Apian, Matouš
nahoru...
Uváděn též Apyan či pod přezdívkou Stolička. – Jako katolický kněz přišel A. z Pardubic před Vánoci 1622 do bouřlivé nekatolické Kutné Hory a ujal se znovuzavádění katolického kultu. Součástí jeho snah bylo i obnovení náboženských divadelních her („provozování Tragedie památky vzkříšení Krista Pána“), což pohoršovalo tamější evangelickou obec. Z centrálního prostoru chrámu sv. Jakuba dal A. odstranit lavice a postavit místo nich „theatrum“ (simultánní jeviště s božím hrobem a několika dalšími dějišti). Je pravděpodobné, že se tato produkce opakovala až do 1626, kdy byl A. přeložen do Chrudimi. Není jasné, zda šlo o inscenaci podle vzoru jezuitských velikonočních produkcí, nebo podle pozdně středověkých divadelních konvencí. Na představení se patrně nepodílela škola, nýbrž dobrovolníci z řad městského obyvatelstva.
Literatura
J. Port: Tvary divadla v Čechách I, s. 121 (rkp. NMd); Menčík 1895, s. 89, 96; M. Dačický z Heslova: Prostopravda – Paměti, ed. E. Petrů–E. Pražák, Praha 1955, s. 597, 628.
Životní události
- druhá polovina 16. stol.: narození, Plzeň
- první polovina 17. stol.: úmrtí
Další jména
Apyan
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 24
Autor: Vojtěch Ron
