Gläser, František Josef

František Josef Gläser

* 19. 4. 1798 Horní Jiřetín u Litvínova (Obergeorgenthal)

† 29. 8. 1861 Kodaň, Dánsko

kapelník, skladatel

Psán též Glaeser, Joseph Franz. Jeho otec Peter Paul byl tkalcem, později měl ve Vídni opiso­vačskou dílnu, kde rodina pracovala na zakáz­kách, které syn zajišťoval v předměstských di­vadlech. Matka Elisabeth roz. Trinksová, po­cházela ze Souše u Mostu [Tschaufsch bei Brüx]. 17. 6. 1829 se G. oženil ve Vídni s J. M. A. Müllerovou, která však již 1836 zemřela. Jediný syn z tohoto manželství Josef August (1835–1891), jehož G. vyučoval kompozici, studoval na kodaňské konzervatoři a působil v tomto ústavu jako profesor.

G. získal základní vzdělání ve svém rodišti, kde se od pěti let učil hrát na housle. Projevil výrazný hudební a pěvecký talent a 1810 (dle vl. životopisu, podle lit. 1809) se stal vokalis­tou drážďanské dvorní kapely. Zpěvu ho tam vyučoval významný pěvecký pedagog českého původu J. Miksch (1765–1845). Vysoká úroveň pěstování zpěvu a náročný repertoár vokálně­instrumentálních děl pod vedením kapelníků Jos. Schustera a F. Morlacchiho silně stimulo­valy G. skladatelské ambice. Jedno kompletní Morlacchiho oratorium, které zaznamenal zpa­měti, provedl během prázdnin v rodné obci, jíž věnoval také oslavnou kantátu. Drážďany opus­til 1815, do 1817 prohluboval své vzdělání na pražské konzervatoři (housle u F. W. Pixise, skladba u F. D. Webera) a dovršil je ve Vídni, kam v doprovodu otce odešel 1817 studovat kontrapunkt u J. Heidenreicha. Živil se opiso­váním partitur, příležitostně zhotovoval klavír­ní výtahy apod. Změnu jeho životní situace při­nesla první kompoziční zakázka pro Theater in der Leopoldstadt, rytířská hra s hudbou na text J. Prehofera Bärnburgs Sturz (prem. 22. 8. 1817), po níž rychle následovaly další kompozice pro toto divadlo: pantomima Amors Neckereien oder Harlekin als Hühnerweib, romantický obraz Die Todtenglocke, lidová po­hádka Das Weibchen im Rabenwalde, obraz Robinson Crusoes Rückkehr ins Vaterland, hra Das Erdbeben von Messina, historický obraz Drahomira ad. Byl též ustanoven zástupcem kapelníka W. Müllera a dirigoval své skladby. Na počátku roku 1819 získal místo kapelníka v Theater in der Josefstadt, poté, co odmítl stej­nou nabídku z Brna. Prožil zde období rozkvě­tu za vedení K. F. Henslera (1822–25), jehož zásluhou se dále zlepšilo i G. postavení. V do­bě rekonstrukce budovy (1822) působil G. v Henslerově letním divadle v Badenu u Vídně. Při opětném zahájení provozu asistoval tehdy již hluchému Beethovenovi při provedení jeho předehry k Meislově hře Die Weihe des Hauses op. 124. Získal si Beethovenovo uznání a pod­poru pro vlastní skladatelskou práci. 1825 mar­ně usiloval (podobně jako F. Schubert) o místo zástupce dvorního kapelníka. 1827–30 působil v Theater an der Wien u ředitele C. Carla, který tuto scénu řídil od 1826 současně s Theater in der Josefstadt a soustředil na ní lepší interprety.

1830 se G. stal kapelníkem renomovaného berlínského Königstädter Theater, jež od 1824 konkurovalo královské opeře uváděním soudo­bého italského a francouzského repertoáru. Zde vznikly G. nejznámější práce, zvl. tříakto­vá romanticko-komická opera Des Adlers Horst (t: K. von Holtei podle předlohy J. H. Schopenhauerové, 1829, prem. v Berlíně 29. 12. 1832), jež se dávala 1833 v Brně a Praze a dále v řadě evropských měst (mj. Amsterdam 1834, Basilej 1835, Petrohrad 1836, Pešť 1837, byla přeložena do švédštiny a angličtiny, po­slední známé provedení 1885). Má námět z Krkonoš na konci 18. stol. a uplatňuje nové scénické efekty (např. panoramatické znázor­nění nejvyšší hory Krkonoš zahalené mlhou). V Berlíně napsal G. i opery Aurora (t: Holbein, 1836), Der Rattenfänger von Hameln (t: C. Berger, 1837), Andrea (t: C. Berger, 1838) a Die Auge des Teufels (A. Heinrich, 1840). 1842 přesídlil do Kodaně, kde působil jako královský dvorní kapelník (1843), řídil spolko­vé koncerty Kodaňské hudební společnosti a stal se ředitelem nově založené konzervatoře (1845–48). 1844 se stal členem společnosti Accademia di S. Cecilia v Římě. 1847 ho vy­znamenal král Christian VIII. V Kodani se vě­noval převážně příležitostným kompozicím a operám na libreta H. Chr. Andersena (Bryllu­pet ved Como-Søen [Svatba na jezeře Como], 1849; Nøkken [Vodní žínky], 1853). V českých zemích byl považován za významného rodáka. Výbor pro oslavu 50. výročí založení konzer­vatoře u něj objednal Jubilejní slavnostní ouverturu D dur, jež byla provedena 7. 7. 1858 ve StD. Koncertu se zřejmě osobně zúčastnil, neboť 1857/58 podnikal se synem studijní ces­tu do Berlína, Drážďan, Prahy a Vídně. V po­sledních letech žil jako vážená osobnost v Ko­dani (penzionován 1848).

Převážná část G. tvorby (singspiely, kouzel­né pohádky, melodramy, balety, hudba k čino­hrám, fraškám, parodiím a pantomimám) sloužila divadlům, v nichž působil jako kapelník. Pro vídeňské předměstské scény složil za tři­náct let více než 120 titulů. Brněnské městské divadlo začalo hry s jeho hudbou přebírat už po 1820 a hrálo je deset let. Díky živé repertoáro­vé vazbě obou lokalit bylo v některých letech zařazeno až pět kusů s G. hudbou, často v roce vídeňské premiéry či v následujícím. Hojně byly G. kusy uváděny též v Pešti a Budíně 1819–50. Pražské StD jich uvedlo několik až těsně před rokem 1830, např. komickou operu Der Bernsteinring 1829 (t: Gleich, ? Vídeň, 1831 Berlín, 1832 Brno) a dvouaktovou hru se zpěvy Das Zaubermädchen 1836 (t: Meisl, ? Vídeň). Při přebírání vídeňských titulů do­cházelo k úpravám i změnám názvů.

Dřívější názor, že G. práce pronikaly na jiná než vídeňská jeviště pouze ojediněle, neodpo­vídá výsledkům nových bádání. Ač jsou dnes jeho díla neznámá, ve své době patřil G. k uznávaným osobnostem divadelního světa.

Dílo

Soupis uvádí MGG 2002.

Provedení (v Brně, event. ve StD)

1820: Die echte Primadona in Hirschau, fraška, t: Told–Rose­nau, Vídeň 1819; Der traurige Fritz, fraška, t: Told, Vídeň 1818; Sküs, Mond und Pagat, hud. karikovaný quodlibet, t: Rosenau, Vídeň 1820; 1822: Staberl in Marokko, kouzel. hra jako kom. melodram, t: Rose­nau, Vídeň ?; 1823: 1723–1823–1923, součas. ob­raz, pův. název 1722–1822–1922, t: Meisl, Vídeň 1822; Nigilibigilis, kouzel. fraška se zpěvem, tan­cem, obrazy a stroji, t: Told–F. Wimmer–Meisl, Ví­deň ?; Das Mädchen ohne Zunge, melodr., 3 jedn., t: Rosenau, Vídeň 1819; Die Liebesabenteuer in Strümpfelbach, maloměst. švank, t: Meisl, Vídeň 1813; Das Leben ein Rausch, lokál. fraška s verši a zpěvem, kouzly a obrazy, t: Told, Vídeň ?; 1824: Arsena die Männerfeindin, kouzel. hra, t: Meisl, Ví­deň 1823; Der Simandl aus der Unterwelt oder Das Gespenst in Krähwinkel, fraška, t: K. Mayer, Vídeň 1823; Boleslaus Verrat am Vaterlande oder Die Zer­störung des Bergschlosses Zunky, pův. název Boleslav oder Die Zerstörung von Kunsky, hra, t: Cuno, Vídeň 1818; Das wilde Felsenmädchen oder Die beiden Stummen, romant. melodram se sbory, pochody a ob­razy, t: Eckschläger, Vídeň před 1822; Arsenius der Weiberfeind, kouzel. pohádka, t: Meisl, Vídeň 1824; 1825: Rettung durch die Sparkassa, lokál. obraz, t: Meisl, Vídeň 1824; Der Brief an sich selbst oder Die unvermutete Entdeckung, kom. opera, t: Meisl, Ví­deň 1824; Die kurzen Mäntel oder Die natürliche Zauberei, kouzel. hra, t: Meisl, Vídeň 1824; Menage­rie oder Optische Zimmerreise in Krähwinkel, fraš­ka, t: Gleich–F. Hopp, Vídeň 1825; Timur, der Tar­tar-Chan karik. obraz, t: Gleich, Vídeň 1822; 1826: Die Krähwinkler in der Residenz, fraška, t: Gleich–F. Hopp, Vídeň 1825; 1827: Peterl und Paulerl, kom. singspiel, t: Gleich, Vídeň 1827; Die sieben Mäd­chen in Uniform, singspiel, t: Angely, Vídeň 1825; 1828: Die steinerne Jungfrau, hud. hra o vílách, t: Gleich, Vídeň 1826; Peter Stieglitz Reiseabenteuer zu Wasser und zu Lande, kouzel. fraška, t: Gleich, Ví­deň 1827, StD 1837; 1829: Das schwarze Kind, fraš­ka, t: F. Hopp, Vídeň 1829, Der Bernsteinring, t: Gleich, Vídeň ?, StD 1829, Berlín 1831, Brno 1832), Der falsche Virtuos oder Das Concert auf der G-Sa­ite, fraška, t: Meisl, Vídeň 1828, StD 1829; 1831: Aschenbrödels Zaubertraum, též Der Zaubertraum oder Prinz Ramiro und Anschenbrödel, velké pantom. představení, h: G. dle Isouarda, ch: F. Occioni dle F. Horschelta, Vídeň 1828; Reserl, die Nacht­wandlerin, fraška, t: Told, Vídeň 1825; 1833: Des Adlers Horst, romant.-komická opera, 3 jedn., t: Holtei podle předlohy J. H. Schopenhauerové, Berlín 1832, StD a Brno 1833.

Prameny a literatura

Rkp. skladeb v ÖNB ve Vídni (35 sv.), v Berlíně (Staatsbibliothek zu Ber­lin, Preussischer Kulturbesitz, 70 sv.) a v Kodani (Det Kongelige Bibliotek København, 186 sv.), kde je též fragment rkp. autobiografie (1843, vydání viz lit.). – Rkp. rolí a hlasů opery Des Adlers Horst mj. v hudební sbírce curyšské opery (viz Musikalienbi­bliothek Zürich, s. 96). – Martinec: Journal. – Opis partitury a libreta Des Adlers Horst v NK v Praze, zlomky opisu Der Bernstein-Ring v čMH. • G. W. Fink: Des Adlers Horst […], Allgemeine musikali­sche Zeitung [Leipzig] 35, 1833, s. 573–577 [recen­ze vyd. klav. výtahu, podr. rozbor], sl. 65 [berlín. pre­miéra], s. 531 [prov. ve Vídni]; W. Neumann: F. G., Leipzig 1859; K. v. Holtei: Vierzig Jahre, IV, Breslau 1859, s. 291–293; Dalibor 2, 1859, s. 112; 4, 1861,s. 210 [nekrolog], 213–214.; H. Pfeil: F. G., Leipzig 1870; J. Branberger: Konservatoř hudby v Praze, 1911; F. Hadamowsky: Das Theater in der Wiener Leopoldstadt, Wien 1934; A. Bauer: 150 Jahre Thea­ter an der Wien, Wien 1952; Bauer: Opern und Ope­retten; A. Bauer: Das Theater in der Josefstadt zu Wien, Wien–München 1957; F. Hadamowsky: Die Wiener Hoftheater (Staatstheater), Ein Verzeichnis der aufgeführten […] Stücke […], II (1811–1974), Wien 1975; F. Lorenz: F. G.: Autobiographie, Erin­nerungen an Beethoven, Die Musikforschung [Kas­sel–Basel] 31, 1978, s. 43–46; C. Höslinger: Musik­-Index zur Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und Mode, 1816–1848, München - Salzburg 1980 [rec. provedení G. děl 1818-45]; Deutsche Theater in Pest und Ofen 1770–1850, [1995]; W. Ha­der: Das Opernschaffen Franz Gläsers im Spiegel der zeitgenössischen Musikrezeption, in: Die Oper in Böhmen, Mähren und Sudetenschlesien, sb., Re­gensburg 1996, s. 85–97 [s. 92–97 soupis děl pro ví­deňská divadla]; Wurmová 1996. • Wurzbach; Lede­bur; ČHS; Dansk biografisk leksikon; ADB; Kosch; ÖBL; MGG 1979 (Supplement) a 2002; Grove 1980; Grove-opera; Piper, sv. Register; Lexikon zur deut­schen Musik.

Životní události

• 19. 4. 1798: narození, Horní Jiřetín u Litvínova (Obergeorgenthal)
  
• 29. 8. 1861: úmrtí, Kodaň, Dánsko
  

Další jména

Glaeser Joseph Franz

Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 166–169
Autor: Alena Jakubcová