Florjanský, Vladislav: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>zpěvák, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>zpěvák,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 24: | Řádka 24: | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
| − | Vl. jm. Florian Kohmann nebo Koman, psán i Władysław Florianski, Floryanski. Studoval obchodní akademii ve Lvově (tehdy Lemberg) a pracoval jako poštovní úředník. Zpěvu se učil soukromě ve svém rodišti (učitelé: slovinský pěvec F. | + | Vl. jm. Florian Kohmann nebo Koman, psán i Władysław Florianski, Floryanski. Studoval obchodní akademii ve Lvově (tehdy Lemberg) a pracoval jako poštovní úředník. Zpěvu se učil soukromě ve svém rodišti (učitelé: slovinský pěvec F. Gerbić a polská pěvkyně A. Souvestre). Od 1884 vystupoval ve lvovském polském divadle, kde debutoval jako Jan v Millöckerově ''Žebravém studentu ''a vytvořil tenorové role v operetách Straussových (Barinkay, ''Cikánský baron'', Eisenstein, ''Netopýr'') a Offenbachových (Paris, ''Krásná Helena''). 2. 2. 1885 zpíval hlavní roli ve lvovské premiéře Zielinského opery ''Konrad Wallenrod ''a 21. 9. 1886 hostoval na scéně ND v Praze na doporučení polské zpěvačky T. Arklové (Jontek, Moniuszko: ''Halka''). Ač byla patrná jeho malá jevištní zkušenost a chabá čeština, jeho výkon byl slibný, zvl. ve srovnání s dosavadním představitelem role A. Vávrou. Angažmá v ND získal '''F. '''po dalším hostování v květnu 1887. Po odchodu C. Raverty (1887) a A. Vávry (1888) se stal hlavním interpretem prvních tenorových rolí (Verdi, Bizet, Thomas, Halévy, Wagner, Puccini ad.). V ND patřil v 90. letech k nejlépe placeným sólistům a tisk mu vytýkal, že zneužívá svého postavení k získávání privilegií. Psalo se, že vedení ND vítá ukončení jeho smlouvy v červnu 1900 s ohledem na možnost angažovat K. Buriana. 26. 6. 1900 se '''F. '''rozloučil v roli Smetanova Dalibora. Ještě jako člen ND hostoval 1895/96 v českém divadle v Brně (Dalibor; Wagner: ''Lohengrin''). Ve svých typických rolích (Dalibor; Jeník, Smetana: ''Prodaná nevěsta'', Canio, Leoncavallo: ''Komedianti'', Heřman, Čajkovskij: ''Piková dáma'') hostoval 1898/99 a v dubnu 1900 v českém divadle v Plzni. Zpíval ve Lvově (1888, 1895, 1897), v Krakově (1889, 1892, 1898), 1895 v petrohradském Mariinském divadle a 1898 ve Velkém divadle ve Varšavě, kam přešel po skončení angažmá v ND a kde od 1902 působil jako zpěvák a režisér. Do ND se vrátil ještě 1902, 1904 a zvl. 1905. 1906/07 podnikl turné do USA (New York, Detroit, Washington) a poté se natrvalo usadil ve Lvově. |
'''F. '''mimořádná pozice v ND byla dána nejen jeho pěveckými kvalitami, ale i tehdejším kritickým nedostatkem tenoristů na této scéně. Jeho lyrický tenor měl rozsah d–b<sup>1 </sup>a praxí získával '''F. '''výrazové schopnosti i pro hrdinný obor. Publikum se sympatiemi reagovalo na jeho atraktivní zjev a příjemné vystupování. Rozhodující příležitost mu poskytla pražská premiéra Verdiho ''Otella ''v lednu 1888, kdy vystoupil v titulní roli vedle B. Foerstrové-Lautererové a B. Benoniho ve zdařilé inscenaci J. Šmahy; Otello zůstal jeho nejlepší rolí. Dále na sebe upozornil hned 1888, kdy vytvořil ke spokojenosti přítomného skladatele postavu Lenského v pražské premiéře Čajkovského ''Eugena Oněgina''; 1890 zpíval hlavní roli v mimořádně zdařilé inscenaci opery A. Franchettiho ''Asrael''; jeho interpretaci Masaniella byla 1890 přičítána zásluha o repertoárové vzkříšení Auberovy ''Němé z Portici ''v ND; 1891 vytvořil Tannhäusera při premiéře Wagnerovy opery v ND; 1892 vystoupil jako Smetanův Dalibor a Dvořákův Dimitrij v představení ND na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni. | '''F. '''mimořádná pozice v ND byla dána nejen jeho pěveckými kvalitami, ale i tehdejším kritickým nedostatkem tenoristů na této scéně. Jeho lyrický tenor měl rozsah d–b<sup>1 </sup>a praxí získával '''F. '''výrazové schopnosti i pro hrdinný obor. Publikum se sympatiemi reagovalo na jeho atraktivní zjev a příjemné vystupování. Rozhodující příležitost mu poskytla pražská premiéra Verdiho ''Otella ''v lednu 1888, kdy vystoupil v titulní roli vedle B. Foerstrové-Lautererové a B. Benoniho ve zdařilé inscenaci J. Šmahy; Otello zůstal jeho nejlepší rolí. Dále na sebe upozornil hned 1888, kdy vytvořil ke spokojenosti přítomného skladatele postavu Lenského v pražské premiéře Čajkovského ''Eugena Oněgina''; 1890 zpíval hlavní roli v mimořádně zdařilé inscenaci opery A. Franchettiho ''Asrael''; jeho interpretaci Masaniella byla 1890 přičítána zásluha o repertoárové vzkříšení Auberovy ''Němé z Portici ''v ND; 1891 vytvořil Tannhäusera při premiéře Wagnerovy opery v ND; 1892 vystoupil jako Smetanův Dalibor a Dvořákův Dimitrij v představení ND na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni. | ||
Verze z 23. 11. 2015, 10:43
Vladislav Florjanský
* 4. 5. 1854 Lvov, Ukrajina [Halič]
† 11. 4. 1911 Lvov, Ukrajina [Halič]
zpěvák
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
