Stephani, Clemens
nahoru...
Psán též Steffani, Stephanus, Steffan, Klement; Klemens Stephan von Buchau, v úředních záznamech někdy uváděn pouze křest. jménem. Životní data nelze ověřit, neboť rodné matriky farnosti Bochov a úmrtní matriky farnosti Cheb – sv. Mikuláš nejsou do 1666 dochovány (sdělení SOA Plzeň 21. 1. 2005). – Studoval na univerzitě v Lipsku (1554). Stal se učitelem na latinské škole v Chebu (1558), v témže roce však tamějšího působení zanechal a nadále se živil jako soukromý učitel. 1571–74 byl knihkupcem v Horním Slavkově. 1574 se vrátil do Chebu s úmyslem provozovat obchod s knihami. 1576 obdržel městské právo a oprávnění k provozu tiskárny. Obchodovat s knihami směl pouze na veřejných trzích. Další informace o S. životě nejsou známy. Jako vydavatel a pravděpodobně i skladatel se zasloužil o vydání sborníků vokálních skladeb a duchovních písní v latině i němčině, z jejichž dedikací lze usoudit, že 1559–70 pobýval také v Českých Budějovicích, v Českém Krumlově, v Oseku, Duchcově, Praze a Norimberku (např. Suavissimae et iucundissimae harmoniae, 1567; Schöner außerleßner deutscher Psalm… Moteten und geistlichen Lieder XX, 1568; Cantiones triginta selectissimae, 1568; Beati omnes. Psalmus CXXVIII. Davidis, 1569). Je rovněž autorem zprávy o povodni v Karlových Varech 1582 (Erbärmliche vnnd erschröckliche Newe zeitung, der vor vnerhörten jämmerlichen Wassersnoth so sich dises 1582. Jar, den 9. May, in Keyser Carls Bad vnd in den vmbligenden Stetten vnd Flecken, im Land zu Behaim zugetragen, mit gewissem grunde der warheit beschrieben, 1582; nové vyd. Karlsbad’s große Ueberschwemmung im Jahre 1582, Halle 1863).
Ze S. díla jsou známy tři hry, vytvořené 1551–68. Východiskem tragédie o šesti dějstvích Ein erschröckliche Historia Von einer Königin auß Lamparden [Historie strašlivá o královně lombardské, 1551] byl krátký text H. Sachse, z něhož S. doslovně cituje. Královská dcera Rosimunda, jejíž otec byl poražen a zabit, je donucena ke sňatku s přemožitelem Alkinem (z jiných literárních zpracování tématu jsou zmíněné postavy známy jako Rosamunda a Alboin). S myšlenkou na pomstu si získá přízeň jednoho z Alkinových rytířů a ten krále zavraždí. Rosimunda se zamiluje do šlechtice z Čech a rytíře se hodlá zbavit otráveným vínem. Rytíř její lest odhalí, přiměje ji, aby víno vypili společně, a hra končí smrtí obou protagonistů. V závěru andělé vyzývají k pokání, neboť se blíží konec světa.
Pětiaktová moralita Eine Geistliche Action auß Ludovici Bero[aldi] Dialogo: Wie man des Teuffels Listen und Eingeben… entpflichen soll [Duchovní hra dle dialogu Ludovica Beroaldiho: jak je třeba uniknout nástrahám a pokušením ďáblovým, 1568] zpracovává everymanovské téma lidského údělu: skon člověka (Everyman – Kdokoli), který předstupuje před nejvyššího soudce a provázejí ho pouze jeho dobré skutky. Bývá považována za S. nejvýznačnější dílo. Obsahuje dvě hudební vložky (tříhlasou větu v prvním aktu a čtyřhlasý kánon v pátém aktu), které nasvědčují tomu, že autor též komponoval. Téma bylo již před S. zpracováno jak v němčině, tak dalších jazycích (latina, angličtina, nizozemština, ⇒ Stehlíková 1997). V protestantském pojetí jsou dobré skutky nahrazeny vírou, a jelikož je tomu tak i u S., soudí se, že byl protestant (⇒ Wolkan 1925). Obdobně jako v Historii se i zde ve finále zjevují andělé a čerti, kteří vedou spor o duši zemřelého (srv. Goethův Faust). 1568 vznikla i S. fraška Ein kurtze und fast lustige Satyra oder Bawrenspil mit fünff Personen, von einer Müllnerin und jrem Pfarrherr [Krátká a skoro veselá satira neboli Selská hra pro pět postav o mlynářce a jejím faráři] s oblíbeným motivem podváděného manžela, důvtipného potulného studenta a záletného faráře. Hra končí šťastně, neboť student zasáhne v manželův prospěch, nikoho však neprozradí, a proto mu farář slíbí, že ho bude vydržovat na studiích. Základní dějové schéma S. údajně převzal ze sbírky frašek Rastbüchlein [Knížka pro osvěžení, 1558] od M. Lindenera (⇒ Nadler 1923). Text pětiaktové hry s prologem a epilogem obsahuje také argumentum (stručné shrnutí děje).
S. hry jsou ceněny pro dobrou dramatickou výstavbu, plynulé dialogy, blížící se mluvené řeči, vtip a bohatství nápadů. Předpokládá se, že S. napsal ještě další díla, která se však patrně nedochovala. Wolkan označuje S. emfaticky za jednoho z nejlepších německých dramatiků 16. stol. a výborného znalce jevištní techniky. Z jeho německých překladů jsou známy např. Terentiovy komedie Andria a Eunuchus (1554), které měly hry zprostředkovat publiku neznalému latiny. Zatímco v prvním případě do značné míry respektoval dřívější překlad H. Hamse, druhou komedii překládal zcela samostatně. Oba překlady jsou jednoznačně určeny pro divadelní provádění.
S. se uplatňoval i jako herec a režisér inscenací vlastních textů, které nacvičoval také se školními dětmi, přičemž se v doloženém případě (stížnost rektora latinské školy J. Goldhammera na S. produkci, zaslaná chebské městské radě v červnu 1584, a rozhodnutí o jejím zákazu ⇒ Gradl 1894) dostal do sporu s místními vzdělaneckými kruhy, jimž jeho texty připadaly příliš světské a znevažující a které považovaly dramaturgické snahy S. za zásah do vlastních kompetencí. Ke zmíněné stížnosti je přiložen S. ironický úvod k inscenaci světské básně Alexander im Pflug, líčící potíže, které provedení předcházely. Neklidná povaha S. zapříčinila i jeho další spory s městskou radou, v nichž neuspěl a byl trestán např. zákazy publikací nebo dokonce zatčením (1581, kdy údajně spolu se svou manželkou urážel městské zřízence). 1570 v Chebu připravil provedení pašijové hry (tisk [J. Walter st.]: Passio Secundum Mattheum. Das ist: Das Leyden vnd Sterben vnsers Herrn vnd erlösers Jesu christi Secundum Mattheo, 1570).
Edice
R. Wolkan: Böhmens Antheil an der deutschen Litteratur des XVI. Jahrhunderts II, Ausgewählte Texte, Prag 1891, s. 86–124 (překlad hry Andria), s. 125–139 (Ein kurtze und fast lustige Satyra…); I, Bibliographie, Prag 1890 (č. 60, 65, 99, 150, 165–169, 174, 284); III, Geschichte der Litteratur, Prag 1894, s. (388–405); Egerland. Landschaft und Menschen in der Dichtung, ed. J. Suchy–A. Görgl–O. Zerlik, München–Wien 1984, s. 263–268, 382 (Prolog, první scéna 1. aktu a Epilog ze hry Ein kurtze und fast lustige Satyra…).
Prameny a literatura
SB Berlin, sign. Yp 9301: Ein erschröckliche Historia…, Nürnberg [1551]; Yp 8320: Eine Geistliche Action…, Nürnberg 1568; Yq 41: Ein kurtze und fast lustige Satyra…, Nürnberg 1568; Universitätsbibliothek Heidelberg: sbírka S. rkp. • R. Wolkan: Geschichte der deutschen Literatur in Böhmen und in den Sudetenländern, Augsburg 1925, s. 388–405 + Das sudetendeutsche Schrifttum des 16. Jahrhunderts, Prag 1927 (Sammlung Gemeinnütziger Vorträge, Nr. 586), s. 9n.; H. Gradl: Deutsche Volksaufführungen. Beiträge aus dem Egerlande zur Geschichte des Spiels und Theaters, Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 33, 1894/95, s. 123, 139, 317–319, 326; H. Lambel: Einige Bemerkungen zu C. S. „Satyra“, Festschrift des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, Prag 1904, s. 80–95; J. Pohl: Egerer Buchdrucker im 16. Jahrhundert, Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 49, 1911, s. 195n., 201; H. W. Mangold: Studien zu den ältesten Bühnenverdeutschungen des Terenz, Halle 1912; J. Nadler: Das Schrifttum der Sudetendeutschen bis zur Schlacht am Weißen Berg, Heidelberg [po 1923], s. 126n.; A. Hauffen: K. S., Sudetendeutsche Lebensbilder I, ed. E. Gierach, Reichenberg 1926, s. 106–109; K. Siegl: Die Geschichte der Buchdruckerkunst in Eger von ihren ersten Anfängen bis zur Gegenwart, Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 68, 1930, 144n.; E. Frank: C. S., Brünn–München–Wien [1944]; J. Benzing: Buchdruckerlexikon des 16. Jahrhunderts (Deutsches Sprachgebiet), Frankfurt a. M. 1952 + Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet, Wiesbaden 1963; F. Korb: Knihtisk v Chebu, Chebsko, ed. S. Babický, Cheb 1959, s. 93n.; K. Chyba: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860, Praha 1966 (příl. sborníku Strahovská knihovna 1), s. 258; Egerländer biographisches Lexikon mit ausgewählten Personen aus dem ehemaligen Reg.-Bez.-Eger, ed. J. Weinmann, Bayreuth 1985–87; Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, Praha 1987, s. 645n.; A. Salzer–E. v. Tunk: Illustrierte Geschichte der deutschen Literatur I, přeprac. C. Heinrich–J. Mönster-Holzlar, Frechen b. d., s. 394; E. Stehlíková: Potkala ho Smrti, DR 8, 1997, č. 4, s. 75–78; viz Edice. • ADB, DBE, DČD I, Kosch L, MGG
Životní události
- před 1530: narození, Bochov u Karlových Varů
- polovina února 1592: úmrtí, Cheb
Další jména
Steffani Stephanus Steffan
Klement
Stephan von Bucha Klemens
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 572–575
Autor: Václav Maidl, Alena Jakubcová
