Rückaufová, Terezie
nahoru...
Psána též Tereza, provd. Siechenová. Sestra klavíristy a skladatele Antona R. (1855–1903). Vyrostla v rodině pražského obchodníka a kavárníka. Na začátku 60. let získávala zkušenosti v Praze v soukromých operních představeních, jež v salonu hraběnky E. Šlikové pořádala bývalá zpěvačka StD L. Pilz-Bergauerová. 1862–63 byla členkou sboru nově otevřeného PD. 1865–66 působila ve sboru StD, kde dostávala i sólové role (Inez, Verdi: Troubadour, Hraběnka, Verdi: Rigoletto, Pasáček, Wagner: Tannhäuser ad.). Po pohostinských vystoupeních v září a říjnu 1866 přešla do opery PD, kde setrvala s krátkým přerušením (1868) do března 1869; naposledy vystoupila 2. 3. 1869 jako Markéta (Gounod: Faust a Markéta). Od října 1869 byla členkou opery v Magdeburku, 1870/71 v Kroll-Oper v Berlíně, od 1871 v německé opeře v Olomouci, 1873 v Düsseldorfu. V 80. letech působila mj. v Trevíru. O jejích dalších angažmá (uvádí se, že po 1890 byla členkou německé opery v Opavě) není nic známo.
Byla jednou z nových zpěvaček, které Smetana hodlal přijmout pro PD hned po svém jmenování prvním kapelníkem; její první hostování v PD (28. 9. 1866) se uskutečnilo v zahajovacím představení nového uměleckého vedení. Do souboru nastoupila jako subreta. Stala se druhou představitelkou Mařenky (Smetana: Prodaná nevěsta), kterou po aristokraticky umírněném a vážném pojetí E. z Ehrenbergů ztělesnila jako půvabné, prosté, živé vesnické děvče, měla však potíže s těžkopádným přednesem prózy v první verzi opery. Zpívala Mařenku i v druhé verzi Prodané nevěsty, kterou si zvolila ke své benefici 29. 1. 1869, kdy poprvé interpretovala nově přikomponovanou árii Ten lásky sen. Její hlas byl údajně pro jeviště PD příliš slabý. Zprávy o mimořádných úspěších v Magdeburku a Berlíně, kde ji prý kritika srovnávala s P. Luccovou, komentoval český tisk s nedůvěrou. Její dobré hlasové kvality znamenaly pro soubor PD posilu, ale jako málo průbojná, nevýrazná osobnost se R. prosazovala jen obtížně.
Role (v PD)
1866: Aninka (Weber: Čarostřelec, j. h.), Gabriela (Kreutzer: Nocleh v Granadě, j. h.), Helena (Suppé: Dívčí ústav), Mařenka (Smetana: Prodaná nevěsta, též 1869), Gemmy (Rossini: Vilém Tell), Marie (Lortzing: Car a tesař); 1867: Králová (Šebor: Templáři na Moravě), Papagena (Mozart: Kouzelná flétna), Zerlina (Auber: Fra Diavolo), Gorislava (Glinka: Ruslan a Ludmila), Zerlina (Mozart: Don Juan), Effie (Adam: Sládek prestonský), Růžena (F. Škroup: Dráteník), Šotek (Duniecki: Šotek), Markéta (Gounod: Faust a Markéta), Lidunka (Blodek: V studni, prem.); 1868: Lucile (Offenbach: Monsieur a Madame Denis), Žofie (Moniuszko: Halka), Cherubín (Mozart: Figarova svatba).
Prameny a literatura
Cedule StD 1865–66. • Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1865, s. 22, 1866, s. 12; Národní listy 30. 9. 1866 [angažmá], 29. 10. 1867; 4. 2. 1868; 3. a 11. 11. 1869; 11. 11. 1870; 12. 7. 1871; Naše listy 5. 3. 1869; Dalibor 8, 1869, s. 63, 82, 214; Světozor 3, 1869, s. 101 [poslední vyst.]; Teuber III, s. 596, 663; Bartoš: PD opera; PD 1862–83; Trávníčková: PD. • NDp; Ulrich 1997 [jako Siechen, zde datum úmrtí].
Životní události
- 1846 (?): narození, Praha
- 5. 8. 1908: úmrtí, Berlín–Lankwitz, Německo
Další jména
Tereza
Siechenová
Vznik: 2006
Autor: Jaromír Paclt, Pavel Petráněk
