Wieser, Josef: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m (založení hesla) |
|||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
| − | asi 1810 | + | asi 1810 (?) |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
| − | + | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| Řádka 31: | Řádka 31: | ||
První angažmá našli ve společnosti Vlastenského divadla v budově U Hybernů (od 1791/92 současně i v Nostitzově divadle), vedené V. Mihulem. '''W. '''byl jedním z herců, na něž si Mihule stěžoval v komentáři ke svému odchodu z Prahy v květnu 1793 v gothajském divadelním kalendáři. '''W. '''prý přes napomínání direkce, cenzury a policie extemporoval „až uši bolely“; Mihule ho musel spolu s některými dalšími herci propustit. Oba manžele převzal někdejší Mihulův režisér F. Spengler, který zprvu hrál s částí bývalé společnosti v pronajatém Thunovském divadle na Malé Straně a v létě v Karlových Varech (1793/94), poté převzal i činoherní provoz v Nostitzově divadle. Komické herectví a zřejmě i pěvecká svěžest obou '''W. '''jim pomohly i k účinkování v italské operní společnosti D. Guardasoniho; 1796 je uvádí výčet jejího personálu jako pomocné síly s malými rolemi ve sborech (např. ''Spiegel von Arkadien''), jež se však výtečně uplatňují i v „českých“ (böhmisch) operách. Oba '''W. '''zřejmě vystupovali v Guardasoniho produkcích italských oper v češtině v létě 1795 a na počátku roku 1796 (Paisiello: ''Naninka a Kubiczek'', ''Diewka Panni''). V tomto roce nebyli uvedeni v obsazení Spenglerovy společnosti. Objevují se až 1796–98 v Nostitzově divadle v personálu K. Guolfingera von Steinsberg, který na podzim 1797 převzal i společnost Vlastenského divadla U Hybernů; soubory se pak prolínaly a hrály česky i německy na obou scénách. Od října 1797 do ledna 1798 působili '''W. '''i v Olomouci, Josef též jako inspicient. Po návratu pobyli v Praze jen krátce, neboť Guolfingerovi von Steinsberg skončila smlouva a stavové jako noví majitelé divadla podepsali kontrakt s Guardasonim. Manželé '''W. '''odešli do dvorního divadla v Innsbrucku a na podzim 1799 se připojili ke Steinsbergovi v Augsburgu. Jméno W. se vyskytuje též v Budíně a Pešti za ředitele M. A. Cibulky (1803, 1805, 1807, 1809). 1824 přijel zpěvák W. do Lipska s německou společností z Amsterdamu, kolem 1830 se jméno vyskytuje u společnosti J. Lutze, 1844 hostovali manželé W. v Budíně; v těchto třech případech jde zřejmě o další generaci. | První angažmá našli ve společnosti Vlastenského divadla v budově U Hybernů (od 1791/92 současně i v Nostitzově divadle), vedené V. Mihulem. '''W. '''byl jedním z herců, na něž si Mihule stěžoval v komentáři ke svému odchodu z Prahy v květnu 1793 v gothajském divadelním kalendáři. '''W. '''prý přes napomínání direkce, cenzury a policie extemporoval „až uši bolely“; Mihule ho musel spolu s některými dalšími herci propustit. Oba manžele převzal někdejší Mihulův režisér F. Spengler, který zprvu hrál s částí bývalé společnosti v pronajatém Thunovském divadle na Malé Straně a v létě v Karlových Varech (1793/94), poté převzal i činoherní provoz v Nostitzově divadle. Komické herectví a zřejmě i pěvecká svěžest obou '''W. '''jim pomohly i k účinkování v italské operní společnosti D. Guardasoniho; 1796 je uvádí výčet jejího personálu jako pomocné síly s malými rolemi ve sborech (např. ''Spiegel von Arkadien''), jež se však výtečně uplatňují i v „českých“ (böhmisch) operách. Oba '''W. '''zřejmě vystupovali v Guardasoniho produkcích italských oper v češtině v létě 1795 a na počátku roku 1796 (Paisiello: ''Naninka a Kubiczek'', ''Diewka Panni''). V tomto roce nebyli uvedeni v obsazení Spenglerovy společnosti. Objevují se až 1796–98 v Nostitzově divadle v personálu K. Guolfingera von Steinsberg, který na podzim 1797 převzal i společnost Vlastenského divadla U Hybernů; soubory se pak prolínaly a hrály česky i německy na obou scénách. Od října 1797 do ledna 1798 působili '''W. '''i v Olomouci, Josef též jako inspicient. Po návratu pobyli v Praze jen krátce, neboť Guolfingerovi von Steinsberg skončila smlouva a stavové jako noví majitelé divadla podepsali kontrakt s Guardasonim. Manželé '''W. '''odešli do dvorního divadla v Innsbrucku a na podzim 1799 se připojili ke Steinsbergovi v Augsburgu. Jméno W. se vyskytuje též v Budíně a Pešti za ředitele M. A. Cibulky (1803, 1805, 1807, 1809). 1824 přijel zpěvák W. do Lipska s německou společností z Amsterdamu, kolem 1830 se jméno vyskytuje u společnosti J. Lutze, 1844 hostovali manželé W. v Budíně; v těchto třech případech jde zřejmě o další generaci. | ||
| − | V podmínkách specializovaného a dotovaného šlechtického operního divadla s kvalitními pěvci získal '''W. '''solidní základ pěveckého repertoáru. Byl však všestranný, v inscenacích Erdödyho společnosti také tančil a jako dobrý tanečník proslul později i v Praze. Po 1790 se v Praze postupně přeorientoval z mladokomických tenorových rolí na komika hrubšího ražení; jeho pěvecký obor byl 1791/92 označen jako „Buffono“. Lze předpokládat, že jeho hlasové možnosti klesaly (úbytek výšek z původního tenorového rozsahu), ale díky pěvecké technice a specializovanému herectví vypěstovanému italskou komickou operou mohl přejít do oboru bas buffo. Jeho první doloženou mozartovskou rolí byl Franz [Leporello] v Mihulově inscenaci ''Dona Juana ''(poprvé německy, Nostitzovo divadlo 1791), manželka zpívala roli Klarchen [Zerlina]. Největší úspěch měl '''W. '''v komických postavách singspielů a lokálních her se zpěvy, zvl. jako Krispin, ševcovský tovaryš (Perinet–W. Müller: ''Die Schwestern von Prag'', pražskou premiéru uvedla Spenglerova společnost v Nostitzově divadle 2. 11. 1794). Komickou trojici sluhů ztělesnili '''W.''', principál F. Spengler (Kaspar) a režisér K. Krüger (Johann). Krispinova populární píseň „Ich bin der Schneider Wetz und Wetz“ byla v Praze od počátku spjata s '''W. '''podáním. '''W. '''vystoupil též jako Kaspar Bito v Müllerově singspielu ''Der Fagottist oder Die Zauberzither ''av druhém dílu, nazvaném ''Pizichi. ''Typ komického sluhy a průvodce svého pána ztvárnil v mozartovských rolích Papagena (''Die Zauberflöte'') a Pedrilla (''Entführung aus dem Serail''). Je možné, že role, které hrál ve Spenglerově společnosti a u Guolfingera von Steinsberg, nastudoval už ve Wahrově a Mihulově společnosti pro pražské premiéry uvedených děl (např. Pedrillo, 1783; Papageno a Kaspar Bito, 1791) a že zpíval také v českých představeních. | + | V podmínkách specializovaného a dotovaného šlechtického operního divadla s kvalitními pěvci získal '''W. '''solidní základ pěveckého repertoáru. Byl však všestranný, v inscenacích Erdödyho společnosti také tančil a jako dobrý tanečník proslul později i v Praze. Po 1790 se v Praze postupně přeorientoval z mladokomických tenorových rolí na komika hrubšího ražení; jeho pěvecký obor byl 1791/92 označen jako „Buffono“. Lze předpokládat, že jeho hlasové možnosti klesaly (úbytek výšek z původního tenorového rozsahu), ale díky pěvecké technice a specializovanému herectví vypěstovanému italskou komickou operou mohl přejít do oboru bas buffo. Jeho první doloženou mozartovskou rolí byl Franz [Leporello] v Mihulově inscenaci ''Dona Juana ''(poprvé německy, Nostitzovo divadlo 1791), manželka zpívala roli Klarchen [Zerlina]. Největší úspěch měl '''W. '''v komických postavách singspielů a lokálních her se zpěvy, zvl. jako Krispin, ševcovský tovaryš (Perinet–W. Müller: ''Die Schwestern von Prag'', pražskou premiéru uvedla Spenglerova společnost v Nostitzově divadle 2. 11. 1794). Komickou trojici sluhů ztělesnili '''W.''', principál F. Spengler (Kaspar) a režisér K. Krüger (Johann). Krispinova populární píseň „Ich bin der Schneider Wetz und Wetz“ byla v Praze od počátku spjata s '''W. '''podáním. '''W. '''vystoupil též jako Kaspar Bito v Müllerově singspielu ''Der Fagottist oder Die Zauberzither ''av druhém dílu, nazvaném ''Pizichi. ''Typ komického sluhy a průvodce svého pána ztvárnil v mozartovských rolích Papagena (''Die Zauberflöte'') a Pedrilla (''Entführung aus dem Serail''). Je možné, že role, které hrál ve Spenglerově společnosti a u Guolfingera von Steinsberg, nastudoval už ve Wahrově a Mihulově společnosti pro pražské premiéry uvedených děl (např. Pedrillo, 1783; Papageno a Kaspar Bito, 1791) a že zpíval také v českých představeních. |
| + | |||
| + | Děti manželů '''W.''', Josepha (Pepi), Marie, Karl a Christoph, začaly záhy vystupovat. Josepha a Marie hrály v Praze např. v prosinci 1797 v Nostitzově divadle v příležitostné hře Guolfingera von Steinsberg ''Böhmens Freudenfeyer ''za přítomnosti arcivévody Karla, Josepha zde měla také roli Felizia (Hensler: ''Eugenius Skoko''), v Innsbrucku vystoupila jako Harry v prvním uvedení Kotzebueovy hry ''Der Opfertod ''a jako Herrmann (G. K. Cramer: ''Adolph der Kühne''). Samostatné angažmá jedné z dcer (Mlle. W.) je doloženo 1799 v Krakově (mladá milovnice též v opeře, debut jako Sophie, Schrötter: ''Das Blatt hat sich gewendet''). Jeden ze synů měl v Praze 1797 úspěch jako génius Pizichi v Müllerově singspielu ''Der Fagottist oder Die Zauberzither''. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| Řádka 42: | Řádka 44: | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
* <ee:chronology_date_from>1757</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>1757</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>asi 1810</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place | + | * <ee:chronology_date_from>asi 1810 (?)</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
Verze z 26. 11. 2015, 10:25
Josef Wieser
* 1757 Praha
† asi 1810 (?)
zpěvák
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
