Kantor, Alexandr: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
(založení hesla) |
||
| Řádka 41: | Řádka 41: | ||
<ee:bibliography_content>SOA Praha: Sbírka matrik, Beroun 30, matrika narozených 1839–1873, s. 367, obr. 370.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>SOA Praha: Sbírka matrik, Beroun 30, matrika narozených 1839–1873, s. 367, obr. 370.</ee:bibliography_content> | ||
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>17. 3. 1915 [nabídka K. her]; J. Myron: A. K., in ''Národní divadlo moravskoslezské 1919–1929'', ed. L. Knotek, Moravská Ostrava 1929, s. 82–86; ● nekrology: J. Myron,''Divadlo'' 15, 1929, s. 20; Dr. [R. Drnek],''Moravskoslezský deník'' 7. 9. 1929; A. Rýdl,''Duch času'' 8. 9. 1929 ●; J. Knap: ''Umělcové na pouti'', Praha 1961, s. 196, 215, 223; M. Zbavitel:''Jiří Myron'', Praha 1980, zvl. s. 73–75 +''Osm hereckých portrétů'', Praha 1985, s. 18–33.<br/>Biografický slovník Slezska a severní Moravy; Buchner</ee:bibliography_content> | + | <ee:bibliography_content>17. 3. 1915 [nabídka K. her]; J. Myron: A. K., in ''Národní divadlo moravskoslezské 1919–1929'', ed. L. Knotek, Moravská Ostrava 1929, s. 82–86; ● nekrology: J. Myron, ''Divadlo'' 15, 1929, s. 20; Dr. [R. Drnek], ''Moravskoslezský deník'' 7. 9. 1929; A. Rýdl, ''Duch času'' 8. 9. 1929 ●; J. Knap: ''Umělcové na pouti'', Praha 1961, s. 196, 215, 223; M. Zbavitel: ''Jiří Myron'', Praha 1980, zvl. s. 73–75 + ''Osm hereckých portrétů'', Praha 1985, s. 18–33.<br/>Biografický slovník Slezska a severní Moravy; Buchner</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
Verze z 15. 12. 2015, 14:57
Alexandr KANTOR
* 14. 2. 1871 Beroun (CZ)
† 6. 9. 1929 Ostrava (CZ)
herec, režisér, autor her pro děti
Od 1887 do konce první války kočoval s řadou společností; osvědčil se jako realistický herec se smyslem pro drobnokresbu a oblíbený komik. S K. Želenským krátce vedl cestující Českou činohru (1918). Poté nalezl doživotní působiště v Ostravě, kde se těšil značné popularitě. Hrál i režíroval v realistickém duchu. Nepříliš úspěšně se pokoušel psát divadelní hry (na jeviště se dostaly jen dvě).
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
