Elsner, Wilhelm: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
m (založení hesla)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
 
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
 
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
10. 11. 1869  
+
10. 11. 1869
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
Řádka 12: Řádka 12:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
26. 8. 1903  
+
26. 8. 1903
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Řádka 18: Řádka 18:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>zpěvák, </ee:profession>
+
| povolání = <ee:profession>zpěvák,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
Řádka 24: Řádka 24:
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
 
<ee:content>
 
<ee:content>
Studoval zpěv u někdejšího barytonisty brněnského německého divadla H. Pfeifera. V Brně vystupoval koncertně (např. 26. 2. 1888 byl sólistou koncertu v evangelickém Christus Kirche). 1889 debutoval v Linci jako Lohengrin (Wagner: ''Lohengrin''). Od roku 1892 působil ve Štýrském Hradci a na začátku prosince 1895 se ucházel o angažmá v německém divadle v Praze v roli Wagnerova Lohengrina a Johanna z Leydenu (Meyerbeer: ''Der Prophet''). ředitel Neumann ho angažoval počínaje zářím 1896 a '''E. '''zůstal členem jeho souboru až do svého předčasného úmrtí po několikatýdenní nemoci. Jeho pohřbu se zúčastnily zástupy Pražanů, protože patřil k nejpopulárnějším zpěvákům německého divadla a byl respektován i jako přátelský a laskavý člověk. Divadlo uctilo jeho památku 3. 10. 1903 představením Wagnerovy opery ''Das Rheingold''. Vystupoval koncertně (mj. 16. 1. 1902: H. Rietsch, scény z opery ''Walther von der Vogelweid''e, prem.).
+
Studoval zpěv u někdejšího barytonisty brněnského německého divadla H. Pfeifera. V Brně vystupoval koncertně (např. 26. 2. 1888 byl sólistou koncertu v evangelickém Christus Kirche). 1889 debutoval v Linci jako Lohengrin (Wagner: ''Lohengrin''). Od roku 1892 působil ve Štýrském Hradci a na začátku prosince 1895 se ucházel o angažmá v německém divadle v Praze v roli Wagnerova Lohengrina a Johanna z Leydenu (Meyerbeer: ''Der Prophet''). Ředitel Neumann ho angažoval počínaje zářím 1896 a '''E. '''zůstal členem jeho souboru až do svého předčasného úmrtí po několikatýdenní nemoci. Jeho pohřbu se zúčastnily zástupy Pražanů, protože patřil k nejpopulárnějším zpěvákům německého divadla a byl respektován i jako přátelský a laskavý člověk. Divadlo uctilo jeho památku 3. 10. 1903 představením Wagnerovy opery ''Das Rheingold''. Vystupoval koncertně (mj. 16. 1. 1902: H. Rietsch, scény z opery ''Walther von der Vogelweid''e, prem.).
  
 
V Praze nastupoval jako začátečník vedle prvního tenoristy E. Gusalewicze, původem Poláka, který měl problémy s němčinou. Také tato okolnost pomohla '''E. '''rychle se vypracovat do rovnocenného postavení, když Gusalewiczovi ponechal pouze lyrické tenorové role se zvláště vysokými polohami. '''E. '''měl „pravý hrdinný tenor s tmavým základním témbrem, jemuž podivuhodně světlé zabarvení otevřeného –e– dávalo obrovskou schopnost proměn“ [nekrolog]. Při zpěvu velmi dobře vyslovoval, byl schopen věrohodně přednášet mluvené dialogy a svým deklamačním uměním výstižně tvaroval i komické role (Don Gaston, Weber–Mahler: ''Die drei Pintos'', 1900). Během sedmi let pražského angažmá vytvořil postavy širokého charakterového a oborového spektra; významně se podílel např. na Gluckově cyklu, který divadlo pořádalo 1901, v němž zpíval mj. roli Parida, transkribovanou pro tenor (''Paris und Helena''). Těžištěm jeho repertoáru však zůstaly Wagnerovy opery. Jeho menší zavalitý zjev sice pro ně neposkytoval nejlepší fyzické předpoklady a '''E. '''nebyl ani obratným hercem, výborně je ale zvládal pěvecky, s postačujícím bohatým hlasovým fondem a vzornou deklamací. Klenutá kantiléna, kterou dokázal rozvinout, dávala hrdinským postavám Wagnerových dramat nezvyklou vřelost (Tannhäuser, Walter Stolzing v opeře ''Die Meistersinger von Nürnberg''). '''E. '''vrcholným pražským výkonem se stala titulní postava oper''y Tristan und Isolde'', v níž mu byla partnerkou sopranistka M. Claus-Fränkelová. Oba pěvci museli před studiem rolí uzavřít s ředitelem Neumannem nezrušitelnou dvouletou smlouvu. Premiéru tohoto nastudování, kterou 1. 9. 1896 řídil F. Schalk, navštívilo mnoho zahraničních návštěvníků. Předčasná smrt nedovolila '''E. '''zcela rozvinout umělecké dispozice.
 
V Praze nastupoval jako začátečník vedle prvního tenoristy E. Gusalewicze, původem Poláka, který měl problémy s němčinou. Také tato okolnost pomohla '''E. '''rychle se vypracovat do rovnocenného postavení, když Gusalewiczovi ponechal pouze lyrické tenorové role se zvláště vysokými polohami. '''E. '''měl „pravý hrdinný tenor s tmavým základním témbrem, jemuž podivuhodně světlé zabarvení otevřeného –e– dávalo obrovskou schopnost proměn“ [nekrolog]. Při zpěvu velmi dobře vyslovoval, byl schopen věrohodně přednášet mluvené dialogy a svým deklamačním uměním výstižně tvaroval i komické role (Don Gaston, Weber–Mahler: ''Die drei Pintos'', 1900). Během sedmi let pražského angažmá vytvořil postavy širokého charakterového a oborového spektra; významně se podílel např. na Gluckově cyklu, který divadlo pořádalo 1901, v němž zpíval mj. roli Parida, transkribovanou pro tenor (''Paris und Helena''). Těžištěm jeho repertoáru však zůstaly Wagnerovy opery. Jeho menší zavalitý zjev sice pro ně neposkytoval nejlepší fyzické předpoklady a '''E. '''nebyl ani obratným hercem, výborně je ale zvládal pěvecky, s postačujícím bohatým hlasovým fondem a vzornou deklamací. Klenutá kantiléna, kterou dokázal rozvinout, dávala hrdinským postavám Wagnerových dramat nezvyklou vřelost (Tannhäuser, Walter Stolzing v opeře ''Die Meistersinger von Nürnberg''). '''E. '''vrcholným pražským výkonem se stala titulní postava oper''y Tristan und Isolde'', v níž mu byla partnerkou sopranistka M. Claus-Fränkelová. Oba pěvci museli před studiem rolí uzavřít s ředitelem Neumannem nezrušitelnou dvouletou smlouvu. Premiéru tohoto nastudování, kterou 1. 9. 1896 řídil F. Schalk, navštívilo mnoho zahraničních návštěvníků. Předčasná smrt nedovolila '''E. '''zcela rozvinout umělecké dispozice.
Řádka 30: Řádka 30:
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
 
== <ee:bibliography_label>Role (v Praze)</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Role (v Praze)</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>'''1895 '''j. h.: Lohengrin (Wagner: ''Lohengrin'', i v angažmá), Johann z Leydenu (Meyerbeer: ''Der Prophet'', i v angažmá); '''1896: '''Don Louis de Bargas (Albéniz: ''Pepita Jiménez''), Josef (Méhul: ''Josef und seine Brüder''), Max (Weber: ''Der Freischütz''), Turiddu (Mascagni: ''Cavalleria rusticana''), Canio (Leoncavallo: ''Der Bajazzo''), Tristan (Wagner: ''Tristan und Isolde''), Námořník Plummer (Goldmark: ''Das Heimchen am Herd''); '''1897: '''Georg von Sturmfeld (Ferd. Langer'': Der Pfeifer von Hardt''), André Chénier (Giordano: ''André Chénier''), Mathias Freudhofer (Kienzl: ''Der Evangelimann''), Walter Stolzing (Wagner: ''Die Meistersinger von Nürnberg''), Erik (Wagner: ''Der fliegende Holländer''); '''1898: '''Florestan (Beethoven: ''Fidelio''), Armor (Lazzari: ''Armor''); Marcel (Leoncavallo: ''La Bohéme''); '''1899: '''Lisandro (Urspruch: ''Das Unmöglichste von Allem''), Genesius (Weingartner: ''Genesius''), Hans Kraft (S. Wagner: ''Bärenhäuter''), Sever (Bellini: ''Norma''); '''1900: '''Don Gomez (Saint-Saëns'': Heinrich VIII''.), Pedro (H. Wolf: ''Corregidor''), Idomeneus (Mozart: ''Idomeneus''), Ferdinand Cortez (Spontini: ''Ferdinand Cortez''), Roland (Zichy: ''Meister Roland''), Don Gaston (Weber–Mahler: ''Die drei Pinto''s), Trott (d’Albert: ''Die Abreise''), Alvar Fanez (Cornelius: ''Cid''), Ferrando (Mozart: ''Cosď fan tutte''), Wilhelm Meister (Thomas: ''Mignon''), Loge, Siegmund a Siegfried (Wagner: ''Der Ring des Nibelungen''); '''1901: '''Manru (Paderewski: ''Manru''), Rinaldo (Gluck: ''Armide''), Pylades (Gluck: ''Iphigenia auf Tauris''), Achilles (Gluck: ''Iphigenia in Aulis''), Paris (Gluck: ''Paris und Helena ''v úpravě J. Stranského, vše v rámci Gluckova cyklu), Hoffmann (Offenbach: ''Hoffmanns Erzählungen''), Yang Yang (Auber: ''Das eherne Pferd''), Don Ottavio (Mozart: ''Don Juan''), Guntram (R. Strauss: ''Guntram''); '''1902: '''Johannes (Massenet'': Herodias''), Medardus (Pirani: ''Das Hexenlied'', prem.), Rienzi (Wagner: ''Rienzi''), Peter (Blech: ''Das war ich''); '''1903: '''Samson (Saint-Saëns: ''Samson und Dalil''a), Don José (Bizet: ''Carmen''), Nadeya (Rossi: ''Nadeya'', prem.).</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>'''1895 '''j. h.: Lohengrin (Wagner: ''Lohengrin'', i v angažmá), Johann z Leydenu (Meyerbeer: ''Der Prophet'', i v angažmá); '''1896: '''Don Louis de Bargas (Albéniz: ''Pepita Jiménez''), Josef (Méhul: ''Josef und seine Brüder''), Max (Weber: ''Der Freischütz''), Turiddu (Mascagni: ''Cavalleria rusticana''), Canio (Leoncavallo: ''Der Bajazzo''), Tristan (Wagner: ''Tristan und Isolde''), Námořník Plummer (Goldmark: ''Das Heimchen am Herd''); '''1897: '''Georg von Sturmfeld (Ferd. Langer'': Der Pfeifer von Hardt''), André Chénier (Giordano: ''André Chénier''), Mathias Freudhofer (Kienzl: ''Der Evangelimann''), Walter Stolzing (Wagner: ''Die Meistersinger von Nürnberg''), Erik (Wagner: ''Der fliegende Holländer''); '''1898: '''Florestan (Beethoven: ''Fidelio''), Armor (Lazzari: ''Armor''); Marcel (Leoncavallo: ''La Bohéme''); '''1899: '''Lisandro (Urspruch: ''Das Unmöglichste von Allem''), Genesius (Weingartner: ''Genesius''), Hans Kraft (S. Wagner: ''Bärenhäuter''), Sever (Bellini: ''Norma''); '''1900: '''Don Gomez (Saint-Saëns'': Heinrich VIII''.), Pedro (H. Wolf: ''Corregidor''), Idomeneus (Mozart: ''Idomeneus''), Ferdinand Cortez (Spontini: ''Ferdinand Cortez''), Roland (Zichy: ''Meister Roland''), Don Gaston (Weber–Mahler: ''Die drei Pinto''s), Trott (d’Albert: ''Die Abreise''), Alvar Fanez (Cornelius: ''Cid''), Ferrando (Mozart: ''Così fan tutte''), Wilhelm Meister (Thomas: ''Mignon''), Loge, Siegmund a Siegfried (Wagner: ''Der Ring des Nibelungen''); '''1901: '''Manru (Paderewski: ''Manru''), Rinaldo (Gluck: ''Armide''), Pylades (Gluck: ''Iphigenia auf Tauris''), Achilles (Gluck: ''Iphigenia in Aulis''), Paris (Gluck: ''Paris und Helena ''v úpravě J. Stranského, vše v rámci Gluckova cyklu), Hoffmann (Offenbach: ''Hoffmanns Erzählungen''), Yang Yang (Auber: ''Das eherne Pferd''), Don Ottavio (Mozart: ''Don Juan''), Guntram (R. Strauss: ''Guntram''); '''1902: '''Johannes (Massenet'': Herodias''), Medardus (Pirani: ''Das Hexenlied'', prem.), Rienzi (Wagner: ''Rienzi''), Peter (Blech: ''Das war ich''); '''1903: '''Samson (Saint-Saëns: ''Samson und Dalil''a), Don José (Bizet: ''Carmen''), Nadeya (Rossi: ''Nadeya'', prem.).</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>''Der Humorist ''[Wien], 1894, č. 7 [Št. Hradec]; ''Bohemia ''4. 12. 1895 [Lohengrin], 6. 12. 1895 [Johann z Leydenu], 3. 9. 1897 [Tristan], 11. 10. 1901 [Guntram]; 28. 8. 1903 [nekrolog E. Batka], 29. 8. 1903 [smuteč. slavnosti].  •  Eisenberg; Kosch; Kutsch 1997; Piper, sv. Register; Neues deutsches Theater.</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>''Der Humorist ''[Wien], 1894, č. 7 [Št. Hradec]; ''Bohemia ''4. 12. 1895 [Lohengrin], 6. 12. 1895 [Johann z Leydenu], 3. 9. 1897 [Tristan], 11. 10. 1901 [Guntram]; 28. 8. 1903 [nekrolog E. Batka], 29. 8. 1903 [smuteč. slavnosti].  •  Eisenberg; Kosch; Kutsch 1997; Piper, sv. Register; Neues deutsches Theater.</ee:bibliography_content>
Řádka 36: Řádka 36:
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>10. 11. 1869 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Brno</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>10. 11. 1869</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Brno</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>26. 8. 1903 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>26. 8. 1903</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
 
<div class="names"><ee:names/></div>
 
<div class="names"><ee:names/></div>

Verze z 22. 11. 2015, 13:20

Wilhelm Elsner
* 10. 11. 1869 Brno
26. 8. 1903 Praha
zpěvák



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.