Krejčí, František Václav: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
Řádka 35: Řádka 35:
 
V Právu lidu sledoval od října 1897 soustavně činohru Národního divadla, od 1907 i Městského divadla Královských Vinohrad, výjimečně ochotnická představení. Od 1911 působil rovněž jako divadelní referent v časopisu Dalibor (šifra Kj.). Ve svých referátech se věnoval hlavně dramatickému textu, jevištní ztvárnění či herecké výkony zůstávaly na okraji jeho pozornosti i zájmu. Vyznával dramatiku realistické linie s polohami intimně psychologickými a symbolistními, vítal uvádění děl kritického, protiměšťáckého ducha (Gorkij). Nespokojen s činoherní dramaturgií Národního divadla devadesátých let navrhoval založit scénu, která by uváděla moderní, umělecky smělé a obecenstvu se nepodbízející kusy. Sympatizoval s pokusy Intimního volného jeviště (1897 proslovil na jednom z prvních večerů přednášku''Henrik Ibsen'') a dramatického odboru Typografické besedy Dělnické divadlo (programová přednáška při zahájení 9. 10. 1898, referáty v Právu lidu). V Právu lidu zastával i hudební referát (1897–1918), psal také obecně teoretizující stati o hudbě (''Několik poznámek o kritice hudby'', Rozhledy 1898/99; ''Hudba v dnešní kultuře'', Dalibor 1901, ''Ironie a parodie v hudbě'', tamtéž 1911; ''Otázka pokroku v hudbě'', Akademie 1909) a rozbory děl (např. Foersterovy opery Eva, ''Ve jménu hudby'', Rozhledy 1898/99). Docenil Fibichův přínos české opeře (Rozhledy 1900/01), je autorem první větší monografie o B. Smetanovi (1900).
 
V Právu lidu sledoval od října 1897 soustavně činohru Národního divadla, od 1907 i Městského divadla Královských Vinohrad, výjimečně ochotnická představení. Od 1911 působil rovněž jako divadelní referent v časopisu Dalibor (šifra Kj.). Ve svých referátech se věnoval hlavně dramatickému textu, jevištní ztvárnění či herecké výkony zůstávaly na okraji jeho pozornosti i zájmu. Vyznával dramatiku realistické linie s polohami intimně psychologickými a symbolistními, vítal uvádění děl kritického, protiměšťáckého ducha (Gorkij). Nespokojen s činoherní dramaturgií Národního divadla devadesátých let navrhoval založit scénu, která by uváděla moderní, umělecky smělé a obecenstvu se nepodbízející kusy. Sympatizoval s pokusy Intimního volného jeviště (1897 proslovil na jednom z prvních večerů přednášku''Henrik Ibsen'') a dramatického odboru Typografické besedy Dělnické divadlo (programová přednáška při zahájení 9. 10. 1898, referáty v Právu lidu). V Právu lidu zastával i hudební referát (1897–1918), psal také obecně teoretizující stati o hudbě (''Několik poznámek o kritice hudby'', Rozhledy 1898/99; ''Hudba v dnešní kultuře'', Dalibor 1901, ''Ironie a parodie v hudbě'', tamtéž 1911; ''Otázka pokroku v hudbě'', Akademie 1909) a rozbory děl (např. Foersterovy opery Eva, ''Ve jménu hudby'', Rozhledy 1898/99). Docenil Fibichův přínos české opeře (Rozhledy 1900/01), je autorem první větší monografie o B. Smetanovi (1900).
  
−
V desátých letech napsal několik dramat (''Půlnoc'', aktovky''Bojiště'',''Povodeň'',''Přes padesát'', ''Dědic'', ''Jelení skála''), později dva dramatické obrázky vytěžené z domácího i zahraničního odboje. Poněkud schematické hry zaujímají v '''K.''' tvorbě marginální místo. Některé byly bez většího ohlasu provedeny v Národním divadle a v Městském divadle Královských Vinohrad, náměty ze života ve válečném zázemí jim zajistily dočasnou renesanci za nacistické okupace. Jednoaktovek se častěji chápali ochotníci, zvláště dělnické soubory (včetně krajanských ve Vídni a Chicagu). Silněji než původními dramaty zasáhl do divadelního dění překlady ze Strindberga (''Tanec smrti'', ''Královna Kristýna'') a Wedekinda (''Procitnutí jara'').
+
V desátých letech napsal několik dramat (''Půlnoc'', aktovky ''Bojiště'', ''Povodeň'', ''Přes padesát'', ''Dědic'', ''Jelení skála''), později dva dramatické obrázky vytěžené z domácího i zahraničního odboje. Poněkud schematické hry zaujímají v '''K.''' tvorbě marginální místo. Některé byly bez většího ohlasu provedeny v Národním divadle a v Městském divadle Královských Vinohrad, náměty ze života ve válečném zázemí jim zajistily dočasnou renesanci za nacistické okupace. Jednoaktovek se častěji chápali ochotníci, zvláště dělnické soubory (včetně krajanských ve Vídni a Chicagu). Silněji než původními dramaty zasáhl do divadelního dění překlady ze Strindberga (''Tanec smrti'', ''Královna Kristýna'') a Wedekinda (''Procitnutí jara'').
  
 
Pro '''K.''' tvůrčí cestu je příznačné nerozlučné sepětí zřetelů uměleckých, sociálních a politických. Širokému rozpětí jeho literárních aktivit dominuje kritika. Jeho divadelní, literární a hudební recenze se vyznačují solidností, snahou o nezaujatou spravedlivost a absencí pózy. V devadesátých letech 19. stol. patřil, vedle F. X. Šaldy a J. Vodáka, k nejvýznamnějším představitelům mladé generace, která obrodila české kritické myšlení a ustavila kritiku jako autonomní umělecký žánr.
 
Pro '''K.''' tvůrčí cestu je příznačné nerozlučné sepětí zřetelů uměleckých, sociálních a politických. Širokému rozpětí jeho literárních aktivit dominuje kritika. Jeho divadelní, literární a hudební recenze se vyznačují solidností, snahou o nezaujatou spravedlivost a absencí pózy. V devadesátých letech 19. stol. patřil, vedle F. X. Šaldy a J. Vodáka, k nejvýznamnějším představitelům mladé generace, která obrodila české kritické myšlení a ustavila kritiku jako autonomní umělecký žánr.
Řádka 43: Řádka 43:
 
<ee:bibliography_content>a, č, Č., -ej-, ff, F. V. K., K., Kj., Klen, -r-, r., R., rk., vk., -y-</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>a, č, Č., -ej-, ff, F. V. K., K., Kj., Klen, -r-, r., R., rk., vk., -y-</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Hry</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Hry</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content>''Půlnoc'', VD 1911, t. [1911];''Redakce'', ND 1912 + ''Továrna ''+ ''Hřbitov'', t. [1912] pod společ. tit. ''Bojiště'';''Povodeň'', ND 1916, i t.; ''Přes padesát'', Vinohradské divadlo 1917, i t.; ''Dědic'', MD Plzeň 1919, i t.; ''Jelení skála'', ND 1920; ''Den v starém domě'' + ''Noc na sibiřské dráze'', t. 1926 pod společ. tit. ''Žena a vlast'' (dvě hry z domácího a zahraničního odboje).</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>''Půlnoc'', VD 1911, t. [1911]; ''Redakce'', ND 1912 + ''Továrna ''+ ''Hřbitov'', t. [1912] pod společ. tit. ''Bojiště''; ''Povodeň'', ND 1916, i t.; ''Přes padesát'', Vinohradské divadlo 1917, i t.; ''Dědic'', MD Plzeň 1919, i t.; ''Jelení skála'', ND 1920; ''Den v starém domě'' + ''Noc na sibiřské dráze'', t. 1926 pod společ. tit. ''Žena a vlast'' (dvě hry z domácího a zahraničního odboje).</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Překlady</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Překlady</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content>H. Heijermans: ''Na faře'', ND Brno 1909, i t.; A. Strindberg: ''Tanec smrti'', VD 1917, t. b. d.; ''Královna Kristýna'', Národní divadlo 1922, i t.; F. Wedekind: ''Procitnutí jara'', ND 1922, t. 1923.</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>H. Heijermans: ''Na faře'', ND Brno 1909, i t.; A. Strindberg: ''Tanec smrti'', VD 1917, t. b. d.; ''Královna Kristýna'', ND 1922, i t.; F. Wedekind: ''Procitnutí jara'', ND 1922, t. 1923.</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Teatralia</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Teatralia</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>Divadlo a moderní umění, ''Rozhledy'' 5, 1896, s. 356–362; ''Henrik Ibsen'', 1897 [pův. přednáška]; Literatura a divadlo, ''Právo lidu'' 11. 7. 1898; Nové drama Ibsenovo, ''Rozhledy'' 9, 1899/1900, s. 329–335; Úvod, in L. N. Tolstoj: ''Vláda tmy, čili, Jen drápek uváz’, a ztracen je celý ptáček'', [1900], s. 3–6; ''Hana Kvapilová'', [1902, s K. B. Mádlem]; ''Věčné jitro v umění'', [1903, dle přednášky v S. V. U. Mánes]; Divadelní otázka pražská, ''Český svět'' 2, 1905/06, č. 1, nestr.; Hana Kvapilová a moderní snahy umělecké, ''Zlatá Praha'' 25, 1907/08, s. 321–322, 334, 346; ''Jubileum Národního divadla'' [proslov v Panteonu NM], Praha 1918; Z japonského divadla, ''Právo lidu'' 3. 4. 1921. ■ ''Konec století. Výbor z pamětí'', usp. B. Svozil, Praha 1989.</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>Divadlo a moderní umění, ''Rozhledy'' 5, 1896, s. 356–362; ''Henrik Ibsen'', 1897 [pův. přednáška]; Literatura a divadlo, ''Právo lidu'' 11. 7. 1898; Nové drama Ibsenovo, ''Rozhledy'' 9, 1899/1900, s. 329–335; Úvod, in L. N. Tolstoj: ''Vláda tmy, čili, Jen drápek uváz’, a ztracen je celý ptáček'', [1900], s. 3–6; ''Hana Kvapilová'', [1902, s K. B. Mádlem]; ''Věčné jitro v umění'', [1903, dle přednášky v S. V. U. Mánes]; Divadelní otázka pražská, ''Český svět'' 2, 1905/06, č. 1, nestr.; Hana Kvapilová a moderní snahy umělecké, ''Zlatá Praha'' 25, 1907/08, s. 321–322, 334, 346; ''Jubileum Národního divadla'' [proslov v Panteonu NM], Praha 1918; Z japonského divadla, ''Právo lidu'' 3. 4. 1921. ■ ''Konec století. Výbor z pamětí'', usp. B. Svozil, Praha 1989.</ee:bibliography_content>
Řádka 51: Řádka 51:
 
<ee:bibliography_content>SOA Zámrsk: Sbírka matrik, 3076, matrika narozených Čes. Třebová 1864–1871, s. 134. LA PNP: osobní fond, část. zpracováno. </ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>SOA Zámrsk: Sbírka matrik, 3076, matrika narozených Čes. Třebová 1864–1871, s. 134. LA PNP: osobní fond, část. zpracováno. </ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content>sb. ''Za F. V. Krejčím (1867''–''1941)'', ed. A. Januška, Čes. Třebová 2001 [obs. bibliografii]; ● ref. Půlnoc: Hč., ''Národní listy'' 28. 4. 1911, več.; T. [V. Tille], tamtéž 30. 4. 1911; J. Reichmann, ''Divadlo'' 9, 1910/11, s. 362; M. Rutte, ''Moderní revue'' 17, 1910/11, sv. 23, s. 47; A. Dvořák, ''Přehled'' 9, 1910/11, s. 474 ●; ● ref. Redakce: K. Čapek, ''Česká revue'' 5, 1911/12, s. 446 → ''O umění a kultuře'' I, Praha 1984; H. Jelínek, ''Divadlo'' 10, 1911/12, s. 232; H. Jelínek, ''Lumír'' 40, 1911/12, s. 333–334; A-T P-A [A. Procházka], ''Moderní revue'' 18, 1911/12, sv. 25, s. 106; -r [R. J. Kronbauer], ''Máj'' 10, 1911/12, s. 287; J. K-ček [Kodíček], ''Přehled'' 10, 1911/12, s. 409; nesign. [K. Horký], ''Stopa'' 2, 1911/12, s. 527; T. [V. Tille], ''Národní listy'' 24. 2. 1912 ●; ● ref. Povodeň: Ot. F. [Fischer], ''Národní listy'' 23. 9. 1916; H. Jelínek, ''Lumír'' 44, 1916, s. 527; jv. [Vodák ], ''Lidové noviny'' 29. 9. 1916; ALAP [A. Procházka], ''Moderní revue'' 22, 1916, sv. 30, s. 287; O. Fischer, ''Česká revue'' 20, 1916/17, s. 63 ●; ● ref. Přes padesát: Ev. [E. Vachek], ''Večerník Práva lidu'' 27. 1. 1917; jv [Vodák], ''Lidové noviny'' 30. 1. 1917; H. J. [Jelínek], ''Lumír'' 45, 1917, s. 190; šv., ''České divadlo'' 1, 1917, s. 11; R. Weiner, ''Kmen'' 1, 1917/18, č. 1 ●; ● ref. Dědic: J. H. [Hilbert], ''Venkov'' 1. 5. 1919; jv. [Vodák], ''Česká stráž'' 2, 1919, č. 20, s. 7 ●; ● ref. Jelení skála: Ot. F. [Fischer], ''Národní listy'' 14. 11. 1920; kazetka [K. Z. Klíma], ''Lidové noviny'' 14. 11. 1920; A. Dvořák, ''Rudé právo'' 14. 11. 1920; M. M. [Majerová], ''Rudé právo'' 14. 11. 1920 več.; jv. [Vodák], ''Jeviště'' 1, 1920, s. 514; Z. Hásková, ''Cesta'' 3, 1920/21, s. 329 ●; Z. N. [Nejedlý]: F. X. Šalda a F. V. K., ''Var ''2, 1922/23, s. 90–94; nesign., ''Hudební rozhledy'' 2, 1925/26, s. 137; J. Fučík: F. V. K. a Jindřich Vodák, ''Kmen'' 1, 1926/27, s. 266–267; K. Sezima: ''Podobizny a reliefy'', Praha 1927, s. 280–306; ● k šedesátinám: nesign., ''České jeviště'' 1, 1927, č. 4, s. 1; nesign., ''Národní a Stavovské divadlo'' 5, 1927, č. 7, s. 2; F. Soukup, G. Winter, G. Habrman, V. Ryba, vše ''Právo lidu'' 2. 10. 1927; A. N. [Novák], ''Lidové noviny'' 4. 10. 1927; F. Götz, ''Národní osvobození'' 4. 10. 1927; -r- [J. Hora], ''Rudé právo'' 5. 10. 1927; H. Jelínek, ''Lumír'' 54, 1927/28, s. 383; K. Horký: Třicet let v jámě lvové, ''Fronta'' 1, 1927/28, s. 315–317 ●; V. Štein Táborský: ''Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého'', Praha 1931, s. 197–199; Sors: Soudruh F. V. K., ''Právo lidu'' 4. 10. 1932; K. Polák: ''F. V. K., kulturní buditel českého dělnictva'', Praha 1937; ● k sedmdesátinám: H. Jelínek, ''Lumír'' 63, 1936/37, s. 552–553; A. M. Píša, J. Kvapil, K. Polák, V. Patzak, F. Soukup, J. Stivín, J. Hora, -tr., A. Pražák, B. Laušman, vše ''Právo lidu'' 3. 10. 1937; B. Václavek, ''Moravský večerník'' 10. 10. 1937 → ''Literární studie a podobizny'', Praha 1962; K. Polák, V. Běhounek, ''Dělnická osvěta'' 23, 1937, s. 249; L. Jehl, ''Rozhledy po literatuře a umění'' 6, 1937, s. 209–210; nesign., ''Národní divadlo'' 15, 1937/38, č. 2, s. 10 ●; K. Polák: F. V. K., typ kritika socialistického, in sb. ''O českou literární kritiku: vůdčí zjevy kritiky let devadesátých'', Praha 1940, s. 68–92; ● nekrology: AMP. [Píša], ''Právo lidu'' 1. 10. 1941; om [Mrkvička], ''Lidové noviny'' 3. 10. 1941; A. Pražák, ''Naše věda'' 21, 1942, s. 51–52 ●; F. Pražák: F. V. K., in ''Spisovatelé učitelé'', Praha 1946, s. 113–120; L. Lantová: ''Hledání hodnot (o literární kritice devadesátých let)'', Rozpravy ČSAV, ř. společ. věd 79, Praha 1969, seš. 6, s. 44, 53–54, 57, 65, 67–69; Z. Trnková: ''F. V. K. Typ kritika z generace 90. let'', dipl., FFUK Praha 1975; DČD III; A. Januška: ''F. V. K.: úvaha k dějinám českého kulturního myšlení'', dipl., FFUK Praha 1991 + F. V. K. 1867–1941, Čes. Třebová 1998; F. Černý: Činoherní kritik F. V. K., ''Kapitoly z dějin českého divadla'', Praha 2000, s. 204–208 [pův. přednáška 1997]; L. Kostrbová: ''F. V. K. První léta'', dipl., FFUK Praha 2001; V. Bártová: ''Tvůrčí a lidské aspekty díla a činnosti F. V. K.'', dipl. a rigor. práce, FFUK Praha 2002 a 2003.
+
<ee:bibliography_content>sb. ''Za F. V. Krejčím (1867''–''1941)'', ed. A. Januška, Čes. Třebová 2001 [obs. bibliografii]; ● ref. Půlnoc: Hč., ''Národní listy'' 28. 4. 1911, več.; T. [V. Tille], tamtéž 30. 4. 1911; J. Reichmann, ''Divadlo'' 9, 1910/11, s. 362; M. Rutte, ''Moderní revue'' 17, 1910/11, sv. 23, s. 47; A. Dvořák, ''Přehled'' 9, 1910/11, s. 474 ●; ref. Redakce: K. Čapek, ''Česká revue'' 5, 1911/12, s. 446 → ''O umění a kultuře'' I, Praha 1984; H. Jelínek, ''Divadlo'' 10, 1911/12, s. 232; H. Jelínek, ''Lumír'' 40, 1911/12, s. 333–334; A-T P-A [A. Procházka], ''Moderní revue'' 18, 1911/12, sv. 25, s. 106; -r [R. J. Kronbauer], ''Máj'' 10, 1911/12, s. 287; J. K-ček [Kodíček], ''Přehled'' 10, 1911/12, s. 409; nesign. [K. Horký], ''Stopa'' 2, 1911/12, s. 527; T. [V. Tille], ''Národní listy'' 24. 2. 1912 ●; ref. Povodeň: Ot. F. [Fischer], ''Národní listy'' 23. 9. 1916; H. Jelínek, ''Lumír'' 44, 1916, s. 527; jv. [Vodák ], ''Lidové noviny'' 29. 9. 1916; ALAP [A. Procházka], ''Moderní revue'' 22, 1916, sv. 30, s. 287; O. Fischer, ''Česká revue'' 20, 1916/17, s. 63 ●; ref. Přes padesát: Ev. [E. Vachek], ''Večerník Práva lidu'' 27. 1. 1917; jv [Vodák], ''Lidové noviny'' 30. 1. 1917; H. J. [Jelínek], ''Lumír'' 45, 1917, s. 190; šv., ''České divadlo'' 1, 1917, s. 11; R. Weiner, ''Kmen'' 1, 1917/18, č. 1 ●; ref. Dědic: J. H. [Hilbert], ''Venkov'' 1. 5. 1919; jv. [Vodák], ''Česká stráž'' 2, 1919, č. 20, s. 7 ●; ref. Jelení skála: Ot. F. [Fischer], ''Národní listy'' 14. 11. 1920; kazetka [K. Z. Klíma], ''Lidové noviny'' 14. 11. 1920; A. Dvořák, ''Rudé právo'' 14. 11. 1920; M. M. [Majerová], ''Rudé právo'' 14. 11. 1920 več.; jv. [Vodák], ''Jeviště'' 1, 1920, s. 514; Z. Hásková, ''Cesta'' 3, 1920/21, s. 329 ●; Z. N. [Nejedlý]: F. X. Šalda a F. V. K., ''Var ''2, 1922/23, s. 90–94; nesign., ''Hudební rozhledy'' 2, 1925/26, s. 137; J. Fučík: F. V. K. a Jindřich Vodák, ''Kmen'' 1, 1926/27, s. 266–267; K. Sezima: ''Podobizny a reliefy'', Praha 1927, s. 280–306; ● k šedesátinám: nesign., ''České jeviště'' 1, 1927, č. 4, s. 1; nesign., ''Národní a Stavovské divadlo'' 5, 1927, č. 7, s. 2; F. Soukup, G. Winter, G. Habrman, V. Ryba, vše ''Právo lidu'' 2. 10. 1927; A. N. [Novák], ''Lidové noviny'' 4. 10. 1927; F. Götz, ''Národní osvobození'' 4. 10. 1927; -r- [J. Hora], ''Rudé právo'' 5. 10. 1927; H. Jelínek, ''Lumír'' 54, 1927/28, s. 383; K. Horký: Třicet let v jámě lvové, ''Fronta'' 1, 1927/28, s. 315–317 ●; V. Štein Táborský: ''Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého'', Praha 1931, s. 197–199; Sors: Soudruh F. V. K., ''Právo lidu'' 4. 10. 1932; K. Polák: ''F. V. K., kulturní buditel českého dělnictva'', Praha 1937; ● k sedmdesátinám: H. Jelínek, ''Lumír'' 63, 1936/37, s. 552–553; A. M. Píša, J. Kvapil, K. Polák, V. Patzak, F. Soukup, J. Stivín, J. Hora, -tr., A. Pražák, B. Laušman, vše ''Právo lidu'' 3. 10. 1937; B. Václavek, ''Moravský večerník'' 10. 10. 1937 → ''Literární studie a podobizny'', Praha 1962; K. Polák, V. Běhounek, ''Dělnická osvěta'' 23, 1937, s. 249; L. Jehl, ''Rozhledy po literatuře a umění'' 6, 1937, s. 209–210; nesign., ''Národní divadlo'' 15, 1937/38, č. 2, s. 10 ●; K. Polák: F. V. K., typ kritika socialistického, in sb. ''O českou literární kritiku: vůdčí zjevy kritiky let devadesátých'', Praha 1940, s. 68–92; ● nekrology: AMP. [Píša], ''Právo lidu'' 1. 10. 1941; om [Mrkvička], ''Lidové noviny'' 3. 10. 1941; A. Pražák, ''Naše věda'' 21, 1942, s. 51–52 ●; F. Pražák: F. V. K., in ''Spisovatelé učitelé'', Praha 1946, s. 113–120; L. Lantová: ''Hledání hodnot (o literární kritice devadesátých let)'', Rozpravy ČSAV, ř. společ. věd 79, Praha 1969, seš. 6, s. 44, 53–54, 57, 65, 67–69; Z. Trnková: ''F. V. K. Typ kritika z generace 90. let'', dipl., FFUK Praha 1975; DČD III; A. Januška: ''F. V. K.: úvaha k dějinám českého kulturního myšlení'', dipl., FFUK Praha 1991 + F. V. K. 1867–1941, Čes. Třebová 1998; F. Černý: Činoherní kritik F. V. K., ''Kapitoly z dějin českého divadla'', Praha 2000, s. 204–208 [pův. přednáška 1997]; L. Kostrbová: ''F. V. K. První léta'', dipl., FFUK Praha 2001; V. Bártová: ''Tvůrčí a lidské aspekty díla a činnosti F. V. K.'', dipl. a rigor. práce, FFUK Praha 2002 a 2003.<br/>ČHS, LČL, Masaryk, Otto-dod, Pazdírek</ee:bibliography_content>
−
 
+
−
ČHS, LČL, Masaryk, Otto-dod, Pazdírek</ee:bibliography_content>
+
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
Řádka 60: Řádka 58:
 
* <ee:chronology_date_from>30. 9. 1941</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>30. 9. 1941</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
−
<div class="names"><ee:names>
+
<div class="names"><ee:names/></div>
−
 
+
−
</ee:names></div>
+
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  

Verze z 6. 1. 2016, 12:59

František Václav KREJČÍ
* 4. 10. 1867 Česká Třebová (CZ)
† 30. 9. 1941 Praha (CZ)
divadelní kritik, esejista, dramatik, překladatel

Širokému rozpětí jeho literárních aktivit dominuje kritika; 35 let soustavně sledoval pražské divadelní dění v sociálně demokratickém deníku Právo lidu (1897–1932). V devadesátých letech 19. stol. patřil, vedle F. X. Šaldy a J. Vodáka, k nejvýznamnějším představitelům mladé generace, která obrodila české kritické myšlení a ustavila kritiku jako autonomní umělecký žánr. Později se obrátil k etablující se dělnické vrstvě, s níž pojil vizi nové kultury. Přeložil hry A. Strindberga a F. Wedekinda.


Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.




Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Krejčí,_František_Václav&oldid=7272“