Vry, Parcival de

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání

Parcival de Vry
* 1852 Amsterdam, Holandsko
po 1918 Praha ?
malíř dekorací, jevištní mistr, scénograf


Jméno se objevuje i ve tvaru „de Bry“ (k zámě­ně písmen mohlo dojít během jeho působení v Petrohradě při přepisu latinky do azbuky). Jako malíř dekorací začal V. pracovat v Králov­ci [Königsberg, Kaliningrad] ve Východním Prusku 1876–81, divadlu se však patrně věno­val již od 1867. Do 1887 byl jevištním mistrem Mariinského divadla v Petrohradě a sestavoval zde výpravy z typových kulis. 1887 ho ředitel pražského německého divadla A. Neumann angažoval jako vrchního jevištního inspektora a scénografa (s titulem „Obermaschinenmeister des Königliches Landestheaters, decorative und maschinelle Einrichtung“). Zvyšující se podíl jeho vlastního uměleckého přínosu byl v roce 1900 vyjádřen změnou pracovního zařazení („artistisch-technischer Inspektor“). V angaž­má zůstal do 1917, jeho další osudy nejsou známy. Divadlu věnoval V. téměř všechen svůj čas. Měl dobrý vztah k českému ND a při změ­ně jeho vedení (1900) byl povolán jako znalec, aby ocenil inventář. Byl též členem spolku Schlaraffia, jehož prostřednictvím se v pražské společnosti šířily jeho kresby a malby krajiny kolem Prahy. 1908 dostal řád Františka Josefa I.

V pražském německém divadle byl odpověd­ný za technickou stránku výpravy a spolu s režisérem vybíral pro každé představení typové kulisy. Pro některé premiéry navrhoval novou výpravu, včetně kostýmů, masek a jevištních efektů, kterou realizovaly pražské dílny nebo dílny dvorní opery ve Vídni (Burghardt–Brioschi–Kautský). 1887–1917 vytvořil asi 80 procent všech činoherních a operních výprav v pražském německém divadle, dále živé obra­zy a tzv. apoteózy k různým výročím. Podílel se i na unikátních akcích, např. v únoru 1900 in­scenoval spolu s Neumannem cyklus živých obrazů z Wagnerových dvanácti oper (Wagner­-Zyklus in Bildern), v němž jednotlivé postavy představovali abonenti divadla, páni a dámy z pražské společnosti. Neumann si vážil jeho spolupráce, staral se o jeho odborný růst a po­sílal ho do jiných velkých divadel studovat in­scenační metody. Jeho práce měla mezinárodní ohlas (např. na přání C. Wagnerové převzal 1897 spolu s drážďanským výtvarníkem a je­vištním mistrem E. Kranichem odpovědnost za výpravu při slavnostních hrách v Bayreuthu). 28. 12. 1907, po novém pražském nastudování operety J. Strausse Tausend und eine Nacht, k níž navrhl výpravu, uspořádal ředitel Neu­mann slavnostní večer ke 40. výročí jeho čin­nosti pro divadlo.

Jeho působení v pražském německém diva­dle poznamenal 1914 konflikt v principiální otázce stylu: V. odmítl realizovat holé schodiš­tě, které E. van Ofen navrhl jako scénu pro pre­miéru opery Parsifal 1. 1. 1914 (Rosenheim, s. 214, 215). Od té doby přebíral jeho úkoly v divadle postupně Vídeňan L. Kotulan, které­ho přivedl 1911 do Prahy tehdejší dramaturg německého divadla P. Eger. Jméno V. jako je­vištního inspektora zůstalo na divadelních oznámeních ještě do 1917, poté byla funkce de­finitivně předána.

Základem jeho úspěšné spolupráce s Neu­mannem byla jejich společná záliba v luxusně vybaveném jevišti a ve světelných a jiných efektech, k nimž bylo bohatě využíváno elek­trického osvětlení. V. konstruoval komplikova­ná technická zařízení, včetně imitace požárů, živých vodotrysků a vodních efektů na scéně, navrhoval pohyblivé rekvizity a dekorace. S velkým vkusem a účinkem dokázal výtvarně aranžovat masové scény. U oper s historicky určeným prostředím se snažil respektovat v kostýmech a dekoracích stylová kritéria. Spo­lu s ředitelem Neumannem vytvářel divadlo ve velkorysém podnikatelském stylu.­



Prameny a literatura

Pozůstalost nenale­zena. V archivu Stát. opery Praha uloženy návrhy: Wagner, Tannhäuser, asi 1893; Mozart, Figaros Hochzeit, asi 1897; Verdi: Aida, neurčeno; Mozart: Die Zauberflöte, foto in: Meister-Spiele, Mai–Juni 1906, Prag s. a. • Deutscher Bühnen-Almanach [Ber­lin] auf das Jahr 1877, s. 173; 1878, s. 155, 1880, s. 171; Bohemia 27. 5. 1897 [Bayreuth]; Bohemia 24. a 29. 12. 1907 [jubileum]; Rosenheim, s. 62, 214, 215; Illustriertes Österr.–Ungarisches Ehrenbuch, Almanach der Mitglieder des Kaiserlichen–Österr. Franz Josef Ordens, Wien s. a., s. 185. • Ulrich 1997 [datum nar. pod příjmením Bry].

Životní události

  • 1852: narození, Amsterdam, Holandsko
  • po 1918: úmrtí, Praha ?

Další jména

de Bry


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 612–613
Autor: Jitka Ludvová