Reichel, Josef: Porovnání verzí

<p style="text-align: justify;">Na vídeňské univerzitě studoval práva a záro­veň se učil zpěvu u J. Gentiluoma. Ve Vídni také nastoupil do státní služby, ale opustil ji a rozhodl se pro dráhu operního zpěváka. De­butoval koncem roku 1843 v německé opeře ve Lvově, 1844–46 byl angažován v německé opeře v Pešti. V květnu a červnu 1846 se ucházel o angažmá ve StD v Praze u ředitele J. Hoffmanna a byl přijat. 1849 se oženil se zdejší rodačkou M. J. Hübschovou. 1851 ho­stoval na začátku roku ve Vídni (Melchthal, Rossini: ''Wilhelm Tell'', Raoul, Meyerbeer: ''Die Hugenotten'', aj.). 1852/53 následoval ředitele J. Hoffmanna do jeho nového působiště ve Frankfurtu n. M. (poslední představení ve StD zpíval 3. 4. 1852), do Prahy se však opět vrátil v červnu 1853 (jeho první rolí po ná­vratu do angažmá byl Johann von Leyden, Meyerbeer: ''Der Prophet''). S výjimkou těchto přerušení setrval ve StD až do 1858, v po­sledních letech však již nestudoval nové role. Do 1865 žil v Praze jako soukromník a do 1862 několikrát pohostinsky vystoupil ve StD, ze­jména v českých představeních (první Manri­co, Verdi: ''Der Troubadour'', 1861). Po odchodu tenoristy Č. Vecka z PD (1865) přijal na této scéně angažmá a zůstal v něm až do své před­časné smrti. Působil i v pražském koncertním životě, zejména při provozování velkých orato­rií a kantát.</p><p style="text-align: justify;">Jeho oborem byly první tenorové role, pře­vážně hrdinné, které zpíval od počátku své pě­vecké dráhy (ve Lvově 1843 např. Edgar, Doni­zetti: ''Lucia von Lammermoor'', Elvin, Bellini: ''Die Nachtwandlerin'', 1844 Tasso, Donizetti: ''Torquato Tasso'', v Pešti 1844 Rodrigo, Rossini: ''Othello''). Ve StD debutoval 1846 ve třech ja­zycích: v němčině jako Gennaro (Donizetti: ''Lucrezia Borgia''), v italštině jako Hrabě Giusti­niano v premiéře Gordigianiho opery ''Consuelo ''a v češtině jako Markýz ze Chateauneuf při prvním českém provedení Lortzingova ''Cara a tesaře''. Rychle postupoval k větším rolím ro­mantického repertoáru, přičemž byla zvláště využívána síla jeho hlasu (J. F. Kittl pro něho do své opery ''Bianca und Giuseppe ''přikompo­noval vokální part k triu instrumentálního re­volučního pochodu, přičemž prý '''R. '''hlas pře­hlušil i zvuk trubek). V těchto letech byla jeho nejčastější partnerkou v duetech sopranistka C. Soukupová. Ve StD zpíval v českých před­staveních, též v premiéře opery ''Oldřich a Božena ''od F. Škroupa (1847). Německy vytvořil v Praze poprvé velké role ve třech operách Kittlových (''Bianca und Giuseppe'', ''Die Wald­blume'', ''Die Bilderstürmer''), dále Verdiho hrdinu Ernaniho a Wagnerovy postavy Tannhäusera (1854–56, převzal E. Bachmann 1858) a Lo­hengrina (1856–58). V PD zvládl ještě se zda­rem Vracena (Šebor: ''Templáři na Moravě''), Vé­vodu mantovského (Verdi: ''Rigoletto'', obojí 1865) a Varnemana (Smetana: ''Braniboři v Če­chách'', prem. 1866).</p><p style="text-align: justify;">K přednostem '''R. '''hlasu patřily především sí­la, lesk a vytrvalost v nejvyšší tenorové poloze (již po jeho lvovském debutu se psalo, že zvládne c²prsním rejstříkem). Jeho nedostat­kem byla menší schopnost výrazového odstiňování a menší dynamické rozpětí ve střední a nižší poloze. Z hereckého hlediska byla nevýhodná i menší postava a omezené pohybové schopnosti. Jeho hlas patřil k italskému typu a byl schopen nosné kantilény; jeho wagnerov­ské výkony, vytvořené s velkým úsilím a pečli­vým studiem, byly kvitovány s uznáním, nic­méně s mnoha připomínkami. C. J. Hickel (v časopise ''Salon ''1854) postrádal wagnerov­skou deklamaci, intenzitu dramatického výko­nu a charakterovou individualizaci postavy, jež by podle Hickela odpovídala intencím sklada­tele. Navzdory všem námitkách mělo v '''R. '''pražské divadlo pro celá padesátá léta zpěváka s vynikajícími předpoklady pro romantické hrdiny.</p>

<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">'''1846: '''Gennaro (Donizetti: ''Lucrezia Borgia'', j. h. i v angažmá), Markýz ze Chateauneuf (Lortzing: ''Car a tesař''), Hrabě Giustiniano (ital., Gordigiani: ''Consuelo'', prem.), Herold (Meyerbeer: ''Robert der Teufel''), Sir Edgar (Donizetti: ''Die Braut von Lammermoor''), Alessandro Stradella (Flotow: ''Alessandro Stradella''), Elvin (Bellini: ''Die Nachtwandlerin''), Lovec (Weber: ''Der Freischütz'', 150. před­stavení); '''1847: '''Lord Arthur Talbot (Bellini: ''Die Pu­ritaner''), Albert, student (Auber: ''Der Feensee''), Neokles (Rossini: ''Obležení Korinthu''), Hrabě Lionel (Kreutzer: ''Die Hochländerin''), Gerard von Coucy (Halévy: ''Die Königin von Cypern''), Oldřich (F. Škroup: ''Oldřich a Božena'', prem.); '''1848: '''Giuseppe (Kittl: ''Bianca und Giuseppe'', prem.), Nemorino (Donizetti: ''Der Liebestrank''), Tavannes (Meyerbeer: ''Die Huge­notten'', poprvé orig. verze), Neznámý (Auber: ''Gott und Bajadere''), Leopold, říšský kníže (Halévy: ''Die Jüdin''), Gustav III. (Auber: ''Gustav III. oder Der Maskenball''); '''1849: '''Robert (Meyerbeer: ''Robert der Teufel''), Arthur (Donizetti: ''Linda von Chamounix''), Ernst (Donizetti: ''Don Pasquale''), Ernani (Verdi: ''Er­nani''), Marquis von Chateauneuf (Lortzing: ''Zar und Zimmermannn''); '''1850: '''Johann von Leyden (Meyer­beer: ''Der Prophet''), Raoul (Meyerbeer: ''Hugenoti''); '''1851: '''Alvarez (Spontini: ''Ferdinand Cortez''); '''1852: '''Robert (Kittl: ''Die Waldblume'', prem.), Melchthal (Rossini: ''Wilhelm Tell''), Monterone (něm., Verdi: ''Ri­goletto'', v potpourri před odchodem z angažmá); '''1853: '''Florestan (Beethoven: ''Fidelio''), Lionel (Halé­vy: ''Der Blitz''), Gennaro (čes., Donizetti: ''Lukrecie Borgia''); '''1854: '''Tamino (Mozart: ''Die Zauberflöte''), Masaniello (Auber: ''Němá z Portici''), Dom Sebastian, král portugalský (něm., Flotow: ''Indra''), Arnauld (Halévy: ''Die Jüdin''), Hrabě Guasto (Kittl: ''Die Bilder­stürmer'', prem.), Tannhäuser (Wagner'': Tannhäuser''); '''1855: '''Ziani, vůdce benátských oddílů (Benoni: ''Gio­vanni Daponte''), Lionel (Flotow: ''Martha''), Hrabě Hugo (něm., Spohr: ''Faust'', s novými recitativy), Hra­bě Adolar (něm., Weber: ''Euryanthe''), Arnold (Rossini: ''Wilhelm Tell''); '''1856: '''Erik (Wagner: ''Lohengrin''); '''1858: '''Vévoda Olaf (Auber: ''Die Ballnacht''). – Hostování: '''1861: '''Tamino (Mozart: ''Kouzelná flétna''), Manrico (Verdi: ''Der Troubadour''); '''1862: '''Nemorino (Donizetti: ''Nápoj lásky'').</p></ee:bibliography_content>

<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">Cedule StD 1846–61, NMd. – Matrika oddaných fary u kostela sv. Jindři­cha, sign. JCH O 12, 23. 10. 1849, Archiv hl. m. Pra­hy. • ''Almanach für Freunde der Schauspielkunst ''[Berlin] 1, 1836 až 17, 1853; ''Allgemeine Theater­-Zeitung ''[Wien] 37, 1844, s. 32, 120, 160, 216; 39, 1846,s. 540, 604; ''Österreichisches Theater- und Musikalbum ''2, 1848, s. 83; ''Lumír ''1, 1851, s. 21; ''Bo­hemia ''28. 1. 1851; ''Salon ''1. a 6. 6. 1853 [Johann von Leyden], 27. 1. 1854 [Tannhäuser]; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1854 až 1859; ''Monatsschrift für Theater und Musik ''[Wien] 4, 1858, s. 462, 464; ''Neue Freie Presse ''[Wien] 1866, č. 562 [nekrolog]; ''Frem­den-Blatt ''[Wien] 1866, č. 81 [nekrolog]; E. M. Vaca­no [= E. A. Ferdinand]: Upomínky na Prahu, ''Světo­zor ''20, 1886, s. 679–682; Teuber III, s. 359; Nejedlý: Smetana II, 1924; Vondráček III, s. 74; Bartoš: PD opera; J. Plavec: ''František Škroup'', 1941; Kittl: Ope­ra StD 1824–62; Javorin, s. 52; DČD II; Lomnäs– Strauss, rejstřík ve sv. II, s. 340. • Wurzbach; NDp.</p></ee:bibliography_content>