Gläser, František Josef: Porovnání verzí

'''G. '''získal základní vzdělání ve svém rodišti, kde se od pěti let učil hrát na housle. Projevil výrazný hudební a pěvecký talent a 1810 (dle vl. životopisu, podle lit. 1809) se stal vokalis­tou drážďanské dvorní kapely. Zpěvu ho tam vyučoval významný pěvecký pedagog českého původu J. Miksch (1765–1845). Vysoká úroveň pěstování zpěvu a náročný repertoár vokálně­instrumentálních děl pod vedením kapelníků Jos. Schustera a F. Morlacchiho silně stimulo­valy '''G. '''skladatelské ambice. Jedno kompletní Morlacchiho oratorium, které zaznamenal zpa­měti, provedl během prázdnin v rodné obci, jíž věnoval také oslavnou kantátu. Drážďany opus­til 1815, do 1817 prohluboval své vzdělání na pražské konzervatoři (housle u F. W. Pixise, skladba u F. D. Webera) a dovršil je ve Vídni, kam v doprovodu otce odešel 1817 studovat kontrapunkt u J. Heidenreicha. Živil se opiso­váním partitur, příležitostně zhotovoval klavír­ní výtahy apod. Změnu jeho životní situace při­nesla první kompoziční zakázka pro Theater in der Leopoldstadt, rytířská hra s hudbou na text J. Prehofera ''Bärnburgs Sturz ''(prem. 22. 8. 1817), po níž rychle následovaly další kom­pozice pro toto divadlo: pantomima ''Amors Neckereien oder Harlekin als Hühnerweib'', romantický obraz ''Die Todtenglocke'', lidová po­hádka ''Das Weibchen im Rabenwalde'', obraz ''Robinson Crusoes Rückkehr ins Vaterland'', hra ''Das Erdbeben von Messina'', historický obraz ''Drahomira ''ad. Byl též ustanoven zástupcem kapelníka W. Müllera a dirigoval své skladby. Na počátku roku 1819 získal místo kapelníka v Theater in der Josefstadt, poté, co odmítl stej­nou nabídku z Brna. Prožil zde období rozkvě­tu za vedení K. F. Henslera (1822–25), jehož zásluhou se dále zlepšilo i '''G. '''postavení. V do­bě rekonstrukce budovy (1822) působil '''G. '''v Henslerově letním divadle v Badenu u Vídně. Při opětném zahájení provozu asistoval tehdy již hluchému Beethovenovi při provedení jeho předehry k Meislově hře ''Die Weihe des Hauses ''op. 124. Získal si Beethovenovo uznání a pod­poru pro vlastní skladatelskou práci. 1825 mar­ně usiloval (podobně jako F. Schubert) o místo zástupce dvorního kapelníka. 1827–30 působil vTheater an der Wien u ředitele C. Carla, který tuto scénu řídil od 1826 současně s Theater in der Josefstadt a soustředil na ní lepší interprety.

1830 se '''G. '''stal kapelníkem renomovaného berlínského Königstädter Theater, jež od 1824 konkurovalo královské opeře uváděním soudo­bého italského a francouzského repertoáru. Zde vznikly '''G. '''nejznámější práce, zvl. tříakto­vá romanticko-komická opera ''Des Adlers Horst ''(t: K. von Holtei podle předlohy J. H. Schopenhauerové, 1829, prem. v Berlíně 29. 12. 1832), jež se dávala 1833 v Brně a Praze a dále v řadě evropských měst (mj. Amsterdam 1834, Basilej 1835, Petrohrad 1836, Pešť 1837, byla přeložena do švédštiny a angličtiny, po­slední známé provedení 1885). Má námět z Krkonoš na konci 18. stol. a uplatňuje nové scénické efekty (např. panoramatické znázor­nění nejvyšší hory Krkonoš zahalené mlhou). V Berlíně napsal '''G. '''i opery ''Aurora ''(t: Holbein, 1836), ''Der Rattenfänger von Hameln ''(t: C. Berger, 1837), ''Andrea ''(t: C. Berger, 1838) a ''Die Auge des Teufels ''(A. Heinrich, 1840). 1842 přesídlil do Kodaně, kde působil jako královský dvorní kapelník (1843), řídil spolko­vé koncerty Kodaňské hudební společnosti a stal se ředitelem nově založené konzervatoře (1845–48). 1844 se stal členem společnosti Accademia di S. Cecilia v Římě. 1847 ho vy­znamenal král Christian VIII. V Kodani se vě­noval převážně příležitostným kompozicím a operám na libreta H. Chr. Andersena (''Bryllu­pet ved Como-S''ø''en ''[Svatba na jezeře Como], 1849; ''N''ø''kken ''[Vodní žínky], 1853). V českých zemích byl považován za významného rodáka. Výbor pro oslavu 50. výročí založení konzer­vatoře u něj objednal ''Jubilejní slavnostní ouverturu D dur'', jež byla provedena 7. 7. 1858 ve StD. Koncertu se zřejmě osobně zúčastnil, neboť 1857/58 podnikal se synem studijní ces­tu do Berlína, Drážďan, Prahy a Vídně. V po­sledních letech žil jako vážená osobnost v Ko­dani (penzionován 1848). <div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/> Převážná část '''G. '''tvorby (singspiely, kouzel­né pohádky, melodramy, balety, hudba k čino­hrám, fraškám, parodiím a pantomimám) sloužila divadlům, v nichž působil jako kapelník. Pro vídeňské předměstské scény složil za tři­náct let více než 120 titulů. Brněnské městské divadlo začalo hry s jeho hudbou přebírat už po 1820 a hrálo je deset let. Díky živé repertoáro­vé vazbě obou lokalit bylo v některých letech zařazeno až pět kusů s '''G. '''hudbou, často v roce vídeňské premiéry či v následujícím. Hojně byly '''G. '''kusy uváděny též v Pešti a Budíně 1819–50. Pražské StD jich uvedlo několik až těsně před rokem 1830, např. komickou operu ''Der Bernsteinring ''1829 (t: Gleich, ? Vídeň, 1831 Berlín, 1832 Brno) a dvouaktovou hru se zpěvy ''Das Zaubermädchen ''1836 (t: Meisl, ?Vídeň). Při přebírání vídeňských titulů do­cházelo k úpravám i změnám názvů.

== <ee:bibliography_label>Provedení</ee:bibliography_label> ==

<ee:bibliography_content>(v Brně, event. ve StD): '''1820: '''''Die echte Primadona in Hirschau'', fraška, t: Told–Rose­nau, Vídeň 1819; ''Der traurige Fritz'', fraška, t: Told, Vídeň 1818; ''Sküs, Mond und Pagat'', hud. karikovaný quodlibet, t: Rosenau, Vídeň 1820; '''1822: '''''Staberl in Marokko'', kouzel. hra jako kom. melodram, t: Rose­nau, Vídeň ?; '''1823: '''''1723–1823–1923'', součas. ob­raz, pův. název ''1722–1822–1922'', t: Meisl, Vídeň 1822; ''Nigilibigilis'', kouzel. fraška se zpěvem, tan­cem, obrazy a stroji, t: Told–F. Wimmer–Meisl, Ví­deň ?; ''Das Mädchen ohne Zunge'', melodr., 3 jedn., t: Rosenau, Vídeň 1819; ''Die Liebesabenteuer in Strümpfelbach'', maloměst. švank, t: Meisl, Vídeň 1813; ''Das Leben ein Rausch'', lokál. fraška s verši a zpěvem, kouzly a obrazy, t: Told, Vídeň ?; '''1824: '''''Arsena die Männerfeindin'', kouzel. hra, t: Meisl, Ví­deň 1823; ''Der Simandl aus der Unterwelt oder Das Gespenst in Krähwinkel'', fraška, t: K. Mayer, Vídeň 1823; ''Boleslaus Verrat am Vaterlande oder Die Zer­störung des Bergschlosses Zunky'', pův. název ''Boleslav 'oder Die Zerstörung von Kunsky'', hra, t: Cuno, Vídeň 1818; ''Das wilde Felsenmädchen oder Die beiden Stummen'', romant. melodram se sbory, pochody a ob­razy, t: Eckschläger, Vídeň před 1822; ''Arsenius der Weiberfeind'', kouzel. pohádka, t: Meisl, Vídeň 1824; '''1825:''' ''Rettung durch die Sparkassa'', lokál. obraz, t: Meisl, Vídeň 1824; ''Der Brief an sich selbst oder Die unvermutete Entdeckung'', kom. opera, t: Meisl, Ví­deň 1824; ''Die kurzen Mäntel oder Die natürliche Zauberei'', kouzel. hra, t: Meisl, Vídeň 1824; ''Menage­rie oder Optische Zimmerreise in Krähwinkel'', fraš­ka, t: Gleich–F. Hopp, Vídeň 1825; ''Timur, der Tar­tar-Chan ''karik. obraz, t: Gleich, Vídeň 1822; '''1826:''' ''Die Krähwinkler in der Residenz'', fraška, t: Gleich–F. Hopp, Vídeň 1825; '''1827: '''''Peterl und Paulerl'', kom. singspiel, t: Gleich, Vídeň 1827; ''Die sieben Mäd­chen in Uniform'', singspiel, t: Angely, Vídeň 1825; '''1828: '''''Die steinerne Jungfrau'', hud. hra o vílách, t: Gleich, Vídeň 1826; ''Peter Stieglitz Reiseabenteuer zu Wasser und zu Lande'', kouzel. fraška, t: Gleich, Ví­deň 1827, StD 1837; '''1829: '''''Das schwarze Kind'', fraš­ka, t: F. Hopp, Vídeň 1829, ''Der Bernsteinring'', t: Gleich, Vídeň ?, StD 1829, Berlín 1831, Brno 1832), ''Der falsche Virtuos oder Das Concert auf der G-Sa­ite'', fraška, t: Meisl, Vídeň 1828, StD 1829; '''1831: '''''Aschenbrödels Zaubertraum'', též ''Der Zaubertraum oder Prinz Ramiro und Anschenbrödel'', velké pan-tom. představení, h: G. dle Isouarda, ch: F. Occioni dle F. Horschelta, Vídeň 1828; ''Reserl, die Nacht­wandlerin'', fraška, t: Told, Vídeň 1825; '''1833: '''''Des Adlers Horst, ''romant.-komická opera, 3 jedn., t: Holtei podle předlohy J. H. Schopenhauerové, Berlín 1832, StD a Brno 1833.</ee:bibliography_content>