Vogel, Heinrich

Heinrich Vogel

* (?)

† (?)

tanečník, baletní mistr, choreograf

Na českých cedulích psán Jindřich. Příbuzný tanečnice Kathariny V., která s ním přišla 1858 do pražského StD. ředitel F. Thomé je přivedl zdivadla v Královci [Königsberg, Kaliningrad] ve Východním Prusku v červnu 1858. V. byl angažován do dubna 1860 jako sólista a baletní mistr. Jeho umělecká dráha po odchodu z Pra­hy není známa.

V Praze vystoupil poprvé 11. 6. 1858, když po činoherním večeru zatančil s Katharinou Pas de deux a Grand pas grotesque. Jako cho­reograf je uveden 21. 6. 1858 (Donizetti: Die Templer auf Sidon [La Favorita]). V souboru měl další tři sólisty (Vogelovou, Rokschovou a Holzbauera), 15 tanečnic, 5 tanečníků a 8 elé­vů. Vedle Kathariny byla jeho častou partner­kou tanečnice Rokschová, která přišla též zKrálovce. Největší podíl na V. repertoáru mě­lo přes 50 tanečních aranžmá, zpravidla přímo předepsaných v operách, operetách a činohrách (Matrosentanz, Lortzing: Czar und Zimmer­mann; Kozácký tanec, Gogol–Frič: Taras Bul­ba; Elfentanz, Raimund: Der Diamant des Geisterkönigs; Zigeunertanz, Meyerbeer: Die Hugenotten ad.), či zařazovaných do různých představení jako doplňky a exhibice bez vztahu k ději. Např. variační pas seul, pas de deux a pas de trois byly vkládány do oper i činoher (Flotow: Alessandro Stradella, Meyerbeer: Ro­bert der Teufel, Donizetti: Die Braut von Lam­mermoor, Tyl: Jiříkovo vidění), podobně jako oblíbené tzv. národní tance (Bolero, Auber: Die Stumme von Portici; Czardas, W. Friedrich: Ein weisser Othello; Pas de hongrois, Halévy: Die Jüdin).

V. také tančil v baletech, pantomimách a di­vertissementech. Během necelých dvou let na­studoval a zčásti též provedl celkem 9 samostat­ných jednoaktových prací, většinou dějových (1 balet, 3 baletní divertissementy, 2 mimické divertissementy, 2 pantomimy). Děj žertovného baletu s hudbou kapelníka StD E. Tauwitze Pol­ka vor Gericht se odehrával v současné Paříži. Romanticky exotický, mimický divertissement Die Peri oder Ein orientalischer Traum (2 obr.) byl fragmentem Burgmüllerova baletu La Péri. Pantomima Vodní žínka vltavská (1860 jako Ven­kovské námluvy aneb Ošizený ženich) vycházela zkouzelných her, frašek i pantomim, uváděných pod různými názvy v StD už od roku 1804 (Mol­dau–Nixe). Saint-Léonův Der Postillon und die Marketenderin [Markytánka] s Pugniho hudbou, k němuž se V. vrátil, byl proveden už 1855 při ho­stování K. Lannerové z Vídně. V mimickém di­vertissementu Des Maler’s Traumbild vystoupil V. při své benefici v dubnu 1860 v hlavní roli malíře Lorenza v Praze naposledy. Jeho nástup­cem se stal V. Reisinger, který některé jeho titu­ly ve své úpravě zopakoval (Polka před soudem, Markytánka ad.). V. udržel nepočetný pražský ansámbl na dobré úrovni, ale malá prestiž oboru a nedostatek finančních prostředků, které v té době spotřebovávala stavba letní budovy Novo­městského divadla, mu nedovolily uvést velké baletní dílo.

Katharina V. (nar. 31. 5. 1839 v Darmstadtu, pozdější hraběnka de Beroldingen), která byla sólistkou souboru StD od Velikonoc 1858 do května 1859, mohla být V. sestrou, neteří nebo dcerou. Vedle V. byl jejím partnerem tanečník Holzbauer. Vytvořila hlavní role v samostat­ných baletních programech ve V. choreografii (např. Kolumbina a Marie, Die Polka vor Ge­richt, česky Polka před soudem aneb Všichni tancují; Lejla, Die Peri oder Ein orientalischer Traum; Marie, Der Postillon und die Marketen­derin), tančila němé postavy v operách (Hele­na–přelud, Meyerbeer: Robert der Teufel, Fe­nella, Auber: Die Stumme von Portici) a vystu­povala v meziaktních tancích. Předvedla také ukázku z Taglioniho a Schneitzhöfferova baletu Sylfida a tance z repertoáru Pepity de Oliva (La Madrillena, La Gitana, El Ole, El Jaleo de Xe­res). Její odchod z Prahy dával tisk do souvis­losti s nedostatečným využitím a zanedbává­ním baletu ve StD.

Choreografie (výběr)

1858: Die Polka vor Gericht, 1859 česky Polka před soudem aneb Všich­ni tancují, kom. balet, libr. a ch: H. Vogel, h: Tauwitz, též role Studenta Charlese; Die Brautfahrt (Pas de deux, Pas de trois comique, Phantasie–Polka, Länd­ler, Komische Polka), kom. baletní divertissement, též role Arlequina a Pfiffiga, 1859 jako Vodní žínka vltavská, 1860 jako Venkovské námluvy aneb Ošize­ný ženich, pant., libr. a ch: H. Vogel, h: Kauer [?], též role Arlequina a Čamrdy; Der Postillon und die Mar­ketenderin, balet, libr.: Saint-Léon, ch: H. Vogel, h: Pugni, též role Jeana; 1859: Dienstbotenwirtschaft, meziaktní pantomima, libr. a ch: H. Vogel, h: ?; Die Peri oder Ein orientalischer Traum (La Péri), mim. divertissement, libr.: Gautier, Coralli, ch: H. Vogel, Burgmüller, též role Šejka Achmeta; Des Maler’s Traumbild, mim. divertissement, libr. Perrot, ch: Vogel, h: Pugni, též role malíře Lorenza; Die vier Jahreszeiten, baletní scéna z Verdiho opery Die sizi­lianische Vesper, dávaná i samostatně, též role Zep­hyra a Bacchuse; 1860: Tanz-Divertissement (Grand Pas de deux, Mazurka, Walzer, Tarantella, Chinesen­tanz), tan. divertissement, ch: H. Vogel, h: ?

Prameny a literatura

Cedule StD 1858–60, NMd. • Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1860, s. 12, 20, 22, 30, 61, 62; 1861, s. 22, 60; Teuber III, s. 533, 865; Genealogisches Taschenbuch, Gotha 1906, s. 314 [Katharina]; L. Novák: Pásmo vzpomí­nek, 1941, s. 37; Kittl: Opera StD 1824–62; Laiske: Dramaturgie; B. Brodská: Dějiny českého baletu do roku 1918, skripta HAMU, 1983, s. 55–57. • Ulrich 1997 [Katharina].

Životní události

• (?): narození
  
• (?): úmrtí
  

Další jména

Jindřich

Vznik: 2006
Autor: Jana Holeňová