Šebor, Karel Richard: Porovnání verzí

Již ve 22 letech napsal historicko-romantickou operu ''Templáři na Moravě'', kterou sám dirigoval 19. 10. 1865 v PD jako první novinku této scény vytvořenou na český text. Opera o dva měsíce předešla Smetanovu prvotinu ''Braniboři v Čechách'' a '''Š.''' byl považován za Smetanova významného konkurenta. Ač úspěšné, mělo dílo kvůli autorovým finančním požadavkům v PD jen osm představení. Novodobé provedení 1982 v Plzni prokázalo, že '''Š.''' s velkým dramatickým citem zužitkoval podněty soudobé operní tvorby na pozadí francouzské grand opéra, jež mu v konstrukci i v některých detailech sloužila jako model. Jeho další velká romantická opera na český historický námět, ''Drahomíra'', odrážela soudobý trend tvorby italské, zvl. v dramatickém soustředění se k hlavní postavě fanatické pohanské kněžny. Uplatňují se zde spektakulární scénická řešení a jednotlivé etapy příběhu jsou alegoricky dopovězeny v živých obrazech nanebevzetí a propadnutí do pekel (hrána 19krát mezi 1867 a 1874). Nejúspěšnějším '''Š.''' dramatickým dílem se stala ''Nevěsta husitská'' (1898, 43krát do 1894), která přešla i do repertoáru ND; bylo plánováno její uvedení při zájezdu ND na Mezinárodní hudební a divadelní výstavu do Vídně 1892, nakonec však byla zvolena ''Prodaná nevěsta.'' Opera (psaná na německé libreto přeložené do češtiny) se odehrává v 15. stol. Základní situací, v níž proti sobě stojí katolíci a husité, odkazuje k francouzské grand opéra, čemuž odpovídá i citace chorálu, zde ''Kdož jsú boží bojovníci'',jímž '''Š.''' zahajuje řadu jeho symbolických hudebních využití (po něm Smetana, Dvořák, Bendl, Suk, další autoři 20. stol.). V 70. letech '''Š. '''operu revidoval, přičemž (ve snaze uvést ji ve Vídni) oslabil možnost výkladu ve smyslu česko-německého konfliktu. Ve fantasticko-romantické opeře ''Blanka'', psané též původně na německý text, se střetává svět pohádkových bytostí toužících po lásce se středověkým světem rytířů a mnichů. Pro roztržku s vedením PD bylo dílo staženo po 4 představeních a skladatel odešel z divadla i z Prahy. Operní tvorbu však neztratil ze zřetele. Kromě práce na nové verzi ''Nevěsty husitské'' instrumentoval svému příteli J. R. Rozkošnému jeho opery ''Svatojanské proudy'' a ''Záviš z Falkenštejna.'' Z podnětu svého příznivce F. L. Riegra zhudebnil libreto jeho dcery M. Červinkové-Riegrové v komické opeře ''Zmařená svatba'', kterou se 1879 vrátil na českou scénu. Žánr komické číslové opery s mluveným dialogem z vesnického prostředí mu však nebyl blízký a záměr komponovat jednoduchou hudbu vedl zvl. v sólových písních někdy až k primitivnosti. Úspěšné představení bylo opět předčasně staženo pro '''Š.''' finanční nároky (10krát v sezoně 1879/80). '''Š.''' o operu ztratil zájem a nerealizoval ani původní záměr nahradit mluvený dialog recitativy. 1890 odmítlo ND kvůli velkým inscenačním a technickým nárokům '''Š.''' balet ''Z kouzelné říše.''  

''Templáři na Moravě'', historicko-romant. opera, 3 jedn., t: Sabina, komp. 1864–65, 19. 10. 1865 PD, směs a výňatky vyd. v klav. výtahu [s. a.], libr. vyd. 1865, not. mat. v Archivu ND, průřez operou nahrál Čs. rozhlas Plzeň 1982; ''Drahomíra'', velká hist. opera, 4 jedn., t: Böhm podle námětu Frant. Šíra, komp. 1867 ?, 20. 9. 1867 PD, smíš. sbor vyd. Pěvecká obec československá [s. a.], libr. vyd. 1867, nahr. předehra Čs. rozhlas Plzeň 1956, baletní hudba tamtéž 1985; ''Nevěsta husitská ''[též ''Husitská nevěsta''], velká romant. opera, 5 jedn., něm. text Rüffer, čes. překlad ?, komp. 1868, 27. 9. 1868 Novoměstské divadlo, směs pro klavír vyd. skladatel [s. a.], dvojzpěv z 3. jedn. [s. a.], libr. vyd. 1868, 2. verze, Rüfferův text v němčině revidoval Fallerau, čes. překlad ?, 30. 4. 1884 ND, něm. libreto vyd. 1884, scéna z 1. jedn. in: J. Burghauser: ''Národnímu divadlu'' [...], předehra nahrána v Čs. rozhlase Praha 1969, v Plzni 1981, dvojzpěv z 3. jedn. v Brně 1987; ''Blanka'', fantasticko-romant. opera, 4 jedn., něm. text Rüffer, čes. překlad ?, komp. 1869–1870, 8. 3. 1870 PD, not. mat. v Archivu ND, libr. 1870, nahr. předehra v Čs. rozhlase Plzeň 1956; ''Zmařená svatba'', nár. opera, 3 jedn., t: Červinková-Riegrová podle franc. vaudevillu ''Le petit Pierre'', komp. 1876–79, 25. 10. 1879 PD, osm čísel pro zpěv a klavír vyd. asi 1880, směs pro kl. vyd. ve Vídni s. a., předehru v hlasech vyd. Hudební matice Umělecké besedy s. a., instrumentaci předehry pro univ. orchestr od B. Leopolda vyd. Orbis 1951; ''Z kouzelné říše''''/Memoiren aus dem Zauberreiche'', balet, 3 jedn., libr. ?, komp. před 1890; Verne–Csepreghy, ''Carův kurýr'', scén. hudba, 9. 7. 1892 ND, Tanec Bajadérek pro klavír vyd. Z. Fibich v ''Hudebním albu'' II, 1893/94.