Grund, Arnošt: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m (založení hesla) |
|||
| Řádka 25: | Řádka 25: | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
<div> | <div> | ||
| − | Vyučený zlatník. Otec herce, zpěváka a režiséra Arnošta G. (1866–1929). Od mládí vystupoval se smíchovskými ochotníky. Do PD byl angažován na jaře 1863 jako herec a do března 1866, kdy činohru opustil, vytvořil asi 150 rolí různého charakteru a významu, včetně postav v klasických dramatech. Ač vystupoval i ve hrách se zpěvy a v první operetě na scéně PD (1863, Mars, Offenbach: ''Orfeus v podsvětí''), povšimlo si vedení divadla jeho pěveckých | + | Vyučený zlatník. Otec herce, zpěváka a režiséra Arnošta G. (1866–1929). Od mládí vystupoval se smíchovskými ochotníky. Do PD byl angažován na jaře 1863 jako herec a do března 1866, kdy činohru opustil, vytvořil asi 150 rolí různého charakteru a významu, včetně postav v klasických dramatech. Ač vystupoval i ve hrách se zpěvy a v první operetě na scéně PD (1863, Mars, Offenbach: ''Orfeus v podsvětí''), povšimlo si vedení divadla jeho pěveckých dispozic až 1865 a doporučilo mu navštěvovat Pivodovu pěveckou školu. 27. 10. 1865 vystoupil '''G. '''v PD poprvé jako tenorista (Liborín, Weber: ''Střelec kouzelník'') a na konci roku byl angažován pro sólistické role. V září 1868 odešel do Vídně, kde se chtěl doškolit a ucházet o angažmá, v dvorním divadle však nakonec nevystoupil. Po krátkém návratu do PD na podzim 1869 odešel 1870 na německé scény, kde působil asi deset let (Berlín, Breslau [Wrocław], Basilej, Brémy, Hamburk, Darmstadt, Štětín [Stettin], Štrasburk). 1873 vytvořil v Koblenci se značným ohlasem ve 4 reprízách postavu Lohengrina (Wagner: ''Lohengrin''). 1877, když v PD v létě hostoval, uvažovalo se o jeho angažmá, byl však vázán ve svém působišti v Dessau. Po návratu do Čech vystoupil v PD opět v prosinci 1880 jako Jíra ve Smetanových ''Braniborech ''v ''Čechách ''a 1881/82 byl přijat. Po této sezoně z ND odešel. Vrátil se jako host 1890 v operetě (Celestin, Hervé: ''Mamzelle Nitouche'') a 1892 ve výpravné hře (Jolivet, Verne–Csepreghy: ''Carův kurýr''), v době, kdy byl členem Budilovy společnosti (1891–95 zvl. v Plzni). Při Budilově stagioně v letní aréně v Praze 1893 zpíval též Vaška ze Smetanovy ''Prodané nevěsty''. Jeho další osud není v podrobnostech znám, 1913 byl režisérem v Záhřebu. |
</div> | </div> | ||
'''G'''. působení v PD bylo ovlivněno skutečností, že nebyl dostatečně odborně vyškolen. Jeho hrdinný tenor s mohutným fondem a čistou intonací trpěl technickými nedostatky, jež v praxi zmizely jen částečně. Vzhledem ke značné zaměstnanosti na scéně PD neměl '''G. '''čas na další studium. Své pražské pěvecké angažmá nastoupil v ansámblu ředitele Maýra a spolu se čtyřmi dalšími tenoristy přešel do ansámblu Smetanova. Naplnil očekávání zejména v rolích vojevůdců, rytířů, mstitelů, zloduchů a lidových hrdinů, kde mohl uplatnit mohutný hlas (např. Jíra při premiéře Smetanových ''Braniborů v Čechách''). Také některé jeho lyrické postavy, pro které neměl dost kultivovaný pěvecký projev, však působily vcelku uspokojivě díky hereckým schopnostem, zdokonaleným činoherní praxí. Krátkost jeho spolupráce s PD vyplynula spíše z nestability pražského souboru a měnících se provozních okolností, než z jeho nedostatečných pěveckých kvalit. | '''G'''. působení v PD bylo ovlivněno skutečností, že nebyl dostatečně odborně vyškolen. Jeho hrdinný tenor s mohutným fondem a čistou intonací trpěl technickými nedostatky, jež v praxi zmizely jen částečně. Vzhledem ke značné zaměstnanosti na scéně PD neměl '''G. '''čas na další studium. Své pražské pěvecké angažmá nastoupil v ansámblu ředitele Maýra a spolu se čtyřmi dalšími tenoristy přešel do ansámblu Smetanova. Naplnil očekávání zejména v rolích vojevůdců, rytířů, mstitelů, zloduchů a lidových hrdinů, kde mohl uplatnit mohutný hlas (např. Jíra při premiéře Smetanových ''Braniborů v Čechách''). Také některé jeho lyrické postavy, pro které neměl dost kultivovaný pěvecký projev, však působily vcelku uspokojivě díky hereckým schopnostem, zdokonaleným činoherní praxí. Krátkost jeho spolupráce s PD vyplynula spíše z nestability pražského souboru a měnících se provozních okolností, než z jeho nedostatečných pěveckých kvalit. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| − | == <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Role (v PD, zpěvoherní)</ee:bibliography_label> == |
| − | <ee:bibliography_content> | + | <ee:bibliography_content>'''1863: '''Mars (Offenbach: ''Orfeus v podsvětí''); '''1865: '''Liborín (Weber: ''Střelec kouzelník''), Don Enriques de Santoval (Auber: ''Diamanty koruny''); '''1866: '''Jíra (Smetana: ''Braniboři v Čechách'', prem.), Sir Edgar (Donizetti: ''Lucie z Lammermooru''), Masaniello (Auber: ''Němá z Portici''), Rinaldo (Gluck: ''Armida''), Eleazar (Halévy: ''Židovka''), Chapelou (Adam: ''Postilion z Lonjumeau''), Arnold (Rossini: ''Vilém Tell''); '''1867: '''Milín (Šebor: ''Drahomíra'', prem.), Robinson (Adam: ''Sládek prestonský''), Jindřich (Duniecki: ''Šotek'', prem.), Abayaldos (Donizetti: ''Dom Sebastian''), Manrico (Verdi: ''Troubadour''); '''1868: '''Vojevůdce Muza ben Abil Gazan (Bendl: ''Lejla'', prem.), Robert (Meyerbeer: ''Robert ďábel''), Jan (Skuherský: ''Lora'', prem.), Alfred Germont (Verdi: ''Violetta ''[''La Traviata'']), Gaston (Auber: ''První den štěstí''); '''1869: '''Horatio Masarenno (Auber: ''Černé domino''), Isidor Coquerill (Adam: ''U věrného pastýře''); '''1881: '''Zdeněk ze Zásmuk (Fibich: ''Blaník'', prem.), Lyonel (Halévy: ''Blesk''), Rytíř dánský (Gluck: ''Armida'').</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
<ee:bibliography_content>''Hudební listy ''4, 1873, s. 71 [Koblenc]; ''Věstník hudební a divadelní ''1, 1877, s. 80, 96 [hostování v Praze]; ''Dalibor ''3, 1881, s. 5; O. Hostinský, ''Národní listy ''5. 6. 1881; J. Bartoš: K typologii smetanovských pěvců, ''Zprávy Společnosti B. Smetany ''2, 1933, s. 65; J. Bartoš: PD opera; J. Špelda: ''Plzeňská zpěvohra ve starém divadle 1868–1902'', 1950–1954, rkp. v DÚ; A. Kittl: činohra PD; K. Nedbal: ''Půl století s českou operou'', 1959, s. 381 [Záhřeb]; PD 1862–83; ND po 1883; Trávníčková: PD. • ČHS; NDp. | <ee:bibliography_content>''Hudební listy ''4, 1873, s. 71 [Koblenc]; ''Věstník hudební a divadelní ''1, 1877, s. 80, 96 [hostování v Praze]; ''Dalibor ''3, 1881, s. 5; O. Hostinský, ''Národní listy ''5. 6. 1881; J. Bartoš: K typologii smetanovských pěvců, ''Zprávy Společnosti B. Smetany ''2, 1933, s. 65; J. Bartoš: PD opera; J. Špelda: ''Plzeňská zpěvohra ve starém divadle 1868–1902'', 1950–1954, rkp. v DÚ; A. Kittl: činohra PD; K. Nedbal: ''Půl století s českou operou'', 1959, s. 381 [Záhřeb]; PD 1862–83; ND po 1883; Trávníčková: PD. • ČHS; NDp. | ||
Verze z 23. 11. 2015, 14:51
Arnošt Grund
* 8. 3. 1844 Praha
† 20. 12. 1918 Praha
zpěvák
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
