Bečvářová, Marie

Marie Bečvářová

* 16. 2. 1878 Choceň (CZ)

† 30. 5. 1936 Praha (CZ)

herečka

Ze společností, u nichž začínala, byla pro její herecký vývoj určující ta poslední – Budilova v Plzni. Tam v prvních dvou desetiletích 20. st. v novém Městském divadle dosáhla prvního uměleckého vrcholu. Její temperamentní herecký projev a lidově hřejivý humor se dobře uplatňovaly především v dramatice realistického směru. Nový impulz získala ve vinohradském angažmá, kde působila od 20. let doživotně jako bytostná představitelka prostých venkovanek, maloměštek, starosvětských matrón, hospodyní, bytných, vdov a babek.

Rozená Wintrová, křtěna Marie Berta. Nemanželská dcera herečky Anny Wintrové, v tu dobu členky kočující společnosti V. Prokopové. Herečka Augusta Wintrová-Želenská byla její sestřenice. Vyrůstajíc v prostředí kočujících společností příležitostně vystupovala již jako dítě. Profesionální hereckou dráhu nastoupila nejpozději 1895 u společnosti L. Chmelenského, po krátkém angažmá u A. J. Frýdy (1897–98) se v červnu 1898 stala členkou Divadla na výstavě (Uranie). Když spolu s výstavou v říjnu t. r. skončilo, přijala nabídku ředitele V. Budila. V jeho společnosti, působící převážně v Plzni (ve starém městském divadle a v ředitelově letní aréně), setrvala dva roky. Poté co Budil svůj podnik z finančních důvodů dočasně rozpustil, přestoupila do družiny F. Trnky, s níž hrála dvě zimní sezony v Plzni. 1902 byla Budilem angažována do stálého souboru nového Městského divadla v Plzni. 27. 9. 1904 se provdala za Karla B., pokladníka plzeňské Občanské záložny a po sňatku vystupovala pod jménem Bečvářová, nebo Bečvářová-Vintrová. V manželství se narodily děti Vilemína (* 9. 10. 1905) a Jindřich (* 1. 7. 1912). B. se účastnila plzeňského kulturního života, vystupovala na různých akademiích, od 1914 příležitostně spolupracovala s Loutkovým divadlem feriálních osad. Po nástupu ředitele B. Jeřábka byla 1922 propuštěna, získala statut stálého hosta, ale téměř nehrála. I proto přijala angažmá v Městském divadle na Královských Vinohradech (od 1. 8. 1922), které jí bylo nabídnuto po smrti M. Benoniové. Do Plzně zajížděla z Prahy občas hostovat. 1931 utrpěla v divadle vážný úraz, ale brzy se vrátila na scénu. 1934 dostala výpověď, kterou vedení vinohradského divadla po ostré mediální kritice odvolalo. Ani ne šedesátiletá zemřela po záchvatu mrtvice.

Matka Anna Wintrová († 19. 2. 1904), v literatuře někdy mylně označována jako sestra B., pocházela z rodiny královéhradeckého řezníka. Hrála druhé naivky, milovnice a subrety ve společnosti F. J. Čížka (Mína, Putlitz: Afrikánka; Rebeka, Hopp: Kožíšek, perle a kamna; Ganymed, Suppé: Krásná Galathea; Amor Cupido, Offenbach: Orfeus v podsvětí; Komorná Karolinka, Bayard: Musí na venek – 1879) a V. Prokopové (Kačenka, Kneisel: Svatouškové, 1882; Cilka, Kaiser: Nehody pana Pilulky, 1883; Jehud, Kolár: Pražský žid, Vanda, Balucki: Těžké ryby, Efrozina, Tyl: Jiříkovo vidění, 1885). Po smrti Prokopové 1888 zůstala v souboru, který převzal J. Mušek, u něhož působila ještě 1892. Tehdy už zastávala obor matrón (např. Veronika, Kolár: Pražský žid), v němž se uplatňovala také u A. J. Frýdy (Hospodyně, Stroupežnický: Rozbitý medailon). Poslední angažmá měla u J. Pištěka; krátce před smrtí, v lednu 1904, hrála v jeho Lidovém divadle na Královských Vinohradech služku Aldurdu v Nerudově tragédii Francesca di Rimini. 

B. prokázala hned na počátku své divadelní kariéry výrazný talent a smysl pro charakterizační detail. Mladistvá začátečnice jiskřivého temperamentu začínala v rolích naivních dívenek a v tzv. kalhotkových rolích. Upoutala něžnou plachostí farské schovanky Aničky (Halbe: Mládí), prosadila se v kvalitním ansámblu výstavního divadla (např. Růžena, Sudermann: Zápas motýlů), při debutu v Plzni podala efektní výkon v kalhotkové roli vikomta z Letoriéru. Záhy bylo zřejmé, že z B. vyrůstá výborný ženský komik. Pro formování jejího herectví bylo důležité angažmá v Plzni pod vedením V. Budila. Za působení v novém Městském divadle dosáhla prvního uměleckého vrcholu. Byla něžnou Dorotkou (Tyl: Strakonický dudák), jímavou Pampeliškou (Kvapil: Princezna Pampeliška), rozmarnou švitořivou Julinkou (Blumenthal–Kadelburg: U bílého koníčka), hubatou služtičkou (Holberg: Muž, který nemá kdy), rezolutní Marií (Shakespeare: Večer tříkrálový) i živelně divokou a vášnivou Routičkou (Hauptmann: Potopený zvon). Jejímu herectví byla blízká dramatika realistického směru; uplatňovala se ve hrách domácích autorů (např. Markýtka ve Stroupežnického Našich furiantech, Božena v Šimáčkových Směrech života, Zdeňka Lebdušková v Šubertových Žních) i v dramatech M. Gorkého (Krivcová, Měšťáci, Nasťa, Na dně, později Pelageja Ivanovna, Barbaři). Svou vnímavostí a hereckou inteligencí bezpečně zvládala i role v básnických dramatech (Brianda z Luny ve Vrchlického Soudu lásky) a v četných salonních konverzačních hrách. Tzv. charakterní obor obsáhla jak v komediálních, tak ve vážných polohách (např. Eva, Madách: Tragédie člověka; Růža, Kosor: Požár vášní), ale jen zřídka se uplatnila jako tragická hrdinka, které byly v Plzni doménou O. Beníškové a T. Brzkové. Po Budilově odchodu z vedení divadla (1911) excelovala i nadále v komických rolích, prokazujíc smysl pro jadrný humor (mj. Kateřina v Shakespearově Zkrocení zlé ženy, Corina v operetě Mamzelle Nitouche, Dorina v Molièrově Tartuffovi). Kolem poloviny desátých let se začala přehrávat do rolí starších žen. Byla laskavou slečnou Růženkou ve Šrámkově Létu, temperamentní chůvou v Romeovi a Julii či hrdě odměřenou šlechtičnou Marou ve Vojnovićově Dubrovnické tragédii. Bez námitek přijímala malé role a epizody, které oživovala svým charakterizačním uměním a činila z nich nepřehlédnutelné jevištní figury (např. čeledínka Maláňa v Krylově Divošce či učedník Filip v Tylově Pražském flamendru). Tuto linii završila v Plzni rolí chůvy Nány v Čapkově R. U. R. a Frosiny v Molièrově Lakomci. Po přechodu do Prahy jako by získala nový impulz a její herectví dosáhlo druhého vrcholu. Stala se vynikající představitelkou menších a epizodních rolí, které tvořila v ostrých obrysech a se schopností „živelně uchopit lidskou prapodstatu“ postavy. Nejlépe se jí dařily prosté venkovanky a maloměštky, nekomplikované starosvětské matróny, hospodyně, bytné, vdovy, babky a babičky, jimž vdechla opravdový život a jež obklopila atmosférou citové vroucnosti. V nesčetných variantách a podobách odhalovala jejich neřesti i ctnosti a ve zdánlivě jednoduchých stvořeních pootevírala průhledy do netušených hloubek vnitřního života. Diváky získávala „vodopádem lidového humoru“ (Františka, Scheinpflug: Pod závojem), upoutala jako podšitá, hubatá a vypočítavá Fialová (Stroupežnický: Naši furianti), jako plebejská kuplířka Irma (Langer: Obrácení Fredyše Pištory) či potměšilá lichvářka Alena Ivanovna (Dostojevskij–Bor: Zločin a trest). Její vynikající kreace vinohradské se většinou pojily s českou dramatikou současnou (Peštová v Langerově Velbloudu uchem jehly, Fanka v Čapkově Loupežníkovi) i starší, zejména Tylovou (Kordula ve Strakonickém dudákovi, Mastílková ve Fidlovačce).

Role

Chmelenského společnost

Eliška (A. Anno: Nevěsta z Amsterodamu), Suzanna (G. Ohnet: Majitel hutí), Kristýnka (L. Stroupežnický: Naši furianti, i MD Plzeň 1908), Marie (Molière: Tartuffe), Marta (V. Sardou: Opožděné psaní) – 1893; Anička (M. Halbe: Mládí) – 1895; Tereza (G. v. Moser: Ultimo), Lais + Josefina (T. Barrière, Lambert-Thiboust: Srdce kamenná), Inez (J. Echegaray: Světec či blázen), Klára Danešová (J. Kvapil: Bludička) – 1896; Bětuška (A. Kotzebue: Krejčí Divíšek), Cilka (K. Costa: Bratr Martin), Františka (K. Laufs, W. Jacoby: Nevěřící Tomáš) – 1897; Dosia (C. Savage, dram. L. Chmelenský: Oficielní žena), Emma (R. Benedix: Vyloučení studenti) – b. d.

Frýdova společnost

Kornelie (L. Stroupežnický: Rozbitý medailonek), Hela (M. A. Šimáček: Jiný vzduch, i MD Plzeň 1909), Fanda (J. Štolba: Peníze, i MD Plzeň 1906), Lubočka (I. I. Mjasnickij: Uštvaný zajíc, i Divadlo na výstavě 1898), Emma (F. Cavallotti: Dcera Jeftova), Selma (Ch. Birch-Pfeifferová: Paní jenerálová), Bianca (J. Zeyer: Doňa Sanča) – 1897.
Divadlo na výstavě (Uranie)
Julka (V. Štech, K. Šípek, B. Kaminský: Náš dům v asanaci), Růžena (H. Sudermann: Zápas motýlů, i Budilova společnost 1899), Hetty Griffinová (H. a E. A. Paulton: Nioba) – 1898.

Budilova společnost

Vicomte z Letoriéru (J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: Vicomte z Letoriéru) j. h. – 1897; Petřík (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek), Abigail (E. Scribe: Sklenice vody, i MD Plzeň 1916), Pamela (V. Sardou: Pamela), Ilka (G. v. Moser, F v. Schönthan: Válka v míru) – 1898; Mizi Schlägrová (A. Schnitzler: Milkování), Mercedes (J. Zeyer: Doňa Sanča, i MD Plzeň 1903), Kristyna Winklerova (C. Karlweis: Hrubá košile), Zaza (P. Berton, Ch. Simon: Zaza), Julinka (O. Blumenthal, G. Kadelburg: U bílého koníčka, i MD Plzeň 1909), Lidunka (J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku), Boža Pavlasová (L. Archleb: Boža), Pampeliška (J. Kvapil: Princezna Pampeliška, i MD Plzeň 1902) – 1899; Routička (G. Hauptmann: Potopený zvon, i MD Plzeň 1904), Akulina (L. N. Tolstoj: Vláda tmy, i MD Plzeň 1908), Princezna (H. Drachmann: Byl jednou jeden král, i MD Plzeň 1905) – 1900.

Trnkova společnost

Renata (M. Hennequin, A. Valabrègue: Ustupte ženám!), Fenella (D.-F.-E. Auer: Němá z Portici, i MD Plzeň 1908) – 1900; Hermance (Ch. Birch-Pfeifferová: Miláček Štěstěny), Tonča (M. A. Šimáček: Svět malých lidí), Kolombina (R. Lothar: Král Harlekýn) – Plzeň 1901; Jo (H. Heijermans: Naděje), Štefka (J. A. Kisielewski: Karikatury) – Plzeň 1902.

Městské divadlo v Plzni

Dorotka (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Bětuška Kyralová (F. A. Šubert: Jan Výrava), Brianda z Luny (J. Vrchlický: Soud lásky), Krivcová (M. Gorkij: Měšťáci), Helena (H. Sudermann: Svatojanské ohně), Milina (J. K. Tyl: Slepý mládenec) – 1902; Toninka (F. X. Svoboda: Čekanky), Puk (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské), Ďábel Kusý (L. Rydel: Začarované kolo), Lupáč (J. K. Tyl: Jan Hus), Máří (A. Jirásek: Jan Žižka), Nasťa (M. Gorkij: V noční útulně [Na dně]), Gisa Holmová (O. Ernst: Flachsmann vychovatel), Kralevic Václav (J. Hilbert: Falkenštejn), Lenka (A. Jirásek: M. D. Rettigová) – 1903; Madlenka (J. K. Tyl: Zlatohlav a tvrdohlavá žena), Athenais (G. Ohnet: Majitel hutí), Kordelie (W. Shakespeare: Král Lear), Marie (N. V. Gogol: Revisor), Královna loutek (J. Bayer: Královna loutek), Jeanne (M. Prévost: Polopanny), Elisa (Molière: Lakomec), Zdeňka Lebdušková (F. A. Šubert: Žně), Emma (G. Hauptmann: Tkalci), Markéta (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek), Zdeněk Lorecký z Elkuše (týž: Paní mincmistrová), Anna (C. Karlweis: Národní švec), Ismena (Sofokles: Antigona), Emma (V. Štech: Třetí zvonění), Hema (J. Vrchlický: Knížata), Blanche Taverny (P. Veber, M. Soulié: Chudinka Champeray), Emma (K. Želenský: Tažní ptáci), Marie (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě), Klárka (F. A. Beyerlin: Čepobití), Johanna (O. Faster: Zelené mládí) – 1904; Phoebe (J. M. Barrie: V tiché uličce), Berta Volfová (J. Štolba: Její systém), Jana (B. Viková-Kunětická: Přítěž), Nerissa (W. Shakespeare: Kupec benátský), Verunka (R. Marenco: Excelsior), Rozára (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Markýtka (L. Stroupežnický: Naši furianti) – 1905; Lisarda (Lope de Vega: Sedlák svým pánem), Bettina (L. Fulda: Novella d’Andrea), Boženka (F. F. Šamberk: Podskalák), Pavlína (E. Bozděch: Světa pán v županu), Zerbinetta (Molière: Šibalství Scapinova), Marta (J. Lemaitre: Slečna šafářka), Regina Engstrandová (H. Ibsen: Příšery), Loulou de Chaud-Braisé (M. Soulié, H. de Gorsse: Loulou), Sigmund Korybut (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Héda (B. Dowska: Zlaté časy), Prokop (J. K. Tyl: Paličova dcera), Madlena (K. Mašek: Betlém) – 1906; Essie (G. B. Shaw: Pekelník), Paní Obratná (W. Shakespeare: Veselé ženy windsorské), Mago, později Pátek (A. Ludwig dle D. Defoea: Robinson Crusoe), Fedosia (L. N. Tolstoj, dram. H. Bataille: Vzkříšení), Mařka (G. Hauptmann: Forman Henčl), Anna (A. Jirásek: Otec), Hanička (A. Jirásek: Lucerna), Herta (M. Bernstein: Hertiny vdavky), Markéta (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), Miquetta (R. de Flers, G.-A. de Caillavet: Miquetta a její máti), Dolly (L. N. Tolstoj, dram. E. Giraud: Anna Karenina), Cecily Cardewová (O. Wilde: Na čem záleží) – 1907; Vivie (G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové), Popelka (V. K. Klicpera: Veselohra na mostě), Božena (F. X. Svoboda: Směry života), Fenella (D. F. E. Auber: Němá z Portici), Marjána (A. H. Horáková: Páni), Kostomlatská (V. Štech: Deskový statek), Josette (P. Gavault, R. Charvay: Slečna Josetta má ženuška), Terezka (J. K. Tyl: Lesní panna), Hanička (G. Hauptmann: Hanička), Paní Elvstedová (H. Ibsen: Hedda Gablerová), Ester Ábelová (G. Wied: 2 x 2 = 5) – 1908; Kordelie (W. Shakespeare: Král Lear), Krysta (E. Gettke: V předpeklí), Jacqueline (G.-A. de Caillavet, R. de Flers: Láska bdí), Zdeňka (B. Viková-Kunětická: Dospělé děti), Marta Bernikova (H. Ibsen: Podpory společnosti), Zuzka (A. Jirásek: Pan Johanes) – 1909; Michelina (G.-A. de Caillavet, R. de Flers: Buridanův osel), Leontina (S. Michaëlis: Revoluční svatba), Airopa (J. Vrchlický, h. Z. Fibich: Smrt Hippodamie), Eva Gerndlová (H. Bahr: Koncert), Benjamina (P. Gavault: Čokoládová princezna), Julie (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Alvilda (B. Bjørnson: Když réva znovu kvete), Simona (E. Brieux: Simona), Čas jako Chorus (W. Shakespeare: Zimní pohádka), Suzanne (F. Fonson, F. Wicheler: Sňatek slečny Beulemansovy) – 1910; Hesia (G. Zapolska: Morálka paní Dulské), Anna (H. Bahr: Děti), Marie (W. Shakespeare: Večer tříkrálový neb Cokoli chcete), Cigánka (J. Mahen: Jánošík), Honyšová (V. Štech: Habada a Jordán), Little Britain (M. L. Ryleyová: Schovanka), Adrienna (P. Bilhaud, M. Hennequin: Ze všech nejhodnější) – 1911; Elsa (F. Molnár: Ďábel), Nataša (A. P. Čechov: Tři sestry) – 1912; Angelika (Molière: George Dandin), Babbie (J. M. Barrie: Velebníček), Růža (J. Kosor: Požár vášní) – 1913; Kateřina (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Adéla (K. Lindau, L. Krenn: Chudá holka) – 1914; Andulka (J. Šmaha: Premiéra na vsi), Žofie Johansenova (E. Rostrup, A. Larsen: Bunkovy předhistorie), Slečna Růžena (F. Šrámek: Léto), Zuzka (G. Preissová: Gazdina roba) – 1915; Maláňa (V. Krylov: Divoška), Ruměna (V. K. Klicpera: Hadrian z Římsů), Chůva Juliina (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Aurelie Cafourková (J. Štolba: Vodní družstvo), Kačenka (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Strouhalka (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Terezka Fialová (L. Stroupežnický: Naši furianti), Corina (F. Hervé: Mamzelle Nitouche) – 1916; Madlenka (J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena), Markéta (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek), Pelageja Ivanovna (M. Gorkij: Barbaři) – 1917; Stará Lišková (V. Skoch: Libellula), Šafářka (F. X. Svoboda: Čekanky), Sirotek Filip Rowly (W. Christmans: Peněžní automat) – 1918; Kašpárek (K. Mašek: Kašpárkova maminka), Rollerová (A. Jirásek: M. D. Rettigová), Pernilla (L. Holberg: Muž, který nemá kdy), Míla (J. Mahen: Ulička odvahy) – 1919; Germaine Bellangerová (S. Guitry: Tatínek měl pravdu), Theano (J. C. Warr dle Homéra: Poslední dnové Troje), Mercedes (P. Louÿs, P. Frondaie: Žena a tatrman), Teta Hata (M. Ogrizovič: Hasanaginice) – 1920; Regan (W. Shakespeare: Král Lear), Frosina (Molière: Lakomec), Panna Pluche (A. de Musset: Se srdcem divno hrát), Nána (K. Čapek: R. U. R.) – 1921; Dorina (Molière: Tartuffe), Mara (I. Vojnović: Dubrovnická trilogie), Slečna Zuzana Poličanská (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění) – 1922.

Městské divadlo na Královských Vinohradech

Poklizečka (K. Čapek: Věc Makropulos), Chůva (J. Kvapil: Princezna Pampeliška) – 1922; Hrubešová (F. Šrámek: Plačící satyr), Žena (J. Čapek: Země mnoha jmen), Emilie (W. Shakespeare: Zimní pohádka), Krysařka (H. Ibsen: Eyolfek), Františka (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání) – 1923; Služka (K. Hamsun: Hra života), Kordula (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Černá dáma (J. Romains: Knock aneb Triumf mediciny) – 1924; Ramsdenová (G. B. Shaw: Člověk a nadčlověk), Soukupová (M. A. Šimáček: Směry života), Lísková (O. Scheinpflugová: Madla z cihelny), Hrdá (J. Štolba: Mořská panna), Babička (M. Maeterlinck: Modré ptáče) – 1925; Rývová (J. Bartoš: Hrdinové naší doby), Mastílková (J. K. Tyl: Fidlovačka), Háta (týž: Jan Hus), Horačka (A. a V. Mrštíkové: Maryša) – 1926; Františka (K. Scheinpflug: Pod závojem), Karla (O. Scheinpflugová: Zabitý), Klára (N. Coward: Anglická sobota) – 1927; Alena Ivanovna (F. M. Dostojevskij, dram. J. Bor: Zločin a trest), Paní Onoria (L. Pirandello: Nahé odívati), Stařenka (E. Konrád: Olbřím), Mášina matka (L. N. Tolstoj: Živá mrtvola), Fanka (K. Čapek: Loupežník) – 1928; Irma Pištorová (F. Langer: Obrácení Ferdyše Pištory), Kněžna Mjahká (L. N. Tolstoj, dram. J. Bor: Anna Karenina) – 1929; Célie Plumchumová (B. Brecht dle J. Gaye: Žebrácká opera), Bábi (V. Štech: Třetí zvonění), Mariana (L. Pirandello: Rozmysli si, Jakoubku!) – 1930; Matrona (F. M. Dostojevskij, dram. J. Bor: Bratři Karamazovi), Kyselá (M. Gorkij: Na dně), Bába (F. Langer: Andělé mezi námi), Rummy Mitchensová (G. B. Shaw: Major Barbora) – 1931; Marta (J. W. Goethe: Faust), Marie (V. Werner: Komediant Hermelín), Jadwiga (O. Nedbal: Polská krev), Bába (A. Jirásek: Lucerna), Peštová (F. Langer: Velbloud uchem jehly) – 1932; Voršila (R. Fauchois: Pozor na malíře) – 1933; Paní Petiponová (G. Feydeau: Dáma od Maxima) – 1934; Paní Jourdainová (Molière: Měšťák šlechticem), Holice (J. Port, B. Stejskal: České pašije), Kalousová + Slečna Zuzana Poličanská (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Záhornová (F. A. Šubert: Žně) – 1935; Teta Katy (L. Riley: Osobní kouzlo) – 1936.

Prameny

SOA Zámrsk: sign. 2783 matrika narozených Choceň 1866–1883, s. 295.

Archiv města Plzně: cedule MD 1902–22. 

Literatura

P.: K závěru sezony na výstavě, Světozor 32, 1897/98, s. 598; nesign.: Divadlo na výstavě, Radikální listy 5, 1898, s. 343; nb [P. Nebeský], Plzeňské listy 9. 3. 1899 [titulní role in Zaza]; T. Kepková-Novotná: M. B.-Vintrová, Divadlo 3, 1904/05, s. 288; M., Divadlo 6, 1907/08, s. 245 [Boženka, Směry života]; nb [P. Nebeský], Plzeňské listy 2. 3. 1905 [Phoebe, V tiché uličce]; nesign., tamtéž 23. 5. 1905 [Benjamina, Čokoládová princezna]; nb [P. Nebeský], tamtéž 9. 2. 1911 [Hesia, Morálka paní Dulské]; -l-, Český denník 21. 1. 1915 [Karolina, Ach, ta láska]; F. A. Vondruška, Český deník 30. 1. 1921 [Frosina, Lakomec]; M. Majerová: Sylvestr na Vinohradech, Rudé právo 2. 1. 1924; J. Götzová: Profily českých herců, Praha [1931], s. 31–32; R+M: K hereckým přesunům v pražských divadlech, Národní listy 30. 9. 1934, příl. ● nekrology: J. Port, Divadlo 22, 1935/36, č. 11, s. 3–4; H. J. [Jelínek], Lumír 62, 1935/36, s. 498; amp [Píša], Právo lidu 31. 5. 1936; nesign.,Venkov 31. 5. 1936; F. Langer, Lidové noviny 11. 6. 1936; J. Kvapil: O čem vím, Praha 1937, s. 202–203; nesign., in Ročenka Kruhu solistů MDP 14, Praha 1937, s. 7–13 [se soupisem rolí v Městském divadle v Plzni]; B. Jahn, tamtéž, s. 14–19; J. Vodák, tamtéž, s. 20–23 ● R. Vacková: České herečky současnosti, in sb. Žena v českém umění dramatickém, Praha 1940, s. 177; kd [E. Konrád]: Bylo by jí sedmdesát, Svobodné noviny 13. 2. 1948; R. Nasková: G. Wintrová-Želenská, Divadlo 6, 1955, s. 237–238; E. Tetínková: Polní tráva, in sb. Padesát let MDP 1907–1957, Praha 1958, s. 90–93; J. Průcha: Medailónky, Divadelní noviny 2, 1958/59, č. 16, s. 2; J. Malík: Úsměvy dřevěné Thalie, Praha 1965, s. 53; O. Scheinpflugová: Vzpomínkové záběry, Divadelní noviny 11, 1967/68, č. 2; F. Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Praha 1978, s. 169; O. Spalová: Sága rodu Budilova, Praha 1978, s. 203–204, 238; DČD IV; O. Scheinpflugová: Byla jsem na světě, Praha 1988, s. 116–119.
ODS, Teichman; Buchner, Plzeň, MDP 50

 

Životní události

• 16. 2. 1878: narození, Choceň (CZ)
  
• 30. 5. 1936: úmrtí, Praha (CZ)
  

Další jména

Wintrová

Marie Berta

Vznik: 2015
Autor: Alice Dubská