Skriwanek, Heinrich
nahoru...
Oceňovaný zpěvák a herec komických rolí, též zdatný podnikatel. Ve dvaceti letech založil malou pěveckou společnost, s níž cestoval po Rakousko-Uhersku. Tyto zkušenosti pak využil při vedení velkých ansámblů v městských divadlech v St. Pöltenu, Kremži a Linci. Pravidelně se vracel na Moravu a do Slezska, kde dříve působil jako herec.
Psán také Krziwanek, syn doktora práv. Již jako šestnáctiletý působil v divadle v St. Pöltenu jako zpěvák, poté zpíval a hrál na různých scénách např. v Mnichově nebo v Celovci (Klagenfurt). Na přelomu 60. a 70. let cestoval se šestičlennou společností po městech rakouské monarchie (např. Vídeň, Štýrský Hradec, Celovec, Bělák/Villach, Marburk) a pořádal pěvecké večery složené z drobných pěveckých scén, přičemž se na cedulích prezentoval jako umělec z Vídně. 1870 navštívil s programem i Brno, Olomouc a Opavu. 1876 nastoupil do angažmá k divadelnímu řediteli F. Jaunerovi, který měl v pronájmu vídeňský Carltheater, a zůstal zde tři sezony. V sezoně 1880/81 byl v angažmá u ředitele E. Raula v Olomouci a v Karlových Varech, kromě oboru zpívající komik také režíroval frašky. V následujících dvou letech působil Linci a v Badenu u Vídně, v říjnu 1883 nastoupil do brněnského městského divadla k A. Franckelovi, v další sezoně byl v angažmá v městském divadle v Salcburku. Na podzim 1886 přišel do Opavy, ředitel E. Westen však na konci sezony několika členům společnosti včetně S. předčasně ukončil smlouvu. Z propuštěných herců S. vytvořil divadelní společnost, kterou doplnil o členy olomouckého divadla a vydal se na turné po Moravě a Slezsku. S repertoárem o dvanácti kusech hrála tato společnost v Krnově, Vítkovicích, Novém Jičíně, Prostějově nebo Šternberku. V sezoně 1888/89 získal S. do pronájmu městská divadla v St. Pölten a v Kremži, kde zůstal dva roky. Po hlavních zimních sezonách se vracel na Moravu, resp. do Olomouckého kraje. Od podzimu 1891 působil po následujících šest sezon v městském divadle v Linci, kde nabízel činoherní, operetní a operní repertoár. Během této doby se několikrát marně snažil získat do pronájmu městské divadlo v Opavě. Po odchodu z Lince si na jaře 1897 koupil malý venkovský statek v Ollersbachu nedaleko St. Pölten, kde se usadil a věnoval se zemědělství. V sezoně 1900/01 se opět stal divadelním ředitelem a ujal se vedení nově zbudovaného městského divadla pro 600 diváků ve Znojmě. Zůstal tu do jara 1901, jeho další činnost není známa. 24. října 1903 měl zahájit divadelní sezonu v městském divadle v Bolzanu, 8. října t. r. však zemřel na mrtvici.
S. měl nepochybný umělecký a podnikatelský talent. Byl členem úspěšných divadelních společností. Už jako dvacetiletý mladík založil malou cestující divadelní společnost, později úspěšně vedl velké městské scény, jakými bylo např. divadlo v Linci. Herecky se postupně přeorientoval od rolí zpěvního repertoáru v činoherního komika. Hrál také role zesměšňující Čechy, např. Wenzla Pawlitschka v Zappertově hře Ein Böhm in Amerika. Za své herecké výkony byl často chválen divadelními recenzenty. Za S. bratra bývá někdy označován herec a divadelní ředitel Friedrich S., ač se to zdá pravděpodobné, nelze toto tvrzení ověřit z pramenů.
Manželka Leopoldine (zem. 1928 v Linci) byla členkou S. menší pěvecké společnosti. Poté spolu působili i v dalších angažmá, kde byla převážně zpěvačkou, později hrála role matek. Když se S. osamostatnil jako divadelní podnikatel, starala se také o pokladnu jeho společnosti. Po manželově náhlé smrti převzala vedení společnosti, v další sezoně se vrátila do Lince, následně však společnost rozpustila a z prodeje šperků a jiných cenností si v Linci otevřela vinotéku s tyrolským vínem. Během první světové války, kdy bylo zakázáno prodávat víno, její obchod zkrachoval.
Role
Cyprian Stangl (T. Flamm: Die Rekrutierung in Krähwinkel), Schluder (h. A. Conradi, libr. E. Jakobson: Beckerʼs Geschichte), Cyprian Stangl (E. Jakobson: Die Rekrutirung in Krähwinkel), Hackauf (J. N. Nestroy: Der böse Geist Lumpacivagabundus oder Das liederliche Kleeblatt) – 1875; Coctale (h. J. Offenbach, libr. H. Cremieux – E. Blum, přeprac. C. Treumann: Schönröschen), Ein Wirth (h. Ch. Lecocq, libr. L. F. Clairville – P. Siraudin, přeprac. A. Langer: Angot die Tochter der Halle), Gevatter (h. Ch. Lecocq, libr. A. Vanloo – E. Leterrier: Giroflé-Girofla) – 1876; Jochem Nüssler (F. Reuter: Onkel Bräsig), Paul (A. Langer: Vom Juristentage), Zipfel (O. F. Berg: Die Pfarrerköchin), Herr Schmidt (A. LʼArronge: Mein Leopold) – 1877; Johann (G. Moser, W. Drost: Eine kranke Familie) – 1883; Dr. Schallmeyer (P. Lindau: Ein Erfolg), Jean (R. Kneifel: Die Kuckucks) – 1884; Consul Eduard Gundermann (O. Blumenthal: Die Grosse Glocke), Conte Carnero (h. J. Strauss, libr. I. Schnitzer: Der Zigeunerbaron) – 1886; Anton Muffl (J. N. Nestroy: Frühere Verhältnisse) – 1888; Wenzel Pawlitschek (B. Zappert: Ein Böhm in Amerika), Dworzak (O. F. Berg: Ein Stündchen im Comptoir), Ulrich Groller (F. Schönthan: Roderich Heller), Graf von Pernwald (F. Schönthan: Cornelius Voss), Eine Magistratsperson (F. Schiller: Die Rauber) – 1889.
Štace společnosti Heinricha Skriwanka
1887 Krnov (Jägerndorf), Nový Jičín (Neutitschein), Prostějov (Prossnitz), Vítkovice (Witkowitz), Bruntál (Freundenthal), 1887/88 Moravská Ostrava (Mährisch Ostrau), Prostějov, 1888/89 Sankt Pölten, 1889 Šumperk (Mährisch Schönberg), Šternberk (Sternberg), Prostějov, 1889/90 Sankt Pölten, Kremže (Krems), 1890/91 Kremže, 1891/92 až 1896/97 Linec (Linz), 1900/01 Znojmo (Znaim).
Prameny
Österreich, Niederösterreich (Westen): Rk. Diözese St. Pölten, Ollersbach, Sterbebuch 03/07, 1877–1938, (úmrtí Heinricha Skriwanka), [online, cit. 10. 5. 2021], https://data.matricula-online.eu/cs/oesterreich/st-poelten/ollersbach/03%252F07/?pg=129
Österreich, Oberösterreich: Rk. Diözese Linz Linz - Dompfarre (auch Sterbefälle bei Barmherzige Brüder), Sterbefälle 1928, (úmrtí Leopoldine Skriwanek), [online, cit. 10. 5. 2021], URL: https://data.matricula-online.eu/cs/oesterreich/oberoesterreich/linz-dompfarre-auch-sterbefaelle-bei-barmherzige-b/306%252F1928/?pg=19
SOkA Bruntál se sídlem v Krnově: fond Okresní úřad Bruntál, kart. 148, inv. č. 517, sign. J (žádost společnosti Heinricha Skriwanka).
Literatura
Tagespost (Graz) 28. 3. 1869; Kais. Königl. Schlesische Troppauer-Zeitung 16. 5. 1870; Süddeutsche Post (München) 16. 7. 1871; Deutscher Bühnen-Almanach (Berlin) 1876, s. 339, 1877, s. 329, 1878, s. 307, 1883, s. 16, 1889, s. 478, 1890, s. 505, 1891, s. 302, 1892, s. 377, 378, 1893, s. 211; Mährisch-schlesischer Correspondent (Brünn) 11. 9. 1880, 5. 6. 1884, 19. 6. 1889; Brünner Zeitung 8. 10. 1883, Die Presse (Wien) 31. 3. 1887; Mährisches Tagblatt (Brno) 4. 4. 1887; Kremser Volksblatt 27. 7. 1889 (S. označen za bratra divadelního ředitele Friedricha Skriwanka); St. Pöltner Bote 10. 10. , 21. 3. , 14. 4. 1889; Der Humorist (Wien) 1. 11. 1891; Troppauer Zeitung 13. 2. 1892, 27. 1. 1893, 27. 2. 1894, Neuer Theater-Almanach (Berlin) 1893, s. 379–380, 1894, s. 436–437, 1895, s. 432–433, 1896, s. 414, 1897, s. 577; Znaimer Tagblatt 21. 9. , 3. 10. 1900; Österreichische Alpenpost (Innsbruck-Wilten) 10. 10. 1903; Linzer Volksblatt 29. 3. 1928 (nekrolog Leopoldiny Skriwanek); M. Havlíčková – S. Pracná – J. Štefanides: Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 3/3, Olomouc 2013, s. 131, 144, 164, 177, 241, 244.
Ulrich, Koch Th,
Životní události
- 8. 7. 1842: narození, Brno (CZ)
- 8. 10. 1903: úmrtí, Ollersbach (A)
Vazby
H
Vznik: 2021
Autor: Miroslav Lukáš
