Chválová, Lída
Půvabná herečka zvučného hlasu, jež nezískala dostatek příležitostí rozvinout své nadání pro psychologické herectví. Prošla třemi angažmá (Národní divadlo moravskoslezské, Národní divadlo a vinohradské divadlo), v nichž se uplatnila především jako představitelka vedlejších rolí svérázných, energických dívek, ale obsáhla i hlubší, lyričtější typy či ženy zmítané vášněmi. Ze zdravotních důvodů byla nucena hereckou kariéru předčasně ukončit.
Vlastním jménem Ludmila Chválová. Otec byl zaměstnancem ministerstva železnic. Ch. začala 1932 studovat Státní konzervatoř v Praze, nedokončila ji kvůli nabídce angažmá do Národního divadla moravskoslezského, kam nastoupila v létě 1935 a hrála zde dvě sezony. V dubnu 1937 hostovala v Národním divadle v úloze Hostinské v Puškinově Borisu Godunovovi a t. r. na podzim byla přijata do angažmá. V červnu 1940 s ní Národní divadlo rozvázalo smlouvu. Po zdařilém hostování v Městském divadle na Královských Vinohradech v červnu 1941 (Celia, Shakespeare: Jak se vám líbí) se stala jeho členkou a na vinohradské scéně setrvala až do 1954 (Divadlo československé armády), kdy se pro nemoc musela herectví vzdát. Zemřela 1972 v ústraní a pozapomenuta.
Pohledná herečka útlé postavy, zajímavé, ostřeji řezané tváře a zvučného, hlouběji položeného hlasu ztvárnila v prvním, ostravském angažmá několik temperamentních, svéhlavých mladých hrdinek (Kristýna, J. de Létraz: Miláček; Heša Dulská, G. Zapolska: Morálka paní Dulské). Vynikla zde ale především v úlohách vybízejících k hlubšímu psychologickému odstínění, jako byla Stáza ze Šrámkova Léta, v níž dobře vystihla, vyhnuvši se přepjatým emocím, roztouženost a vnitřní zmatky mladé dívky. Díky úspěchu v této roli byla angažována do Národního divadla, kde jí režisér K. Dostal na začátek svěřil hned hlavní roli Luisy v Schillerových Úkladech a lásce. Ch. si neporadila s romantickým sentimentem postavy a po úvodním selhání byla obsazována převážně do vedlejších či epizodních rolí dívek a mladých žen vážného i komediálního repertoáru. Kritiku zaujala procítěným smutkem své Věry Danilovny (A. N. Ostrovskij: Les), až děsivě autentickým šílenstvím v úloze Brigitty (R. Billinger: Noc běsů) či hravou koketností své zpěvačky z Hlávkovy Panamy. Dvě větší herecké příležitosti se Ch. naskytly na konci působení v Národním divadle: s jemnou lyričností sehrála Hero ze Shakespearova Mnoha povyku pro nic a velkým úspěchem byla psychologická studie vnitřního přerodu Hely, hlavní hrdinky Šimáčkova Jiného vzduchu (roli narychlo nazkoušela za náhle onemocnělou M. Glázrovou). Podobné náročnější a rozsáhlejší úlohy, v nichž by mohla uplatnit dosud málo využitý talent pro niterné psychologické herectví, střídmé ve výrazových prostředcích, zato promyšlené v každém detailu, se Ch. již nenaskytly. Ve vinohradském divadle ztvárňovala převážně vedlejší veseloherní role rozverných koketek a naivek (Helena, S. Pugliese: Mořský koník; Vittoria, C. Goldoni: Zpívající Benátky). Větší prostor zde získala jen jako vypočítavá milenka Helena (J. Bókay: Vdaná žena) či jako pološílená, vášněmi zmítaná Jana (J. Anouilh: Romeo a Jana). Po 1948 se dočkala již jen několika epizodních rolí v budovatelské dramatice.
Ve filmu se Ch. objevila poprvé 1940 jako Mína v Čekankách V. Borského. Následovaly dvě větší úlohy v komediích M. Friče: Karla Molendová v Roztomilém člověku (1941) a Slávka v Tetičce (1941), po nich získala už jen čtyři epizodní role (Počestné paní pardubické, 1944; Černí myslivci, 1945; Nikola Šuhaj, 1947, Čapkovy povídky 1947).
Role
Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava
Dafné Martinová (G. S. Kaufman: Černá věž), Anna (E. Bourdet: Časy se mění), Hazel Nilesová (E. O’Neill: Smutek sluší Elektře), Kristýna (J. de Létraz: Miláček) – 1935; Helena z Trévillacu G. A. de Caillavet – E. Rey: Rozkošná příhoda), Hančí (V. Werner: Lidé na kře), Táňa (V. P. Katajev: Cesta květů), Anna Pacholíková (Shakespeare: Veselé ženy windsorské), dvě mladé dívky + Molly (G. S. Kaufman: Vesele se točíme dokola), Madlička (Z. Štěpánek: Kamaráde, kde jsi?), Alexandra (M. Gorkij: Jegor Bulyčov a ti druzí), Jarmila Svobodová (L. Fodor: Maturita) – 1936; Heša Dulská (G. Zapolska: Morálka paní Dulské), Dcera (K. Čapek: Bílá nemoc), Stáza (F. Šrámek: Léto); Marie Louisa (F. Bruckner: Napoleon I.) – 1937.
Národní divadlo
Hostinská (A. S. Puškin: Boris Godunov) j. h., Luisa (F. Schiller: Úklady a láska), Anna (A. Salacrou: Muž jako muž), Helena (S. Pugliese: Hrdina proti své vůli) – 1937; Edda Rossová (Z. Němeček: Most), Třetí Eumenidka (J. Giradoux: Nová Elektra), Anna z Frimburka (A. Dvořák: Král Václav IV.), Aninka (A. Jirásek: M. D. Rettigová), Verunka (K. Stroupežnický: Naši furianti), Verunka (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Kněžnice Kunhuta (J. Hilbert: Falkenštejn) – 1938; Věra Danilovna (A. N. Ostrovskij: Les), Camilla di Pisa (K. H. Hillar: Adamův sen), Toninka (F. X. Svoboda: Čekanky), Jiřina (F. X. Svoboda: Čekanky), Hartmanová (V. Štech: Habada a Jordán), Evička (V. K. Klicpera: Lhář a jeho rod), Bělena (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Děvče (J. Mahen: Jánošík), Komorná lady Macbethové (Shakespeare: Macbeth), Marion (anonym: Fraška o paštice a dortu), Kocour + Služka (J. W. Goethe: Faust), Panská Marie (V. Werner: Štěstí je umění) – 1939; Brigitta (R. Billinger: Noc běsů), Zpěvačka (M. Hlávka: Panama), Signora della Roca + Jedno z děvčat (S. Lom: Karel IV.), Hero (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic), Hela (M. A. Šimáček: Jiný vzduch) – 1940.
Městské divadlo na Královských Vinohradech
(Divadlo československé armády 1950–54)
Celia (Shakespeare: Jak se vám líbí) j. h., Helena (J. Bókay: Vdaná žena) – 1941; Marta Bartoňová (B. Vrbský: Pravý manžel), Kristina Motlová (V. Petrovičová: Střídavě oblačno), Slečna Straversová (G. Frazer: Zelené šaty), Marie (F. Tetauer: Úsměvy a kordy), Helena (V. K. Klicpera: Krása neblaží), Helena (S. Pugliese: Mořský koník) – 1942; Viki (O. Barényi: Veliká hvězda) – 1943, Slávka (O. Barényi: Herečka), Bertička (A. de Musset: Slon), Alvilda (B. Björnson: Když réva kvete) – 1944; Pascuala (L. de Vega: Fuente Ovejuna) – 1945; Jana (Z. Němeček: Rukopis času), Vittoria (C. Goldoni: Zpívající Benátky), Adéla (F. G. Lorca: Dům doni Bernardy) – 1946; Lady Agatha Carlisleová (O. Wilde: Vějíř lady Windermerové) – 1947; Jana (J. Anouilh: Romeo a Jana), Kitty Duvalová (W. Saroyan: Minuty na hodinách), Glarifa (M. Gorkij: Dostigajev a ti druzí) – 1948; Nataša (M. Gorkij: Falešná mince) – 1949; Ošetřovatelka (J. Mareš – M. Fábera: Dukla), Verunka (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Sestra (V. M. Gusejev: Sláva) – 1950; Marie Hauerová (J. P. German: Jedné podzimní noci) – 1951.
Prameny
ÚMČ Praha 1: Odbor matrik: Farní úřad u sv. Aloise na Král. Vinohradech, matrika narozených 1914–1924, s. 154.
NA: Fond Ministerstvo zahraničních věcí - výstřižkový archiv I, karton 3362, složka L. Ch.; Fond Archiv Národního divadla – osobní spisy, karton 107, osobní spis L. Ch.; Fond policejní ředitelství Praha II – evidence obyvatel; Policejní ředitelství Praha II – všeobecná spisovna 1931–1940, karton 6922, sign Ch 467/2; karton 616, sign 42/C-9/17; karton 1354, sign 42/S-53/1323.
Literatura
L. T., Duch času 6. 10. 1935 [Anna, Časy se mění]; 3. 12. 1935 [Kristýna, Miláček]; 15. 11. 1936 [Alexandra, Jegor Bulyčov a ti druzí ]; 29. 11. 1936 [Jarmila Svobodová, Maturita]; 7. 2. 1937 [Heša Dulská, Morálka paní Dulské]; 7. 3. 1937 [Stáza, Léto]; 11. 4. 1937 [Marie Luisa, Napoleon I.] ● ref. Luisa, Úklady a láska: J. Z., Lidové noviny 8. 10. 1937; M. Rutte, Národní listy 8. 10. 1937; K. Engelmüller, Národní politika 8. 10. 1937; A. M. Brousil, Venkov 8. 10. 1937 ● ref. Anna, Muž jako muž: Kd [J. Kodíček], Lidové noviny 23. 11. 1937; A. M. Brousil, Venkov 23. 11. 37 ● A. M. Brousil, tamtéž 22. 5. 1938 [Anna z Frimburka, Václav IV.]; K. Engelmüller, 18. 10. 1938 Národní politika [Verunka, Jiříkovo vidění]; K. Engelmüller, Národní politika 29. 10. 1938 [Kněžnice Kunhuta, Falkenštejn] ● ref. Věra Danilovna, Les: kd [J. Kodíček], Lidové noviny 15. 1. 1939; M. Rutte, Národní listy 17. 1. 1939 ● M. Rutte, tamtéž 28. 9. 1939 [Evička, Lhář a jeho rod] ● ref. Brigitta, Noc běsů: M. Rutte, tamtéž 2. 2. 1940; kd [J. Kodíček], Lidové noviny 2. 2. 1940; K. Engelmüller, Národní politika 2. 2. 1940 ● ref. Zpěvačka, Panama: K. Engelmüller, Národní politika 16. 3. 1940; A. M. Brousil Venkov 16. 3. 1940 ● ref. Hero, Mnoho povyku pro nic: kd [J. Kodíček], Lidové noviny 28. 4. 1940; K. Engelmüller, Národní politika 28. 4. 1940; M. Rutte, Národní listy 30. 4. 1940 ● ref. Hela, Jiný vzduch: kd [J. Kodíček], Lidové noviny 16. 6. 1940; K. Engelmüller, Národní politika 16. 6. 1940; AMB [A. M. Brousil], Venkov 16. 6. 1940; V. H. JARKA, Národní listy 18. 6. 1940 ● Dr. Jan Horák, Národní noviny 23. 6. 1940 [herecký portrét L. Ch.] ● ref. Celia, Jak se vám líbí: K. Engelmüller, Národní politika 26. 1. 1940; M. Rutte, Národní listy 28. 1. 1940 ● kp, Československé slovo 27. 4. 1941[herecký portrét L. Ch.]; m. v., Telegraf 2. 5. 1941 [rozhovor s L. Ch.]; B., Lidové noviny 30. 9. 1941 [Helena, Vdaná žena] ● ref. Helena, Krása neblaží: jd, Lidové noviny 11. 9. 1942; AMB [A. M. Brousil], Venkov 11. 9. 1942 ● Dr. Vlad. Hloch, Venkov 19. 5. 1943[Viki, Veliká hvězda]; Hloch, Venkov 15. 2. 1944 [Slávka, Herečka]; 20. 5. 1944 [Bertička, Slon] ● ref. Vittoria, Zpívající Benátky: L. Fikar, Mladá fronta 16. 5. 1946; JH, Rudé právo 16. 5. 1946 ● DČD IV.
EDS, Film II, Teichman; MDP 50, Ostrava, VD 100
Životní události
- 5. 2. 1917: narození, Praha (CZ)
- 5. 10. 1972: úmrtí, Praha (CZ)
Další jména
Chválová Ludmila
Vazby
H
Vznik: 2017
Autor: Johana Černá