Kartousová, Vladimíra: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/> | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>tanečnice, choreografka, pedagožka, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>tanečnice, choreografka, pedagožka,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 21: | Řádka 21: | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
| − | Absolventka TKB 1971 a TK HAMU 1983 (choreografie), stáže na Akademii tance ve Vídni 1972, Taneční akademii v Amsterdamu, Rotterdamu a na konzervatoři v Haagu 1993. Angažmá: v Městském divadle v rakouském St. Pölten 1971–73, Košice 1973–74, Laterna magika 1974–83; choreografka zpěvohry v Brně 1983–89. Její choreografie se vyznačovaly pečlivou přípravou a propracovaností, nekonvenčním moderním pohybovým slovníkem, v němž kladla důraz na výrazovou sílu tance. Vytvořila choreografie pro brněnskou zpěvohru, např. Nachové plachty, Nejkrásnější válka, Zbojník Ondráš, Caesar. Jako choreografka se plně realizovala až svými pracemi pro TKB, např. J. Matys: ''2. věta ze IV. smyčcového kvartetu'' (1990), ''Dům Bernardy Alby'' I. Albénize (1991), ''Requiem'' A. Dvořáka (1993), ''Suita pro smyčce'' L. Janáčka (1996),''Jak voda je…'' V. Zouhara (1998), ''Folk Songs'' L. Berii (1999), ''Largo a Scherzo'' z Novosvětské symfonie A. Dvořáka (2000). Na celostátní baletní soutěži v Praze 1990 získala 3. cenu za choreografii. Od 1989 pedagožka TKB. | + | Absolventka TKB 1971 a TK HAMU 1983 (choreografie), stáže na Akademii tance ve Vídni 1972, Taneční akademii v Amsterdamu, Rotterdamu a na konzervatoři v Haagu 1993. Angažmá: v Městském divadle v rakouském St. Pölten 1971–73, Košice 1973–74, Laterna magika 1974–83; choreografka zpěvohry v Brně 1983–89. Její choreografie se vyznačovaly pečlivou přípravou a propracovaností, nekonvenčním moderním pohybovým slovníkem, v němž kladla důraz na výrazovou sílu tance. Vytvořila choreografie pro brněnskou zpěvohru, např. Nachové plachty, Nejkrásnější válka, Zbojník Ondráš, Caesar. Jako choreografka se plně realizovala až svými pracemi pro TKB, např. J. Matys: ''2. věta ze IV. smyčcového kvartetu'' (1990), ''Dům Bernardy Alby'' I. Albénize (1991), ''Requiem'' A. Dvořáka (1993), ''Suita pro smyčce'' L. Janáčka (1996), ''Jak voda je…'' V. Zouhara (1998), ''Folk Songs'' L. Berii (1999), ''Largo a Scherzo'' z Novosvětské symfonie A. Dvořáka (2000). Na celostátní baletní soutěži v Praze 1990 získala 3. cenu za choreografii. Od 1989 pedagožka TKB. |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
Verze z 1. 1. 2016, 15:11
Vladimíra Kartousová
* 20. 5. 1950 Brno
tanečnice, choreografka, pedagožka
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
