Grosser, Henriette: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m (založení hesla) |
|||
Řádka 29: | Řádka 29: | ||
Ve StD, kde nahradila vynikající J. Lutzerovou, od počátku vážně konkurovala o deset let starší K. Podhorské, která až dosud ovládala všechny sopránové obory. Její hlas měl neobyčejnou sílu, rozsah od g po d<sup>3 </sup>a lahodnou barvu zejména v nesené kantiléně, zpívané s využitím portamenta a efektních crescend a decrescend. Byla předurčena k velkým dramatickým sopránovým úlohám romantických oper, ale byla schopna i jímavého a procítěného přednesu. Měla atraktivní zjev a mimořádný herecký, zejména mimický talent. | Ve StD, kde nahradila vynikající J. Lutzerovou, od počátku vážně konkurovala o deset let starší K. Podhorské, která až dosud ovládala všechny sopránové obory. Její hlas měl neobyčejnou sílu, rozsah od g po d<sup>3 </sup>a lahodnou barvu zejména v nesené kantiléně, zpívané s využitím portamenta a efektních crescend a decrescend. Byla předurčena k velkým dramatickým sopránovým úlohám romantických oper, ale byla schopna i jímavého a procítěného přednesu. Měla atraktivní zjev a mimořádný herecký, zejména mimický talent. | ||
− | Do StD přišla s obsáhlým repertoárem, do kterého byla ihned obsazována. Jako pražskou premiéru studovala roli Rechy (Halévy: ''Die Jüdin'', 1838) a Beatrice ([Valentiny], Meyerbeer: ''Ghibellinen in Pisa ''[''Hugenotten''], 1840). V době své tvůrčí zralosti zvládala i koloraturní role, pro něž se její poměrně těžký hlas zdánlivě nehodil (titulní postava Donizettiho oper ''Marie'', ''die Tochter des Regiments'', 1842, ''Linda von Chamounix'', 1844). Zasloužila se i o vzácné premiéry starších klasických oper, jejichž hlavní hrdinky ztělesnila (Cherubini: ''Medea'', 1840; Gluck: ''Alceste'', 1846). Získala přízeň českého publika, když čtyřikrát zpívala v českých představeních: Juliettu (Bellini: ''Montekové a Kapuletové'', 1838), Adalgisu z Belliniho ''Normy ''(1839), Jessondu (Spohr: ''Jessonda'', 1840) a Donnu Elvíru (Mozart: ''Don Juan'', 1840). 1839 a 1841 si dokonce jako své benefice zvolila české quodlibety. Mezinárodní proslulost jí přinesly zájezdy do Drážďan (1838), kde odmítla nabízený kontrakt, do vídeňské dvorní opery (1844), do Pešti a Budína ([Budapešti] 1844 a 1845). 1845, před nástupem ředitele J. Hoffmanna do StD, se objevily zprávy o jejím odchodu do vídeňského Theater in der Josefstadt, protože pozice první zpěvačky má být vyhrazena ředitelově manželce. Ač se o to Hoffmann pokusil, k výměně pozic nedošlo, protože '''G. '''jeho manželku pěvecky zřetelně | + | Do StD přišla s obsáhlým repertoárem, do kterého byla ihned obsazována. Jako pražskou premiéru studovala roli Rechy (Halévy: ''Die Jüdin'', 1838) a Beatrice ([Valentiny], Meyerbeer: ''Ghibellinen in Pisa ''[''Hugenotten''], 1840). V době své tvůrčí zralosti zvládala i koloraturní role, pro něž se její poměrně těžký hlas zdánlivě nehodil (titulní postava Donizettiho oper ''Marie'', ''die Tochter des Regiments'', 1842, ''Linda von Chamounix'', 1844). Zasloužila se i o vzácné premiéry starších klasických oper, jejichž hlavní hrdinky ztělesnila (Cherubini: ''Medea'', 1840; Gluck: ''Alceste'', 1846). Získala přízeň českého publika, když čtyřikrát zpívala v českých představeních: Juliettu (Bellini: ''Montekové a Kapuletové'', 1838), Adalgisu z Belliniho ''Normy ''(1839), Jessondu (Spohr: ''Jessonda'', 1840) a Donnu Elvíru (Mozart: ''Don Juan'', 1840). 1839 a 1841 si dokonce jako své benefice zvolila české quodlibety. Mezinárodní proslulost jí přinesly zájezdy do Drážďan (1838), kde odmítla nabízený kontrakt, do vídeňské dvorní opery (1844), do Pešti a Budína ([Budapešti] 1844 a 1845). 1845, před nástupem ředitele J. Hoffmanna do StD, se objevily zprávy o jejím odchodu do vídeňského Theater in der Josefstadt, protože pozice první zpěvačky má být vyhrazena ředitelově manželce. Ač se o to Hoffmann pokusil, k výměně pozic nedošlo, protože '''G. '''jeho manželku pěvecky zřetelně zastiňovala. 1849 onemocněla tuberkulózou, a ředitel, obtížně se vyrovnávající s finanční tísní po deficitním revolučním roce 1848, ji v souboru postrádal; na divadelní ceduli 5. 12. 1849 ji obvinil z předstírání nemoci a odmítl její obhajobu doloženou lékařským vysvědčením. Uražená '''G. '''se poté 16. 4. 1850 rozloučila v tisku s pražským obecenstvem. 1851 uspořádala v Praze koncert a 1851/52 přijala nakrátko angažmá v drážďanské dvorní opeře, ale pro pokračující chorobu se musela umělecké dráhy vzdát. Od 15. 9. 1854 jí byl penzijním ústavem StD přiznán důchod, který pobírala až do své smrti. |
</div> | </div> | ||
Patřila k největším osobnostem pražské scény v době jejího rozkvětu a svým uměním přispěla ke zdejším úspěchům velkých děl romantické opery. Pro pražskou předbřeznovou mladou generaci romantického směru se stala idolem. Malíř J. Navrátil ji několikrát vyobrazil jako oslňující divadelní postavu. | Patřila k největším osobnostem pražské scény v době jejího rozkvětu a svým uměním přispěla ke zdejším úspěchům velkých děl romantické opery. Pro pražskou předbřeznovou mladou generaci romantického směru se stala idolem. Malíř J. Navrátil ji několikrát vyobrazil jako oslňující divadelní postavu. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
− | == <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Role (ve StD)</ee:bibliography_label> == |
− | <ee:bibliography_content> | + | <ee:bibliography_content>'''1837: '''Julia (Bellini: ''Die Montecchi und die Capuletti'', j. h.), Donna Anna (Mozart: ''Don Juan''), Páže (Auber: ''Die Ballnacht''), Rezia (Weber: ''Oberon''), Jessonda (Spohr: ''Jessonda''), Alice (Meyerbeer: ''Robert der Teufel''), Agathe (Weber: ''Der Freischütz''), Zerlina (Mozart: ''Don Juan''), Elvira (Bellini: ''Die Puritaner''), Konstanze (Mozart: ''Die Entführung aus dem Serail''), Norma (Bellini: ''Norma''); '''1838: '''Recha (Halévy: ''Die Jüdin''), Julietta (''Montekové a Kapuletové''), '''1839: '''role ? (Dessauer: ''Ein Besuch in Saint-Cyr'')'', ''Caroline (Adam: ''Zum treuen Schäfer'')'', ''Adalgisa (čes., Bellini: ''Norma''); '''1840: '''Beatrice [Valentine] (Meyerbeer: ''Die Ghibellinen in Pisa'')'', ''Medea (Cherubini: ''Medea''), Jessonda (čes., Spohr: ''Jessonda''), Donna Elvíra (čes., Mozart: ''Don Juan''); '''1842: '''Marie (Donizetti: ''Marie, Tochter des Regiments''), Clorinde (Isouard: ''Das Aschenbrödel''); '''1844: '''Linda (Donizetti: ''Linda di Chamounix''); '''1845: '''Leonore (Flotow: ''Alessandro Stradella''); '''1846: '''Sara (Halévy: ''Die Jüdin''); Alceste (Gluck: ''Alceste''), Antonina (Donizetti: ''Belisar''); '''1847: '''Rebecca (Marschner: ''Der Templer und die Jüdin''), Henriette (Halévy: ''Der Blitz''), Constanze (Cherubini: ''Der Wasserträger''), Catarina Cornaro (Halévy: ''Die Königin von Cypern''), Blanda (J. W. Kalliwoda: ''Blanda oder Die silberne Birke''); '''1848: '''Bianca (Kittl: ''Bianca und Giuseppe, ''prem.), Valentine (Meyerbeer: ''Die Hugenotten ''[orig. znění]).</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
<ee:bibliography_content>Cedule StD 1837–50, NMd. – ''Aufnahmsbogen vom Jahre 1840'', ''Ausländer ''[rok nar.], Archiv hl. m. Prahy. – Penzijní fond sólistů zemského divadla Praha, Národní archiv (dříve SÚA), fond ND. • Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1839, s. 6 [členka souboru] až 1851, s. 19 [odchod]; ''Allgemeine musikalische Zeitung ''[Leipzig] 39, 1837, s. 363, 641, 671, 690; 45, 1843, sl. 886; 46, 1844, sl. 458; ''Allgemeine Theater-Zeitung ''[Wien] 30, 1837, 595–596; 31, 1838, s. 748, 794; 37, 1844, s. 784; M. č. d.: české divadlo v Praze, ''Květy ''5, 1838, příl., s. 19–20; ''Allgemeine Wiener Musik-Zeitung ''4, 1844, s. 120, 454; ''Illustrierte Theater-Zeitung ''[Wien] 38, 1845, s. 560; anon.: ''Das Prager Theater bei Fackelbeleuchtung'', Leipzig 1845, s. 44–45; ''Bohemia ''6. 12. 1849; H. Grosser: Das Wohlwollen […], ''Bohemia ''11. 12. 1849; N.: Biographisches über Frl. H. G., ''Bohemia ''27. 12. 1849; H. Grosser: So sehr es auch […], ''Bohemia ''16. 4. 1850; –ý: Slečna Grosserova […], ''Lumír ''1, 1851, s. 262; R. Prölss: ''Geschichte des Hoftheaters zu Dresden'', Dresden 1878; Teuber III, s. 252, 259, 260, 268, 269, 277, 279, 280–285, 299, 308, 329, 341, 353, 353–355, 361, 364, 367, 378, 380, 388, 389, 400–404, 436, 452; J. Kádár: ''Abudai és pesti német szinészet törtenette 1812-ig'', Budapest 1914, s. 234; A. Zbořilová: ''Pražské pěvecké školy 19. století'', dis. FF UK Praha 1931; Vondráček II; DčD II; Deutsche Theater in Pest und Ofen 1770–1850, [1995]. • Allgemeines Theater-Lexikon; NDp; Ulrich 1997 [datum nar. 1818].</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>Cedule StD 1837–50, NMd. – ''Aufnahmsbogen vom Jahre 1840'', ''Ausländer ''[rok nar.], Archiv hl. m. Prahy. – Penzijní fond sólistů zemského divadla Praha, Národní archiv (dříve SÚA), fond ND. • Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1839, s. 6 [členka souboru] až 1851, s. 19 [odchod]; ''Allgemeine musikalische Zeitung ''[Leipzig] 39, 1837, s. 363, 641, 671, 690; 45, 1843, sl. 886; 46, 1844, sl. 458; ''Allgemeine Theater-Zeitung ''[Wien] 30, 1837, 595–596; 31, 1838, s. 748, 794; 37, 1844, s. 784; M. č. d.: české divadlo v Praze, ''Květy ''5, 1838, příl., s. 19–20; ''Allgemeine Wiener Musik-Zeitung ''4, 1844, s. 120, 454; ''Illustrierte Theater-Zeitung ''[Wien] 38, 1845, s. 560; anon.: ''Das Prager Theater bei Fackelbeleuchtung'', Leipzig 1845, s. 44–45; ''Bohemia ''6. 12. 1849; H. Grosser: Das Wohlwollen […], ''Bohemia ''11. 12. 1849; N.: Biographisches über Frl. H. G., ''Bohemia ''27. 12. 1849; H. Grosser: So sehr es auch […], ''Bohemia ''16. 4. 1850; –ý: Slečna Grosserova […], ''Lumír ''1, 1851, s. 262; R. Prölss: ''Geschichte des Hoftheaters zu Dresden'', Dresden 1878; Teuber III, s. 252, 259, 260, 268, 269, 277, 279, 280–285, 299, 308, 329, 341, 353, 353–355, 361, 364, 367, 378, 380, 388, 389, 400–404, 436, 452; J. Kádár: ''Abudai és pesti német szinészet törtenette 1812-ig'', Budapest 1914, s. 234; A. Zbořilová: ''Pražské pěvecké školy 19. století'', dis. FF UK Praha 1931; Vondráček II; DčD II; Deutsche Theater in Pest und Ofen 1770–1850, [1995]. • Allgemeines Theater-Lexikon; NDp; Ulrich 1997 [datum nar. 1818].</ee:bibliography_content> |
Verze z 23. 11. 2015, 14:06
Henriette Grosser
* 1817 Berlín, Německo
† po 1. 4. 1899 Berlín, Německo
zpěvačka
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.