Česká literatura v českých baletech: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
</ee:perex> | </ee:perex> | ||
<cshow logged="1"><ee:content> | <cshow logged="1"><ee:content> | ||
| − | 1. Díla českých básníků a spisovatelů inspirovala domácí libretisty, skladatele a choreografy ke vzniku původních baletů. J. Bažant složil balet | + | 1. Díla českých básníků a spisovatelů inspirovala domácí libretisty, skladatele a choreografy ke vzniku původních baletů. J. Bažant složil balet ► ''Maryčka Magdónova'' podle hrdinky P. Bezruče. Bajka o oslích uších ► ''Krále Lávry ''K. H. Borovského má taneční podobu v titulech skladatelů J. Doubravy a J. Křičky. Balety s libretem na povídky S. Čecha ► ''Nikotina'' a ► ''Signorina Gioventù'' složil V. Novák a V. Nelhýbel podle další jeho povídky Ve stínu lípy napsal hudbu k taneční skice ► ''Nikdy již válka! ''Několikrát se tvůrci obrátili v námětu ke K. J. Erbenovi, dochoval se název tanečních scén (''Holoubek'', ''Kolovrat'', ''Poklad'') uvedených 1920 v Rokoku s hudbou J. J. Fialy. J. Novák napsal komorní balet ''Svatební košile'', J. Páleníček nazval podle Erbenovy sbírky balad svůj třídílný balet ► ''Kytice'' (''Poklad'', ''Lilie'', ''Zlatý kolovrat''). V několika jevištních verzích ožil ► ''Krysař ''V. Dyka i jeho ► ''Milá sedmi loupežníků'' s hudbou M. Vacka. ► ''Krásku a zvíře ''F. Hrubína složil pro balet E. Hlobil. Do zlatého fondu české baletní historie patří ► ''Filosofská historie'' A. Jiráska skladatele Z. Vostřáka. Karafiátovi ► ''Broučci'' byli roztančeni dvakrát, hrají se s hudbou T. Freša a O. Máchy. Vězeňské dopisy mladé strážnické básnířky M. Kudeříkové se staly angažovaným tanečním obrazem ► ''Zlomky života''. Do kategorie reálných civilních příběhů patří ► ''Batalion'', vycházející z několika zdrojů skutečné události konce minulého století (mj. z fejetonu K. L. Kukly, povídky I. Herrmanna, vyprávění E. E. Kische). Mahenovo drama ► ''Jánošík'' se stalo základem stejnojmenného baletu V. Kašlíka a ► ''Zbojnického ohně'' V. Kučery. V. Nezval napsal libreto k baletu E. Schulhoffa ► ''Náměsíčná ''a k Burianově ► ''Fagotu a flétně''. J. Brabec zkomponoval básníkovu slavnou ► ''Manon'', nejprve jako muzikál a později i jako balet. V baletní literatuře jsou výrazně zastoupeny pohádkové náměty, české pohádky reprezentují v baletní literatuře Matějkův balet ► ''O loupežníku Rumcajsovi'' podle knížky V. Čtvrtka a Doubravského ► ''Krkonošské pohádky'' M. Kubátové''.'' Existuje řada dalších baletů s librety volně psaných podle českých pohádek (► ''Babička pokračuje'', ► ''Honza a čert'', ► ''Pohádka o Honzovi'', ► ''Z pohádky do pohádky'', aj.). B. Němcová inspirovala svými pohádkami V. Trojana a J. Klusáka k napsání ► ''Prince Bajaji ''a J. Hanuše ke zkomponování ► ''Soli nad zlato. ''Životní příběh slavné spisovatelky se stal podkladem k Pololáníkově baletu ► ''Paní mezi stíny''. Jedním z nejúspěšnějších, nejčasteji uváděných českých baletů, v němž dostala svoji životní roli řada našich tanečnic, se stala její postava ► ''Viktorky'', zhudebněná Z. Vostřákem. O taneční báseň podle J. Seiferta se pokusil J. Hanuš v ► ''Lásce a smrti''. Knížka O. Sekory ožila ve ► ''Ferdovi Mravencovi'' J. Pauera. Do děl inspirovaných literaturou můžeme zařadit i libreto s literárně zajímavým, jevištně méně úspěšným baletem na libreto K. Schulze, Zelinkovu ► ''Skleněnou pannu'', as úspěšnějším scénářem, vycházejícím z jeho povídky ► ''Maják. ''Tylova ► ''Švandu dudáka'' zhudebnil D. C. Vačkář. Podle básní J. Wolkera byla napsána libreta k ► ''Baladě o námořníkovi ''Z. Křížka a ► ''Slunečnici ''K. Horkého. Do své koláže Stmíváníčko zapojil L. Vaculík verše J. Žáčka (1992). |
2. Z původně nebaletních hudebních děl si choreografové vybrali již hotové skladby, vzniklé podle literárního námětu, např. ► ''Otvírání studánek ''M. Bureše a B. Martinů (Laterna magika 1960 a 1966, ch. Z. Šemberová; Ústí n. Labem 1989, ch. J. Blažek), v tanečním recitálu uvedla J. Nikolská ''Ruce'' O. Březiny, zhudebněné B. Martinů (Divadlo na Vinohradech 1932). Z Erbenových balad s hudbou A. Dvořáka byly tanečně provedeny M. Mayerovou ''Polednice'', ''Vodník'' a ''Zlatý kolovrat'', P. Šmokem ''Holoubek ''a J. Ďurovčíkem ''Vodník'', M. Blahoutová svou choreografii ''Toman a lesní panna'' postavila na Fibichově symfonické básni (cena na choreografické soutěži v Olomouci 1998). Předlohou pro taneční scénu ''Žárlivost ''D. Wiesnera (PKB a Balet deseti, 1989) byla silně emotivní Janáčkova hudba původně psaná jako předehra k opeře Její pastorkyňa, ale i drama G. Preissové. Těsnohlídkovy Příhody lišky Bystroušky a hudba ze stejnojmenné opery ožily v ''Suitě z lišky Bystroušky ''(Brno 1988, ch. L. Ogoun). | 2. Z původně nebaletních hudebních děl si choreografové vybrali již hotové skladby, vzniklé podle literárního námětu, např. ► ''Otvírání studánek ''M. Bureše a B. Martinů (Laterna magika 1960 a 1966, ch. Z. Šemberová; Ústí n. Labem 1989, ch. J. Blažek), v tanečním recitálu uvedla J. Nikolská ''Ruce'' O. Březiny, zhudebněné B. Martinů (Divadlo na Vinohradech 1932). Z Erbenových balad s hudbou A. Dvořáka byly tanečně provedeny M. Mayerovou ''Polednice'', ''Vodník'' a ''Zlatý kolovrat'', P. Šmokem ''Holoubek ''a J. Ďurovčíkem ''Vodník'', M. Blahoutová svou choreografii ''Toman a lesní panna'' postavila na Fibichově symfonické básni (cena na choreografické soutěži v Olomouci 1998). Předlohou pro taneční scénu ''Žárlivost ''D. Wiesnera (PKB a Balet deseti, 1989) byla silně emotivní Janáčkova hudba původně psaná jako předehra k opeře Její pastorkyňa, ale i drama G. Preissové. Těsnohlídkovy Příhody lišky Bystroušky a hudba ze stejnojmenné opery ožily v ''Suitě z lišky Bystroušky ''(Brno 1988, ch. L. Ogoun). | ||
Verze z 30. 1. 2016, 21:47
Česká literatura v českých baletech
tanec, balet
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po přihlášení.
