Teatro Salone Italiano: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>
 
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>
 
{{Infobox Instituce
 
{{Infobox Instituce
| název = <ee:label>Teatro Salone Italiano </ee:label>
+
| název = <ee:label>Teatro Salone Italiano</ee:label>
 
| letopočet = <ee:era></ee:era>
 
| letopočet = <ee:era></ee:era>
 
| alias = <ee:alias>
 
| alias = <ee:alias>
<br/>
+
 
 
</ee:alias>
 
</ee:alias>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| adresa = <ee:address>
 
| adresa = <ee:address>
<br/>
+
 
 
</ee:address>
 
</ee:address>
| zobrazit_adresu = <ee:address_filled>1</ee:address_filled>
+
| zobrazit_adresu = <ee:address_filled></ee:address_filled>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
<br/>
+
 
 
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
 
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
 
Dřevěná divadelní aréna pro 2400 diváků byla postavena v Praze 1875 v blízkosti Koňské brány italským divadelním ředitelem a podnikatelem Eugeniem Averinem. Pestrý program divadla zahrnoval hudební produkce (mj. kuplety, šansony), kabaretní a gymnastická vystoupení, živé obrazy a zejm. taneční produkce a pantomimy, které často tvořily podstatnou část programu. Vedle četných zahraničních hostů, kteří vystupovali většinou pouze krátkodobě, byl trvale angažován 24 členný orchestr a baletní a pantomimická společnost L. Chiariniho a P. Barbariniho. Tvořil ji 32členný baletní soubor, vedený baletními mistry G. Butturinim a G. Martinim. Primabalerinou byla K. Höflichová, sólovými tanečníky D. Fissi a A. Barachi. V 1876 zde začal svou profesionální dráhu patnáctiletý A. Berger (mj. úspěšně tančil pas de deux s dcerou ředitele Averina). Nejpřitažlivější částí programu divadla byly kouzelné, dobrodružné i historické pantomimy podložené hudebními kolážemi (mj. ''Červený ďábel, Smrt loupežnického vůdce Ramasama, Pierot v Africe, Savojská perla, Zlatá flétna, Dva seržáni na sanitním kordoně, Mlynář a jeho dítě''), které svou výpravností a jevištními efekty navazovaly na tradici v Praze populárních pantomimických produkcí z 1. poloviny 19. století. Navzdory stále novým atrakcím muselo divadlo čelit velké konkurenci dalších vinohradských divadelních arén (Aréna v Kravíně, Aréna na Hradbách, Novoměstské divadlo, Aréna ve Pštrosce). Zhoršující se ekonomická situace donutila E. Averina vzdát se divadla, které 1877 převzali J. Carmasini a K. Seltmann z Nového německého divadla (scénu pronajali, 1877/78 zde mj. hrála pantomimická společnost L. Chiariniho). 1880 byla zchátralá aréna zbořena. Ředitel E. Averino pokračoval ve své činnosti v aréně Tivoli Averino, kterou postavil na pražském ostrově Štvanice.
 
Dřevěná divadelní aréna pro 2400 diváků byla postavena v Praze 1875 v blízkosti Koňské brány italským divadelním ředitelem a podnikatelem Eugeniem Averinem. Pestrý program divadla zahrnoval hudební produkce (mj. kuplety, šansony), kabaretní a gymnastická vystoupení, živé obrazy a zejm. taneční produkce a pantomimy, které často tvořily podstatnou část programu. Vedle četných zahraničních hostů, kteří vystupovali většinou pouze krátkodobě, byl trvale angažován 24 členný orchestr a baletní a pantomimická společnost L. Chiariniho a P. Barbariniho. Tvořil ji 32členný baletní soubor, vedený baletními mistry G. Butturinim a G. Martinim. Primabalerinou byla K. Höflichová, sólovými tanečníky D. Fissi a A. Barachi. V 1876 zde začal svou profesionální dráhu patnáctiletý A. Berger (mj. úspěšně tančil pas de deux s dcerou ředitele Averina). Nejpřitažlivější částí programu divadla byly kouzelné, dobrodružné i historické pantomimy podložené hudebními kolážemi (mj. ''Červený ďábel, Smrt loupežnického vůdce Ramasama, Pierot v Africe, Savojská perla, Zlatá flétna, Dva seržáni na sanitním kordoně, Mlynář a jeho dítě''), které svou výpravností a jevištními efekty navazovaly na tradici v Praze populárních pantomimických produkcí z 1. poloviny 19. století. Navzdory stále novým atrakcím muselo divadlo čelit velké konkurenci dalších vinohradských divadelních arén (Aréna v Kravíně, Aréna na Hradbách, Novoměstské divadlo, Aréna ve Pštrosce). Zhoršující se ekonomická situace donutila E. Averina vzdát se divadla, které 1877 převzali J. Carmasini a K. Seltmann z Nového německého divadla (scénu pronajali, 1877/78 zde mj. hrála pantomimická společnost L. Chiariniho). 1880 byla zchátralá aréna zbořena. Ředitel E. Averino pokračoval ve své činnosti v aréně Tivoli Averino, kterou postavil na pražském ostrově Štvanice.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Literatura </ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>Javorin, A.: Pražské arény, Praha 1958 • Hájek, L.: Paměti Augustina Bergra, Praha, Orbis 1943</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>Javorin, A.: Pražské arény, Praha 1958 • Hájek, L.: Paměti Augustina Bergra, Praha, Orbis 1943</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
Řádka 44: Řádka 44:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
<br/>
+
 
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>

Verze z 13. 1. 2016, 11:56

Teatro Salone Italiano
divadlo



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.