Moor, Karel
nahoru...
Po nedokončeném studiu na gymnáziu navštěvoval v roce 1895 pražskou varhanickou školu. Byl kapelníkem ČF 1902–03, 1908 druhým kapelníkem v Brně, v Plzni 1908/09, 1909–10 vedl vlastní divadelní společnost. Od 1912 vedl sbor v dalmatském Zadaru, od 1914 působil jako sbormistr a korepetitor státního divadla v Bělehradě a profesor srbského státního gymnázia 1916 ve Štipu v Makedonii. Byl dirigentem v Ostravě 1916, v Plzni 1916–18, 1918 v Lublani, 1919 ve Vinohradské zpěvohře v Praze, 1920 odjel do dalmatské Sinje, 1921–23 divadelní kapelník a sbormistr v Sarajevu. Od roku 1923 se usadil v Praze, kde působil jako kapelník v biografu Hvězda, 1924 ve smíchovské Aréně, sbormistr Ženského pěveckého sdružení v Praze, instrumentoval pro Čs. rozhlas. Do českého hudebního prostředí zanesl vlivy mnoha evropských národů, psal v duchu vrcholného klasickoromantického období. Skládal symfonické básně, suity a koncertní předehry, komorní a klavírní skladby, melodramy, písně, sbory a opery: Vij, Hjördis, Panské právo, William Ratcliff, Poslední akord, Mistr Hanuš, Rispa. Největší význam v jeho skladatelské činnosti mají operety: Pan profesor v pekle, Výlet pana Broučka do Měsíce, Vlkodlak, Kolo, Sněška, Děti práce, Svatební valčík, W. A. Mozart. Autor scénické studie valašského lidu Pasekáři (Plzeň 1916, ch. J. Hladík) a baletních pantomim nastudovaných W. Pirnikovem Golem (Plzeň 1929, České Budějovice 1938), Pan (Plzeň 1929), Bílý kníže (České Budějovice 1938). Byl činný také jako publicista a spisovatel.
Literatura
Kotek, J.: Karel Moor in Dějiny české populární hudby a zpěvu, Academia Praha 1994
Životní události
- 26. 12. 1873: narození, Lázně Bělohrad
- 30. 3. 1945: úmrtí, Praha
Další jména
Mohr
Vznik: 2001
