Studie a dokumenty k dějinám divadla
nahoru...
Myšlenka vytvoření tohoto elektronického prezentačního portálu vznikla z potřeby pohotově zpřístupňovat monografie, obsáhlé informativní studie s bohatými soupisovými přílohami, které nejsou vhodné pro tištěné časopisy, edice pramenů s odbornými komentáři, soupisy historického divadelního repertoáru a další. Virtuální prostředí poskytuje dostatek prostoru pro zveřejnění psaných i tištěných dokumentů a ikonografických pramenů, včetně bohatého komparačního materiálu. Portál doplňuje elektronickou Českou divadelní encyklopedii, obsahující biografická hesla divadelních osobností. Umožňuje také předběžně a postupně publikovat části dlouhodobých projektů, a zpřístupnit je tak dříve uživatelům, případně k odborné diskusi.
Portál obsahuje:
Wenzel Scholz (1787–1857), vídeňský komik v Praze
Historický repertoár Stavovského divadla I
Historický repertoár Stavovského divadla II
Služební řád pro členy Hraběcího zámeckého divadla Leopolda Lažanského v Chyši (1879)
Cenzurní protokoly Stavovského divadla v Praze 1806–1810
Archiv scénografických prací Jana Duška
Scenarien-Buch Václava Tháma (Pština 1805 – 1806)
Der Eiserne Tisch oder Der durchleüchtige Bauer (17. století)
Vlasta Reittererová
144 stran, obrazové dokumenty
Vydal Institut umění – Divadelní ústav
Praha 2015
Odchovanec rakouské herecké rodiny Wenzel Scholz byl v osmadvaceti letech členem vídeňské dvorní činohry, ale rozhodl se opustit toto postavení a stal se komikem lidových scén. Se svou mohutnou postavou, nehybnou tváří a s úsečným slovním humorem vytvořil v žánru vídeňské frašky originální typ. Měl stálé publikum i v Praze, kde v letech 1831 až 1857 absolvoval 119 vystoupení; pražský repertoár i vývoj kritických názorů ovlivnil víc než leckterý kmenový člen pražského souboru. Studie Vlasty Reittererové popisuje Scholzův život, přináší přehled jeho pražských hostování a komentář k nim a zabývá se vzestupem a pádem žánru vídeňské frašky na středoevropském jevišti. Je připojen obsáhlý výběr z pražských i vídeňských kritik a z Scholzových hereckých pamětí.
Z lektorského posudku Adolfa Scherla:
Studie vyplňuje závažnou mezeru ve výzkumu pražského německého divadla první a druhé třetiny 19. století. Dosavadní divadelně historické práce věnované tomuto období vycházely z podcenění žánru vídeňské lokální frašky a soustřeďovaly se – až na vzácné výjimky – přednostně na divadelní žánry opírající se o literárně hodnotné texty. Tak se stalo, že o vynikajících hereckých osobnostech celoevropského významu, které se frašce věnovaly, jako byli Wenzel Scholz nebo Alois Grois, vzniklo jen málo hodnotných monografických studií, kdežto o autorech dotyčných her, jako byli Adolf Bäuerle, Ferdinand Raimund nebo Johann Nepomuk Nestroy, existuje obsáhlá literatura.
Dokument ke stažení ZDE
Historický repertoár Stavovského divadla I–II
Období 16. 7. 1815 – 31. 12. 1826
Pavel Petráněk – Jitka Ludvová
Období 11. 9. 1796 – 30. 6. 1815
Jitka Ludvová
Obsahuje úvodní komentář a přehled denního repertoáru.
Kabinet pro studium českého divadla Institutu umění – Divadelního ústavu započal práci na přehledu představení ve Stavovském divadle od jeho založení v roce 1783 do nové doby. Velký rozsah tohoto úkolu, obtížná dostupnost pramenů v předchozích desetiletích a malý zájem o scénu se stoletým cizojazyčným provozem způsobily, že splnění této badatelské povinnosti se stále odkládalo. Po dalekosáhlém elektronickém zpřístupnění fondů v domácích i zahraničních institucích, s možností mezinárodní spolupráce, se pro toto téma otevřela reálná perspektiva. V Kabinetu pro studium českého divadla byl zpracován pilotní projekt přehledu denního repertoáru. Jde o dlouhodobý úkol, k jehož výsledkům bude třeba se neustále vracet, i s pomocí odborné veřejnosti jiných specializací.
Předkládaná verze je pracovní, uvítáme doplnění a podněty na adrese jitka.ludvova@divadlo.cz
Dokument I ke stažení ZDE
Dokument II ke stažení ZDE
Edici a překlad rukopisu (SOA Plzeň, RA Lažanských, Pozůstalost Leopolda II. Lažanského z Bukové, inv. č. 434) zpracovala Berenika Zemanová Urbanová.
Redakce Jitka Ludvová.
35 stran, obrazové dokumenty
Praha 2017
Veřejně přístupné divadlo provozoval na svém zámku v Chyši na Karlovarsku hrabě Leopold Lažanský z Bukové (1854–1891). Divadlo sice fungovalo pouze necelý rok (1879–1880), ale k jeho existenci se dochovala řada dokumentů. Jedením z nich je tzv. Služební řád pro členy Hraběcího zámeckého divadla. Předložená edice obsahuje transkripci a překlad z německého rukopisu. Přibližuje tak vnitřní organizaci chyšského zámeckého divadla a částečně i dobovou inscenační praxi a divadelní provoz.
Dokument ke stažení [[Služební_řád_pro_členy_Hraběcího_zámeckého_divadla_Leopolda_Lažanského_v_Chyši|ZDE
Cenzurní protokoly Stavovského divadla v Praze (sv. 1, 1806–1810)
Obsahuje úvodní komentář a přepis 1. svazku z Protokolů policejní divadelní cenzury.
V Národním archivu je ve fondu s názvem Presidium královského českého zemského gubernia uloženo šest svazků Protokolů policejní divadelní cenzury, vyhotovených v letech 1806–1843. Patří k nim též retrospektivně vypracovaný rejstřík, který v abecedním pořadí uvádí všechny hry cenzurované v těchto desetiletích, a seznam zakázaných kusů z let 1824 – 1847. Svazky se vztahují ke každodenní činnosti Stavovského divadla: všichni ředitelé působící v uvedeném období mohli dát na program pouze ty hry, jež byly již dříve cenzurovány nebo nově prošly příslušným šetřením. Záznamy se týkají německých her; v rejstříku jsou zapsány jako cenzurované též české tituly, ale samostatné svazky s jejich hodnocením se v této skupině dokumentů nenacházejí.
Předkládaná verze je pracovní, uvítáme doplnění a podněty na adrese jitka.ludvova@divadlo.cz
Dokument ke stažení ZDE
Věra Velemanová:
Archiv scénografických prací Jana Duška
Digitalizovaný archiv prací scénografa Jana Duška vzniká jako projekt, navázaný na textaci budoucí monografie tohoto výtvarníka, která si vynutila systematizování celého souboru prací Jana Duška: identifikaci řady neoznačených děl, jejich zařazení ke konkrétním inscenacím, popis jednotlivých návrhů (určení techniky, rozměru, názvu). Tvorba archivu probíhá po částech, které představují určité celky v rámci Duškovy tvorby (např. Scénografie pro Divadlo Na zábradlí v letech 1976–1987, Scénografie na oblastech do roku 1989, apod.). Každý adresář je pojmenován názvem dané inscenace a do jeho rámce jsou pak zkopírovány skeny příslušných kostýmních a scénických návrhů.
Dosavadní výsledky mají pracovní charakter, plynoucí mj. z toho, že se v množství dalších prací, čekajících zatím na zpracování, mohou objevit ojedinělé návrhy, které bude možno přiřadit k již zdigitalizovaným scénickým a kostýmním návrhům a k určitým inscenacím.
Všechny materiály jsou k dispozici ve Virtuální studovně IDU: http://vis.idu.cz/Scenography.aspx?authorIds=694&authorNames=Du%C5%A1ek,%20Jan
Digitalizovaný archiv scénografických děl Jana Duška je zpracován za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Institut umění – Divadelní ústav (DRKVO 2016, 2017, MK000023205)
Přílohy:
- Osobnost Jana Duška (medailon)
- Archiv děl Jana Duška I – Divadlo Na zábradlí do roku 1989
Seznam návrhů, skenovaných v IDU, 2016 - Archiv děl Jana Duška II – scénické a kostýmní návrhy (většinou inscenace do roku 1989, vyjma dvě novější inscenace)
Seznam návrhů, skenovaných v IDU, 2017 - Studie o Duškově scénografii:
V. Velemanová. Zrnko z tvorby. Scénografie Jana Duška do roku 1989 (s důrazem na inscenace se vztahem k dílu Františka Zelenky). Divadelní revue 27, 2016, č. 3, s. 99-122.
Dokument ke stažení ZDE
Fragment (první díl) původně dvoudílného autografu českého herce, dramatika, dramaturga a překladatele Václava Tháma (1765 – 1816?) obsahuje scénáře divadelních kusů, provedených mezi léty 1805 - 1806 divadelní společností knížete Ferdinanda Friedricha von Anhalt-Köthen-Pleß na území někdejšího pruského Slezska (nyní Polska) ve městech Pština, Opolí, Olešnice a Kališ. Thám v této společnosti působil jako herec s prokazatelným vlivem na přípravu a realizaci zamýšleného repertoáru. Rukopis představuje vzácnou, v kontextu dějin českého divadla a thámovského bádání ojedinělou památku, čekající dosud na zpřístupnění formou edice. Umožňuje nahlédnout Thámovu divadelní činnost v jednom z jeho posledních, pramenně doložitelných působišť. Je také příspěvkem k přiblížení repertoárové a inscenační praxe v divadle přelomu 18. a 19. století.
Pro Kabinet pro studium českého divadla zpracoval Martin Hanoušek.
Předložený elektronický dokument vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Institut umění – Divadelní ústav (DKRVO 2017, MK000023205).
Soubor ke stažení ZDE
Der Eiserne Tisch oder Der durchleüchtige Bauer (17. století)
Pracovní transliteraci rukopisu (20/Ms. G 13, Universitätsbibliothek Bayreuth) vypracovala Alena Jakubcová ml.
Anonymní bohemikální rukopis tragikomedie Der Eiserne Tisch se řadí mezi literární díla s motivem Libuše a železného stolu. Pravděpodobně pochází ze středoevropského prostoru 2. pol. 17. stol.
Transliterace a nástin studie poslouží jako základ pro připravovanou edici a umožní porovnání s dalšími texty s obdobnou motivikou.
celkem 102 stran
Soubor ke stažení ZDE
