Záhrobský z Těšína, Jan

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 23. 1. 2017, 10:14; Conversion script (diskuse)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Jan ZÁHROBSKÝ Z TĚŠÍNA
* okolo 1523 asi Záhrobí u Březnice
1590
autor biblické hry


Psán též jako Záhrobský z Těšínu. – Studoval na pražské univerzitě, 1543 získal titul bakaláře, 1545 titul mistra svobodných umění. 1549–51 tu působil jako profesor. Poté se stal radním písařem v Klatovech a 1560 získal šlechtický přídomek z Těšína (zřejmě podle osady Těšín u Libějic).

Jedinou známou literární prací Z. je biblická hra Traica historia vo knězi neb knížeti Héli a jeho synech, kterou vytvořil pravděpodobně za svého pobytu v Klatovech. Hra byla vydána 1582 u Jiříka Černého na Starém Městě pražském. Unikátní exemplář uložený v biskupské knihovně v Litoměřicích se ztratil, hra je známa pouze z opisu J. Jirečka.

Z. zpracoval biblický příběh o Élim (Hélim) z První knihy Královské zřejmě zcela samostatně, i když mohl znát německé hry na tento námět (H. Sachs, J. Lauterbach). Děj pojednává o knězi Hélim a jeho synech, kteří svým nemravným životem a pohoršlivými skutky způsobí katastrofu. Z. fabuli rozvinul, rozpracoval i charakteristiku postav a řadu z nich do příběhu přidal (především postavy lidového původu, jako služebnictvo, děvečky, kostelníka, vdovu, sirotky). Celkem vystupuje v pěti dějstvích hry 38 osob. Hra psaná tradičním osmislabičným veršem (jen místy užit verš devíti nebo desetislabičný) obsahuje dvě jednohlasé duchovní písně s notací, nemá prolog ani epilog, chybí i scénické poznámky. Šlo pravděpodobně spíše o knižní drama, o jevištním provedení není nic známo. Autor využil biblické analogie i ke kritice dobové společnosti (špatné zacházení pánů se služebnictvem, mravní problémy, život chudiny, nespravedlnost soudců apod.). Z hlediska sociální kritiky je hra blízká dramatickým pracím → P. Kyrmezera, působí však umírněněji. Podobně jako u Kyrmezera obohacují dialog četná pořekadla a přísloví. Vážný biblický děj komicky oživují některé postavy služebníků a dobově oblíbené výstupy čertů Šeříka a Zvad­líka (resp. Šerého a Zvadlého).


Edice

České humanistické drama, ed. M. Kopecký, Praha 1986, s. 77–170, (342n., 353–356).

Prameny a literatura

NMk, sign. MS V A 34 (opis J. Jirečka): Traica historia vo knězi neb knížeti Héli a jeho synech, z Prvních Kněh královských, v formu komedie s potřebným správcuom i lidu naučením uvedená, Praha 1582, tisk nedochován. • J. Jireček: O J. Z. a některých jiných dosud neznámých spisovatelích českých ze XVI. století, Zprávy o zasedání KČSN v Praze 1878, Praha 1879, s. 3–9; K. Svoboda: J. Z. biblická hra Héli, ČČM 91, 1917, s. 21–25; Z. Kubicová: J. Z. z T., dipl. práce, FF MU Brno 1982; viz Edice. • DČD I, Knihopis, Rukověť 1966

Životní události

  • okolo 1523: narození, asi Záhrobí u Březnice
  • 1590: úmrtí

Další jména

Záhrobský z Těšínu


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 668
Autor: Milena Cesnaková