner – F. Loew: My Fair Lady, Hudební divadlo v Karlíně a Nuslích 1964
G. B. Shaw: Dům zlomených srdcí, Městská divadla pražská 1965, i publikováno
E. O´Neill: Popelář přichází, Realistické divadlo Z. Nejedlého 1967, publikováno 1965
J. Steinbeck: O myších a lidech, publikováno 1965
G. B. Shaw: Záletník Leonard, Městská divadla pražská 1966, i publikováno
T. Wilder: Dětství, In: Aktovky, publikováno 1966
T. Wilder: Dlouhý štědrý večer, In: Aktovky, publikováno 1966
T. Wilder: Radostný výlet do Trentonu a Camdenu, In Aktovky, publikováno 1966
L. Hellmanová: Lištičky, Městská divadla pražská 1968, publikováno 1971
T. Williams: Království boží na zemi, Městská divadla pražská 1969, i publikováno
M. Wilson: Toulavý kapelník, Státní divadlo Brno 1970, i publikováno
M. van Loggen: Otisky prstů nelžou, publikováno 1971
G. B. Shaw: Rodiče a děti (Mesaliance), publikováno 1971
P. Barnes: Čtrnáctý hrabě Guiney, Městská divadla pražská 1971, publikováno 1993
E. Bryll: Malováno na skle, publikováno 1972 (s M. Janišovou)
J. Jurandot: Počet nepravděpodobnosti, publikováno 1972 (s M. Janišovou)
G. W. Smith: Vincent, Divadlo Ungelt, publikováno 1972
J. N. Nestroy: Talisman, publikováno 1985 (s E. Bezděkovou)
J. Goldman: Lev v zimě, Divadlo J. K. Tyla Plzeň 2010, publikováno 1988
R. D. MacDonald: Summit aneb Schůzka na nejvyšší úrovni, Městská divadla pražská 1990
J. M. Rymkiewicz: Komtesa naruby, Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav 1991
A. Dorfman: Smrt a dívka, Divadlo na Vinohradech 1993
B. Friel: Tanec na konci léta, Městská divadla pražská 1993, i publikováno
B. Friel: Molly Sweeney, Městská divadla pražská 2013, publikováno 1994
B. Friel: Otcové a synové, publikováno 1994
R. H. Sherwood: Čechov na Jaltě, Divadlo F. X. Šaldy Liberec 1996
J. Patrick: Záhadná paní Savageová, Česká televize 1997
Role
Hofmistr papežův – A. Jirásek: Jan Hus, Národní divadlo 1933
Žák Mucheova penzionátu – M. Pagnol: Abeceda úspěchu, Národní divadlo 1933 (Stavovské divadlo)
Maese Nicolas – M. de Cervantes: Rytíř smutné postavy, Národní divadlo 1934
Hrabě Ségur – G. Forzano – B. Mussolini: Napoleonových sto dní, Národní divadlo 1934
Sluha – W. Shakespeare: Cokoli chcete čili Večer tříkrálový, Národní divadlo 1934
První důstojník – A. P. Antoine: Píseň Asie, Národní divadlo 1935 (Stavovské divadlo)
Edvard – G. Daviot: Richard z Boredaux, Národní divadlo 1935
Kostelní lavice – R. L. Stevenson: Poklad na ostrově, Národní divadlo 1935
Marchbanks – G. B. Shaw: Candida, Státní konzervatoř 1936
Trissotino – Molière: Učené ženy, Státní konzervatoř 1936
Lövberg – H. Ibsen: Hedda Tabletová, Státní konzervatoř 1936
Reportér – M. Hart – G. S. Kaufman: Vesele se točíme dokola, Národní divadlo 1936 (Stavovské divadlo)
Octavius Caesar + Clitus – W. Shakespeare: Julius Caesar, Národní divadlo 1936
První Uganďan – V. Vančura: Jezero Ukereve, Národní divadlo 1936 (Stavovské divadlo)
Klaun Čokoláda, Nové avantgardní divadlo 1936
Pan Eliáš – W. Ellis: Sňatek s překážkami, Národní divadlo 1936 (Stavovské divadlo)
Třetí dvořan – W. Shakespeare: Jak se vám líbí, Národní divadlo 1936 (Stavovské divadlo)
Franci – F. Langer: Periferie, Státní konzervatoř 1936
Jan – M. Halbe: Mládí, Burdova společnost 1936
Zavjalov – V. Katajev: Cesta květů, Burdova společnost 1936
Doktor Fergusson – S. Kingsley: Muži v bílém, Burdova společnost 1936
Petr – Z. Štěpánek: Kamaráde, kde jsi?, Burdova společnost 1936
Sigelius – K. Čapek: Bílá nemoc, Burdova společnost 1937
August – J. K. Tyl: Bankrotář, Burdova společnost 1937
Jeník – J. K. Tyl: Fidlovačka, Burdova společnost1937
Kejklíř – J. K. Tyl: Chudý kejklíř, Burdova společnost 1937
Sýkora – J. K. Tyl: Pražský flamendr, Burdova společnost 1937
Petr – K. Čapek: Matka, Východoslovenské národné divadlo Košice 1938
I. Stodola: Velkomožní páni, Východoslovenské národné divadlo Košice 1938
Benetka – J. Žák: Škola, základ života, Městské divadlo v Plzni 1938
Ing. Stalich – E. Synek: Velký případ, Městské divadlo v Plzni 1938
Reportér Barski – M. Hemar: Herečka, Městské divadlo v Plzni 1938
Ondřej Bruneder – A. M. Willner – H. Reichert: Dům u tří děvčátek, Městské divadlo v Plzni 1938
Policejní komisař Denikov + poručík Alexej Vasiljeviš + kozák – B. Grün: Balalajka, Městské divadlo v Plzni 1938
Dr. Percy Gooch – J. Deval: Slečna panská, Městské divadlo v Plzni 1938
Felix Zoufal – F. F. Šamberk: Rodinná vojna, Městské divadlo v Plzni 1938
Jirka – V. Nejedlý: Čtverák hastrman, Městské divadlo v Plzni 1938
Vainio – H. Vuolijoki: Ženy na Niskavuori, Městské divadlo v Plzni 1938
Sandor – J. Mahen: Janošík, Městské divadlo Plzni 1938
David Wolfram – L. Stroupežnický: Paní mincmistrová, Městské divadlo v Plzni 1938
Poručík Zdeněk Borkovec – K. Hašler: Dcera druhé roty, Městské divadlo v Plzni 1938
Aurel – B. Němcová: Babička, Městské divadlo v Plzni 1938
Charley Turweydrop – J. Kohout: Bílý kavalír, Městské divadlo v Plzni 1939
Kralevic Mojmír – D. Hajská: O králevici s velkým srdcem, Městské divadlo v Plzni 1939
Dr. Losmann – K. Piskoř: Svátek věřitelů, Městské divadlo v Plzni 1939
Franta Cikán – V. Werner: Noví lidé (Lidé na kře II.), Městské divadlo v Plzni 1939
Purkmistr – H. Dřevíkovský: Zakletá princezna aneb Jak Felix přemohl zlého černokněžníka, Městské divadlo v Plzni 1939
Mladý král – H. Dřevíkovský: Čarovná skříňka, Městské divadlo v Plzni 1939
Václav Budil – F. V. Jeřábek: Služebník svého pána, Realistické divadlo 1945
Vypravěč – H. de Balzac: Evženie Grandetová, Městská divadla pražská 1953 (Komorní divadlo)
Plukovník Pickering – G. B. Shaw: Pygmalion, Městská divadla pražská 1955 (Komorní divadlo; alternace)
Koch – E. M. Remarque: Poslední dějství, Městská divadla pražská 1958 (Komorní divadlo; alternace)
Vypravěč – L. Kruczkowski: Smrt guvernéra, Městská divadla pražská 1961 (Komorní divadlo)
Prameny
H. Ornestová – soukromý archiv: osobní pozůstalost O. Ornesta
Literatura (výběr)
slovníky a encyklopedie:
J. Tomeš a kol.: Český biografický slovník XX. století. II. díl. K–P, 1999
Databáze českého uměleckého překladu po roce 1945. Osobnosti [online], URL: http://databaze.obecprekladatelu.cz/databaze/O/OrnestOta.htm
Životní události
- 6. 7. 1913: narození, Kutná Hora (CZ)
- 4. 8. 2002: úmrtí, Modrý důl v Krkonoších (CZ)
Vznik: 2015
Autor: Marie Valtrová, Libor Vodička
