Ernst, Ferdinand Valentin: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
| − | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">4</span> |
| − | 4 | + | |
| − | </span> | + | |
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
<cshow logged="1">{{Infobox Osoba | <cshow logged="1">{{Infobox Osoba | ||
| Řádka 29: | Řádka 27: | ||
Od rozchodu s manželkou (1829) žil v Praze se synem Maximilianem, aktivním důstojníkem, se svou sestrou a otcem. Byl členem pražského souboru téměř 30 let, od listopadu 1822 do poloviny roku 1851, kdy se pro přetrvávající chorobu vzdal činnosti. Zemřel ve všeobecné nemocnici. Pohřební průvod (11. 3.) doprovázela na olšanský hřbitov řada členů souboru a mnoho Pražanů). | Od rozchodu s manželkou (1829) žil v Praze se synem Maximilianem, aktivním důstojníkem, se svou sestrou a otcem. Byl členem pražského souboru téměř 30 let, od listopadu 1822 do poloviny roku 1851, kdy se pro přetrvávající chorobu vzdal činnosti. Zemřel ve všeobecné nemocnici. Pohřební průvod (11. 3.) doprovázela na olšanský hřbitov řada členů souboru a mnoho Pražanů). | ||
| − | Obsáhlý rozbor jeho hereckého stylu uveřejnila ''Bohemia'' 1934 (od A. Müllera, viz Periodika). Jehoherecké možnosti omezila blíže nepopsaná hlasová vada, jež mu bránila v energičtějším projevu. Pro angažmá vystoupil5. 11. | + | Obsáhlý rozbor jeho hereckého stylu uveřejnila ''Bohemia'' 1934 (od A. Müllera, viz Periodika). Jehoherecké možnosti omezila blíže nepopsaná hlasová vada, jež mu bránila v energičtějším projevu. Pro angažmá vystoupil5. 11. 1822 jakoHanns (Kotzebue:'' Intermezzo'') a12. 11. 1822 jako Balduin (Kotzebue: ''Die'' ''Kreuzfahrer'') Měl být určen pro obor milovníků a mladých intrikánů, ale zločinecké typy se mu údajně nedařily. Jeho příjemný zevnějšek byl vhodnější pro pozitivní hrdiny a mírný, uměřený projev se stal dobrým protějškem heroických gest prvního tragéda pražského scény Rudolfa Bayera. Ve svém oboru přesvědčivě tvořil i velmi odlišné typy (Markýz Posa, Schiller: ''Don Carlos,'' Konrad, Raupach:'' Der Müller und sein Kind''). Líbila se i postava Preslaua v Ebertově hře ''Bretislav und Jutta'', jejíž premiéru zvolil '''E. '''1829 jako jednu ze svých beneficí (a patrně ji také režíroval). Jako režisér byl hodně vytížen, ale o jeho režiích nejsou podrobnějších zprávy. Kritika příležitostně chválila pečlivé vypracování a na pražské poměry bohaté výpravy. Byl zapojen i do českých představení, přinejmenším do studia českých překladů svých textů, napsaných pro Františka Škroupa. |
Měl trvalé literární zájmy, psal verše, jež byly vícekrát zhudebněny (báseň ''An sie'' zhudebnil 1828 F. Škroup ve svém svazku ''Drei Lieder, ''zachovalo se i několik opisů). Dobře ovládal různé odstíny literárního vyjádření a pro divadlo psal prology a texty pro slavnostní příležitosti. | Měl trvalé literární zájmy, psal verše, jež byly vícekrát zhudebněny (báseň ''An sie'' zhudebnil 1828 F. Škroup ve svém svazku ''Drei Lieder, ''zachovalo se i několik opisů). Dobře ovládal různé odstíny literárního vyjádření a pro divadlo psal prology a texty pro slavnostní příležitosti. | ||
| − | Měl dobrou pověst jako literát, uplatnil se jako dramatik a libretista. Napsal tři nenáročné veselohry a tři libreta pro Františka Škroupa. Ztracená práce ''Der Prinz und die Schlange'' / ''Princ a had'' byla výpravným a naučným příběhem s hudbou a tancem. Podle zpráv o české premiéře (1835 v ''České včele'') byla hra uvedena i v Berlíně a ve Vídni. Zvlášť zmiňovaná mimořádně krásná výprava a tanec svědčí o tom, že šlo o typickou vídeňskou kouzelnou hru. Německé libreto ''Udalrich und Bozena'' napsal Ernst pro Františka Škroupa po neúspěchu Škroupovy české opery''Oldřich a Božena'' na libreto J. K. Chmelenského (prem. 14. 12. 1828 StD). Ernst přepracoval Chmelenského znění do podoby dobově aktuální velké opery. Zachoval historické prostředí, doplnil podle Hájkovy kroniky další postavy a obohatil děj o žánrové výjevy. Opera měla úspěch (dávala se 1833 ve StD při slavnosti k císařským narozeninám, hrála se v Coburgu v říjnu 1835). Ernstův text přeložil do češtiny J. K. Tyl v době, kdy byl dramaturgem českých představení ve StD, a operu uvedl 31. 10. 1847. Posledním '''E.''' libretem pro Škroupa byla balada ''Die Geisterbraut. ''Jedná o tragédii, při níž je ženich zabit těsně před svatbou a nepravý ženich unese nevěstu od svatební hostiny. | + | Měl dobrou pověst jako literát, uplatnil se jako dramatik a libretista. Napsal tři nenáročné veselohry a tři libreta pro Františka Škroupa. Ztracená práce ''Der Prinz und die Schlange'' / ''Princ a had'' byla výpravným a naučným příběhem s hudbou a tancem. Podle zpráv o české premiéře (1835 v ''České včele'') byla hra uvedena i v Berlíně a ve Vídni. Zvlášť zmiňovaná mimořádně krásná výprava a tanec svědčí o tom, že šlo o typickou vídeňskou kouzelnou hru. Německé libreto ''Udalrich und Bozena'' napsal Ernst pro Františka Škroupa po neúspěchu Škroupovy české opery ''Oldřich a Božena'' na libreto J. K. Chmelenského (prem. 14. 12. 1828 StD). Ernst přepracoval Chmelenského znění do podoby dobově aktuální velké opery. Zachoval historické prostředí, doplnil podle Hájkovy kroniky další postavy a obohatil děj o žánrové výjevy. Opera měla úspěch (dávala se 1833 ve StD při slavnosti k císařským narozeninám, hrála se v Coburgu v říjnu 1835). Ernstův text přeložil do češtiny J. K. Tyl v době, kdy byl dramaturgem českých představení ve StD, a operu uvedl 31. 10. 1847. Posledním '''E.''' libretem pro Škroupa byla balada ''Die Geisterbraut. ''Jedná o tragédii, při níž je ženich zabit těsně před svatbou a nepravý ženich unese nevěstu od svatební hostiny. Pohádková a historická libreta svědčí o tom, že se '''E. '''chtěl zařadit mezi dobové romantické dramatiky a že František Škroup chtěl s jeho pomocí vytvořit českou raně romantickou operu a kouzelnou hru. Jako režisér i autor prokázal '''E.''' pražskému divadlu cenné služby a sledoval seriózní umělecké cíle. |
Jeho manželka '''Marianne Katharina Ernst''', roz. Seidler (1808 [?]–13. 3. 1869 Neuschl) byla dcerou herce dvorního divadla v Darmstadtu. (Není totožná se zpěvačkou Josefinou Ernst-Kaiserovou, která byla v Praze angažována 1848/49). Vystupovala již jako dítě, absolvovala divadelní školu v Mnichově a záhy se dostala na profesionální jeviště. V Praze se zdokonalila, získala zkušenosti a stala se vynikající sólistkou. 1829 si vynutila propuštění ze smlouvy předstíráním choroby, záměrnou nekázní, nepovoleným hostováním a výstředním chováním. Nastoupila angažmá v dvorním divadle ve Vídni (do 1836), poté vystupovala v Rize (s dirigentem R. Wagnerem) a od 1838 hojně hostovala a přijímala krátká angažmá v mnoha německých městech. 1849 se provdala za herce Wilhelma Kurta. Její umělecké síly se ztrácely. V 60. letech již nedokázala získat angažmá a putovala s kočovnými společnostmi po Maďarsku. V posledním období života dostala ve Vídni malou penzi. | Jeho manželka '''Marianne Katharina Ernst''', roz. Seidler (1808 [?]–13. 3. 1869 Neuschl) byla dcerou herce dvorního divadla v Darmstadtu. (Není totožná se zpěvačkou Josefinou Ernst-Kaiserovou, která byla v Praze angažována 1848/49). Vystupovala již jako dítě, absolvovala divadelní školu v Mnichově a záhy se dostala na profesionální jeviště. V Praze se zdokonalila, získala zkušenosti a stala se vynikající sólistkou. 1829 si vynutila propuštění ze smlouvy předstíráním choroby, záměrnou nekázní, nepovoleným hostováním a výstředním chováním. Nastoupila angažmá v dvorním divadle ve Vídni (do 1836), poté vystupovala v Rize (s dirigentem R. Wagnerem) a od 1838 hojně hostovala a přijímala krátká angažmá v mnoha německých městech. 1849 se provdala za herce Wilhelma Kurta. Její umělecké síly se ztrácely. V 60. letech již nedokázala získat angažmá a putovala s kočovnými společnostmi po Maďarsku. V posledním období života dostala ve Vídni malou penzi. | ||
| Řádka 64: | Řádka 62: | ||
* <ee:chronology_date_from>8.3. 1852</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>8.3. 1852</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology> | </ee:chronology> | ||
| − | <ee:names | + | <ee:names/> |
| − | + | ||
| − | + | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 88: | Řádka 84: | ||
== Právní a technická dokumentace == | == Právní a technická dokumentace == | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | <br/> | |
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 15. 4. 2015, 11:07
Z Vídně do Prahy ho přivedl ředitel Franz Holbein. Ve Stavovském divadle působil jako herec (uplatnil se zejména v oboru pozitivních hrdinů). Později režíroval (převážně operu) a zasadil se o zlepšení scénické stránky představení. Autor tří veseloher t a libret německých oper pro kapelníka Fr. Škroupa (Udalrich und Bozena, Die Geisterbraut). Manžel herečky a zpěvačky Marianny Katharine Ernst, roz. Seidler (1808 ? – 1869).
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po přihlášení.
Publikováno: 30.11.2012
Autor: Jitka Ludvová
