Kratochvílová, Zdenka: Porovnání verzí

| povolání = <ee:profession>tanečnice-mim, pedagožka, režisérka, </ee:profession>

Absolvovala TKP 1956. Byla zakládající členkou Fialkovy Pantomimy Na zábradlí 1958 a do 1975 zde vytvořila řadu rolí lyrických, komických i klaunských, např. Tanečnice v inscenaci ''Kdyby tisíc klarinetů'' (1958), Colombina, Dolores, Mim v inscenaci ''Pantomima Na zábradlí'' (1959), řada úloh v ''Etudách'' (1960), Ona v ''Devíti kloboucích na Prahu ''(1960),''Cestě'' (1962), ''Bláznech'' (1965), ''Knoflíku'' (1968), ''Caprichos'' (1971) a ''Láskách?'' (1974). Z. Kratochvílová vytvořila 1973 v Divadle hudby pro dětského diváka postavičku klauna Animuka, hrdiny s červeným nosem, v zeleném kloboučku a bílém fráčku s nůší a kufrem. Repertoár této figurky rozšířila (1974–87, divadelní sál v Domě dětské knihy Albatros Na Perštýně) ve spolupráci s režisérkou L. Engelovou (od 1976 hrály produkce pod názvem Kapesní divadlo, podle pařížského Théatre de la Poche M. Marceaua). Své hry doplňovaly podle potřeby o činoherního herce (Miroslav Nohýnek, Ladislav Mrkvička) v roli Anikroka, vážného, nehybného partnera všetečného, němého klauna Animuka. Na principu kontaktu s dětským divákem pohybově převyprávěla ''Pohádky o Makovém mužíčkovi'' spisovatele F. Nepila (1974), které na zájezdech mj. ve Švédsku, Finsku, SSSR a Anglii hrála jako pantomimický recitál ''Klaun Animuk letí''. Následoval pořad ''Animuk na stopě'' (1976) a inscenace určená dospělým divákům ''Šatna na pláži'' (h. Z. Šikola, 1981; zájezdy Francie, Mexiko, Řecko), kde využila celou škálu svých dosavadních interpretačních zkušeností, hru s rekvizitou a kostýmem, pohybovou dynamičnost proměn podle věku své jevištní postavy. Od 1974 byla pedagožkou hudebně dramatického odd. pražské konzervatoře, spolupracovala jako choreografka na řadě činoherních inscenací doma i v zahraničí.