Kohout, Josef
nahoru...
Příjmením psán též Kohault, Kohaut, další užívaná křest. jména Wenzel, Thomas. – Syn varhaníka a regenschoriho Franze Andrease K. Původně polní trubač rakouské armády, z níž dezertoval. Uprchl do Francie, kde se stal členem kapely knížete Contiho, začal hrát na loutnu a komponovat. Je autorem několika komických oper pro pařížské divadlo Comédie Italienne (pozdější Opéra Comique). Nejúspěšnější bylo hned první dílo, jednoaktovka Le serrurier [Zámečník], pojednávající o nerovném milostném vztahu, poprvé provedené 20. 12. 1764 (l: A.-F. Quétant, přeloženo do švédštiny, holandštiny a němčiny, novodobá premiéra Konzervatoř v Praze 1929; 1940 inscenováno Loutkovým divadlem Umělecké výchovy, 2003 Ostrava). Následovaly dvě tříaktové opery La bergère des Alpes [Alpská pastýřka, l: J.-F. Marmontel, 19.2. 1766] a Sophie, ou Le mariage caché [Žofie aneb Tajné manželství, l: M.-J. Riccoboni dle The Clandestine Marriage D. Garricka a G. Colmana, 4. 6. 1768, 1961 AMU Praha], druhá z nich představovala nový styl opery comique šedesátých let 18. stol., tematicky ovlivněný anglickou literaturou. Tisky těchto oper a také vybraných jednotlivých zpěvních čísel (ariettes) byly publikovány v Paříži vzápětí po uvedení. Jednoaktovka La closière, ou Le vin nouveau [Hospodářka aneb Mladé víno, l: A.-F.-J. Masson de Pezay), provedená ve Fontainebleau 10. 11. 1770, je dnes pokládána za ztracenou.
K. scénické skladby, psané pod vlivem činoher s vloženými popěvky (comédie mêlée d’ariettes, vaudeville), jsou kompozičně jednoduché. Krátká písňová sóla a sbory jsou spojovány mluvenými dialogy a opery nemají baletní čísla. Dobová kritika postrádala u K. invenci, originalitu i výrazovou hloubku. Jeho současník M. Grimm zhodnotil hudbu k Zámečníkovi s výjimkou několika roztomilých kousků jako slabou a konstatoval, že K. nemá vůbec génia, ač se narodil v zemi hudby.
Edice
J. Němeček: Zpěvy 17. a 18. století, Praha 1956, s. 191, 193 (Le serrurier – notové ukázky).
Literatura
Correspondance littéraire, philosophique et critique par Grimm, Diderot, Raynal, Meister, ed. M. Tourneux, Paris 1877–82 (český překlad citátu M. Grimma ⇒ J. Branberger: Dějiny světové hudby slovem, obrazem i hudbou, Praha 1939, s. 302–310); nesign.: [Sophie, ou le Mariage caché, von Wenzel Josef Thomas Kohaut], Unterhaltungen (Hamburg) 6, 1768, s. 73–75; J. Branberger: Aufgefundene Oper von Josef Kohout, Der Auftakt 9, 1929, s. 45n.; České umění dramatické II (Zpěvohra), ed. J. Hutter–Z. Chalabala, Praha 1941, s. 37; J. Trojan: Dějiny opery I, Brno 1976–78, s. 75n. • ČHS, Dlabač, Eitner, Fétis, Gerber 1, Grove, Grove O, MGG, Pazdírek
Životní události
- 4. 5. 1738: narození, Žatec
- asi před 16. 7. 1777: úmrtí, Paříž (Francie)
Další jména
Kohault Kohaut
Wenzel Thomas
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 291
Autor: Michaela Freemanová
