Schüttky, Franz Josef: Porovnání verzí

<p style="text-align: justify;">Psán též Schütky. Otec zpěvaček Fernandy S. (1845–1889) a Amélie Schmautz-S. (nar. ko­lem 1866). První hudební školení získal jako sopranista na kůru v rodném městě u místního varhaníka. Po otcově boku hrál ochotnické divadlo. Učil se sochařství, pak tkalcovskému řemeslu. Od 1837 studoval na pražské konzer­vatoři ve třídě prof. G. B. Gordigianiho. 1840 byl propuštěn s vysvědčením několik týdnů před absolutoriem, aby mohl nastoupit angaž­má basisty ve Stavovském divadle v Linci, kde se uvedl jako Belisar (Donizetti: ''Belisar''), Tri­stan d’Accunha (Spohr: ''Jessonda'') a Kaspar (Weber: ''Der Freischütz''). 12. 5. 1842 hostoval v Praze v italském provedení Mozartovy opery ''Don Giovanni'', které nastudovala konzervatoř (Masetto a Komtur), a vystoupil na dalších třech večerech ve StD ve svých starších rolích. Byl přijat za člena souboru a setrval v něm do 1844. Účastnil se společenského života, mj. v salonu hraběte F. Thuna (má karikaturu v dnes nezvěstném albu, v němž malíř E. Seibert 1847 zobrazil hosty Thunových umělec­kých večerů v zimě 1842/43). 1844–46 působil v německém souboru ve Lvově. Přes Vídeň (mj. Carltheater 1849), Salcburk (zde jako barytonista a režisér opery 1849) a Hamburk (Stadttheater, 1849–54) se dostal do Stuttgartu, kde vytrval v aktivitě až do své smrti, od 1864 též ve funkci režiséra opery. Vyučoval zde na konzervatoři (1868–72), komponoval církevní a vokální díla a překládal operní libreta (např. 1863 Salieriho operu ''Tarare ''z italštiny do něm­činy)''. ''1858 hostoval na jubilejní slavnosti praž­ské konzervatoře a 1864 ve StD.</p><p style="text-align: justify;">Byl dobře vyškoleným basbarytonistou stat­ného, imponujícího zjevu. Jeho doménou byly hrdinské charaktery, ale uplatnil se všestranně. Na začátku své dráhy v Praze se obtížně pro­sazoval vedle basistů K. Strakatého a E. Kunze a musel převzít nejen řadu epizodních činoher­ních rolí, ale i níže položené tenorové úlohy (Eoban Hesse, Lortzing: ''Hans Sachs''). 1842 vystoupil i v české opeře (Poustevník, Weber: ''Střelec kouzelník'', Masetto, Mozart: ''Don Juan'')''. ''Jeho vytížení sice postupně rostlo, konkurence však mohla být jedním z důvodů jeho časného odchodu. Ve Lvově působil se sopranistkou z pražské konzervatoře Annou von Riesen a získával publikum pro divadlo, jehož celkové poměry byly značně neurovnané (1844: Lucas von Beaumanoir, Marschner: ''Der Templer und die Jüdin'', j. h., 1845: Ivo, Balfe: ''Die vier Haimonskinder'', Kaspar, Weber: ''Der Freischütz''). Ve Stuttgartu se stal nástupcem J. K. Píška v úctyhodném množství barytonových i baso­vých rolí v pozdně romantických a novoromantických operách. Vedle Meyerbeera a Wagnera zpíval i soudobá díla, mj. premiéry oper svého pražského spolužáka z konzervatoře J. J. Aberta. Ukázky ze stuttgartského repertoáru před­vedl při hostování v Praze 1864, kdy zaujal su­gestivní démoničností jako zatím nejvýraznější pražský Mefisto (Gounod: ''Faust und Marga­rethe'') a překvapivě zvládl hlasově i herecky hybnou roli Rossiniho Figara (''Der Barbier von Sevilla''). Svůj mohutný, průrazný hlas, který pronikl i zvukovou masou velkého orchestru, si udržel do stáří.</p>

<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">Ve StD a v Novém divadle v Růžové ulici v Praze: '''1842: '''Alfonso, později Oloferno Vitellozzo (Donizetti: ''Lucrezia Borgia''), Lord Ashton (Donizet­ti: ''Lucia von Lammermoor''), Gaveston (Boieldieu: ''Die weisse Frau''), Marcell (Meyerbeer: ''Die Ghibelli­nen in Pisa ''[''Die Hugenotten''], vše j. h. i v angažmá), Matteo (Auber: ''Fra Diavolo''), Masetto (něm. i čes., Mozart: ''Don Juan''), Radní Eoban Hesse (Lortzing: ''Hans Sachs''), Gottlieb Taubenherz (Nestroy–Ad. Müller: ''Die verhängnissvolle Faschingsnacht''), Papageno (Mozart: ''Die Zauberflöte''), Hortensio, hof­mistr (Donizetti: ''Marie, die Regimentstochter''), Kníže Ottokar (Weber: ''Der Freischütz''); '''1843: '''Rocco (Beethoven: ''Fidelio''), Carlo (Mozart: ''Così'' ''fan tutte''), Skyt (Gluck: ''Iphigenie in Tauris''), Manfred, hrabě ze Syrakus (Mercadante: ''Bianca und Claisa''), Černý ry­tíř (Marschner: ''Der Templer und die Jüdin''), Lysan­der (Isouard: ''Joconde oder Die Abenteuer''), General Lefort (Lortzing: ''Zar und Zimmermann''), Pedro Lo­pez (Spohr: ''Jessonda''), Osburg, kastelán (Bellini: ''Die Unbekannte''), Otkar, kníže bulharský (Donizetti: ''Belisar''), Basilio (ital., Rossini: ''Il Barbiere di Sivig­lia''), Alberto, majordomus (Meyerbeer: ''Robert der Teufel''), Capulet (Bellini: ''Die Montecchi und die Capuletti''), Girot, hostinský (Hérold: ''Zweikampf''), Huayna Capak, Inka z Peru (F. X. Huber–Winter: ''Das unterbrochene Opferfest''); '''1844: '''Prefekt (Donizetti: ''Linda von Chamounix''), Gessler (Rossini: ''Wil­helm Tell''), Bartolo (Mozart: ''Die Hochzeit des Figaro''), Manfredi, vévoda z Ferrary (Auber: ''Die Ballnacht''), Mluvčí (Mozart: ''Die Zauberflöte''), Ali, kapitán kor­zárů (Rossini: ''Die Italienerin in Algier''). – Hostování '''1846: '''Tell (Rossini: ''Wilhelm Tell''), Lovec (Kreutzer: ''Nachtlager in Granada''), Figaro (Rossini: ''Der Barbier von Sevilla''), Mephisto (Gounod: ''Faust und Margarethe''), Alfonso (Donizetti: ''Lucretia Borgia''), Belisar (Donizetti: ''Belisar''). • Ve Stuttgartu (výběr): '''1853: '''St. Bris (Meyerbeer: ''Die Hugenotten'', j. h.); '''1854: '''Pizzaro (Beethoven: ''Fidelio''), Zacharias (Meyerbeer: ''Der Prophet''), Don Juan (Mozart: ''Don Juan''), Plumket (Flotow: ''Martha''), Kaspar (Weber: ''Der Freischütz''), Alfonso (Donizetti: ''Lucrezia Borgia''), Peter Michailow (Meyerbeer: ''Der Nordstern''); '''1859: '''Hoël (Meyerbeer: ''Dinorah''); '''1861: '''Mephisto (Gou­nod: ''Gretchen ''[Faust]); '''1862: '''Lothario (Thomas: ''Mignon''); '''1866: '''Balbazes (Abert: ''Astorga'', prem.); '''1873: '''Gaddo (Abert: ''König Enzio''); '''1878: '''Monfort (Abert: ''Ekkehard'',prem.); '''1885: '''Wotan (Wagner: ''Die Walküre''); '''1887: '''Beckmesser (Wagner: ''Die Mei­stersinger von Nürnberg'').</p></ee:bibliography_content>

<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">Cedule StD 1842–44, 1864, NMd. • ''Almanach für Freunde der Schau­spielkunst ''[Berlin] 4, 1840 až 17, 1853; ''Allgemeine Theaterzeitung ''[Wien] 34, 1841, s. 308; 35, 1842, s. 832, 1066; 38, 1845, s. 1200; 39, 1846, s. 40, 124, 483; ''Deutscher Bühnen-Almanach ''[Berlin] 18, 1854 až 43, 1879, zvl. s. 128–130; E. Meliš: Nynější stav hudby v Čechách vůbec a v Praze zvlášť, ''Lumír ''7, 1857, s. 1239; F. Brendel: Die 50jährige Stiftungs­feier des Prager Conservatoriums, ''Neue Zeitschrift für Musik ''49, 1858, červen až prosinec, s. 31, 42; ''Bo­hemia ''24. a 27. 7., 1., 3., 6., 8. a 13. 8. 1864; Theate­ralmanach [Prag], auf das Jahr 1865,s. 28–29; ''Dali­bor ''1, 1879, s. 97; Teuber III, s. 265; J. R. Kronbauer: Kniha karikatur z uměleckých dýchánků u hraběte Frant. Thuna v Praze v zimě 1842–1843, ''Máj ''3, 1905, s. 363–364; R. Kraus: ''Das Stuttgarter Hoftheater von den ältesten Zeiten bis zur Gegenwart'', Stuttgart 1908; Kittl: Opera StD 1824–62; H. Abert: ''Johann Joseph Abert'', Bad Neustadt/Saale 1983; Got: Lvov. • Eisenberg; Kosch; ČHS; Kutsch 1997; ÖBL.</p></ee:bibliography_content>

<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]</ee:category>