Ruml, Josef: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
m
Řádka 29: Řádka 29:
 
'''R.''' byl původně majitelem cirkusu. Za 1. světové války byl zajat u Bělehradu (1915), prodělal ústup přes Balkán do Francie, kde vstoupil do legie. Kočovnému loutkářství se začal věnovat 1920, ale 1929 při požáru ve Šlapanicích u Brna mu shořela většina vybavení a dva roky nato mu zničila větrná smršť v Milovicích u Kyjova stan a jeviště. 1938 si pořídil velký stan s lavicemi pro diváky, který mu téhož roku poškodili henleinovci; divadlo pak pojmenoval Světlonoš. Kvůli někdejšímu působení ve francouzských legiích byl 1941 vyslýchán gestapem. Patrně v druhé půli čtyřicátých let ukončil loutkářskou činnost a veškeré vybavení divadla předal synovi.
 
'''R.''' byl původně majitelem cirkusu. Za 1. světové války byl zajat u Bělehradu (1915), prodělal ústup přes Balkán do Francie, kde vstoupil do legie. Kočovnému loutkářství se začal věnovat 1920, ale 1929 při požáru ve Šlapanicích u Brna mu shořela většina vybavení a dva roky nato mu zničila větrná smršť v Milovicích u Kyjova stan a jeviště. 1938 si pořídil velký stan s lavicemi pro diváky, který mu téhož roku poškodili henleinovci; divadlo pak pojmenoval Světlonoš. Kvůli někdejšímu působení ve francouzských legiích byl 1941 vyslýchán gestapem. Patrně v druhé půli čtyřicátých let ukončil loutkářskou činnost a veškeré vybavení divadla předal synovi.
  
'''R.''' cestoval se svým stanem po moravských městech, vozy s loutkovým divadlem měl zvenčí pomalovány typickými loutkovými postavami, nápisy a verši, většinou přejatými z časopisu Loutkář. Repertoár, který přebíral od svého otce a děda, sestával vesměs z tradičních her lidových loutkářů (''Hrabě Belengardo, vůdce loupežníků'', ''Kurando a Špadolíno, vůdce loupežníků'', ''Loupežníci na Chlumu'',''Don Šajn'',''Doktor Faust'',''Oldřich a Božena'',''Pan Franc ze zámku''), některé z nich si upravoval (dochoval se neúplný text úpravy ''Dona Šajna ''s názvem''Dvouprincka aneb Dva ženichové, jedna nevěsta''). Za 2. světové války hojně přejímal tituly činoherního repertoáru (Jirásek: ''Lucerna'', Zeyer: ''Radúz a Mahulena'', Mahen: ''Janošík''), obzvláště pak hry z české historie (Kolár: ''Pražský žid'', Čečetka: ''Král Jiří z Poděbrad'', [?]: ''Král Václav IV.''), uváděl rovněž dramatizace epických básní a próz (Čech: ''Lešetínský kovář'', Jirásek:''Psohlavci ''– navzdory zákazu). Používal marionety různé výšky (od čtyřiceti centimetrů do jednoho metru), mezi nimiž měl loutky představující význačné české osobnosti z dávné i nedávné minulosti (Neklan, Jan Žižka; Karel Havlíček Borovský, Božena Němcová, František Palacký), jejichž autorem byl řezbář J. Staněk. Některé loutky si údajně '''R. '''řezal sám (např. Kouřící sedlák, Lešetínský kovář, Jan Hus, Jan Sladký Kozina, Lomikar), ale možná jen upravoval loutky od jiných řezbářů; prokazatelně však zhotovil některá loutková těla.
+
'''R.''' cestoval se svým stanem po moravských městech, vozy s loutkovým divadlem měl zvenčí pomalovány typickými loutkovými postavami, nápisy a verši, většinou přejatými z časopisu Loutkář. Repertoár, který přebíral od svého otce a děda, sestával vesměs z tradičních her lidových loutkářů (''Hrabě Belengardo, vůdce loupežníků'', ''Kurando a Špadolíno, vůdce loupežníků'', ''Loupežníci na Chlumu'', ''Don Šajn'', ''Doktor Faust'', ''Oldřich a Božena'', ''Pan Franc ze zámku''), některé z nich si upravoval (dochoval se neúplný text úpravy ''Dona Šajna ''s názvem ''Dvouprincka aneb Dva ženichové, jedna nevěsta''). Za 2. světové války hojně přejímal tituly činoherního repertoáru (Jirásek: ''Lucerna'', Zeyer: ''Radúz a Mahulena'', Mahen: ''Janošík''), obzvláště pak hry z české historie (Kolár: ''Pražský žid'', Čečetka: ''Král Jiří z Poděbrad'', [?]: ''Král Václav IV.''), uváděl rovněž dramatizace epických básní a próz (Čech: ''Lešetínský kovář'', Jirásek: ''Psohlavci ''– navzdory zákazu). Používal marionety různé výšky (od čtyřiceti centimetrů do jednoho metru), mezi nimiž měl loutky představující význačné české osobnosti z dávné i nedávné minulosti (Neklan, Jan Žižka; Karel Havlíček Borovský, Božena Němcová, František Palacký), jejichž autorem byl řezbář J. Staněk. Některé loutky si údajně '''R. '''řezal sám (např. Kouřící sedlák, Lešetínský kovář, Jan Hus, Jan Sladký Kozina, Lomikar), ale možná jen upravoval loutky od jiných řezbářů; prokazatelně však zhotovil některá loutková těla.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>

Verze z 6. 1. 2016, 14:29

Josef Ruml
* 18. 9. 1874 Lastiboř (Vlastiboř) (CZ)
1953 (?)
lidový loutkář

Člen třetí generace loutkářského rodu cestoval s velkým stanem s lavicemi pro diváky po moravských městech. V repertoáru měl tradiční hry lidových loutkářů, za 2. světové války přejímal činoherní tituly, obzvláště hry z české historie, uváděl rovněž dramatizace epických básní a próz. Mezi jeho marionetami (od řezbáře J. Staňka) byly též loutky představující význačné české osobnosti z dávné i nedávné minulosti (Neklan, Žižka; Havlíček Borovský, Němcová, Palacký).


Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.