Tegernseeský zlomek

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 23. 1. 2017, 10:09; Conversion script (diskuse)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

TEGERNSEESKÝ ZLOMEK
sborník anonymních dramatických textů - polovina 15. stol.
Známé i jako Tegernseeské či Mnichovské torzo sborníku českých dramatických textů, Tegernseeské či Mnichovské dramatické zlomky, Ludus in die palmarum


Označován též jako Tegernseeské či Mnichovské torzo sborníku českých dramatických textů, Tegernseeské či Mnichovské dramatické zlomky, Ludus in die palmarum. – Z původního sborníku českých dramatických textů bylo několik listů použito jako makulatura k vazbě latinského kodexu, obsahujícího opis některých knih Starého zákona. Tato kniha, chovaná v Bavorské státní knihovně v Mnichově (sign. Clm 18661), pochází z knihovny benediktinského kláštera v bavorském Tegernsee, kam ji 1497 daroval s dalšími svými knihami při přijetí do ře­hol­ní­ho společenství J. Leytner von ­Schliers, řádovým jménem Thomas († 17. 9. 1529 v Mnichově). Torzo českých dramatických ­textů 1879 náhodně našel J. Truhlář, již odlepené z desek zmíněného kodexu. V současnosti je uloženo pod názvem Ludus in die palmarum (Bohemice) rovněž v Bavorské státní knihovně.

Z celého patrně obsáhlého sborníku se zachovaly čtyři poloviny dvou listů. Původní formát textu, psaného bastardou, byl 30,5 cm vysoký a 11,1 cm široký. Torzo obsahuje: zlomky starozákonních dramatických textů, dosud nepřesně nazývané „božítělové“: a) část výstupu proroka Eliáše (Ia1); b) monolog Ježíšův (Ib1); c) rozhovor Ježíše s Mojžíšem a jeho promluva Židům (Ia2–Ib2); zlomek vánoční hry (konec patrně pastýřské scény a tříkrálový výstup (IIa1–IIb1); počátek hry na Květnou neděli (IIa2–IIb2).

Na zápisu se podíleli dva písaři. Návaznost jednotlivých dramatických textů dosud nebyla přesvědčivě určena. Třebaže texty, v nichž byly nalezeny stopy hanáckého dialektu a polštiny, jsou patrně opisem či redakcí textů starších, představují zcela nové dílo, které ukazuje na šíři a jedinečnost středověkého repertoáru české divadelní produkce. Torzo vykazuje řadu rysů typických pro středověké drama. Ve všech textech včetně starozákonních scén vystupuje jako ústřední postava Ježíš. Postavy se často obracejí se svou výpovědí k publiku a činí z něho účastníka hry. Promluvy jsou v češtině, scénické poznámky v latině. Zpěv je zmíněn pouze ve hře na Květnou neděli.

Zlomky starozákonních dramatických textů

Uváděny též jako Božítělový zlomek hry mnichovské, Mnichovská – Tegernseeská hra o Božím těle, Hra na Boží tělo (Tegernseeský zlomek). – Na jednom ze dvou listů, dnes rozpůleném, jsou zapsány ve třech výstupech (75 v.) texty volně zpracované dle starozákonních příběhů. V prvním výstupu (20 v.) se spícímu proroku Eliášovi (Helias) zjevuje Anděl s výzvou, aby se posílen chlebem a olejem vydal na cestu. Eliáš ukazuje oba dary a odchází. Této scéně, inspirované První knihou Královskou (kap. 17, v. 10–16 a kap. 19, v. 5–8), patrně chybí začátek. Druhým výstupem starozákonního bloku je monolog Ježíše (Jesus) oznamujícího, že potěší truchlivé a lačné chlebem svého těla (14 v.). Ve třetím výstupu (39 v.) Ježíš volá Mojžíše (Moyses) a přikazuje mu, aby utěšil svůj lid. Mojžíš si však stěžuje, že lid je neposlušný. Poté vyzván Ježíšem pobídne lid ke zbožnosti. Všechny výstupy jsou inspirovány Biblí, avšak zbaveny popisných detailů a konkrétního dějového kontextu. Zůstávají volně zpracovány pouze jako základní samostatné akce (dějová gesta) příběhů. Ježíš v nich nevystupuje jako historická postava, ale v pozici druhé osoby božské Trojice jako Bůh Syn. Svým obsahem a zpracováním jsou texty (zejména eliášovský) v evropském kontextu zcela ojedinělé. Dosavadní označení textů jako zbytku božítělové hry je pouhým dohadem, neboť mohou být částí her k jiným příležitostem (např. her prorockých, vánočních, zelenočtvrtečních, nebo součástí kristologického mysteria se starozákonními prefiguracemi).

Zlomek vánoční hry

Uváděn též jako Tegernseeská vánoční hra. – Na druhé straně listu s počátkem hry na Květnou neděli je závěr nejstaršího dochovaného zápisu české vánoční hry s koncem pravděpodobně pastýřské scény (11 v.) a celým tříkrálovým výstupem (26 v.). V první části tohoto zlomku mluví v kazatelsky znějící replice jeden z těch, „kteří se tuto sebrali“ (snad jeden z pastýřů) a vyzývá všechny, aby se požehnali (pokřižovali). Hned nato přicházejí tři králové, slova se ujímá pouze Baltazar. Zdraví děťátko, předává dary a prosí o odpuštění hříchů a o požehnání na zpáteční cestu. V evropském kontextu je jedinečná odpověď Ježíška, který je zde označen jako „parvulus Jesus“ (maličký Ježíš). Děkuje králům za dary, odpouští hříchy a slibuje nebeské království (v mladší Hesenské vánoční hře z 1450–60 zpívá v ukolébavkovém stylu o svém příštím utrpení). Při realizaci této scény byl Ježíšek nejspíše představován soškou a jeho repliku pronesl někdo zástupně. V rukopise je pod jeho replikou zapsáno: „Anyčka za…“, není tedy vyloučeno, že text recitovala dívka. Na závěr předepisuje latinská poznámka tříkrálovou obchůzku kostela.

Počátek hry na Květnou neděli

Uváděn též pod názvy Incipit ludus in die palmarum, Tegernseeská pašijová hra, Hra na Květnou neděli (Tegernseeský zlomek). – Text nadepsaný Incipit ludus in die palmarum [Začíná hra v den palem, tj. na Květnou neděli] je nepochybně počátkem hry pašijové. Dosud byl mylně označován za hru o Květné neděli, o Ježíšově vjezdu do Jeruzaléma. Titulu třeba rozumět tak, že je to hra, která má být uváděna „v den“ (in die) Květné neděle. Úvodní responsorium Collegerunt, které předepisuje latinská poznámka, je přeneseno z liturgie svěcení palem Květné neděle do kontextu dramatické hry jako vstupní slavnostní latinský zpěv dopro­vázející průvod vystupujících postav. Vznikla tak vlastně část latinsko-českého dramatického tex­tu. Responsorium je sestaveno z citací Janova evangelia (11, 47–53). Zpívá se v něm o tom, že se shromážděná velerada ještě před vjezdem Ježíše do Jeruzaléma radí, jak proti němu zakročit a zabránit možnému povstání. Představitel kněze Annáše pak latinským zpěvem uvádí české osmiverší, v němž cituje výrok kněze Kaifáše, že je lépe, aby zemřel jeden člověk než celý národ. Tato slova opakuje postava Kaifáše latinsky a poté znovu v českém šestiverší. Scénu uzavírá krátký narativní zpěv apoštolů a pravděpodobně jejich přesun na jiné místo. Ze zlomku dalšího výstupu lze poznat směřování k pašijové hře. Pokušitel (Temptator) má Ježíše vést na horu (či „nahoru“), což evokuje evangelijní scénu pokušení na poušti. Podle srovnání s podobnými hrami však ob­vykle po Collegerunt následoval výstup Jidáše s ëáblem, který uvádí Jidáše do velerady. Jde tedy zřejmě o chybný přepis (označení Judas bylo zaměněno za Jesus). Hra pravděpodobně pokračovala Jidášovou zradou, scénami na Olivetu atd., které se nedochovaly. Latinské scénické poznámky zlomku určují i hlasové výrazové prostředky („ať hlasitě zazpívá“ apod.) a gestiku (postava obrácená k divákům ukazuje na osobu, o které nebo ke které mluví).


Edice

J. Truhlář: Zlomky dramatických her staročeských Mnichovské, ČČM 66, 1892, s. 35–47; J. Máchal: Staročeské skladby dramatické původu liturgického, Praha 1908, s. (7, 55–57), 141–146.

Prameny a literatura

BSB München, sign. Cod. slav. 16: Ludus in die palmarum (Bohemice), Geistliche Schauspiele (Fragm.) čech./lat., Hand­schrift (Bohemice) von Tegernsee. • J. Port: Tvary divadla v Čechách I, s. 76 (rkp. NMd); J. Truhlář: Několik bohemik mnichovských, ČČM 59, 1885, s. 271; R. Froning: Das Drama des Mittelalters, Deutsche Nationalliteratur XIV, Stuttgart 1891, s. 911, 915n.; Pirmin: Die Mönchen der benediktinischer Abteil Tegernsee, München 1897, s. 110; J. Pešek: Staročeská dramata, Výroční zpráva gymnasia v Plzni 1905/06, s. 6; J. Máchal: Dějiny českého dramata, 2. vyd. Praha 1929, s. 21; O. Endlicher: Entstehung und Entwicklung des tschechischen Dramas, einschliesslich der Schulspiele, bis zum Jahre 1620, dis., Universität Wien 1928, s. 101n. (kopie KČD); S. Souček: Rakovnická vánoční hra, Brno 1929, s. 13, 22, 49, 55, 63, 149–151; V. Redrich: Tegernsee und der deutsche Geist, München 1931, s. 171n.; V. Pletka: Lidové vánoční hry, dis., FF MU Brno 1947 (kopie KČD); Z. Nejedlý: Dějiny husitského zpěvu I, Praha 1954, s. 278; M. Berthold: Welt­geschichte des Theaters, Stuttgart 1968, s. 236n.; S. Souček: Ke Komedii vánoční o narození Syna božího, pocházející z Vlachova Březí, Strahovská knihovna 12–13, Praha 1977/78, s. 149–151; M. Kopecký: Starší české drama, Brno 1981, s. 107n.; M. Kouřil: Teorie scénických umění, Praha 1981, s. 65; V. Ron: Poznámky ke zlomku Incipit ludus in die palmarum z torza mnichovského sborníku českých dramatických textů, rkp. 1985 (archiv autora) + Z minulosti pašijových her v českých zemích, Pašije aneb Theatrum passionale aneb Zrcadlo umučení a vzkříšení Pána našeho Ježíše Krista, program k inscenaci ND, Praha 1998, s. 15; Katalog der slavischen Handschriften in Bibliotheken der Bundesrepublik Deutschland, ed. E. Matthes, Wiesbaden 1990, s. 129, č. 153; J. Veltrusky: Dialogues chantés et dialogues parlés dans le théâtre médiéval en Bohème, Le Rôle des formes primitives et composites dans la dramaturgie européene, Paris 1992, s. 59 + Medieval Drama in Bohemia, The Early Drama, Art and Music Review (London) 15, 1993, č. 2, s. 55; viz Edice. • DČD I, Veltruská 2006



Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 600–603
Autor: Vojtěch Ron