Komedia o králi Šalomůnovi

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 23. 1. 2017, 10:00; Conversion script (diskuse)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

KOMEDIA O KRÁLI ŠALOMŮNOVI
anonymní dramatický text - 1571


Česká verze latinské hry S. Bircka Sapientia Salomonis, drama comico-tragicum [Šalomounova moudrost, komicko-tragické drama]. Plný český titul zní Komedya o králi Šalomůnovi, z třetích Kněh královských vybraná, v českém jazyku na rythmy složena. Poprvé byla vydána 1571 (výtisky nedochovány), podruhé 1604. Věnování panu A. Myslíkovi z Hyršova a na Košířích „od společnosti žákovstva školy u sv. Štěpána na Novém Městě pražském“ nasvědčuje, že překlad patrně pořídili tito studenti a že komedii pravděpodobně též provedli.

Rozsáhlá hra (2386 v.) je rozdělena do pěti dějství. Zpracovává známý biblický příběh o sporu dvou žen (v české verzi nazývaných nevěstkami) o dítě před králem Šalomounem. Odchylky českého překladu od latinského originálu nejsou zásadní, vyjma podstatného rozšíření partu komické postavy Markolta. Ošklivý, avšak chytrý Markolt, oblíbený bláznovský či šaškovský typ divadla 16. stol., poráží ve slovní potyčce krále Šalomouna.

V komických intermezzech, která odlehčují vážné biblické drama, Markolt vtipkuje např. na účet žen (radí králi, aby je nesoudil, ale dal zašít do pytle a utopit). Text obsahuje i pět čtyřhlasých chlapeckých sborů včetně notace. Jde o neumělé skladby, pravděpodobně rovněž komponované samotnými žáky. Sbor (Chorus Musarum) je umístěn před jednotlivá dějství. V latinském originále vychází jejich text z biblické knihy Přísloví, zatímco česká verze obsahuje s výjimkou prvního sboru původní texty i hudbu.


Edice

Č. Zíbrt: Markolt a Nevím v literatuře staročeské, Praha 1909, s. 129–188 (Komedya o králi Šalomůnovi).

Prameny a literatura

NMk, sign. 27 F 7 (Sborník Stolovského): Komedya o Králi SSalomůnowi, z Třetijch Kněh králowských wybraná, w Cžeském Jazyku na Rythmy složena Létha M. D. LXXI. …A nynij znowu Léhta [!] M. DC. IV. Wytisstěna v Giřijka Nygrina, [Praha 1604]. • Staročeské divadelní hry I, ed. J. Jireček, Praha 1878, s. XIn.; Menčík 1895, s. 85n.; J. Máchal: O dvou českých komediích biblických z XVI. století, Věstník KČSN, Praha 1902, s. 11–14 + Dějiny českého dramata, Praha 1917, s. 43, 49–51, 235; J. Branberger: Hudební ­úvahy o české humanistické poesii, Věstník KČSN, Praha 1946, s. 35n.; J. Hrabák: Poznámky o verši českého dramatu v období renesance, Franku Wollmanovi k sedmdesátinám, ed. A. Závodský, Praha 1958, s. 572–585; viz Edice. • DČD I, Knihopis, LČL



Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 299–300
Autor: Milena Cesnaková