Janžurová, Iva
nahoru...
Jedna z nejpopulárnějších českých divadelních, filmových a televizních hereček od druhé poloviny 60. let, jejíž profesní kariéra je spjata s Divadlem na Vinohradech (1964–1987) a Národním divadlem (1987 – dosud). Prosadila se živelným a spontánním herectvím, patří k nečetnému typu českých komických a tragikomických hereček.
Pochází z učitelské rodiny. Otec Josef hrál s žirovnickými ochotníky, starší bratr Ladislav (1932–?) pracoval v distribuci Filmového studia Barrandov, mladší Pavel (* 1936) působil též jako příležitostný herec a spolupracovník v hereččiných zájezdových produkcích.
J. navštěvovala střední pedagogickou školu v Českých Budějovicích (maturovala 1959), během studia byla členkou folklórního souboru písní a tanců Úsvit, zúčastňovala se recitační soutěže Wolkrův Prostějov (1959 zvítězila). 1959–63 studovala na DAMU herectví pod vedením V. Fabianové. Absolvovala rolemi Božky v Kohoutově hře Dvanáct (v témže obsazení zfilmováno) a Matky v Krvavé svatbě F. Garcíi Lorky; se spolužačkami připravila autorské pásmo Holčičí improvizace aneb Dambaret (DISK 1963). První angažmá měla v Divadle F. X. Šaldy v Liberci (1963/64), odkud přešla do Ústředního divadla československé armády (Divadlo na Vinohradech), kde působila déle než dvaadvacet let 1964–86. Od 1969 souběžně vystupovala v zájezdových inscenacích, uskutečňovaných pod hlavičkou provozně-kulturních agentur (např. Básník a kočka, Návštěva mladé dámy, Sny na Gellértově hoře aneb Život ve škatulce), připravovaných herci vinohradského divadla a režírovaných vesměs S. Remundou, které později nabyly rodinného rázu (J. a její příbuzní) a jež se s velkým diváckým ohlasem uváděly až do konce Remundovy herecké kariéry (např. Vrátíš se ke mně po kolenou, Hypnotizérova nevěsta, Pudl a Magnolie). 1987 dostala nabídku hostovat v Národním divadle, jejíž přijetí však podmínila získáním stálého angažmá. Členkou Národního divadla je od 1. 3. 1987 dosud.
Během studia vstoupila do KSČ, po srpnové okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy ze strany vystoupila; po utužení komunistického režimu na počátku 70. let jí byla kvůli společenskému angažmá 1968–69 (mediálně zvýrazněná účast při vítání generálního tajemníka ÚV KSČ A. Dubčeka 27. 8. 1968 po návratu z Moskvy v rámci natáčení televizního seriálu Píseň pro Rudolfa III., fejetony na aktuální témata, publikované v časopisu Zítřek) omezována činnost ve filmu a televizi. Za svou tvorbu obdržela odborná i divácká ocenění (např. 1967 Cena FITESu za role ve filmech J. Krejčíka s přihlédnutím k roli ve filmu Kočár do Vídně, 1971 cena za nejlepší herecký výkon ve filmu „Pane, vy jste vdova!“ na Mezinárodním filmovém festivalu vědeckofantastických filmů v Terstu, 1972 hlavní cena za ženský herecký výkon ve filmu Morgiana na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu, 1998 Cena Thálie a Cena A. Radoka za roli Winnie ve Šťastných dnech S. Becketta a Český lev za nejlepší hlavní ženský herecký výkon ve filmu Co chytneš v žitě, 2002 Český lev za nejlepší hlavní ženský herecký výkon ve filmu Výlet). 2006 jí byla udělena Medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.
1968 se provdala za kameramana J. Eisnera (* 1934), po brzkém rozchodu se stal celoživotním partnerem J. herec a režisér Stanislav Remunda (1927–2012), s nímž má dceru Sabinu (* 1972), herečku a scénáristku, a Theodoru (* 1974), filmovou dokumentaristku a herečku.
Herecký talent, divadelníky a filmaři brzy rozpoznaný, a nepřehlédnutelný temperament J. brzy dovedly k velkým hereckým příležitostem. Od druhé poloviny 60. let představuje J. jednu z nejpopulárnějších českých hereček. Již během studia na DAMU hostovala v Národním divadle (Panská, A. P. Čechov: Racek, 1960) a v Divadle na Vinohradech (Eva Kastnerová, B. Březovský: Nebezpečný věk, 1961) a hrála několik filmových roliček. V libereckém angažmá upoutala rozpětím svých hereckých možností - od Marie v Topolově Konci masopustu (1964) přes Paní Vodičkovou v Shakespearových Veselých windsorských paničkách (1963) až po hlavní roli Josefy Lantenayové v Achardově Idiotce (1964; v této roli se objevila i v pražské inscenaci hry, uváděné v Městských divadlech pražských s J. Bohdalovou). V Divadle na Vinohradech byla již v prvé sezoně obsazena do tří výrazných rolí: Květy ve Stehlíkově hře ze současnosti Konečně marná sobota (1964), Libuše v Dietlově satiře Slečnu pro jeho excelenci, soudruzi! (1964; uvádění inscenace bylo před premiérou zakázáno) a především Jany v Anouilhově Skřivánkovi (1965), ve kterých dotvořila intuitivně ztvárňovaný herecký typ svého úvodního tvůrčího období: prostého, upřímného, temperamentního děvčete. Daný herecký profil následně nejúspěšněji uplatnila v rolích Majky v Ukrajinčině Lesní písni (1968), Josie Hoganové v O´Neillově Měsíci pro smolaře (1969) a titulní postavě ve Vančurově Josefině (1970). Od poloviny 60. let byla J. také obsazována do velkých rolí ve filmu: vážných (Kočár do Vídně, 1966), tragikomických (Petrolejové lampy, 1971; Morgiana, 1972) a zejména komediálních (např. Svatba jako řemen, 1967; Pension pro svobodné pány, 1967; Světáci, 1969; „Pane, vy jste vdova!“, 1970; Čtyři vraždy stačí, drahoušku, 1970), které ji spolu s účinkováním v televizních seriálech (Eliška a její rod, 1966; Píseň pro Rudolfa III., 1967–68) a zábavních pořadech (např. Fantom opery, 1970; Alfons Karásek v lázních, 1971) přinesly značnou popularitu, jež trvá prakticky dodnes.
Nástup normalizace pro J. znamenal omezení podnětných rolí. Film exploatoval její komediální herectví (např. série satirických komedií Zítra to roztočíme, drahoušku!, 1976; „Já to tedy beru, šéfe!“, 1977; Co je doma, to se počítá, pánové, 1980 aj. či ideologicky tendenčních snímků Bouřlivé víno, 1976; Zralé víno, 1981 a Mladé víno, 1986) a umělecky obsažnější role získávala jen ojediněle (nádražačka Viera v Ja milujem, ty miluješ, 1980). Od přelomu 70. a 80. let se těžiště jejího nedivadelního působení přesunulo na pole televizní tvorby, kde vystupovala v řadě oblíbených seriálů (např. Nemocnice na kraji města, 1977+1981; Arabela, 1979; Létající Čestmír, 1983) či pohádek. V divadle na domovské scéně, kde nejčastěji režijně pracovala se S. Remundou, ztvárňovala v dramaturgicky roztříštěném repertoáru divácky vděčné komediální úlohy (Kateřina, V. Vančura, F. Štěpánek: Rozmarné léto, 1975; Magie Cutlerová, G. S. Kaufman – M. Hart: Přišel na večeři, 1978; Kváčková, V. Štech: Třetí zvonění, 1986), současné ženy v české dramatice normalizační éry (Božka Štorkánová, M. Calábek: Čas nočního světla, 1976; Bobina, V. Eliášková: ...a ten měl tři dcery, 1978; Matka, B. Jirásková: Domov v havárii, 1979) či v sovětských hrách (Varja, M. Roščin: Manželé hledají byt, 1976). Dostalo se jí však i umělecky provokativnějších úkolů, jakým byla zejména role Paní von Stein v monodramatu P. Hackse Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi (1978) a dále Regina Giddensová (L. Hellmanová: Lištičky, 1980), Medey (R. Jeffers: Medea, 1983) či Bodey (T. Williams: Báječná neděle v parku Crêve Coeur, 1984). Její herectví v prvé polovině 70. let prošlo proměnou: bylo výrazově rozmanitější, utvářely ho zejména komické prostředky. Herečka se v té době přehrála do rolí středního věku.
Po přestupu do Národního divadla J. jednak navázala na role, v nichž uplatňovala své osvědčené komedianství (Vdova Mastílková, J. K. Tyl: Fidlovačka, 1987; Dorina, Molière: Tartuffe, 1988; Paní Virtuelová, G. Feydeau: Leona si pospíšila, 1995; Generálová Jepančinová, F. M. Dostojevskij, J. Kovalčuk – T. Silbernáglová: Idiot, 2001; Klásková, A. Jirásek: Lucerna, 2001; Juliina chůva, W. Shakespeare: Romeo a Julie, 2003), jednak hrála role charakterově bohatší, herecky pojaté jako tragikomické (Gina Ekdalová, H. Ibsen: Divoká kachna, 1993; Alžběta, F. Schiller: Marie Stuartovna, 2000; Šošana, H. Galron: Mikve, 2008; Gurmyžská, A. N. Ostrovskij: Les, 2014). Uvedené typy nejčastěji ztvárňuje i dosud. Krajní polohy svého hraní mohla uplatnit jako poživačná Mamajevová v ostře groteskním a fyzicky atakujícím režijním pojetí komedie A. N. Ostrovského Deník ničemy (1989) či jako ztišená Malva v Topolově Sbohem, Sokrate (1991). Mezi nejoceňovanější výkony J. po přestupu do Národního divadla patří trojice po sobě následujících rolí Šestákové v Tylově Paličově dceři (1997), Winnie v Beckettových Šťastných dnech (1998) a Erži Orbánové v Örkenyho Kočičí hře (1998), kterou jako host ztvárnila v Divadle Na zábradlí. Film a televize poskytly a poskytují po 1989 J. kvantitativně i kvalitativně menší příležitosti, pozornost si získala rolemi ve filmech režisérů mladší generace, A. Nellis (Ene Bene, 1999; Výlet, 2002), R. Vávry (Co chytneš v žitě, 1999), Z. Tyce (Žiletky, 1994). Tzv. rodinné zájezdové divadlo J. v autorských kreacích (zejména role v četně reprízované Vrátíš se ke mně po kolenou, 1987) především nabízelo, jako doplněk k jejím institucionálním angažmá, volný, nekorigovaný průchod jejímu komediálnímu herectví. Po ukončení činnosti rodinného divadla jako náhradu za tyto produkce zvolila hostování v lehčích, bulvárních produkcích komerčního divadla Kalich (Ingrid, F. Houtsppels: Na mělčině, 2012; Barbra, I. Mergaultová: Sbohem, zůstávám!, 2013).
J. se jako herečka prosadila díky svému živelnému a spontánnímu projevu, schopnosti komediální nadsázky a situační komiky, kdy sklon ke groteskní stylizaci dovedla uplatnit v až ironickém odstupu od postavy. Postavám jako by odevzdávala celou svou osobnost, ztvárňovala je mimoděk, a tím je činila vysoce autentickými a přesvědčivými. Její postavy „proletářsky nečesaných“, prostořekých dívek zároveň dosvědčovaly posun v postojích mladé generace ke stávajícím společenským pořádkům a ke generaci rodičů, která je pomáhala konstituovat, od budovatelsky entuziastických a romantizujících k nepřikrášlujícím a kritičtějším. V rolích romantických a lyrických (Nina, M. J. Lermontov: Maškaráda, 1966; Viola, W. Shakespeare: Večer tříkrálový, 1973), jdoucích proti jejímu hereckému typu, podrývala jejich věrohodnost vlastním sklonem k jejich komickému zpochybňování.
Zejména četné filmové a televizní veseloherní příležitosti posunuly v 70. letech hereččin projev od intuitivního k vědomě, tj. racionálně výrazově propracovanějšímu a variabilnějšímu. Tím se zároveň kodifikovaly postupy, podle nichž J. v dalších letech tvořila a které, režiséry nejednou nedostatečně korigované či tvořivě využívané, vedly k výrazové manýře J. V herectví J. se zvýraznil a prosadil jeho komediální základ: herečka pracuje se širokou škálou prostředků, včetně expresivních (ostrý rozčilený hlas – např. Mastílková ve Fidlovačce, Paní Virtuelová v Leona si pospíšila) či až stylizovaně klaunských (Stařenka, Ionesco: Židle, 1992). Její postavy působí zbrkle a splašeně, „trhle“. Za komickou maskou je však herečka zároveň schopna odhalit i druhou, vážnou tvář postav a velice proměnlivě vyjádřit rozmanité emocionální stavy svých figur.
J. má bohatou mimiku (dříve často používala charakteristický úšklebek, jež vytvářela vysunutím předních zubů před horní ret), je v neustálém tělesném napětí, obvykle výše posazuje hlas, řeč prokládá krátkým pochechtáváním se, přerývá ji, kouskuje věty i jednotlivá slova, ostrými střihy mění nálady řeči, pracuje s pauzami, s jejichž pomocí pointuje či zpochybňuje sdělované. Tím její herectví odhaluje myšlenkové pochody postav, ukazuje jejich nejistotu, těkání a tápání. Úhrným výsledkem tohoto projevu je mnohostranný, z různých jednotlivých fragmentů sestavený portrét ztvárňovaných osob.
J. patří k nečetnému typu českých komických a tragikomických hereček, navazuje do jisté míry např. na N. Gollovou, její souputnicí je J. Bohdalová, následovnicemi Z. Bydžovská či E. Holubová.
Obsah
Role
Panská – A. P. Čechov: Racek, Národní divadlo 1960 (Tylovo divadlo)
Děvče z tiskárny – A. Volodin: Máma a my dva, DISK 1960
Eva Kastnerová – B. Březovský: Nebezpečný věk, Ústřední divadlo československé armády 1961
Marie – W. Shakespeare: Večer tříkrálový, DISK 1962
Zoja – I. S. Turgeněv, A. N. Arbuzov: V předvečer, DISK 1962
[Bezejmenná role] – M. Lorencová – M. Klíma: Karta se obrací, DISK 1962
[Bezejmenná role] – J. Jevtušenko: Jde o život, DISK 1963
Božka – P. Kohout: Dvanáct, DISK 1963
Matka – F. García Lorca: Krvavá svatba, DISK 1963
Sekretářka + Stařenka + Třináct reklam obchodního domu PRIMEX (součást sboru) – V. Majakovskij, M. Klíma – M. Kučera: Štěnice, DISK 1963
Iva – I. Janžurová: Holčičí improvizace aneb Dambaret, DISK 1963
Paní Vodičková – W. Shakespeare: Veselé windsorské paničky, Divadlo F. X. Šaldy Liberec 1963
Učitelka – M. Skála - V. Fux - V. Pantůček: Drak je drak, Divadlo F. X. Šaldy Liberec 1963
Malta – U. Pirro: Parašutisté, Divadlo F. X. Šaldy Liberec 1964
Marie – J. Topol: Konec masopustu, Divadlo F. X. Šaldy Liberec 1964
Žena seržanta provokatéra – S. Mrožek: Policajti, Divadlo F. X. Šaldy Liberec 1964
Brigitka – W. Shakespeare: Veta za vetu, Divadlo F. X. Šaldy Liberec 1964
Josefa Lantenayová – M. Achard: Idiotka, Divadlo F. X. Šaldy Liberec 1964
Květa – M. Stehlík: Konečně marná sobota, Ústřední divadlo československé armády 1964
Libuše – J. Dietl: Slečnu pro jeho excelenci, soudruzi!, Ústřední divadlo československé armády prvé provedení 1964 (premiéra zakázána)
Jana – J. Anouilh: Skřivánek, Ústřední divadlo československé armády 1965 (alternace)
2. příbuzná – J. Šotola: Antiorfeus, Ústřední divadlo československé armády 1965
Dašenka – L. Leonov: Zlatý kočár, Ústřední divadlo československé armády 1965
Pamela – C. Goldoni, W. Hildesheimer: Podivná příhoda aneb Jak neprovdat dceru, Ústřední divadlo československé armády 1965
Mladá dáma – P. Karvaš: Velká paruka, Ústřední divadlo československé armády 1965
Cybel – E. O´Neill: Veliký bůh Brown, Ústřední divadlo československé armády 1965
Židovská žena – R. Hochhuth: Náměstek, Divadlo na Vinohradech 1966
Ctnostná paní Perellová – L. Pirandello: Člověk, zvíře a ctnost, Divadlo na Vinohradech 1966
Pamela – R. de Obaldia: Vítr ve větvích sasafrasu, Divadlo na Vinohradech 1966
Nina – M. J. Lermontov: Maškaráda, Divadlo na Vinohradech 1966
Prologus, Kassanda – W. Shakespeare: Troilus a Kressida, Divadlo na Vinohradech 1966
Betsy – J. Steinbeck, M. Stehlík: Grandlehárna, Divadlo na Vinohradech 1966
Její dcera Frida – L. Pirandello: Jindřich IV., Divadlo na Vinohradech 1967
Evelýna – P. Kohout: August August, august, Divadlo na Vinohradech 1967
Alena Tvrzníková – B. Březovský: Všechny zvony světa, Divadlo na Vinohradech 1967
Sťopka – F. Pavlíček: Nanebevstoupení Sašky Krista, Divadlo na Vinohradech 1967
Majka – L. Ukrajinka: Lesní píseň, Divadlo na Vinohradech 1968
Marion – G. Büchner: Dantonova smrt, Divadlo na Vinohradech 1968
Jana – J. Anouilh: Jana z Arcu (Skřivánek), Divadlo na Vinohradech 1968 (obnovená premiéra)
Mademoiselle Supo – J. Anouilh: Miláček Ornifle, Divadlo na Vinohradech 1968
Doris – W. Manhoff: Básník a kočka, Pražské kulturní středisko 1969 (premiéra v Divadle J. Wolkera)
Josie Hoganová – E. O´Neill: Měsíc pro smolaře, Divadlo na Vinohradech 1969
Alice – Anonym: Jak mordovali Ardena, Divadlo na Vinohradech 1969
Ona – Z. Podskalský: Návštěva mladé dámy, Parkcentrum 1969 (premiéra v Jičíně)
Josefina – V. Vančura: Josefina, Divadlo na Vinohradech 1970
Čarodějnice – J. W. Goethe: Faust, Divadlo na Vinohradech 1970
Slávka Hlubinová – F. Šrámek: Měsíc nad řekou, Divadlo na Vinohradech 1970
Helena Gloryová, Robotka Helena – K. Čapek: R.U.R., Divadlo na Vinohradech 1971
Ona – F. Karinthy: Sny na Gellértově hoře aneb Život ve škatulce, Pražské kulturní středisko 1972
Viola, Sebastiano – W. Shakespare: Večer tříkrálový nebo Cokoli chcete, Divadlo na Vinohradech 1973
Kateřina – V. Vančura, F. Štěpánek: Rozmarné léto, Divadlo na Vinohradech 1975
J. Sojka [S. Remunda – I. Janžurová]: Dívka v koberci, Pražské kulturní středisko 1975 (?)
Božka Štorkánová – M. Calábek: Čas nočního světla, Divadlo na Vinohradech 1976
Varja – M. Roščin: Manželé hledají byt, Divadlo na Vinohradech 1976
Ilona – A. Kertész: Jmeniny, Divadlo na Vinohradech 1977
J. Sojka [S. Remunda – I. Janžurová]: Příliš silná káva, Pražské kulturní středisko 1977 (?)
Paní von Stein – P. Hacks: Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi, Divadlo na Vinohradech 1978
Maggie Cutlerová – G. S. Kaufman – M. Hart: Přišel na večeři, Divadlo na Vinohradech 1978
Bobina – V. Eliášková: ...a ten měl tři dcery, Divadlo na Vinohradech 1978
Matka – B. Jirásková: Domov v havárii, Divadlo na Vinohradech 1979
Regina Giddensová – L. Hellmanová: Lištičky, Divadlo na Vinohradech 1980
Uklízečka – J. Jílek: Diamantoví kluci, Divadlo na Vinohradech 1982
Elmíra – Molière: Tartuffe, Divadlo na Vinohradech 1982
Medea – R. Jeffers: Medea, Divadlo na Vinohradech 1983
Bodey – T. Williams: Báječná neděle v parku Crève Coeur, Divadlo na Vinohradech 1984
Kateřina Ivanovna – F. M. Dostojevskij, J. Karjakin: Zločin a trest, Divadlo na Vinohradech 1984
Kváčková – V. Štech: Třetí zvonění, Divadlo na Vinohradech 1986
Olga, Vdova, Průvodčí, Lékařka, Anička Kosová, Merylin – S. Remunda – I. Janžurová: Vrátíš se ke mně po kolenou, Pražské kulturní středisko 1987
Vdova Mastílková – J. K. Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Národní divadlo 1987
Klásková – A. Jirásek: Lucerna, Národní divadlo 1987 (alternace)
Žofie – O. Daněk: Vy jste Jan, Národní divadlo 1987 (Nová scéna)
Xénie – M. Gorkij: Jegor Bulyčov a jiní, Národní divadlo 1987 (Nová scéna)
Dorina – Molière: Tartuffe, Národní divadlo 1988
Paní de Volanges – Ch. Hampton: Nebezpečné vztahy, Národní divadlo 1988 (Nová scéna; alternace)
Mamajevová – A. N. Ostrovskij: Deník ničemy, Národní divadlo 1989 (Nová scéna)
Aparatura Iris – K. Čapek – J. Čapek: Ze života hmyzu, Národní divadlo 1990
Malva – J. Topol: Sbohem, Sokrate, Národní divadlo 1991 (Stavovské divadlo)
Stařenka – E. Ionesco: Židle, Národní divadlo 1992 (Stavovské divadlo)
Gina Ekdalová – H. Ibsen: Divoká kachna, Národní divadlo 1993 (Stavovské divadlo)
Flaminie – P. de Marivaux: Dvojí nestálost, Národní divadlo 1994 (Stavovské divadlo)
J. Sojka [S. Remunda – I. Janžurová]: Hypnotizérova nevěsta, Agentura St. Remunda (?) 1994
Rešlová – K. Steigerwald: Nobel, Národní divadlo 1994 (Stavovské divadlo)
Paní Virtuelová – G. Feydeau: Leona si pospíšila, Národní divadlo 1995 (Stavovské divadlo; hráno společně s Nebožka panina matka)
G. B. Shaw: Milionářka¸ Agentura St. Remunda (?) 1996
Šestáková – J. K. Tyl: Paličova dcera, Národní divadlo 1997
Winnie – S. Beckett: Šťastné dny, Národní divadlo 1998 (Divadlo Kolowrat)
Erži Orbánová – I. Örkény: Kočičí hra, Divadlo Na zábradlí 1998
Ella Rentheimová – H. Ibsen: John Gabriel Borkman, Národní divadlo 1998 (Stavovské divadlo)
Alžběta – F. Schiller: Marie Stuartovna, Národní divadlo 2000 (Stavovské divadlo)
Phoebe Rice – J. Osborne: Komik, Národní divadlo 2001 (Stavovské divadlo)
Generálová Jepančinová – F. M. Dostojevskij, J. Kovalčuk – T. Silbernáglová: Idiot, Národní divadlo 2001 (Stavovské divadlo)
Klásková – A. Jirásek: Lucerna, Národní divadlo 2001 (alternace; obnovená premiéra 2008)
Juliina chůva – W. Shakespeare: Romeo a Julie, Národní divadlo 2003 (Stavovské divadlo)
Ludmila – J. K. Tyl: Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové, Národní divadlo 2005
Alice – W. Nicholson: Na ústupu, Národní divadlo 2005 (Divadlo Kolowrat)
Magnolia – S. Remunda – I. Janžurová: Pudl a Magnolie, Agentura St. Remunda 2006 (prvé provedení v Branickém divadle)
Vévodkyně z Yorku – W. Shakespeare: Richard III., Národní divadlo 2006 (Stavovské divadlo)
Babička, Květinová babička, Loupežnice, Finka – H. Ch. Andersen, I. Klestilová: Sněhová královna, Národní divadlo 2008 (Stavovské divadlo)
Milena – P. Trtílek – J. Krupa: Můj krásný svět, Divadlo Husa na provázku 2008 [mystifikace v programu k inscenaci, I. Janžurová v inscenaci nevystupovala]
Šošana – H. Galron: Mikve, Národní divadlo 2008 (Stavovské divadlo)
Paní Pražka – J. Topol: Konec masopustu, Národní divadlo 2011
Ingrid – F. Houtsppels: Na mělčině, Divadlo Kalich 2012
Vojnická – A. P. Čechov: Strýček Váňa, Národní divadlo 2013 (Stavovské divadlo)
Barbra – I. Mergaultová: Sbohem, zůstávám!, Divadlo Kalich 2013
Gurmyžská – A. N. Ostrovskij: Les, Národní divadlo 2014 (Stavovské divadlo)
Divadelní texty
D Holčičí improvizace aneb Dambaret, DISK 1963
D Dívka v koberci, Pražské kulturní středisko 1975 (?), rozmnoženo 1975 (pod pseudonymem J. Sojka, spolupráce S. Remunda)
D Příliš silná káva, Pražské kulturní středisko (?) 1977 (?) (pod pseudonymem J. Sojka, spolupráce S. Remunda)
D Po kolenou se vrátíš, rozmnoženo 1986, Pražské kulturní středisko 1987 (hráno jako Vrátíš se ke mně po kolenou, pod pseudonymem J. Sojka, spolupráce S. Remunda)
D Hypnotizérova nevěsta, Agentura St. Remunda (?) 1994 (pod pseudonymem J. Sojka, spolupráce S. Remunda)
D Pudl a Magnolie, Agentura St. Remunda 2006 (spolupráce S. Remunda)
Režie
P. Kohout: Dvanáct, Střední všeobecně vzdělávací škola F. X. Šaldy Liberec 1964 (premiéra neuskutečněna)
Teatralia
Umění žít. Jednou zlomím tu hůl, která lámat se má…, Ahoj na sobotu 3, 1971, č. 50, s. 4
Dnes vás pobaví I. Janžurová. Spěchám do divadla, A‒Z magazín 1972, č. 7, s. 145‒147
Cestou necestou k J. K. Tylovi, in Paličova dcera (program), Národní divadlo 1997, s. 105‒108
Úvaha I. Janžurové o náročné a velké roli Winnie, kterou ztvárnila ve Šťastných dnech, Národní divadlo 1998, březen, s. 8‒9
Nástrahy chvály, Národní divadlo 2013, březen, s. 12
Zvukové a audiovizuální záznamy díla
Vítr ve větvích sasafrasu (Divadlo na Vinohradech 1966), Československá televize 1968
Jindřich IV. (Divadlo na Vinohradech 1967), Československá televize 1968
Josefina (Divadlo na Vinohradech 1970), in V. Horáček: Významné inscenace Vinohradského divadla, Supraphon 1972 (ukázky z inscenace)
R.U.R. (Divadlo na Vinohradech 1971), in V. Horáček: Významné inscenace Vinohradského divadla, Supraphon 1972 (ukázky z inscenace)
Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi (Divadlo na Vinohradech 1978), Československá televize 1979
Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi (Divadlo na Vinohradech 1978), Československý rozhlas 1979
Přišel na večeři, Divadlo na Vinohradech 1978, Československá televize 1981
Vy jste Jan (Národní divadlo 1987), neveřejný záznam b. d.
Tartuffe (Národní divadlo 1988), neveřejný záznam b. d.
Nebezpečné vztahy (Národní divadlo 1988), neveřejný záznam b. d.
Deník ničemy (Národní divadlo 1989), Československá televize 1990
Ze života hmyzu (Národní divadlo 1990), neveřejný záznam b. d.
Sbohem, Sokrate (Národní divadlo 1991), neveřejný záznam 1991
Židle (Národní divadlo 1992), neveřejný záznam 1992
Divoká kachna (Národní divadlo 1993), neveřejný záznam b. d.
Dvojí nestálost (Národní divadlo 1994), neveřejný záznam b. d.
Leona si pospíšila (Národní divadlo 1995), neveřejný záznam b. d.
Paličova dcera (Národní divadlo 1997), neveřejný záznam b. d.
Šťastné dny (Národní divadlo 1998), neveřejný záznam b. d.
Kočičí hra (Divadlo Na zábradlí 1998), neveřejný záznam 1999
Kočičí hra (Divadlo Na zábradlí 1998), in Kdyby 2000 klarinetů (CD), 1998 (ukázky z inscenace)
John Gabriel Borkman (Národní divadlo 1998), neveřejný záznam b. d.
Marie Stuartovna (Národní divadlo 2000), neveřejný záznam b. d.
Komik (Národní divadlo 2001), neveřejný záznam b. d.
Idiot (Národní divadlo 2001), neveřejný záznam b. d.
Lucerna (Národní divadlo 2001), neveřejný záznam b. d.
Romeo a Julie (Národní divadlo 2003), neveřejný záznam b. d.
Křtiny aneb Drahomíra a její synové (Národní divadlo 2005), neveřejný záznam b. d.
Na ústupu (Národní divadlo 2005), neveřejný záznam b. d.
Richard III. (Národní divadlo 2006), neveřejný záznam b. d.
Můj krásný svět (Divadlo Husa na provázku 2008), neveřejný záznam b. d.
Mikve (Národní divadlo 2008), neveřejný záznam b. d.
Konec masopustu (Národní divadlo 2011), neveřejný záznam b. d.
Strýček Váňa (Národní divadlo 2013), neveřejný záznam b. d.
Les (Národní divadlo 2014), neveřejný záznam b. d.
Prameny
Soukromý archiv I. Janžurové
Literatura (výběr)
publikace s bibliografickými soupisy:
P. Macek: I. Janžurová včera, dnes a zítra, 2013
ad Wolkrův Prostějov 1959:
J. Mrnka: Poezie čeká na objevitele, Kultura 3, 1959, č. 21, s. 10
A. Jelínek: Čtyři básnické dny, Literární noviny 8, 1959, č. 22, s. 6
ad Nebezpečný věk:
P. Grym: Další komedie na téma „rodiče a děti“, Lidová demokracie 9. 6. 1961
J. Opavský: Komedie o rodičích a dětech, Rudé právo 9. 6. 1961
ad Večer tříkrálový:
V. Hepner: Shakespeare v DISKU, Práce 26. 9. 1962
E. Uhlířová: Večer konvence zbavený, Divadelní noviny 6, 1962/63, č. 5, s. 4‒5
ad Dvanáct:
P. Kohn: Dvanáct za divadlo, které nelže, Mladý svět 5, 1963, č. 19, s. 12‒13
ad Holčičí improvizace aneb Dambaret:
dk [K. Dobeš]: „Holčičí kabaret“ aneb Divadlo jde do života, Svobodné slovo 28. 6. 1963
P. Kohout: Kdy rostou herci?, Literární noviny 12, 1963, č. 25, s. 7
ad Konečně marná sobota:
S. Machonin: Dvě hry a klíčová otázka současného dramatu, Literární noviny 13, 1964, č. 47, s. 5
A. Urbanová: Ne tak marná komedie, Kulturní tvorba 2, 1964, č. 43, s. 13
ad Skřivánek:
P. Grym: Příběh nezkrotné lidské touhy, Lidová demokracie 5. 2. 1965
F. Götz: V Divadle čs. armády. Skřivánek, Rudé právo 12. 2. 1965
A. Urbanová: Vítězná Jana, Kulturní tvorba 3, 1964, č. 7, s. 13
S. Machonin: Ještě než padnou první slova…, Literární noviny 14, 1965, č. 8, s. 4
A. Urbanová: Jedna z Dvanácti, Divadlo 16, 1965, říjen, s. [33]‒[35]
ad Maškaráda:
M. Lukeš: Maškaráda a povyk, Literární noviny 15, 1966, č. 40, s. 4
ad Všechny zvony světa:
V. Hepner: Dorostenci třicátých let, Práce 27. 6. 1967
S. Machonin: Všechny zvony světa, Literární noviny 16, 1967, č. 27, s. 4
ad Lesní píseň:
B. Štěpánek: Tesklivá rusalčí melodie, Večerní Praha 18. 3. 1968
(sd) [S. Dolanská]: Lesní píseň na Vinohradech, Lidová demokracie 20. 3. 1968
A. Stránská: Na okraj divadelního týdne, Svobodné slovo 11. 4. 1968
ad Jana z Arcu (Skřivánek):
A. Urbanová: Kacířka Jana, Divadelní noviny 12, 1968/69, č. 3, s. 4
ad Miláček Ornifle:
B. Štěpánek: Don Juan bez pozlátka, Večerní Praha 26. 11. 1968
M. Smetana: Novodobý Don Juan, Mladá fronta 11. 12. 1968
O. Brůna: Osud škovránka, Film a divadlo 13, 1969, č. 1, s. 18‒ [21]
ad Básník a kočka:
V. Kohoutek: Básník a kočka v kraji rybníků, Jihočeská pravda 28. 3. 1969
J. Nožka: Komedie pro dva, Svět v obrazech 26, 1970, č. 5, s. 20
ad Měsíc pro smolaře:
M. Smetana: Sólo pro I. Janžurovou, Mladá fronta 13. 5. 1969
N. Malíková: Josie, Divadlo 20, 1969, září, s. 61‒64
ad Jak mordovali Ardena:
(sd) [S. Dolanská]: Jak mordovali Ardena, Lidová demokracie 8. 9. 1969
Z. Karešová: Herečka pro všední den, Československý voják 18, 1969, č. 18, s. 42‒43
ad Josefina:
A. Stránská: Ovace vinohradské Josefině, Svobodné slovo 11. 2. 1970
J. Havránek: Josefina na Vinohradech, Večerní Praha 13. 2. 1970
B. Štěpánek: Josefina – holka jako lusk, Mladá fronta 5. 3. 1970
J. Opavský: Josefina 1970, Divadelní noviny 13, 1969/70, č. 13, s. 5
J. Černý: O Vančurově Josefíně – tak i tak, Host do domu 17, 1970, č. 6, s. 44‒45
ad Měsíc nad řekou:
(mik) [M. Křovák]: Šrámkův návrat na scénu, Lidová demokracie 10. 9. 1970
A. Stránská: Opět Měsíc nad řekou,Svobodné slovo 10. 9. 1970
ad Večer tříkrálový nebo Cokoli chcete:
B. Štěpánek: Večer tříkrálový, Mladá fronta 30. 5. 1973
I. Erbenová: Z první řady, Květy 23, 1973, č. 30, s. 40
ad Rozmarné léto:
J. Tvrzník: Zamyšlení nad létem, Mladá fronta 8. 7. 1975
ad Čas nočního světla:
(sd) [S. Dolanská]: Nenechte si ujít, Svět práce 9, 1976, č. 24, s. 10
ad Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi:
(fk) [F. Knopp]: Premiéra Hackse na Vinohradech, Lidová demokracie 16. 3. 1978
es [E. Stehlíková]: P. Hacks. Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi, Dialog 1, 1977/78, č. 10, s. [13‒14]
zsl: Monodrama I. Janžurové, Brněnský večerník 25. 11. 1980
ad Přišel na večeři:
V. Sochorovská: Přišel na večeři, Mladá fronta 13. 7. 1978
kn [V. Königsmark]: G. S. Kaufman – R. Hart. Přišel na večeři, Dialog 1, 1977/78, č. 10, s. 17‒18
ad ...a ten měl tři dcery:
kn [V. Königsmark]: V. Eliášková. …a ten měl tři dcery, Dialog 2, 1978/79, č. 10, s. 17‒19
ad Domov v havárii:
(mik) [M. Křovák]: Nová komedie na Vinohradech, Lidová demokracie 7. 5. 1979
mtm [M. Tůma]: Sonda do rodinných vztahů aneb Téma versus forma, Scéna 4, 1979, č. 13, s. 2
kn [V. Königsmark]: B. Jirásková. Domov v havárii, Dialog 3, 1979/80, č. 3‒4, s. [23‒25]
J. Janoušek: Herečkou z trémy a studu (rozhovor), Mladý svět 21, 1979, č. 36, s. 20‒21 → Plachá a rozpačitá školačka (rozhovor), in Tváře bez svatozáře, 1987, s. 23‒31
ad Lištičky:
L. Petišková: Dobré divácké představení, Práce 26. 3. 1980
-vš- [J. Someš]: L. Hellmanová. Lištičky, Dialog 3, 1979/80, č. 3, s. 28‒29
ad Medea:
J. Tvrzník: Medea I. Janžurové, Mladá fronta 10. 1. 1983
(mik) [M. Křovák]: R. Jeffers: Medea, Divadelní ústav – oddělení dokumentace, 25. 2. 1983 → Nový pohled na antiku?, Lidová demokracie 26. 3. 1983
ad Báječná neděle v parku Crève Coeur:
I. Gerová: Nostalgická tragikomedie, Svobodné slovo 21. 3. 1984
(mik) [M. Křovák]: Báječná neděle na Vinohradech, Lidová demokracie 7. 4. 1984
K. Hečko: Humor ženského rodu (rozhovor), in V. Tlustý (ed.): Panorama československého filmu, 1985, s. 107‒112
ad Třetí zvonění:
J. Tvrzník: Když jiskry nezapalují, Mladá fronta 14. 2. 1986
ad Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka:
V. Kmochová: Dobový kolorit nestačí, Večerní Praha 4. 3. 1987
L. Petišková: Fidlovačka v Národním, Svobodné slovo 11. 3. 1987
L. Kopáčová: Nový Tyl v Národním divadle, Tvorba 1987, č. 14, s. 7
M. Lukeš: Hodnocení inscenace J. K. Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Národní divadlo – archiv (obálka inscenace, sign. Č 244c/II), 30. 4. 1987
(mik) [M. Křovák]: Fidlovačka v Národním, Lidová demokracie 1. 5. 1987
R. Hrdinová – J. Král: J. K. Tyl: Fidlovačka – připomínky k vývoji inscenace v reprízách, Národní divadlo – archiv (obálka inscenace, sign. Č 244c/II), b. d.
E. Šormová: Hodnocení inscenace Fidlovačky, Národní divadlo – archiv (obálka inscenace, sign. Č 244c/II), b. d.
(sdk): Aktuality z domova, Lidová demkokracie 11. 3. 1987 [vstup do angažmá v Národním divadle]
ad Vy jste Jan:
hbk [M. Hrabák]: Daňkova hra pro Národní divadlo, Lidová demokracie 20. 10. 1987
M. Lukeš: Hodnocení inscenace O. Daněk: Vy jste Jan, Národní divadlo – archiv (obálka inscenace, sign. Č 1503a), 13. 11. 1987
ad Jegor Bulyčov a jiní:
M. Lukeš: Hodnocení inscenace M. Gorkij: Jegor Bulyčov a ti druzí, Národní divadlo – archiv (obálka inscenace, sign. Č 344b) , 11. 1. 1988
V. Königsmark: M. Gorkij – Jegor Bulyčov a ti druzí, Národní divadlo – archiv (obálka inscenace, sign. Č 344b), b. d.
ad Tartuffe:
J. Paterová: Nový Molière v Národním divadle, Lidová demokracie 14. 5. 1988
D. Cimická: Jak s klasikou?, Zemědělské noviny 4. 6. 1988
M. Lukeš: Hodnocení inscenace Molière: Tartuffe, Národní divadlo – archiv (obálka inscenace, sign. Č 1132f), 14. 6. 1988
kop: Z první řady, Květy 38, 1988, č. 28, s. 40
B. Štěpánek: Věčně živá Molieriáda, Práce 6. 9. 1988
H. Matoušková [J. Patočková]: Tartuffe neboli Podrobení, O divadle 4, 1988, s. 123‒131
V. Königsmark: Molière – Tartuffe, Národní divadlo – archiv (obálka inscenace, sign. Č 1132f), b. d. → V. Königsmark: Strniskův Tartuffe, Scéna 13, 1988, č. 23, s. 4 (upravená verze)
J. Král: Dramaturgické hodnocení inscenace Tartuffe, Národní divadlo – archiv (obálka inscenace, sign. Č 1132f), b. d.
ad Nebezpečné vztahy:
V. Königsmark: Ch. Hampton – Nebezpečné vztahy, Národní divadlo – archiv (obálka inscenace, sign. Č 1507a), b. d.
M. Lukeš: Hodnocení inscenace Ch. Hampton: Nebezpečné vztahy, Národní divadlo – archiv (obálka inscenace, sign. Č 1507a), b. d.
ad Deník ničemy:
D. Cimická: K inscenacím Národního divadla. Jediná možná cesta, Zemědělské noviny 22. 4. 1989
M. Lukeš: Hodnocení inscenace A. N. Ostrovskij: Dení ničemy, Národní divadlo – archiv (obálka inscenace, sign. Č 1509a), 11. 5. 1989
ěk: Z první řady, Květy 39, 1989, č. 23, s. 40
V. Königsmark: A. N. Ostrovskij – Deník ničemy, Národní divadlo – archiv (obálka inscenace, sign. Č 1509a) , b. d. → Deník ničemy?, Scéna 14, 1989, č. 11, s. 1, 3 (upravená verze)
nesign.: Herecká složka inscenace, Národní divadlo – archiv (obálka inscenace, sign. Č 1509a), b. d.
ad Sbohem, Sokrate:
O. Popp: Zasloužené návraty pokračují, Právo lidu 24. 10. 1991
A. Urbanová: Hovory o život, Scéna 16, 1991, č. 24, s. 3 → Discussions about Live / Les convesations ou il y va de la vie, Theatre Czech and Slovak 1992, č. 3, s. 28‒30
P. Trenský: Topolův Sokrates, Svět a divadlo 3, 1992, č. 3, s. 28‒37
ad Židle:
M. Hrabák: Tragikomičtí klauni, Lidové noviny 2. 3. 1992
M. Paříková: Mezi tragédií a fraškou, Noviny 18. 3. 1994
L: Petišková: Poetická absurdita?, Literární noviny 3, 1992, č. 20, s. 7 → Snažme se aspoň zachránit to, co je vidět, Zprávy Divadelního ústavu 1992, březen, s. 6‒12 (upravená verze)
jjv: Židle ve Stavovském, Týdeník Květy 2, 1992, č. 19, s. 38
L. Vedral: Solidní zboží I. Janžurové (rozhovor), PRO 2, 1992, č. 45, s. 2‒3
ad Divoká kachna:
A. Urbanová: Komedie o Divoké kachně, Divadelní noviny 2, 1993, č. 10, s. 4
P. Trenský: Poznámky k sezóně Národního divadla 1992‒1993, Svět a divadlo 4, 1993, č. 6, s. 55‒83
M. J. Švejda: Nenaplněný herecký talent, Lidové noviny 2. 12. 1993
ad Dvojí nestálost:
A. Urbanová: Rovnice bez neznámých, Divadelní noviny 3, 1994, č. 8, s. 6
J. Sloupová: Činohra Národního divadla v sezóně 1993‒1994, Svět a divadlo 5, 1994, č. 5, s. 54‒72
J. Kerbr: Zázrak být herečkou (rozhovor), Lidové noviny 30. 9. 1995
ad Leona si pospíšila:
J. Kolář: Feydeau na tři doby, Divadelní noviny 4, 1995, č. 21, s. 5
T. Čechtický: Plachý buldok, Týden 3, 1996, č. 19, s. 86‒93
I. Kastnerová. Nedostat se pod vlastní úroveň aneb Život na psí knížku (rozhovor), Plzeňský deník 17. 5. 1996
A. Vančová: Dynastie Janžurových – Remundových aneb Rodinné divadlo, Xantypa 2, 1996, č. 5, s. 74‒81
ad Paličova dcera:
J. Mlejnek: Už aby odjeli do Ameriky aneb Zločin a trest podle Tyla, Lidové noviny 13. 10. 1997
R. Erml: K útěku z vlasti nemá Paličova dcera mnoho důvodů, Mladá fronta Dnes 16. 10. 1997
S. Hrbotický: Šťastný návrat k české klasice, Haló noviny 16. 10. 1997
A. Urbanová: Nic se nastalo aneb Paličova dcera v Národním divadle, Denní Telegraf 29. 10. 1997
V. Procházka: Když se nestane nic a něco přece, Divadelní noviny 6, 1997, č. 21, s. 1, 4
J. Kerbr: Jaurés, Frézy, Lucerna, Jak se to rýmuje…, Svět a divadlo 8, 1997, č. 6, s. 92‒ [101]
Z. Hořínek: Hledání a problémy, Svět a divadlo 9, 1998, č. 5, s. 36‒48
R. Hájková: I. Janžurová, diplomová práce, Filozofická faktulta Univerzity Karlovy 1997
ad Šťastné dny:
R. Erml: Až dohasnou životy Winnie a Willieho, rozhostí se tma, Mladá fronta Dnes 5. 2. 1998
Z. Hořínek: Janžurová exceluje v Beckettově monologu Šťastné dny, Lidové noviny 5. 2. 1998
R. Hrdinová: I. Janžurová vrostla do Becketta, Právo 10. 2. 1998
M. Bílková: Šťastná to žena, Divadelní noviny 7, 1998, č. 5, s. 4
V. Šrámková: Šťastná role I. Janžurové, Týdeník Rozhlas 8, 1998, č. 12, s. 4
ad Kočičí hra:
K. Patková: Léblův Örkény, Týden 5, 1998, č. 25, s. 65
Z. Sílová: Život na pavlači (a pod ní), Divadelní noviny 7, 1998, č. 13, s. 5
M. Čunderle: Hry na kočky/Hra na kočky, Kočičí hra, Svět a divadlo 9, 1998, č. 5, s. 60‒64
S. Kroupová: Někdy je třeba vydat se jiným směrem (rozhovor), Divadelní noviny 7, 1998, č. 6, s. 6‒7
ad John Gabriel Borkman:
R. Hrdinová: Nudný Borkman ve Stavovském divadle, Právo 8. 12. 1998
V. Procházka: Národní divadlo hraje Borkmana s prošlou záruční lhůtou, Mladá fronta Dnes 8. 12. 1998
A. Urbanová: Nedokončený výstup na vysokou skálu, Divadelní noviny 8, 1999, č. 1, s. 6
nesign.: H. Ibsen: John Gabriel Borkman [interní hodnocení], Národní divadlo – archiv (obálka inscenace, sign. Č 1395c), b. d.
ad Ceny Thálie 1998:
M. Castiellová: Ceny Thalie získali I. Janžurová a F. Němec, Lidové noviny 29. 3. 1999
ad Ceny A. Radoka 1998:
T. Stanislavčík: Ceny A. Radoka získali Pitínský, Roden a Janžurová, Lidové noviny 19. 4. 1999
B. Pražan: Šťastné dny I. Janžurové (rozhovor), Týdeník Rozhlas 9, 1999, č. 16, s. 21‒22
ad Marie Stuartovna:
R. Hrdinová: Schillerova Marie Stuartovna závisí na hercích, Právo 4. 4. 2000
S. Hrbotický: Duel královen ve Stavovském divadle, Haló noviny 6. 4. 2000
J. Paterová: Čtyři herečky a dvě královny, Lidové noviny 7. 4. 2000
Z. A Tichý: Královny to ve světě mužů nemají lehké, Mladá fronta Dnes 12. 4. 2000
J. Machalická: I. Janžurovou zranily kulisy, Lidové noviny 6. 4. 2002
S. Přádná: Nevyslovená slova a tajné doteky, Literární noviny 11, 2000, č. 30, s. 12
ad Komik:
R: Hrdinová: Komik ve Stavovském je bohužel zklamáním, Právo 26. 2. 2001
B. Mazáčová: Komik 2001 se divadelní událostí nestal, Lidové noviny 26. 2. 2001
Z. Hořínek: Tak trochu zbytečný návrat baviče, Týden 8, 2001, č. 11, s. 79
V. Just: Úvahy postdivadelní: Hoši z Nároďáku… (1), Literární noviny 12, 2001, č. 11, s. 12
J. Černý: Příliš dlouhý Komik, Divadelní noviny 10, 2001, č. 6 s. 5
ad šedesátiny:
J. Machalická: I. Janžurová se umí nebrat vážně, Lidové noviny 18. 5. 2001
L. Kirova: I. Janžurová slaví potichu, České slovo + ZN Zemské noviny + Hradecké noviny 18. 5. 2001 + Ústecký deník 19. 5. 2001
J. Machalická: Sama na sebe jsem ježibaba (rozhovor), Lidové noviny 7. 6. 2001 (příloha)
ad Idiot:
Z. Hořínek: Smíšené pocity z Idiota, Lidové noviny 12. 7. 2001
ad Lucerna:
-han-: Potřetí Kláskovou (rozhovor), in Lucerna (program), Národní divadlo 2001, s. 103‒106 → I. Janžurová potřetí Kláskovou, Národní divadlo 2001, č. 12, s. 15‒17 (upravená verze)
J. Jelínková: Jsem stydlivý člověk (rozhovor), Mladý svět 44, 2002, č. 29, s. 26‒28
ad Romeo a Julie:
K. Kolářová: Ani Morávkův Romeo nezapadne, Mladá fronta Dnes 25. 1. 2003
V. Just: Dejte mi loknout!, Týden 10, 2003, č. 6, s. 99
M. Lukeš: Z českého snáře, Svět a divadlo 14, 2003, č. 3, s. 4‒21
Po čtyřiceti letech… (dokument), Česká televze 2003
ad Na ústupu:
S. Hrbotický: Janžurová a Němec předvádějí v Kolowratu špičkové herectví, Hospodářské noviny 30. 11. 2005
K. Černá: Ničivé bitvy naší doby, Lidové noviny 2. 12. 2005
V. Šrámková: Měl jsem odejít už dávno, říká Edward, Týdeník Rozhlas 15, 2005, č. 51, s. 4
E. Žantovská: Na ústupu do života, Divadelní noviny 14, 2005, č. 21, s. 5
ad Mikve:
J. Machalická: Mikve se nebojí emocí, Lidové noviny 11. 12. 2008
Neobyčejný život – I. Janžurová (dokument), Česká televize 2010
ad sedmdesátiny:
K. Ondroušková: Jubilantka I. Janžurová. Smích z jeviště je droga (rozhovor), Národní divadlo 2011, květen, s. 12‒13
ad Konec masopustu:
J. Machalická: Pitínský nechal zaznít básníka, Lidové noviny 18. 6. 2011
R. Rohál: I. Janžurová a její životní role, 2011
Což takhle dát si Janžurku! (dokument), FTV Prima 2011
ad Na mělčině:
R. Hrdinová: Na mělčině promarněných životů, Právo 6. 4. 2012
K. Kočičková: I. Janžurová nenápadně vládne i Na mělčině, Mladá fronta Dnes 11. 4. 2012
ad Les:
R. Hrdinová: Ostrovského Les jako béčkový film, Právo 21. 3. 2014
J. Machalická: Hemžení směšné i ubohé, Lidové noviny 25. 3. 2014
Z. Hořínek: Prales lidských vztahů, Divadelní noviny 23, 2014, č. 9, s. 5
T. Spáčilová: I. Janžurová. Všechno teprve začíná (rozhovor), Reflex 25, 2014, č. 21, s. 20‒25
slovníky a encyklopedie:
Š. Bartošková – L. Bartošek: Filmové profily 2. Českoslovenští filmoví herci (část 1. A–M), 1990
Filmové portréty 1, 1990
M. Churaň a kol.: Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století, 1994
J. Tomeš a kol.: Český biografický slovník XX. století. 1. díl. A–J, 1999
M. Fikejz: Český film. Herci a herečky. 1. díl: A–K, 2006
Český film: herci a herečky [online], URL: http://www.libri.cz/databaze/film/heslo/1738
Životní události
- :
- 19. 5. 1941: narození, Žirovnice (CZ)
- : úmrtí
Další jména
Vznik: 2015
Autor: Martin J. Švejda
