Jungmann, Josef Josefovič

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání

Josef Josefovič Jungmann
* 13. 8. 1801 Litoměřice
24. 12. 1833 Praha
jazykovědec, překladatel


Syn jazykovědce, literárního historika, teoreti­ka a překladatele Josefa J. Patronymikum Jose­fovič používal pro odlišení od otce. Po gymna­ziálních studiích (započatých v Litoměřicích a dokončených Praze, kam se rodina přestěho­vala 1815) vystudoval práva. Byl úředníkem městského soudu, od 1828 působil při zem­ském právu jako auskultant a připravoval se na dráhu soudce, avšak vážné onemocnění mu znemožnilo složit předepsané zkoušky. Podílel se na otcových pracích, od dob univerzitních studií překládal, později redigoval edici Sbír­ka povídek zábavných K. F. van der Velda (1827–32) a pokoušel se i o drobnější práce dramatické (žertovný výstup První milovník a první milovnice). J. zájem o operu a operní překlad souvisel s jeho výrazným hudebním talentem. V okruhu literárních přátel (J. K. Chmelenský, S. K. Macháček, K. A. Vinařic­ký) podněcoval vznik nových překladů oper­ních libret a písňových textů a v teoretickém spisku Úvahy o překládání zpěvů (nedok., 1824) formuloval zásady překladu. Tato první a nadlouho jediná obecněji zaměřená česká práce k dané problematice vycházela z pos­tulátů jungmannovské generace, akcentujíc akustickou stránku textu a její plnou podříze­nost hudbě (přízvuk, délku či zvučnost hlá­sek, jejichž pozice ve slabikách musí respek­tovat délku not, těžkou a lehkou dobu taktu a další hudební okolnosti). J. tu detailně roz­pracoval zásady tzv. libozvučnosti, které spo­lu s otcem prosazoval do praxe a které také byly ve 20. letech 19. stol. překladateli oper­ních libret přijímány a realizovány. Sám pře­ložil pouze dvě árie z Mozartovy Figarovy svatby. Bývá mu připisován též překlad libre­ta Mozartovy opery Únos ze serailu, autorství však není prokázáno; překlad mohl být dílem jeho otce (hrál se ještě 1869 a 1882). Sepsal také českou učebnici hry na klavír Důkladné navedení ku hraní na fortepiáno, která zůsta­la v rukopise.


Prameny a literatura

Všechny fragmenty v LA PNP, pozůstalost J. J. Jungmanna, kart. 15 A 3. • V. Zelený: Život J. J., 1873, s. 293; J. Levý: České teorie překladu, 1957, 2. vyd. 1996, I–II, zvl. sv. I, s. 116–123; J. Levý: Neznámá literární činnost J. J., Česká literatura 5, 1957, č. 2, s. 215–218; O. Králík: J. překlady z němčiny, in: J. Jungmann: Překlady II, 1958, zde zvl. s. 571–573; Trávníčková: PD. • Otto; LČL.

Životní události

  • 13. 8. 1801: narození, Litoměřice
  • 24. 12. 1833: úmrtí, Praha


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 241–242
Autor: Eva Šormová