Der Eiserne Tisch oder Der durchleüchtige Bauer

TRAGICO=COMOEdia

Genandt

Der Eiserne Tisch

oder

Der durchleüchtige Bauer

Transliterace

Německá edice

Český překlad

E-kniha

Pro Kabinet pro studium českého divadla zpracovala Alena Jakubcová ml.

Předložený elektronický dokument vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Institut umění – Divadelní ústav (DKRVO 2018, MK000023205).

E-kniha Der Eiserne Tisch (2020) – edice a překlad

autor: anonymní
název: Tragico-Comoedia Genandt Der Eiserne Tisch oder Der durchleüchtige Bauer
český název: Tragikomedie nazvaná Železný stůl aneb Vznešený sedlák
původní vydání: rukopis, kolem 1660
transliterace: Alena Jakubcová ml.
německá edice: Alena Jakubcová ml.
překlad: Alena Jakubcová ml.
lektor: prof. PhDr. Dalibor Tureček, DSc.
sazba: Drusala, s. r. o.

ISBN 978-80-7008-440-3
číslo publikace IDU: 767

O textu obecně:

jedná se o anonymní bohemikální rukopis tragikomedie Der Eiserne Tisch, ze středoevropského prostoru 2. pol. 17. stol.
díky věnování bayreutskému markrabímu Christianu Ernstovi von Brandenburg-Bayreuth (* 27. 7. 1644 Bayreuth, † 10. 9. 1712 Erlangen, ve funkci 1655–1712) se podařilo zúžit období vzniku textu
rukopis je uložen v Universitätsbibliothek Bayreuth pod sign. 20/Ms. G 13
rukopisů s obdobnou tematikou a analogickým uskupením postav je vícero, vzniklá edice umožní jejich porovnání
hra se odehrává v Českém království (Königreich Böhmen)
řadí se mezi rukopisy s motivem Libuše a železného stolu

O jazyku textu:

na základě pravopisu lze soudit, že jazykem rukopisu je raná nová horní němčina (Frühneuhochdeutsch)
pravopis svědčí i o stáří textu: cca 1660
hláskové změny v textu ukazují na propojení psaných (literárních) jazyků „Oberdeutsch“ a „Ostmitteldeutsch“, čímž se vyznačovaly texty z českých zemí, přičemž převažuje vliv hornoněmecký

O transliteraci:

veškeré jazykové a gramatické odlišnosti zachovány
dělení slov a řádkování zachováno
u kurentního „d“ nelze rozlišit malé a velké písmeno – ve všech případech přepisováno minuskulí
zkratka pro zdvojené „m“ (vodorovná čárka nad „m“) rozepisována přímo v textu
zkratka pro „das(s)“ (široké protáhlé „d“) rozepisována jako [das(s)]

O překladu:

na konec vět a promluv doplněny tečky, ne však otazníky apod.
doplněny čárky, mj. za oslovením, před spojkou
zkratka E. M. rozepsána

Die Bayreuther Handschrift

Zum Inhalt

Verknüpfung griechischer/römischer und slawischer Mythologie
der Text beginnt mit einer Hamlet-Anspielung (möglicherweise Parodie)
den Hauptteil bilden der Streit um die Nachfolgerschaft und die Suche der vom Orakel erwählten Herrscher
der böhmische Kontext ist außerdem durch die Opposition der Wenden und Böhmen gegeben
das ganze Stück endet glücklich und mit der gepriesenen fürstlichen Tugend

Es gibt viele Motive, die auf einen märchenhaften Charakter (mindestens z. T.) des Spiels hindeuten:

durchschaubare, einfache Handlung
schwarzweiße Charaktere, gute und schlechte Personen, mögliche Besserung
Thema der Liebe
Proben der Treue
Bestrafung/Belohnung
Zauberkräfte
Weissagung der Orakels und der Zigeunerin
Zigeuner
Verkleidungen
Treue, Sanftmut, Tugend, Wahrheit als geschätzte Attribute

Unterschiede zur Libussa-Sage:

das Orakel (nicht Libussa) weissagt, dass ein Bauer und eine Zigeunerin den böhmischen Thron besteigen werden
der Bauer ist in Wirklichkeit der verkleidete Prinz Sigislaus (Přemysl war tatsächlich ein Bauer bzw. Pflüger)
die Braut Sigislaus', die Wendische Prinzessin Hedregundis, spielt eine untergeordnete Rolle, sie ist außerdem als eine Zigeunerin verkleidet

Zur Sprache

2 Schrifttypen: Kombination von Kurrent und Lateinschrift
in Lateinschrift: Gottheiten und mythologische Gestalten (Venus, Diana, Zephÿrus, Amazonische), Namen (Scipionus, Horatische, Ciceronische, Hedwan, Hedregundis), Wörter lateinischen Ursprungs (Administriret, Exempel, Triumph), Wörter mit lateinisch beeinflusster Schreibweise (Macedonischen, Bucephalo, Sclav, Music)
Nebeneinander graphischer Formen, Uneinheitlichkeit in der Schreibung – auch gleicher Wörter
Oberdeutsche Merkmale: Spannung, „nus/ß“-Endungen, „ro“-Endung, nicht durchgeführte Erweiterung von „u“ zu „o“, Diphthong „ai“ statt „ei“, nicht gerundete delabialisierte Formen, Labialisierung, Partizip II ohne Präfix „ge-“ bei Verben des Alltags, apokopierte/synkopierte Nebensilbenvokale, keine konsequente Markierung des Umlauts
Ostmitteldeutsche Merkmale: Erweiterung von „u“ zu „o“, binnenhd. Konsonantenschwächung, Wandel von „au“ zu „o“