Stransky, Josef: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (založení hesla)
m (založení hesla)
Řádka 24: Řádka 24:
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
 
<ee:content>
 
<ee:content>
<div><p style="text-align: justify;">Pocházel z asimilované židovské rodiny, půvo­dem byl Čech. Vystudoval německé gymnázi­um a medicínu v Praze (MUDr. 1896). Součas­ně se věnoval hudbě u A. Dvořáka a Z. Fibicha, v Lipsku u S. Jadassona a ve Vídni u A. Bruck­nera. Nejpozději od 1894 vedl orchestr pražské­ho spolku Lese- und Redehalle der deutschen Studenten a v letech 1896–98 dopisoval ja­ko hudební a divadelní zpravodaj do časopisu ''Neue musikalische Rundschau'', který vydávali R. Batka a H. Teibler. Vzbudil zájem ředitele německého divadla A. Neumanna, který ho 1898 angažoval jako kapelníka; '''S. '''debutoval 13. 11. 1898 v rámci Wagnerova cyklu operou ''Die Walküre''. Své zkušenosti ze studentského orchestru uplatnil při přípravě filharmonických koncertů divadla (1899 zkoušel též program pro pražský koncert G. Mahlera). V pražském divadle dirigoval naposledy 7. 6. 1903 (Wagner: ''Tristan und Isolde''). Odešel k opernímu soubo­ru městského divadla v Hamburku, 1909–11 působil pak u orchestrů v Berlíně a ve Vídni (Verein für Musikfreunde). Na podzim 1911 převzal v Americe angažmá u New York Phil­harmonic Orchestra, které pro těžké onemoc­nění nemohl dokončit G. Mahler. 1912 dostal orchestr velkou subvenci od Pulitzerovy nada­ce a '''S. '''pokračoval v Mahlerově práci, zvl. v je­ho intenzivním, dříve nezvyklém zkouškovém režimu. 1923 odešel '''S. '''k New York State Orchestra. V Americe uvedl více než sto repríz Dvořákových děl. 1925 zanechal dirigování a otevřel si v New Yorku prodejní obrazovou galerii. Po 1930 jednalo ND o jeho hostování, pro řadu odkladů však již k němu nedošlo. Ne­krolog v ''Prager Tagblatt ''uvádí, že za první svě­tové války prokázal cenné služby budoucímu Československu.</p><p style="text-align: justify;">Vedle drobných skladeb napsal '''S. '''biblickou scénu pro dva ženské hlasy a orchestr na text Ferdinanda von Saar ''Hagar in der Wüste ''(prov. 21. 3. 1899 v něm. divadle v Praze) a operetu ''Der General ''(Hamburk 1911). Upravil instrumentaci Berliozovy opery ''Beatrice et Bénédict.''</p><p style="text-align: justify;">Ač nastoupil jako málo zkušený druhý ka­pelník, konkuroval '''S. '''svou suverenitou a tem­peramentem prvnímu kapelníkovi D. Markuso­vi, jemuž se v Praze nedařilo. Měl výjimečnou paměť, s níž rychle studoval repertoár a dobře zvládal velké operní celky. Krátkou dobu ho protežoval R. Batka v ''Bohemii ''i po příchodu Markusova nástupce L. Blecha (1899), Blech se však záhy prosadil. Mezi '''S. '''premiérami se mimořádně zdařilo představení opery H. Wolfa ''Der Corregidor ''(první v Rakousku-Uhersku, 8. 4. 1899), připravené s režisérem J. Hertzkou. V rámci cyklu Gluckových děl, který pořádal ředitel Neumann 1901, uvedl '''S. '''vlastní úpravu opery ''Paris und Helena ''ve dvou jednáních s novými recitativy, v nové instrumentaci a s nároč­nou výpravou, jež si vyžádala jednodenní uza­vření divadla. Ředitel Neumann oceňoval nejen jeho hudební talent a kapelnickou pohotovost, ale i obchodního ducha a smysl pro reklamu. Právě '''S. '''byl údajně autorem myšlenky přesu­nout Neumannovy operní a činoherní cykly z podzimu na konec sezony a dát jim název „Maifestspiele“, jenž se na řadu let stal dobrou obchodní značkou.</p></div>
+
<div>
 +
Pocházel z asimilované židovské rodiny, půvo­dem byl Čech. Vystudoval německé gymnázi­um a medicínu v Praze (MUDr. 1896). Součas­ně se věnoval hudbě u A. Dvořáka a Z. Fibicha, v Lipsku u S. Jadassona a ve Vídni u A. Bruck­nera. Nejpozději od 1894 vedl orchestr pražské­ho spolku Lese- und Redehalle der deutschen Studenten a v letech 1896–98 dopisoval ja­ko hudební a divadelní zpravodaj do časopisu ''Neue musikalische Rundschau'', který vydávali R. Batka a H. Teibler. Vzbudil zájem ředitele německého divadla A. Neumanna, který ho 1898 angažoval jako kapelníka; '''S. '''debutoval 13. 11. 1898 v rámci Wagnerova cyklu operou ''Die Walküre''. Své zkušenosti ze studentského orchestru uplatnil při přípravě filharmonických koncertů divadla (1899 zkoušel též program pro pražský koncert G. Mahlera). V pražském divadle dirigoval naposledy 7. 6. 1903 (Wagner: ''Tristan und Isolde''). Odešel k opernímu soubo­ru městského divadla v Hamburku, 1909–11 působil pak u orchestrů v Berlíně a ve Vídni (Verein für Musikfreunde). Na podzim 1911 převzal v Americe angažmá u New York Phil­harmonic Orchestra, které pro těžké onemoc­nění nemohl dokončit G. Mahler. 1912 dostal orchestr velkou subvenci od Pulitzerovy nada­ce a '''S. '''pokračoval v Mahlerově práci, zvl. v je­ho intenzivním, dříve nezvyklém zkouškovém režimu. 1923 odešel '''S. '''k New York State Orchestra. V Americe uvedl více než sto repríz Dvořákových děl. 1925 zanechal dirigování a otevřel si v New Yorku prodejní obrazovou galerii. Po 1930 jednalo ND o jeho hostování, pro řadu odkladů však již k němu nedošlo. Ne­krolog v ''Prager Tagblatt ''uvádí, že za první svě­tové války prokázal cenné služby budoucímu Československu.
 +
 
 +
Vedle drobných skladeb napsal '''S. '''biblickou scénu pro dva ženské hlasy a orchestr na text Ferdinanda von Saar ''Hagar in der Wüste ''(prov. 21. 3. 1899 v něm. divadle v Praze) a operetu ''Der General ''(Hamburk 1911). Upravil instrumentaci Berliozovy opery ''Beatrice et Bénédict.''
 +
 
 +
Ač nastoupil jako málo zkušený druhý ka­pelník, konkuroval '''S. '''svou suverenitou a tem­peramentem prvnímu kapelníkovi D. Markuso­vi, jemuž se v Praze nedařilo. Měl výjimečnou paměť, s níž rychle studoval repertoár a dobře zvládal velké operní celky. Krátkou dobu ho protežoval R. Batka v ''Bohemii ''i po příchodu Markusova nástupce L. Blecha (1899), Blech se však záhy prosadil. Mezi '''S. '''premiérami se mimořádně zdařilo představení opery H. Wolfa ''Der Corregidor ''(první v Rakousku-Uhersku, 8. 4. 1899), připravené s režisérem J. Hertzkou. V rámci cyklu Gluckových děl, který pořádal ředitel Neumann 1901, uvedl '''S. '''vlastní úpravu opery ''Paris und Helena ''ve dvou jednáních s novými recitativy, v nové instrumentaci a s nároč­nou výpravou, jež si vyžádala jednodenní uza­vření divadla. Ředitel Neumann oceňoval nejen jeho hudební talent a kapelnickou pohotovost, ale i obchodního ducha a smysl pro reklamu. Právě '''S. '''byl údajně autorem myšlenky přesu­nout Neumannovy operní a činoherní cykly z podzimu na konec sezony a dát jim název „Maifestspiele“, jenž se na řadu let stal dobrou obchodní značkou.
 +
</div>
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
 
== <ee:bibliography_label>Dirigent (premiéry v něm. divadle)</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Dirigent (premiéry v něm. divadle)</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">'''1899: '''H. Wolf: ''Der Corregidor''; '''1900: '''Mozart: ''Titus''; '''1901: '''Gluck: ''Orpheus und Eurydike'', Gluck: ''Paris und Helena ''(9. února, prem. jeho úpravy), Poise: ''List wider List'', Meyerbeer: ''Der Prophet'', Paderewski: ''Manru'', Ritter: ''Der faule Hans''; '''1902: '''Rückauf: ''Die Rosenthalerin'', Pirani: ''Das Hexenlied''.</p></ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>'''1899: '''H. Wolf: ''Der Corregidor''; '''1900: '''Mozart: ''Titus''; '''1901: '''Gluck: ''Orpheus und Eurydike'', Gluck: ''Paris und Helena ''(9. února, prem. jeho úpravy), Poise: ''List wider List'', Meyerbeer: ''Der Prophet'', Paderewski: ''Manru'', Ritter: ''Der faule Hans''; '''1902: '''Rückauf: ''Die Rosenthalerin'', Pirani: ''Das Hexenlied''.</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">''Bohemia ''10. 2. 1894 [koncert], 16. 11. 1898 [div. debut], 23. 3. 1899 [Hagar in der Wüste], 6., 9. a 12. 2. 1901 [Gluck]; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1900 až 1903; ''Neue musikalische Rundschau ''1, 1896/97, mezi s. 184 a 233 [Corregidor]; ''Dalibor ''1900/01, s. 64–66 [Gluck]; ''Prager Tagblatt ''17. 3. 1936 [nekrolog]; Rosenheim, s. 132–133. • ČHS; Grove 1980; Piper, sv. Register; Lexikon zur deutschen Musik.</p></ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>''Bohemia ''10. 2. 1894 [koncert], 16. 11. 1898 [div. debut], 23. 3. 1899 [Hagar in der Wüste], 6., 9. a 12. 2. 1901 [Gluck]; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1900 až 1903; ''Neue musikalische Rundschau ''1, 1896/97, mezi s. 184 a 233 [Corregidor]; ''Dalibor ''1900/01, s. 64–66 [Gluck]; ''Prager Tagblatt ''17. 3. 1936 [nekrolog]; Rosenheim, s. 132–133. • ČHS; Grove 1980; Piper, sv. Register; Lexikon zur deutschen Musik.</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>

Verze z 26. 11. 2015, 11:53

Josef Stransky
* 9. 9. 1872 Humpolec
6. 3. 1936 New York, USA
kapelník, skladatel



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.