Fritzsche, Julius: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(Automatická aktualizace šablony) |
(vložení fulltextových odkazů) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
| − | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">4</span> |
| − | 4 | + | |
| − | </span> | + | |
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
<cshow logged="1">{{Infobox Osoba | <cshow logged="1">{{Infobox Osoba | ||
| Řádka 27: | Řádka 25: | ||
Psán také Fritsche'''.''' Jeho manželkou byla operetní a operní zpěvačka Josefine Fritzsche, roz. Wagnerová (1849 Opava – 1893 Hosterwitz (Drážďany). V divadelním světě se''' F. '''pohyboval od dětství. Jako dítě byl členem baletního souboru drážďanského dvorního divadla a své první dramatické vzdělání získal u známého drážďanského autora veseloher J. J. Lederera. Dobové prameny zdůrazňovaly '''F.''' postupný umělecký vzestup z velmi skromných profesních začátků, jehož dosáhl díky velké ctižádosti a píli. Hereckou dráhu zahájil již v patnácti letech v Ambergu, poté nastoupil do Ulmu, Lublaně a Salcburku. Přes pražské německé zemské divadlo se dostal do vídeňského Carltheater, poté následovalo angažmá v Prešpurku a jako host jednu sezónu vystupoval v Esseggu (Eszék nebo Osijek, dnes v Chorvatsku). Vypracoval se z rolí milovníků k úlohám hrdinů a bonvivánů. | Psán také Fritsche'''.''' Jeho manželkou byla operetní a operní zpěvačka Josefine Fritzsche, roz. Wagnerová (1849 Opava – 1893 Hosterwitz (Drážďany). V divadelním světě se''' F. '''pohyboval od dětství. Jako dítě byl členem baletního souboru drážďanského dvorního divadla a své první dramatické vzdělání získal u známého drážďanského autora veseloher J. J. Lederera. Dobové prameny zdůrazňovaly '''F.''' postupný umělecký vzestup z velmi skromných profesních začátků, jehož dosáhl díky velké ctižádosti a píli. Hereckou dráhu zahájil již v patnácti letech v Ambergu, poté nastoupil do Ulmu, Lublaně a Salcburku. Přes pražské německé zemské divadlo se dostal do vídeňského Carltheater, poté následovalo angažmá v Prešpurku a jako host jednu sezónu vystupoval v Esseggu (Eszék nebo Osijek, dnes v Chorvatsku). Vypracoval se z rolí milovníků k úlohám hrdinů a bonvivánů. | ||
| − | Jako divadelní ředitel působil od roku 1870. Svou první ředitelskou sezonu strávil v uherské Oravitzi (dnes v Rumunsku), kde byl nucen pro nedostatečné personální obsazení vystupovat také jako zpěvák v prvních operetních rolích. Poté následovala německá divadla v Groß-Becskereku (Velký Bečkerek, dnes srbský Zrenjanin), v Košicích, Těšíně, Českých Budějovicích a Lublani, odkud přišel v roce 1878 do Olomouce. Zde získal pronájem německého městského divadla na dobu šesti let po C. J. von Bertalanovi, který po čtyřletém působení odešel z Olomouce za výhodnějšími podmínkami do Štýrského Hradce. | + | Jako divadelní ředitel působil od roku 1870. Svou první ředitelskou sezonu strávil v uherské Oravitzi (dnes v Rumunsku), kde byl nucen pro nedostatečné personální obsazení vystupovat také jako zpěvák v prvních operetních rolích. Poté následovala německá divadla v Groß-Becskereku (Velký Bečkerek, dnes srbský Zrenjanin), v Košicích, Těšíně, Českých Budějovicích a Lublani, odkud přišel v roce 1878 do Olomouce. Zde získal pronájem německého městského divadla na dobu šesti let po [[Bertalan_Carl_Joseph_von|C. J. von Bertalanovi]], který po čtyřletém působení odešel z Olomouce za výhodnějšími podmínkami do Štýrského Hradce. |
| − | Ve svém životopise zaslaném olomoucké městské radě zmiňuje '''F.''' také své zkušenosti s operním provozem, získané při vedení nově zbudovaného letního divadla v lázních v Meidlingu u Vídně. Uvádí, že na předchozích působištích prokázal schopnost sestavit kvalitní soubor a svým zaměstnancům vždy nabízel celoroční kontrakty. Jeho kapitál činil při příchodu do Olomouce (podle jeho údaje) 12 000 zl. v hotovosti, své dobré majetkové poměry dokládal také vlastnictvím hodnotné knihovny, vysoce si cenil stavu své divadelní garderoby, jež podle jeho názoru svým vkusem a aktuálností vyhovovala přísným nárokům publika velkého města. Podobně jako jeho předchůdce Bertalan byl i '''F. '''osvobozen od nájemného za užívané prostory městského divadla, ze svých prostředků však musel hradit v plné výši vytápění a osvětlení divadla. Teprve v rámci mimořádné subvence obec na tyto platby částečně přispívala. Ve své první olomoucké sezoně se F. značně finančně vyčerpal na uvedením šesti novinkových operet a zejména Verdiho ''Aidy'' s velkolepou výpravou. Divadlo se potýkalo se špatnou návštěvností, též proto, že pro nepřítomnost místní garnisony chyběla v divadle podstatná část vojenského publika. Nepříznivou situaci divadla přičítal''' F.''' také konkurenčním podnikům v městském Redutním sále. Protože olomoucké publikum nejevilo zájem zejména o nákladná operní představení, uvažoval dokonce F. o zrušení operního provozu, k němuž byl smluvně zavázán. Aby se situace v divadle zkonsolidovala, poskytla mu obec po skončení sezony subvenci ve výši 1500 zl. a svolila ke zvýšení vstupného. Město ale nepřistoupilo na zrušení jeho povinnosti vyplácet městským hudebníkům měsíčně 840 zl. Již po několika měsících další sezony však '''F.''' žádal o novou subvenci, protože příjmy divadla dále poklesly. Když mu v prosinci 1879 město pomoc odmítlo, neměl zájem v prodělečném provozu pokračovat a odešel za výhodnějšími podmínkami do Hamburku. | + | Ve svém životopise zaslaném olomoucké městské radě zmiňuje '''F.''' také své zkušenosti s operním provozem, získané při vedení nově zbudovaného letního divadla v lázních v Meidlingu u Vídně. Uvádí, že na předchozích působištích prokázal schopnost sestavit kvalitní soubor a svým zaměstnancům vždy nabízel celoroční kontrakty. Jeho kapitál činil při příchodu do Olomouce (podle jeho údaje) 12 000 zl. v hotovosti, své dobré majetkové poměry dokládal také vlastnictvím hodnotné knihovny, vysoce si cenil stavu své divadelní garderoby, jež podle jeho názoru svým vkusem a aktuálností vyhovovala přísným nárokům publika velkého města. Podobně jako jeho předchůdce [[Bertalan_Carl_Joseph_von|Bertalan]] byl i '''F. '''osvobozen od nájemného za užívané prostory městského divadla, ze svých prostředků však musel hradit v plné výši vytápění a osvětlení divadla. Teprve v rámci mimořádné subvence obec na tyto platby částečně přispívala. Ve své první olomoucké sezoně se F. značně finančně vyčerpal na uvedením šesti novinkových operet a zejména Verdiho ''Aidy'' s velkolepou výpravou. Divadlo se potýkalo se špatnou návštěvností, též proto, že pro nepřítomnost místní garnisony chyběla v divadle podstatná část vojenského publika. Nepříznivou situaci divadla přičítal''' F.''' také konkurenčním podnikům v městském Redutním sále. Protože olomoucké publikum nejevilo zájem zejména o nákladná operní představení, uvažoval dokonce F. o zrušení operního provozu, k němuž byl smluvně zavázán. Aby se situace v divadle zkonsolidovala, poskytla mu obec po skončení sezony subvenci ve výši 1500 zl. a svolila ke zvýšení vstupného. Město ale nepřistoupilo na zrušení jeho povinnosti vyplácet městským hudebníkům měsíčně 840 zl. Již po několika měsících další sezony však '''F.''' žádal o novou subvenci, protože příjmy divadla dále poklesly. Když mu v prosinci 1879 město pomoc odmítlo, neměl zájem v prodělečném provozu pokračovat a odešel za výhodnějšími podmínkami do Hamburku. |
Podobně jako na jiných působištích také v Olomouci vystupoval '''F. '''jako herec. V podkladech pro olomouckou obecní radu uvedl, že u publika byl vždy nejoblíbenějším členem ansámblu. Vysoké mínění, které měl '''F.''' o svých schopnostech, dobová svědectví potvrzují. Podle nich na scéně používal jednoduchých až civilních výrazových prostředků; olomoucká kritika jej např. chválila za to, že se nedopouštěl nevkusností a jeho projev působil pravdivě. Věnoval se také režii operet a veseloher, jen vzácně se ujal režijního vedení oper. | Podobně jako na jiných působištích také v Olomouci vystupoval '''F. '''jako herec. V podkladech pro olomouckou obecní radu uvedl, že u publika byl vždy nejoblíbenějším členem ansámblu. Vysoké mínění, které měl '''F.''' o svých schopnostech, dobová svědectví potvrzují. Podle nich na scéně používal jednoduchých až civilních výrazových prostředků; olomoucká kritika jej např. chválila za to, že se nedopouštěl nevkusností a jeho projev působil pravdivě. Věnoval se také režii operet a veseloher, jen vzácně se ujal režijního vedení oper. | ||
| Řádka 93: | Řádka 91: | ||
== Právní a technická dokumentace == | == Právní a technická dokumentace == | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | <br/> | |
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 15. 4. 2015, 12:23
Jako dítě byl členem baletního souboru drážďanského dvorního divadla. Hereckou dráhu zahájil v Ambergu a postupně se vypracoval z rolí milovníků k úlohám hrdinů a bonvivánů. Jako divadelní ředitel působil od 1870 (Oravitz, Košice, Těšín, České Budějovice). 1878 – 1880 nájemce městského divadla v Olomouci. Uváděl nové operety a opery (Verdiho Aida s velkolepou výpravou), s menším úspěchem činohru, ale provoz divadla byl prodělečný. 1880 vedl hamburské Carl-Schulze-Theater, od 1881 berlínské Friedrich-Wilhelmstädtische Theater, kde úspěšně uváděl operetní repertoár. Manželka operetní a operní zpěvačka Josefine Fritzsche, roz. Wagner (1849 – 1893).
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po přihlášení.
Publikováno: 30.11.2012
Autor: Lenka Křupková
