Geiger, Josef
Jako herec začínal ve Vídni. 1863 – 1866 členem německé činohry ve Znojmě (role mladistvých milovníků a venkovských chlapců). 1866 – 1867 angažován v Linci. 1873 – 1885 členem souboru pražského Německého zemského divadla, kam jej přivedl ředitel R. Wirsing. Vystupoval v rolích konverzačních milovníků a bonvivánů. 1866 odešel do Wiener Carltheater.
G. započal svou jevištní dráhu na dvou zkušebních scénách pro mladé talenty, zajímavých z hledika dějin divadla, v Pasqualati-Theater (v Palais Schönborn, Vídeň 8) a v Sulkowski-Theater (Vídeň 5). Poté (1862 ?) byl angažován v rámci jedné neúspěšné neměckojazyčné sezóny divadla Teatro Armonico v Terstu, dále hrál v sezonách 1863/64 – 1865/66 ve Znojmě mladistvé milovníky a venkovské chlapce, 1866/67 v regionálním divadle v Linci venkovské chlapce, bonvivány a šviháky, 1867/68 ve Wiener Theater (v městské části Josefstadt) také první milovníky. V sezonách 1868/69 – 1871/72 účinkoval v Berliner Friedrich-Wilhelmstädter Theater, následující sezonu v Stadttheater Leipzig.
V roce 1873 byl přiveden ředitelem R. Wirsingem do pražského Německého zemského divadla, kde (pod vedením Eduarda a Edmunda Kreibigových) zůstal do roku 1885. Již v prvních rolích (Otto Randolph, Zinnburg) se osvědčil díky „lehkému způsobu hraní, jemnému veselohernímu tónu a vybraným způsobům jako zdatný představitel bonvivánských rolí“ (Teuber). Jako zástupce dlouhodobě nemocného Edmunda Sauera převzal jeho role hrdinů a prvních konverzačních milovníků (mj. Kerbriand, Bolz). Po Sauerově návratu se však musel přeorientovat na obor venkovských chlapců a komických rolí, který se uvolnil po odchodu Arthura Vollmerse do berlínského divadla Hoftheater (1874). Poté, co G. během krize Německého zemského divadla na konci ředitelování Edmunda Kreibiga v roce 1885 ještě vystupoval při jednáních s Angelem Neumannem jako jeden ze zástupců divadelního souboru, odešel ve stejném roce do Wiener Carltheater, kde 1. 10. 1886 debutoval jako Oscar de Mérindol a až do konce sezony 1887/88 vystupoval převážně v malých rolích ve švancích a ve fraškách. Z rolí v lidových hrách stojí za zmínku Anton Huber (Anzengruber: Die Kreuzelschreiber) a Natzl (Neuert: Im Austragsstüberl). Jeho poslední zdokumentovaná role je poručík Baron von Stein v Kotzebueově hře Die beiden Klingsberg. Údaje o G. úmrtí nebylo možné archivně doložit.
Role
V Prager Landestheater: Otto Randolph (S. Schlesinger: Mit der Feder); Zinnburg (E. v. Bauernfeld: Die Bekenntnisse); Bolz (G. Freytag: Die Journalisten); Kerbriand (V. Sardou: Feenhände); Luis (J. Schreyvogel:Donna Diana); Phaon (A. v. Wilbrandt: Nero); Reif-Reiflingen (G. v. Moser: Krieg im Frieden); Halter (A. Dumas:Die Fremde); Horatio (W. Shakespeare: Hamlet); Schwarz (F. v. Schiller: Die Räuber); Sikkingen (J. W. v. Goethe: Götz von Berlichingen); Volker (F. Hebbel: Kriemhilds Rache); atd. - Ve Wiener Carltheater: Oscar de Mérindol (E. Goudinet – P. Sivrac: Clara Soleil); Dr. Paul Birkner (L. Treptow – L. Herrmann: Das fünfte Rad); André Taverny (A. Valabrégue: Eheglück); Raoul de Follenchéres (J. Moinaux – A. Bisson: Unter Curatel); Bernhardt Heidenreich (A. Berla: Durchgegangene Weiber); Gaston (H. Meilhac: Gotte); Ernst Lüders (C. Laufs:Ein toller Einfall); Wilhelm (J. Nestroy: Kampl) ; Arthur (ders.: Umsonst ); Ferdinand von Hillern (B. Zappert: Ein Böhm‘ in Amerika); Regisseur (A. Dumas: Kean); Dr. Hans West (G. v. Moser – O. Girndt: Die Sternschnuppe); Johann Strauß (F. v. Radler: Josef Lanner); Leopold Frossart (G. Ohnet: Gräfin Sarah); Vicomte de Civry (V. Sardou: Fernande); atd.
Prameny
Carltheater, Theaterzettel 1886 – 1888. – Österreichische Nationalbibliothek, Theatersammlung. – Wienbibliothek im Rathaus, Wien.
Literatura
O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters, III, 1888, s. 585, 619f., 624, 703706, 740742, 754, 772, 774f., 802, 804, 809
Flüggen, Kosch Th, Oppenheim, Ulrich
Životní události
- 10.9. 1845 nebo 1848: narození, Vídeň
- 2.10.1890: úmrtí, Vídeň (?)
Vznik: 30.11.2012
Autor: Hubert Reitterer
