Gratzerová, Kateřina: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
Řádka 15: | Řádka 15: | ||
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/> | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
− | | povolání = <ee:profession>tanečnice, pedagožka, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>tanečnice, pedagožka,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Řádka 21: | Řádka 21: | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
− | Provd. Dubovcová. Žačka E. Fuchsové-Lehotské v Bratislavě. Angažmá: sólistka v Bratislavě 1947/48, další kariéru zasvětila Brnu, kam přišla na pozvání I. V. Psoty, a v letech 1948–76 úspěšně ztvárnila postavy klasického repertoáru, osobitě tančila role v současných baletech, především uplatnila svůj smysl pro dramatický výraz v choreografiích L. Ogouna, např. Ninette v ''Baladě o námořníkovi'' (1962), Svědomí v ''Hirošimě'' (1963), Smrt v ''Leningradské symfonii'' (1966) a inscenacích P. Šmoka (Panna Maria v ''Glagolské mši'',1969). Dokladem její všestrannosti byla řada rolí, např. Polovecká dívka v ''Poloveckých tancích ''(1947, 1952), Zobeida v ''Šeherezádě'' (1952), Zlá sestra v ''Popelce'' (1953), Zarema v ''Bachčisarajské fontáně'' (1953), Odilie (1955) a Odetta (1966) v ''Labutím jezeře'', Belle Epine v ''Princi ze země pagod'' (1959), tit. role v ''Signorině Gioventù ''a ''Nikotině ''(1959), Dívka v ''Podivuhodném mandarínovi'' (1960), Balerína v ''Petruškovi'' (1965), Aegina ve ''Spartakovi'' (1975). Pedagogicky působila v Baletní škole I. V. Psoty při ND Brno 1967–92, byla pedagožkou a choreografkou družstva moderních gymnastek v Brně 1990–92 a rakouském St. Pöltenu 1992–96. Cena ČLF 1965 za roli Baleríny v ''Petruškovi'' a 1975 za roli Aeginy ve ''Spartakovi''. 1993 jí byla udělena cena Intergramu Senior Prix. Manželka Juraje Dubovce. | + | Provd. Dubovcová. Žačka E. Fuchsové-Lehotské v Bratislavě. Angažmá: sólistka v Bratislavě 1947/48, další kariéru zasvětila Brnu, kam přišla na pozvání I. V. Psoty, a v letech 1948–76 úspěšně ztvárnila postavy klasického repertoáru, osobitě tančila role v současných baletech, především uplatnila svůj smysl pro dramatický výraz v choreografiích L. Ogouna, např. Ninette v ''Baladě o námořníkovi'' (1962), Svědomí v ''Hirošimě'' (1963), Smrt v ''Leningradské symfonii'' (1966) a inscenacích P. Šmoka (Panna Maria v ''Glagolské mši'', 1969). Dokladem její všestrannosti byla řada rolí, např. Polovecká dívka v ''Poloveckých tancích ''(1947, 1952), Zobeida v ''Šeherezádě'' (1952), Zlá sestra v ''Popelce'' (1953), Zarema v ''Bachčisarajské fontáně'' (1953), Odilie (1955) a Odetta (1966) v ''Labutím jezeře'', Belle Epine v ''Princi ze země pagod'' (1959), tit. role v ''Signorině Gioventù ''a ''Nikotině ''(1959), Dívka v ''Podivuhodném mandarínovi'' (1960), Balerína v ''Petruškovi'' (1965), Aegina ve ''Spartakovi'' (1975). Pedagogicky působila v Baletní škole I. V. Psoty při ND Brno 1967–92, byla pedagožkou a choreografkou družstva moderních gymnastek v Brně 1990–92 a rakouském St. Pöltenu 1992–96. Cena ČLF 1965 za roli Baleríny v ''Petruškovi'' a 1975 za roli Aeginy ve ''Spartakovi''. 1993 jí byla udělena cena Intergramu Senior Prix. Manželka Juraje Dubovce. |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> |
Verze z 18. 12. 2015, 12:56
Kateřina Gratzerová
* 15. 2. 1928 Bratislava (Slovensko)
tanečnice, pedagožka
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.