Sabina, Karel: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m (založení hesla) |
(založení hesla) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
| − | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">3</span> |
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| jméno = <ee:firstname>Karel</ee:firstname> <ee:lastname>Sabina</ee:lastname> | | jméno = <ee:firstname>Karel</ee:firstname> <ee:lastname>Sabina</ee:lastname> | ||
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | pseudonym = <ee:pseudonym>Leo Blass, Adrian, Sabinský, Želinský</ee:pseudonym> |
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| − | + | 29. 12. 1813 | |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
| − | + | Praha | |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
| − | + | 9. 11. 1877 | |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
| − | + | Praha | |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| Řádka 24: | Řádka 24: | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
| + | Byl vychován u příbuzných, v chudé rodině zedníka a domovníka v Praze (otec není znám, '''S.''' uváděl jeho polský a šlechtický původ). Po absolvování Akademického gymnázia na Starém Městě a filozofických ročníků univerzity (1833) započal, avšak nedokončil studium práv. Ve 30. a 40. letech pomáhal organizovat veřejné taneční zábavy, besedy a vlastenecké podniky. Byl aktivním členem divadelního souboru, který v okruhu ''Květů'' založil J. K. Tyl a který působil v Kajetánském domě na Malé Straně (1834-37). Krátce se živil jako vychovatel ve šlechtických a měšťanských rodinách, od 1830 po celý život jako spisovatel, publicista a redaktor (mj. ''Pražské noviny'' 1848, ''Včela'' 1848, ''Noviny Lípy slovanské'' 1849, ''Slovan'' 1871-72). 1837 se podílel na založení časopisu ''Ost und West'', v němž chtěl R. Glaser vybudovat centrum zemského patriotismu. Zprávy o divadle, jimiž '''S.''' do ''Ost und West'' přispíval, přebíral z ''Květů''. Dopisoval i z Vídně, kam odešel 1838. Pracoval v redakci listu ''Der Adler, Welt- und Nationalchronik'', pro radikální sociální názory byl však z Vídně vypovězen a 1839 se vrátil do Prahy. 1845 se stal členem tajného spolku s protirakouským a republikánským zaměřením Repeal. 1848-49 patřil k předním aktérům revolučních událostí. Po porážce červnové revoluce byl několik měsíců vězněn, v květnu 1849 znovu zatčen, za přípravu spiknutí proti monarchii vedeného M. A. Bakuninem obviněn z velezrady a odsouzen k smrti. Trest mu byl změněn na 18 let těžkého žaláře. 1857 byl v rámci všeobecné amnestie propuštěn a internován v Praze. Žil ve velmi obtížných podmínkách, protože nesměl publikovat bez svolení policie. Po politickém uvolnění v šedesátých letech se vrátil k novinářské práci a podílel se na českém společenském životě. Byl řečníkem na národních slavnostech a ve spolcích, sledoval vznikající dělnické hnutí a sociální problematiku (spis ''Duchovný komunismus'', 1861, četné časopisecké příspěvky), patřil k organizátorům Umělecké besedy, od srpna 1865 spolupracoval s PD jako externí dramaturg, 1866 byl místopředsedou Divadelní jednoty. V únoru 1870 ho anonymní článek ve vídeňském listu ''Vaterland'' obvinil ze spolupráce s policií a 30. 7. 1872 byl na schůzce mladočeských politiků a spisovatelů, kam byl pozván, z kolaborace usvědčen. Zveřejnění tohoto nálezu v ''Národních listech'' 10. 8. 1872 vedlo k jeho vyobcování z národní společnosti. Zbytek života strávil v bídě a osamělosti. Prodával své texty a publikoval anonymně nebo pod pseudonymy (Leo Blass, Adrian, Sabinský, Želinský). Na plakátech oper s jeho librety v PD bylo jméno nahrazováno iniciálami, v časopiseckých recenzích operních premiér nebyl uváděn jako autor libret ani při rekapitulaci obsahu. Neplatilo to pro zahraničí, kde byly po 1890 opery ''Prodaná nevěsta'' (Smetana) a ''V studni'' (Blodek) nejhranějšími českými díly. | ||
| + | |||
| + | '''S.''' literární dílo obsahuje vedle politické, kulturní a sociální publicistiky také poezii a prózu, v nichž se promítl evropský literární vývoj od romantismu přes hnutí Mladá Evropa až k počátkům realismu. Pro PD napsal několik divácky vděčných situačních komedií (''Inzerát'', 1866; ''Maloměstské klepny'', 1868) a her s českými historickými náměty (tragédie ''Černá růže'', 1867, veselohra ''Šašek Jiřího z Poděbrad'', 1870). | ||
| + | |||
| + | Z prací pro operu je evidováno osmnáct libret, z nichž osm se stalo podkladem dokončených a provedených děl. Svá libreta psal S. na zakázku, s žádným skladatelem nespolupracoval delší dobu. Tvořil velmi rychle, což vysvětluje zájem o jeho texty; nicméně jeho práce prozrazují nedostatky v dramatické stavbě i v prozo- dii, zřejmé už současníkům (viz např. posudky Braniborů v Čechách v Harrachově soutěži). Nevýhodou S. libret byl jejich převážně dialogový charakter s minimem ansámblů a árií, který nedával skladatelům dostatečně různorodý textový podklad. První historická témata (Templáři na Moravě, Braniboři v Čechách) zpracovával S. bez zkušenosti s dramatickou tvorbou a opřel se o známé modely (velká historická opera). Využil však historii spíše jako kulisu, do které zasadil aktuálně pochopený děj s časovými narážkami. V idylických obrazech českého venkova (Prodaná nevěsta, V studni, Starý ženich) námětově navazoval na své starší beletristické práce (povídka Vesničané, 1847, romány Věčný ženich, 1858-63, a Jen tři léta, 1860); do Braniborů v Čechách promítl též své sociální cítění, když zapojil do děje městskou chudinu. Charakter romantického libreta Buko- | ||
| + | |||
| + | vín o rytíři tohoto jména předurčil autor hudby | ||
| + | |||
| + | Z. Fibich, když požadoval text podobný Weberovu Čarostřelci. Po prozodické stránce jsou S. libreta napsána nepravidelně a s malou snahou o soustavné dodržování zvoleného přízvučného verše. Prozodické nedostatky byly zčásti způsobeny chvatnou prací, zčásti snad i doznívajícími diskusemi o časoměrném či přízvučném principu v českém verši, které se vedly mj. v literárním odboru Umělecké besedy. Libreta pro Smetanu byla během kompozice revidována: u Braniborů v Čechách je zachováno S. libreto a Smetanova skica, z níž vyplývají pozdější Smetanovy změny (členění do 3 jedn., úpravy dialogů). Přesný Smetanův podíl na konečné podobě libreta Prodané nevěsty lze na základě dochované dokumentace rekonstruovat jen v omezené míře. | ||
| + | V kratších publicistických textech se S. vyslovoval k problematice divadla jako instituce a k jeho výchovnému a vzdělávacímu významu. Pod pseudonymem Leo Blass uveřejnil nejprve v podobě fejetonů v Prager Zeitung 1875-76, potom knižně pojednání Das Theater und Drama in Böhmen, sledující vývoj divadla v Čechách od středověku po obrození (česky 1940). Tato první obsáhlejší historická práce z dějin divadla v Čechách, zpracovaná podle časopiseckých excerpt, divadelních cedulí, svědectví pamětníků a archivních dokumentů, patřila (navzdory věcným omylům) po několik desetiletí k základním zdrojům informací. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| Řádka 36: | Řádka 46: | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from/><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>29. 12. 1813</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
| − | * <ee:chronology_date_from/><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>9. 11. 1877</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names/></div> | <div class="names"><ee:names/></div> | ||
Verze z 30. 11. 2015, 10:12
Karel Sabina
* 29. 12. 1813 Praha
† 9. 11. 1877 Praha
dramatik, libretista, publicista, historik divadla
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
