Škroup, František Jan: Porovnání verzí

Po odchodu z divadla otevřel nepříliš úspěšnou hudební školu a 1860 se nakrátko stal ředitelem Žofínské akademie. Na sezonu 1860/61 přijal kapelnické místo v nově zakládané německé opeře v Rotterdamu, kterou provozovali místní měšťanští podnikatelé. Soubor hrál rovněž v Utrechtu (12krát), Amsterdamu (8krát) a Haagu (jednou). V divadelním orchestru krátce působil i syn Alfred. '''Š.''' zde provedl 16 oper v 67 představeních, vesměs ze svého pražského repertoáru (nejčastěji Beethoven: ''Fidelio'' 12krát, Wagner: ''Tannhäuser'' 8krát, Mozart: ''Figarova svatba'' 7krát, ''Don Juan'' 3krát, Flotow: ''Martha ''6krát, Weber: ''Euryanthe'' 6krát). Velký ohlas měla též jeho opera na nizozemský námět ''Der Meergeuse''. Vzhledem k sezonnímu provozu rotterdamské opery usiloval '''Š.''' o stálé koncertní angažmá v Amsterdamu, ale bez úspěchu. Po pobytu v Praze v létě 1861 se v srpnu vrátil do Rotterdamu, aby připravil další sezonu (v listopadu ho navštívil B. Smetana). V zimě se však zhoršil jeho zdravotní stav a 2. 2. 1862 zemřel. Z iniciativy divadla byl důstojně pochován na rotterdamském hřbitově Crooswijk (identita hrobu byla potvrzena až 1921) a byla uspořádána velkorysá sbírka ve prospěch rodiny. V Praze, kam se informace o jeho smrti dostala 8. února 1862, byly uspořádány zádušní mše a koncert ve StD. Podrobnosti z působení v rotterdamském divadle obsahují '''Š.''' dopisy rodině do Čech.  

Podrobnější údaje o '''Š.''' dirigentské praxi jsou vzácné, protože kritiky se o výkonech kapelníka zmiňují jen paušálně (často mu bylo vytýkáno přehánění temp). Během dlouhého působení ve StD '''Š.''' velmi umělecky vyrostl. 1837, kdy přebíral funkci prvního kapelníka, dirigoval ve StD pohostinsky skladatel L. Spohr svou operu ''Der Berggeist'' a označil úroveň orchestru za nízkou. Spohrův intenzivní zkouškový režim, v pražských poměrech nezvyklý, jemuž '''Š.''' mohl přihlížet, mu zřejmě přinesl významnou zkušenost. '''Š.''' zvýšil nároky natolik, že výkon spojených orchestrů divadla a konzervatoře uspokojil i H. Berlioze při jeho pražské návštěvě 1846 a v 50. letech byl divadelní orchestr schopen provést partitury R. Wagnera. Kvalita jednotlivých výkonů ovšem kolísala a '''Š.''' musel vycházet i z okamžitých možností souboru. Respektoval např. schopnosti zpěváků a 1840 dokomponoval recitativy do Cherubiniho zpěvohry ''Medea'',aby zabránil nekvalifikovanému přednesu původní prózy; v prosinci 1850 podstatně ochudil instrumentaci pražského provedení Meyerbeerovy opery ''Der Prophet'', když některé součásti požadovaného exkluzivního obsazení orchestru pro momentální nedostatek hráčů rozepsal do běžných nástrojů. Úroveň orchestru však vcelku stoupala; autoritativní vystupování, jež bylo '''Š.''' vytýkáno, mohlo souviset s prosazováním tvrdšího pracovního režimu.

'''Š. '''kapelnická aktivita v české opeře spadá do období 1827–37, kdy se o české hry staral J. N. Štěpánek. Během této doby se konalo asi 100 českých operních představení, včetně quodlibetů (mj. Cherubini: ''Vodař'', Méhul: ''Josef a jeho bratři'', Mozart: ''Don Juan'',''Kouzelná flétna'', Rossini: ''Tankred'',''Othello'' a ''Lazebník sevillský'' ad.) a asi 30 představení her s významnou hudební složkou. Pro své české dirigentské benefice si '''Š.''' vybral tři díla Weberova (1827 ''Střelec kouzelník'', 1831 P. A. Wolff–Weber: ''Preciosa'', 1832 ''Silvána'') a Grétryho operu ''Kníže Raoul, Modrofous zván'' (1828). Umělecká úroveň a počet českých představení byly limitovány počtem kvalitních českých zpěváků v souboru, jichž bylo v tomto období málo (Michalesi, Kometová, Podhorský, později Strakatý).

<ee:bibliography_content>'''1823:''' Pavlík (Treitschke–Weigl: ''Rodina švejcarská'', j. h.); '''1824:''' Antonio (Cherubini: ''Vodař''), Simeon (Méhul: ''Josef a jeho bratři''); '''1825:''' Figaro (Rossini: ''Lazebník sevillský''), Don Ottavio (Mozart: ''Don Juan''), Memo (Zschoke, přel. Hýbl: ''Abelíno, veliký zbojník''), Kníže český (Weber: ''Střelec kouzedlník''), Jago (Rossini: ''Othello, mouřením benátský''), Libomil Čáslavský (Štěpánek: ''Jaroslav a Blažena aneb Hrad Kunětice''); '''1826:''' Terc (Guolfinger v. Steinsberg–Tuček, přel. Thám: ''Honza Kolohnát z Přelouče''), Roderigo (Rossini: ''Othello, mouřením benátský''), Kašpar Byla (Perinet–W. Müller. přel. Majober nebo Thám: ''Kouzedlná cytera aneb Fagotista''), Dráteník (F. Škroup: ''Dráteník'', prem.); '''1827:''' Jiříček (Gieseke, přel. Doucha–W. Müller: ''Dvanáct spících panen''), Liborín (Weber: ''Střelec kouzedlník''), Šára (Rösler: ''Elisena, kněžna Volharská''), Rytíř Lesko (Auber: ''Sníh''); '''1828:''' Rytíř Vergy (Grétry:''Kníže Raoul, nazván Modrofous'').</ee:bibliography_content>

<ee:bibliography_content>Opery: ''Dráteník'', zpěvohra, 2 jedn., t: Chmelenský, části ve slovenštině Fejérpataky, komp. 1825, 2. 2. 1826 StD, zpěvy vyd. ve sb. ''Patero písní'' (1826) a ve ''Věnci ze zpěvů vlastenských'' (1837 a 1839), libr. vyd. V. Šollová (1826), faks. prvního vydání libreta Hudební matice 1926, autograf partitury ČMH, faks. autografu partitury vyd. Umělecká beseda 1927, klav. výtah Umělecká beseda 1913; ''Der Nachtschatten'' pohádková opera, 3 jedn., t: C. J. Schikaneder, komp. 1827, 30. 12. 1829 StD, autograf partitury v ČMH; ''Oldřich a Božena'', I, romant. opera, 3 jedn., t: Chmelenský, komp. 1828, 14. 12. 1828 StD, části prov. v rámci quodlibetu 7. 3. 1830 StD, libr. vyd. Pospíšil 1828, viz též ''Udalrich und Bozena'' a ''Oldřich a Božena'' II; ''Udalrich und Bozena'', libr. Chmelenského upravil a přel. do němčiny F. V. Ernst, komp. 1832, 12. 2. 1833 StD, autograf partitury v ČMH, árie vyd. ve ''Věnci ze zpěvů vlastenských'' 1835 a 1837; ''Libušin sňatek'', zpěvohra, 3 jedn., t: Chmelenský, komp. 1835, části prov. v rámci quodlibetu 6. 12. 1835 StD, revid. verze 11. 4. 1850 StD, autograf partitury v ČMH, libr. vyd. Pospíšil 1832, árie vyd. ve ''Věnci ze zpěvů vlastenských'' 1835 a 1838; ''Die Geisterbraut'', opera, 3 jedn., t: F. V. Ernst, komp. 1836, prem. 17. 11.1836 StD; ''Oldřich a Božena'' II, přeprac. verze něm. znění ''Udalrich und Bozena'' (viz), Ernstův překlad Chmelenského textu přel. zpět do češtiny a upravil Tyl, 31. 10. 1847 StD, libr. vyd. 1847 v Chrudimi; ''Drahomíra ''(pův. ''Bolemíra''?)'','' opera, 3 jedn., něm. text V. A. Svoboda, komp. 1840, 28. 10.1848 StD, autograf klav. výtahu v ČMH; ''Der Meergeuse'', romant. opera, 3 jedn., t: Hickel, komp. 1851, 29. 11. 1851 StD, hist. not. materiál v ČMH (bez 1. jedn.), libr. vyd. 1851; ''Columbus'', hist.-romant. opera, 3 jedn., něm. text Hickel, komp. 1855, něm. neprovedena, česky jako ''Kolumbus'', přel. Pujman, 3. 2. 1942 ND, not. mat. v ČMH a v archivu ND. • Hudba ke hrám ve StD: F. V. Ernst: ''Der Prinz und die Schlange'', komická čaroděj. hra, 19. 12. 1829, přel. Chmelenský jako ''Princ a had aneb Amor mezi Amazonkami'', prov. 10. 5. 1835, píseň vyd. ve ''Věnci ze zpěvů vlastenských ''1837; Kollmann: ''Die Drachenhöhle bei Röthelstein oder der Hammer um Mitternacht'', romant. hra, 31. 5. 1832; Tyl: ''Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka'', čtvero obrazů dle života pražského, 21. 12. 1834, autograf partitury v ČMH, ''Kde domov můj?'' a píseň Liduščina vyd. ve ''Věnci ze zpěvů vlastenských'' 1835; Tyl: ''Čestmír'', hist. drama, 3. 5. 1835, rapsodie Radovana vyd. ve ''Věnci ze zpěvů vlastenských'' 1837; Raupach: ''Robert der Teufel'', 1835, hudba prov. samostatně v rámci quodlibetu 6. 1. 1836, česky jako ''Robert ďábel'', přel. Tyl, 8. 11. 1840; [?] Frey: ''Der Zauberer Februar oder Die Überraschungen'', kouzel. hra, 12. 7. 1835; Angely: ''Die Reise auf gemeinschaftliche Kosten oder Da hört Alles auf'', fraška, 21. 4. 1836; Federici, úpr. C. Blum: ''Pietro Metastasio'', veselohra, 21. 8. 1836; Filípek: ''Pomoc ze říše kouzelné aneb Ženich v tisícerých ouzkostech'',ouvertura ke hře, 3. 11. 1839; Hickel: ''Die Weihe der ''''Kunst'', prolog k zahajovacímu představení ředitele J. Hoffmanna, 13. 4. 1846; Birch-Pfeiffer: ''Mlynářovy dcery aneb Sen hraběte Voldemára'', romant. činohra (předehra a tance), 25. 10. 1846; ''Österreichische Sterne'', předehra k oslavě nástupu Františka Josefa I. na trůn, t: Hickel, 17. 12. 1848; ''Unsere Zukunft'', předehra k holdování Františku Josefovi I. k narozeninám, t: Hickel, 18. 8. 1849; J. J. Kolár: ''Žižkova smrt'',16 hud. čísel k hist. tragédii, 17. 11. 1850; J. J. Kolár: ''Don César a spanilá Magelona'', sbory ve 3. jedn., 2. 2. 1852; Bydžovský: ''Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj v Čechách'', sbor Amazonek, 10. 2. 1853. • Scénický melodram ''Bratrovrah'' (biblické duodrama),1 jedn., t: Štěpánek, komp. 1830, 27. 2. 1831 StD, autograf partitury v ČMH. • Hudba k pantomimám ve StD: ''Arlequin als Schneidergeselle'', 2 jedn., libr. Pfeiffer, ch: F. Feigert, 12. 2. 1825, česky ''Arlequin jako krejčovský tovaryš'';''Arlequin v ochraně kouzel a tři milovníci'', 2 jedn., 8. 12. 1829; Tanzdivertissement (''Furien-Tanz'',''Treppen-Tanz'',''Polka'')'','' několikrát 1852.</ee:bibliography_content>

<ee:bibliography_content>Fragmenty pozůstalosti v LA PNP (inventář M. Sládek, 1996), hlavní notový i listinný soubor v ČMH. – Přehled uložení dalších notových pramenů a vydaných úprav děl in: E. Bejlovcová: ''Hudebně dramatická tvorba skladatelů českého původu ve fondech pražských hudebních archivů a knihoven 1769–1871'', dipl. práce FF UK Praha 1980, s. 175–202. – Cedule StD 1830–58, NMd. – Martinec: Journal. • ČČM 1, 1827, sv. 1, s. 129–130; 3, 1829, sv. 1, s. 123; 8, 1834, sv. 2, s. 221; ''Wiener ''''Zeitschrift für Kunst, Literatur, ''''Theater und Mode'' 1833, č. 40, zvl. s. 371 [Udalrich a Bozena]; ''Salon'' [Prag], 1.–3. 12. 1851 [Der Meergeuse]; F. Ulm, ''Bohemia'' 2. a 5. 12. 1857 [první biogr.], 15. 2. 1862 [nekrolog]; ''Národní listy'' 15. 2. 1862 [nekrolog], 16. 3. 1862 [pozůst.]; [E. Meliš?]: F. Š., ''Dalibor'' 5, 1862, s. 41–42, 49–50, 57; E. Meliš–J. Bergmann: ''Průvodce v oboru českých tištěných písní 1800–1862'', 1863 [mj. soupis vyd. árií z oper]; ''Josef Proksch. ''''Biographisches Denkmal aus dessen Nachlasspapieren errichtet'', vyd. R. Müller, Reichenberg 1874, zvl. s. 256, 279–284; F. Bačkovský: ''J. K. T. Kde domov můj? s dějinami hymny té a pozdějšími přídavky a překlady'', 1884; Teuber III., s. 162–503 passim; O. Hostinský: K padesátiletému jubileu písně „Kde domov můj?", ''Osvěta'' 15, 1885, s. 71–79, 149–164; J. B. Pešek: ''F. Š., skladatel první původní české zpěvohry a národní naší hymny. Ku stému výročí jeho narozenin,'' 1901; J. B. Pešek: Z dopisů F. Š., ''Dalibor'' 31, 1903, s. 229–231, s. 237–239; E. Rychnovsky: Das Tannhäuser-Jubiläum in Prag, ''Deutsche Arbeit'' [Prag] 4, 1904/5, s. 127–135; O. Kamper: ''F''. Š., k padesátému výročí jeho úmrtí 7. 2. 1862,''Hudební revue ''5, 1912, s. 129–133; A. Hnilička: Z posledních dopisů F. Š., ''Hudební revue'' 5, 1912, str. 133–141; ''Národní a Stavovské divadlo'' 3, 1925/26, č. 17 a 21 [100 let Dráteníka, K. J. Beneš, H. Doležil, M. Očadlík]; F. Strejček: ''Kde domov můj? 1834–1934'', 1934; J. Procházka: ''Škroupova hudba k Lesní panně. Studijní materiál k Tylově hře'',[1934]; J. V. Šmejkal: ''Píseň písní národu českého'', 1935; dr. H.: Potomstvo F. Š., ''České divadlo'' 18, 1935, s. 4; J. Plavec, ''F. Š.'', 1941; J. Albrecht: F. Š., kapelník a skladatel doby předsmetanovské, ''Národní divadlo'' 19, 1941/42, č. 6, s. 2–4; J. Albrecht: Š. Kolumbus, ''Národní divadlo'' 19, 1941/42, č. 7, s. 2–4; ''Národní divadlo'' 25, 1949/50, č. 14 věnované ''Dráteníkovi'', zde přetištěna Chmelenského předmluva k libretu; Vondráček II; O. Pulkert: Odchod F. Š. ze Stavovského divadla, ''Dějiny a současnost'' 1, 1953, č. 6, s. 16–18, přetisk in: ''Respicio. Sborník pracík sedmdesátinám Oldřicha Pulkerta'', 2000, s. 175–179; K. Tauš: Otázka hudebních spolupracovníků J. K. Tyla, ''Hudební rozhledy'' 9, 1956, s. 256; DČD II; M. Kopecká: ''Vztah slova a hudby v lyrických částech jevištních děl a kupletech F. Š.'', dis. FF UK 1973; Laiske: Dramaturgie; B. Plevka: Richard Wagner poprvé v pražské opeře, ''Hudební rozhledy'' 31, 1978, s. 424–425; Tyrrell: Czech Opera; ''Hudba v českých dějinách'', 1983, 2. vyd. 1989, zvl. s. 321–322 [repert. StD]; J. Slavíková: Škroupův Kolumbus 14921862–1992, ''Hudební rozhledy'' 45, 1992, s. 184–186; M. Bártová: Kolumbus, Škroupova opera, které nepřálo štěstí, ''Opus musicum'' 24, 1992, č. 1, s. 1–8; M. Kabelková: F. Š. Výstava o životě a díle, Praha–Rotterdam, ''Knihovnická revue'' 9, 1998, č. 1, s. 27–28; P. Petráněk (vyd.): ''F. Š.: Der Meergeuse a dokumenty k operní tvorbě'', sb. k premiéře v ND v Praze 20. 3. 2003, obsahuje mj. libreto, přehled premiér a repríz Š. oper s obsazením, kritiky. • Viz též lit. u Chmelenského a Tyla. • Obsahy oper: Hornové [Dráteník, Libušin sňatek, Oldřich a Božena]; J. Plavec: ''F. Š.'', 1941 [vše]; Branberger 1947 [Dráteník, Columbus]; Hostomská [Dráteník]. • Rieger; Wurzbach; ČHS; MGG 1965; NDp; Grove 1980, 2001.</ee:bibliography_content>