Kantor, Alexandr: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
| − | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">4</span> |
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| Řádka 31: | Řádka 31: | ||
V každodenní divadelní praxi se '''K.''' na přelomu osmdesátých a devadesátých let vyškolil v realistického herce se smyslem pro drobnokresbu. Náročnější role ztvárňoval už u společnosti F. Pokorného (Jago v Shakespearově''Othellovi''), u publika byl oblíben zejména jako představitel komických lidových typů a postav ze Šamberkových frašek. Ke svým beneficím často volil roli Harpagona v Molièrově''Lakomci''. Dobře si rozuměl s postavami z realistické dramatiky (Lízal v ''Maryše''), od poloviny devadesátých let se jeho doménou staly nejrůznější figurky, od posluhů a vysloužilých vojáků po vrchnostenské úředníky, učitele a pátery, jimž propůjčoval výraznou tvářnost. Před 1. světovou válkou mu umělecky náročnější repertoár Hodrovy společnosti rozšířil dosavadní škálu úkolů. V posledním desetiletí své herecké práce byl spolehlivým představitelem realisticky črtaných figur a figurek, a to nejen ze starší dramatiky, hrál např. i dědka Šefla v Čapkově''Loupežníkovi''. Vedle projevu mladší generace se však jeho realistické herectví jevilo, hlavně v moderním repertoáru, jako konzervativní. U ostravského publika se nicméně těšil značné popularitě. – Za pobytu u Pokorného začal režírovat a po celou svou další divadelní dráhu se režii věnoval. Připravoval zejména českou, ale i světovou klasiku, soudobé veselohry a vlastní pohádky pro děti. Pro dramatiku nerealistických směrů neměl valné pochopení. Pokoušel se také psát divadelní hry. Pokud je známo, na jeviště se dostaly jen dvě: ''Lešetínský kovář'' na námět stejnojmenné epické básně S. Čecha a ''Satan, Bůh a člověk'', čtyřaktová „výpravná fantastická hra s hudbou“. Texty ani provedení dalších dvou her, nabízených 1915 v denním tisku (''Můj milý se z vojny vrátil'' a ''Ženy, které svádějí'') nebyly zjištěny. Později napsal několik pohádkových her pro děti. | V každodenní divadelní praxi se '''K.''' na přelomu osmdesátých a devadesátých let vyškolil v realistického herce se smyslem pro drobnokresbu. Náročnější role ztvárňoval už u společnosti F. Pokorného (Jago v Shakespearově''Othellovi''), u publika byl oblíben zejména jako představitel komických lidových typů a postav ze Šamberkových frašek. Ke svým beneficím často volil roli Harpagona v Molièrově''Lakomci''. Dobře si rozuměl s postavami z realistické dramatiky (Lízal v ''Maryše''), od poloviny devadesátých let se jeho doménou staly nejrůznější figurky, od posluhů a vysloužilých vojáků po vrchnostenské úředníky, učitele a pátery, jimž propůjčoval výraznou tvářnost. Před 1. světovou válkou mu umělecky náročnější repertoár Hodrovy společnosti rozšířil dosavadní škálu úkolů. V posledním desetiletí své herecké práce byl spolehlivým představitelem realisticky črtaných figur a figurek, a to nejen ze starší dramatiky, hrál např. i dědka Šefla v Čapkově''Loupežníkovi''. Vedle projevu mladší generace se však jeho realistické herectví jevilo, hlavně v moderním repertoáru, jako konzervativní. U ostravského publika se nicméně těšil značné popularitě. – Za pobytu u Pokorného začal režírovat a po celou svou další divadelní dráhu se režii věnoval. Připravoval zejména českou, ale i světovou klasiku, soudobé veselohry a vlastní pohádky pro děti. Pro dramatiku nerealistických směrů neměl valné pochopení. Pokoušel se také psát divadelní hry. Pokud je známo, na jeviště se dostaly jen dvě: ''Lešetínský kovář'' na námět stejnojmenné epické básně S. Čecha a ''Satan, Bůh a člověk'', čtyřaktová „výpravná fantastická hra s hudbou“. Texty ani provedení dalších dvou her, nabízených 1915 v denním tisku (''Můj milý se z vojny vrátil'' a ''Ženy, které svádějí'') nebyly zjištěny. Později napsal několik pohádkových her pro děti. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| − | <ee:bibliography/> | + | <ee:bibliography> |
| + | == <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == | ||
| + | <ee:bibliography_content>Faltysova společnost<br/>Vilém Kaplíř ze Sulevic (J. J. Kolár:''Pražský žid'') – 1887; Zloboch (E. Pohl: ''Sedm havranů'') – b. d.<br/>Muškova společnost<br/>Desátník + Václav Říha (J. K. Tyl: ''Jiříkovo vidění''), Kappel (K. Holtei: ''Eleonora'') – 1891.<br/>Pokorného společnost<br/>Jago (W. Shakespeare:''Othello'') – 1892/93.<br/>Společnost M. Kozlanské řízením A. Chlumského<br/>Lazar Leriche – Lakomství (A. Anicet Bourgeois, A. Dennery'': Sedm smrtelných hříchů''), Lízal (A. a V. Mrštíkové:''Maryša'', i spol. A. Konětopské-Havlíčkové b. d., Česká činohra 1918, NDMS 1923) – b. d. [1895].<br/>Společnost E. Zöllnerové<br/>Sýkora, úřední sluha (O. B. [Blumenthal]: ''Jmenovci aneb Dobrodružství pana Sýkory'') – 1893.<br/>Muškova společnost<br/>Matouš, školník (F. a P. Schönthanové: ''Únos Sabinek''), Brindaroine, Harpagonův sluha (Molière: ''Lakomec'') – 1895; Baron Olšovský (R. Kneisl:''Děvče z továrny aneb Pronásledovaný dlužník''), Nagy de Szentegy (F. Kaiser:''Dva malí dráteníci aneb Maďar a Slovák'') – 1900; Krüglstein, důstojník na penzi (F. Šípek: ''Václav Hora, myslivec 18. praporu'') – 1901; Harpagon (Molière:''Lakomec'', i Frýdova spol. 1919, NDMS 1927) – 1906/07; Posluha (J. Šmaha: ''Zlato''), Kroužilka, rychtář (A. Jirásek: ''Lucerna)'' – 1907; P. František Rozražovský (J. J. Kolár: ''Pražský žid'') – b. d.<br/>Štekrova společnost<br/>Bartoloměj Pecka (F. F. Šamberk:''Jedenácté přikázání'', i NDMS 1922), Moulinet (G. Ohnet:''Majitel hutí'', i Hodrova spol. 1912), Migala (F. Sokol Tůma:''Pasekáři'', i NDMS 1920), Trestanec Trouille (M. Hennequin, P. Veber:''Tři neděle v chládku'') – b. d.<br/>Hodrova společnost<br/>Fortuné Brunique (A. Bisson, M. Hennequin: ''Pokání starého hříšníka''), Kalistrat Grigorjev (A. F. Pisemskij: ''Hořký osud''), Barbu, cikánský šumař (L. Ganghofer, M. Brociner: ''Bojarova svatba''), Emil Weidenbaum (O. Ernst: ''Flachsmann vychovatel''), Kantor (G. Hauptmann: ''Potopený zvon''), z Websů, generál ve výslužbě (H. Sudermann: ''Domov''), 1. žid (O. Wilde: ''Salome'') – 1912.<br/>Frýdova společnost<br/>Polonius (W. Shakespeare:''Hamlet'') – Ostrava 1919.<br/>Národní divadlo moravskoslezské<br/>Staříček Holuša (F. Sokol Tůma:''Staříček Holuša''), Falu Eliab (J. J. Kolár:''Pražský žid''), Zvonek (V. K. Klicpera: ''Divotvorný klobouk''), Blazius (A. de Musset:''Se srdcem divno hrát''), Kohout (F. X. Svoboda:''Poslední muž'') – 1919; Argan (Molière:''Zdravý nemocný''), Kaplan Wulfhari (A. Jirásek: ''Gero''), Dubský (L. Stroupežnický'': Naši furianti''), Princ Camillo Borghese (E. Bozděch:''Světa pán v županu''), Domikát (F. Sokol Tůma:''Na šachtě''), Klásek (A. Jirásek:''Lucerna''), Dědek Šefl (K. Čapek: ''Loupežník'') – 1920; Sim (T. M. Plautus: ''Taškář''), Vasil (K. Sabina:''Inzerát''), Koždoň (F. Sokol Tůma:''Gorali''), Hruška (A. Jirásek:''Vojnarka'') – 1921; Bartoloměj Pecka (F. F. Šamberk:''Jedenácté přikázání'') – 1922; Muchomír Kulíšek (F. F. Šamberk:''Palackého třída čís. 27''), Nožejček (J. K. Tyl:''Tvrdohlavá žena''), Schmierglanz (F. Sokol Tůma:''V záři milionů'') – 1923; Habršperk (L. Stroupežnický:''Naši furianti''), Srpoš (V. K. Klicpera: ''Hadrián z Římsů''), Kulich (I. Herrmann, dram. R. Pohorská: ''Vdavky Nanynky Kulichovy''), Petr Lebduška (F. A. Šubert: ''Žně'') – 1924; Bartoníček (O. Blumenthal, G. Kadelburg:''U bílého koníčka'') – 1927; Živeles (J. K. Tyl: ''Fidlovačka'') – 1928; Krüger (G. Hauptmann:''Bobří kožich'') – 1929.</ee:bibliography_content> | ||
| + | == <ee:bibliography_label>Režie</ee:bibliography_label> == | ||
| + | <ee:bibliography_content>Hodrova společnost<br/>F. Schiller:''Loupežníci ''– 1912 (i NDMS 1924).<br/>Frýdova společnost<br/>Molière:''Lakomec'' (i NDMS 1927), F. F. Šamberk:''Jedenácté přikázání'' (i NDMS 1922) – Ostrava 1919.<br/>Národní divadlo moravskoslezské<br/>G. B. Shaw:''Pygmalion'', L. Stroupežnický:''Na Valdštejnské šachtě'', J. J. Kolár:''Pražský žid'', F. Sokol Tůma:''Staříček Holuša'', F. V. Krejčí: ''Povodeň'' – 1919; F. F. Šamberk:''Kulatý svět'', J. K. Tyl:''Jan Hus'', J. N. Štěpánek:''Čech a Němec'', A. Kantor:''Paleček a Zlatovláska'', týž:''Sirotek v Radhošti'', E. Tréval:''Zahučaly lesy'', J. Vrchlický:''Noc na Karlštejně'' – 1920; A. Kantor: ''Čarovný závoj'', F. Sokol Tůma:''Gorali'', J. Štolba:''Zločin v horské boudě'', W. Ellis:''Jeho kočička'' – 1921; P.-A. C. de Beaumarchais:''Figarova svatba'', V. Hugo:''Marie Tudorovna'', J. Vrchlický:''Rabínská moudrost'', J. M. Synge:''Rek západu'', J. Nestroy, ú. J. K. Tyl:''Děvče z předměstí'', S. Krzywoszewski:''Čert a krčmářka ''– 1922; H. Ibsen:''Nepřítel lidu,'' M. Hennequin, P. Veber:''Tři neděle v chládku'', F. F. Šamberk:''Palackého třída čís. 27'', J. Štolba:''Na letním bytě'', L. Stroupežnický:''Sirotčí peníze'', týž:''Zvíkovský rarášek'', F. Sokol Tůma:''V záři milionů'', D. Niccodemi: ''Malá Scampolo'' – 1923; F. Gandéra:''Srdce trumfem'', J. K. Tyl:''Jiříkovo vidění'', I. Herrmann, dram. R. Pohorská:''Vdavky Nanynky Kulichovy'', V. K. Klicpera:''Hadrián z Římsů'', F. X. Svoboda: ''Poslední muž'' – 1924; S. K. Macháček:''Ženichové'', A. Zieglosserová:''Cácorka'' – 1925; F. Arnold, A. Bach:''Španělská muška'', J. K. Tyl:''Lesní panna'' – 1926; A. Kantor:''Paleček na cestách'', týž:''Letem světem pro pohádky dětem'' – 1928.</ee:bibliography_content> | ||
| + | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
Verze z 15. 12. 2015, 14:47
Alexandr KANTOR
* 14. 2. 1871 Beroun (CZ)
† 6. 9. 1929 Ostrava (CZ)
herec, režisér, autor her pro děti
Od 1887 do konce první války kočoval s řadou společností; osvědčil se jako realistický herec se smyslem pro drobnokresbu a oblíbený komik. S K. Želenským krátce vedl cestující Českou činohru (1918). Poté nalezl doživotní působiště v Ostravě, kde se těšil značné popularitě. Hrál i režíroval v realistickém duchu. Nepříliš úspěšně se pokoušel psát divadelní hry (na jeviště se dostaly jen dvě).
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
