Šorm, František
nahoru...
Autor her s erotickou a sexuální tematikou. Patřil k spoluzakladatelům Komorního divadla v Mozarteu (1919), jehož existence trvala jen několik týdnů.
Narodil se jako sedmé, poslední dítě (tři zemřely) zlatníka. Otec se stal 1892 pražským měšťanem, ale záhy zemřel (1898). Ztížené rodinné poměry znemožnily Š. další studia. Získal úřednické místo u c. k. zemské správy, nejprve jako účetní asistent v Zemské porodnici (a nalezinci) u Apolináře, která po přestavbě patřila k největším evropským porodnicím. Po převratu 1918 pracoval v hospodářském odboru ministerstva zdravotnictví, kde dosáhl pozice ředitele. Od 1909 byl ženat, zemřel předčasně, v osmačtyřiceti letech, pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Syn František Š. (1913–1980), významný biochemik, řídil Chemický ústav ČSAV a po smrti Z. Nejedlého byl zvolen předsedou ČSAV; funkci zastával 1962–68 (sesazen záhy po srpnové invazi sovětských vojsk).
Š. aktivita související s divadlem započatá před 1. světovou válkou trvala málo přes jednu desítku let. Zprvu zahrnovala referování o pražských divadelních premiérách (včetně operních a operetních), o hudebním dění a nových knihách. Těmito zprávami a recenzemi přispíval do několika moravských časopisů (olomouckého Našince 1911–13, Nového obzoru 1912–13 a do prostějovské Archy 1913–17), posléze krátce do plzeňského Vzletu (1917/18). Vyvrcholením publicistické činnosti je studie (původně přednáška) Umělecký profil hereček Národního divadla, přinášející stručné charakteristiky ženských hereckých osobností od M. Bittnerové po E. Vrchlickou. Souběžně se pokoušel o vlastní dramatickou tvorbu. Debutoval 1913 hrou z novinářského prostředí Redaktor, kterou uvedlo Intimní (Švandovo) divadlo, kde se uskutečnila i premiéra dalšího dramatu Dagmar. V centru obou her stojí bezcharakterní, amorální hrdina a oběti jeho nemravnosti, jež se týká hlavně erotické a sexuální sféry. Schematizované postavy jsou spíše zobrazením abstraktních etických protipólů, než dramaticky rozžitými personami; s ideovou tezovitostí se pojí silná moralistní tendence. Problematika sexu a erotiky zůstává ústředním motivem a obsahem následujících her (dominuje rovněž povídkovému souboru Kejklíři milování, 1917) a tvoří tematický svorník Š. díla. Komedie Zpověď duší (text nezjištěn), pojednávající o milostném vztahu ředitele závodu a jeho sekretářky, byla podle kritik směsicí drsného humoru a sentimentality. Mravokárnou tendenci prvních dvou vážných dramat vystřídala v komediích Panic, Dvojženství a v kabaretní jednoaktovce Srdcová dáma burleskní satira, fantazie a ironie. Instituce manželství, erotické vztahy a soupeření obou pohlaví nahlížené s ironií a sarkasmem se staly předmětem hyperbolizovaného, fantaskně groteskního zobrazení. Odklon od realističtějšího tvaru prvních her je patrný v kompozici postav – obecných typů i v „násilně“ stylizovaném jazyku s bizarními novotvary. Š. práce, tíhnoucí k mimořádným postavám nevšedních povah, poukazovaly k dekadentním i expresionistickým vlivům a ke strindbergovskému echu. Ve své době byly uváděny na pražských předměstských scénách, mimo metropoli ve velkých divadlech (Národní divadlo v Brně, Městské divadlo v Plzni) a u cestujících společností (Jeřábkova, Tuttrova).
Nedlouho po převratu inicioval s režisérem a hercem V. Táborským a literátem F. S. Frabšou založení Komorního divadla, jehož administrativní správu pak vedl. Scéna zřízená a provozovaná na socialistickém základě zahájila 16. května 1919 v adaptovaném, původně koncertním sále v domě nakladatelské firmy Urbánek v Jungmannově ul. 30, tzv. Mozarteu. Chtěla pěstovat divadlo soustředěné k dramatikovu textu, postavené na mluvním projevu a minimalizující ostatní jevištní prostředky. Repertoár sondující vztahy mezi mužem a ženou (Strindberg: Slečna Julie, čes. prem.; Šorm: Zpověď duší; Svoboda: Přes tři vrchy, Porto-Riche: Zamilovaná) jevil dramaturgické tápání a úroveň provedení kolísala (účinkovali profesionálové spolu s ochotníky). Po několika týdnech divadlo zaniklo a jeho krach (mající patrně i finanční dopad) přispěl k ukončení Š. literárnědramatické činnosti.
Teatralia
Umělecký profil hereček Národního divadla, Praha 1918 [přednáška].
Hry a adaptace
Redaktor, Intimní (Švandovo) div. 1913, t. b. d.; přepr. s tit. Boj o život, Žižkovská činohra 1918; Dagmar, Intimní (Švandovo) div. 1916, i t.; Panic, ND Brno 1917, i t.; Zpověď duší, Komorní divadlo 1919, t. 1923; Srdcová dáma, t. [1919], Rokoko 1919; Dvojženství, t. [1922]; Z manželské kuchyně, t. [1923]. – Románek z tiché uličky, též jako Románek v tiché uličce, Románek panny Lenky, dle J. M. Barrieho V tiché uličce, h. R. Piskáček, Vinohradská zpěvohra 1922, opis s tit. Románek z tiché uličky, [1939], DÚk, (s E. Brožíkem).
Prameny
AMP: Soupis pražských obyvatel (otec Gustav Schorm, * 1850); Sbírka matrik, ŠT O21, matrika oddaných fary u sv. Štěpána 1909–1911, s. 42 (sňatek 2. 9. 1909).
NA: Fond policejní ředitelství I, konskripce, kart. 610, obr. 163 (otec Gustav Schorm, * 1850), obr. 153 (František Šorm, * 1885).
Literatura
ref. Redaktor: K. ČV [Čvančara], Venkov 14. 10. 1913; M-ý, Samostatnost 16. 10. 1913; nesign., Jitřenka (Polička) 32, 1913, Zábavná část, s. 64; O. Schäfer, Divadlo 12, 1913/14, s. 35–36; -c-, Topičův sborník 1, 1913/14, s. 96; O. Jakoubek, Vlast 30, 1913/14, s. 185 ● ref. Dagmar: nesign. [J. Vodák], Lidové noviny 3. 5. 1916; a., tamtéž 12. 1. 1917; b., Venkov 13. 1. 1917 ● ref. Panic: a., Lidové noviny 29. 5. 1917; -tr. [Z. Winter], Akademie 22, 1917/18, s. 288; P. Fingal: České divadlo 2, 1918, s. 27 ● H. Š., ref. Boj o život, Národní listy 29. 1. 1918, več.; Horus, ref. Umělecký profil hereček Národního divadla, Vzlet 2, 1918, s. 332 ● ref. Zpověď duší: K. Svoboda, Česká revue 12, 1918/19, s. 542; ALAP [A. Procházka], Moderní revue 24, 1918/19, sv. 34, s. 481; B. F., Národní listy 18. 5. 1919, ráno; M. Čtrnáctý, Národní politika 18. 5. 1919; Ot. F. [O. Fischer], Právo lidu 18. 5. 1919; k. [J. Kodíček], Tribuna 18. 5. 1919; S. Lom, České slovo 19. 5. 1919; Kazetka [K. Z. Klíma], Lidové noviny 31. 5. 1919.
LČL, Otto-dod
Životní události
- 22. 5. 1885: narození, Praha (CZ)
- 19. 7. 1933: úmrtí, Praha (CZ)
Vazby
H
Vznik: 2016
Autor: Eva Šormová
