Ebert, Carl Egon: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
m (založení hesla)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
 
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
 
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
5. 6. 1801  
+
5. 6. 1801
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
Řádka 18: Řádka 18:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>spisovatel, dramatik, libretista, </ee:profession>
+
| povolání = <ee:profession>spisovatel, dramatik, libretista,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
Řádka 24: Řádka 24:
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
 
<ee:content>
 
<ee:content>
Jeho otec Michael Xaver E. (zemř. 1829) byl dvorním radou a úředníkem v domě knížat Fürstenbergů. Carl Egon navštěvoval od 1814 ve Vídni piaristickou Löwenburskou akademii, kam chodily děti zchudlé šlechty a vyššího měšťanstva. Poslední rok gymnázia, přípravné řlozořcké ročníky a část práv, která opustil 1824, studoval v Praze. S pomocí J. H. Dambecka soukromě studoval estetiku a pokoušel se o dramatickou tvorbu (1818–20 napsal údajně více než 20 her). 1825 mu vyšla v Kronbergu první sbírka básní. Byl důvěrným přítelem F. Palackého, s nímž se pohyboval ve vlastenecké společnosti a šlechtických salonech, a přispíval do německé verze jeho ČČM (''Monatschrift des böhmischen Museums'', od 1827). 1825 se stal fürstenberským knihovníkem. 1829 se vydal s knížetem jako průvodce na cesty s politickým posláním do Donaueschingen. Byl uváděn do vysoké společnosti a kněžna mu věnovala prostředky na studijní cestu do Švýcarska. Seznámil se s německými literáty (Uhland, Lenau ad.), s nimiž udržoval trvalé styky. Od 1833 spravoval v Praze fürstenberský majetek, 1848 byl jmenován dvorním radou. Spolu s 60 českými a německými spisovateli podepsal 18. 3. 1848 prohlášení o zrovnoprávnění národností (''Die Erklärung für die Gleichberechtigung der Nationalitäten''), během revoluce byl členem Národního výboru, kde zastával umírněná stanoviska, ale s českými kruhy se posléze rozešel. Stýkal se pouze s jednotlivci, např. v česko-německém spolku Arkadia (zal. 1860), k němuž patřili A. W. Ambros, J. Mánes, J. F. Kittl, sochař E. Max, F. B. Mikovec ad. Rodina Fürstenbergů mu 1858 vyměřila penzi a '''E. '''se nadále věnoval pouze literatuře. 1872 mu císař udělil řád železné koruny a povýšil ho do rytířského stavu. Jeho sestra Juliana byla manželkou vydavatele časopisu ''Ost und West ''R. Glasera, druhá sestra Wilhelmina se provdala za skladatele V. J. Tomáška.
+
Jeho otec Michael Xaver E. (zemř. 1829) byl dvorním radou a úředníkem v domě knížat Fürstenbergů. Carl Egon navštěvoval od 1814 ve Vídni piaristickou Löwenburskou akademii, kam chodily děti zchudlé šlechty a vyššího měšťanstva. Poslední rok gymnázia, přípravné filozofické ročníky a část práv, která opustil 1824, studoval v Praze. S pomocí J. H. Dambecka soukromě studoval estetiku a pokoušel se o dramatickou tvorbu (1818–20 napsal údajně více než 20 her). 1825 mu vyšla v Kronbergu první sbírka básní. Byl důvěrným přítelem F. Palackého, s nímž se pohyboval ve vlastenecké společnosti a šlechtických salonech, a přispíval do německé verze jeho ČČM (''Monatschrift des böhmischen Museums'', od 1827). 1825 se stal fürstenberským knihovníkem. 1829 se vydal s knížetem jako průvodce na cesty s politickým posláním do Donaueschingen. Byl uváděn do vysoké společnosti a kněžna mu věnovala prostředky na studijní cestu do Švýcarska. Seznámil se s německými literáty (Uhland, Lenau ad.), s nimiž udržoval trvalé styky. Od 1833 spravoval v Praze fürstenberský majetek, 1848 byl jmenován dvorním radou. Spolu s 60 českými a německými spisovateli podepsal 18. 3. 1848 prohlášení o zrovnoprávnění národností (''Die Erklärung für die Gleichberechtigung der Nationalitäten''), během revoluce byl členem Národního výboru, kde zastával umírněná stanoviska, ale s českými kruhy se posléze rozešel. Stýkal se pouze s jednotlivci, např. v česko-německém spolku Arkadia (zal. 1860), k němuž patřili A. W. Ambros, J. Mánes, J. F. Kittl, sochař E. Max, F. B. Mikovec ad. Rodina Fürstenbergů mu 1858 vyměřila penzi a '''E. '''se nadále věnoval pouze literatuře. 1872 mu císař udělil řád železné koruny a povýšil ho do rytířského stavu. Jeho sestra Juliana byla manželkou vydavatele časopisu ''Ost und West ''R. Glasera, druhá sestra Wilhelmina se provdala za skladatele V. J. Tomáška.
  
 
<span style="line-height: 1.6;">Z patriotických motivů vzešel </span>'''E. '''<span style="line-height: 1.6;">epos </span>''Wlasta''<span style="line-height: 1.6;">, </span>''Böhmisch nationales Heldengedicht''<span style="line-height: 1.6;">, jedno z nejznámějších děl pražské předbřeznové literatury se značným ohlasem v zahraničí (I–III, 1825–28, vyd. 1829, česky ukázka v překladu V. Hanky v ČČM 3, 1828, s. 39–44). Podle eposu napsal 1840 neznámý autor s šifrou L. B. libreto, jež pod názvem </span>''Wlasta ''<span style="line-height: 1.6;">zhudebnil učitel hudby u vídeňského císařského dvora J. Geiger (prem. 2. 12. 1840 v dvorní opeře, 8 repríz do února 1842). Příběh dívčí války </span>'''E. '''<span style="line-height: 1.6;">psychologicky značně prohloubil, když Vlastě připsal vývoj od krvežíznivé bojovnice v panovnici velkého formátu. Romantické prvky jsou zde zastoupeny začarovanými meči, proroctvím, nápojem nenávisti apod.</span>
 
<span style="line-height: 1.6;">Z patriotických motivů vzešel </span>'''E. '''<span style="line-height: 1.6;">epos </span>''Wlasta''<span style="line-height: 1.6;">, </span>''Böhmisch nationales Heldengedicht''<span style="line-height: 1.6;">, jedno z nejznámějších děl pražské předbřeznové literatury se značným ohlasem v zahraničí (I–III, 1825–28, vyd. 1829, česky ukázka v překladu V. Hanky v ČČM 3, 1828, s. 39–44). Podle eposu napsal 1840 neznámý autor s šifrou L. B. libreto, jež pod názvem </span>''Wlasta ''<span style="line-height: 1.6;">zhudebnil učitel hudby u vídeňského císařského dvora J. Geiger (prem. 2. 12. 1840 v dvorní opeře, 8 repríz do února 1842). Příběh dívčí války </span>'''E. '''<span style="line-height: 1.6;">psychologicky značně prohloubil, když Vlastě připsal vývoj od krvežíznivé bojovnice v panovnici velkého formátu. Romantické prvky jsou zde zastoupeny začarovanými meči, proroctvím, nápojem nenávisti apod.</span>
Řádka 34: Řádka 34:
 
Dobovému modelu romanticko-rytířských her s pohádkovými motivy odpovídá i další libreto ''Der Schild'', napsané již 1825 pro fürstenberského kapelníka v Donaueschinger J. W. Kalliwodu. Po Kalliwodově váhání je zhudebnil L. E. Měchura (1843–44). V příběhu s mnoha kouzly je králi uloupen rodinný talisman, štít se vsazeným démantem, rytíři jej hledají, skutečný nálezce je podveden a obviněn z krádeže, ale z vězení mu pomohou gnómové a princezna, která ho miluje. S Měchurovou scénickou hudbou bylo hráno i '''E. '''drama ''Ein Gelübde ''z prostředí německých templářů ve 14. stol.
 
Dobovému modelu romanticko-rytířských her s pohádkovými motivy odpovídá i další libreto ''Der Schild'', napsané již 1825 pro fürstenberského kapelníka v Donaueschinger J. W. Kalliwodu. Po Kalliwodově váhání je zhudebnil L. E. Měchura (1843–44). V příběhu s mnoha kouzly je králi uloupen rodinný talisman, štít se vsazeným démantem, rytíři jej hledají, skutečný nálezce je podveden a obviněn z krádeže, ale z vězení mu pomohou gnómové a princezna, která ho miluje. S Měchurovou scénickou hudbou bylo hráno i '''E. '''drama ''Ein Gelübde ''z prostředí německých templářů ve 14. stol.
  
'''E. '''patřil ve své době k typickým sociálně zajištěným autorům, kteří tvořili ze záliby. Stýkal se s podobně situovanými literáty a hudebníky a spolupracoval s nimi (Tomášek, Měchura, Dessauer, Gordigiani). Jeho vysoké společenské postavení nepochybně přispívalo ke značnému renomé v zahraniční (při návštěvě Vídně 9. 12. 1845 mu básníci uspořádali slavnostní večer, k jeho 80. narozeninám vydalo několik desítek umělců a novinářů sborníček oslavných veršů ''Die deutschen Dichter an Ebert'', 1881). řadí se k rakouskému biedermeieru, k němuž vedle zdrobnělé lyriky patřil i zemský patriotismus, u '''E. '''obohacený o mytologické a historické inspirace a romantické pohádkové prvky.
+
'''E. '''patřil ve své době k typickým sociálně zajištěným autorům, kteří tvořili ze záliby. Stýkal se s podobně situovanými literáty a hudebníky a spolupracoval s nimi (Tomášek, Měchura, Dessauer, Gordigiani). Jeho vysoké společenské postavení nepochybně přispívalo ke značnému renomé v zahraniční (při návštěvě Vídně 9. 12. 1845 mu básníci uspořádali slavnostní večer, k jeho 80. narozeninám vydalo několik desítek umělců a novinářů sborníček oslavných veršů ''Die deutschen Dichter an Ebert'', 1881). Řadí se k rakouskému biedermeieru, k němuž vedle zdrobnělé lyriky patřil i zemský patriotismus, u '''E. '''obohacený o mytologické a historické inspirace a romantické pohádkové prvky.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
Řádka 42: Řádka 42:
 
<ee:bibliography_content>''Lidwinna'', romant. opera, 3 jedn., h: Dessauer, 30. 9. 1836 StD, libr. vyd. 1836, znovu v sebr. spisech; ''Der Schild'', romant. opera, 3 jedn., h: Měchura, soukromě prov. v Klatovech 1845, Měchurův opis libreta a klav. výtah v ČMH, text není zahrnut v sebr. spisech. – Podle Stiegera, sv. Titelkatalog, je E. autorem libret dvou oper Jos. Fischera, údajně provedených v Praze (''Der Schatten der Geliebten'', 1840, ''Das Abenteuer im Walde'', 1849); jde však zřejmě o omyl.</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>''Lidwinna'', romant. opera, 3 jedn., h: Dessauer, 30. 9. 1836 StD, libr. vyd. 1836, znovu v sebr. spisech; ''Der Schild'', romant. opera, 3 jedn., h: Měchura, soukromě prov. v Klatovech 1845, Měchurův opis libreta a klav. výtah v ČMH, text není zahrnut v sebr. spisech. – Podle Stiegera, sv. Titelkatalog, je E. autorem libret dvou oper Jos. Fischera, údajně provedených v Praze (''Der Schatten der Geliebten'', 1840, ''Das Abenteuer im Walde'', 1849); jde však zřejmě o omyl.</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Pozůstalost v LA PNP, nezpracována.  •  ''Bohemia ''1836, s. 119, 121, 124 [Lidwinna]; S. Zauper: C. E. E., ''Libussa, Jahrbuch für 1843'', s. 279–307; Teuber III, s. 145–146, 529; J. Jakubec: ''Dějiny literatury české. Od nejstarších dob do probuzení politického'', 1911; J. Pekař: ''František Palacký'', 1913, s. 50, 54–60; A. Sauer: Einige Bemerkungen zu einer im Besitze des Vereins beřndlichen Autographensammlung, ''Mitteilungen des Vereins für die Geschichte der Deutschen in Böhmen'', 1895, s. 295 [kritika Čestmíra od Ant. Müllera]; [R. Müller]: Erinnerungen eines alten Akademikers. Aus dem Nachlass von Prof. R. M., ''Deutsche Arbeit ''[Prag] 4, 1904/5, s. 249–261; M. Očadlík: Opery L. E. Měchury, ''Sborník prací k padesátým narozeninám Z. Nejedlého'', 1928, s. 129–160 [zde obsah op. Der Schild]; W. Krause: ''K. E. E., Ein Beitrag zum böhmischen Biedermeier'', dipl. práce něm. univ. v Praze, 1935; V. J. Tomášek: ''Vlastní životopis'', vyd. Z. Němec, 1941; Vondráček II; A. Hofman: ''Die Prager Zeitschrift Ost und West. Ein Beitrag zur Geschichte der deutsch–slawischen Verständigung im Vormärz'', Berlin 1957; Javorin, s. 65, 73, 119; S. Langer: ''Stručná historie divadla v Olomouci'', [1961], s. III/7 [Břetislav], rkp. v DÚ; DČD II; R. Pražák: Čeští divadelní umělci v německých divadlech v Budíně a v Pešti na přelomu 18. a 19. stol., ''Otázky divadla a řlmu'', I, Brno 1970, zvl. s. 75; F. Hadamowsky: ''Die Wiener Hoftheater (Staatstheater) ''[…], II, Wien 1975, s. 495 [Wlasta ve Vídni]; S. Vedrödiová: ''Böhmische Themen und Motive im Werk K''. ''E''. ''E''., dipl. práce FF UK Praha, germanistika, 2001 [lit.]; D. Tureček: ''Rozporuplná sounáležitost. Německojazyčné texty obrozenského dramatu'', 2001.  •  Rieger; Wurzbach [lit.]; Otto [rozšíř. překlad textu z Wurzbacha]; ADB sv. 48, dodatky; ÖBL; NDB 1971 [lit.].</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>Pozůstalost v LA PNP, nezpracována.  •  ''Bohemia ''1836, s. 119, 121, 124 [Lidwinna]; S. Zauper: C. E. E., ''Libussa, Jahrbuch für 1843'', s. 279–307; Teuber III, s. 145–146, 529; J. Jakubec: ''Dějiny literatury české. Od nejstarších dob do probuzení politického'', 1911; J. Pekař: ''František Palacký'', 1913, s. 50, 54–60; A. Sauer: Einige Bemerkungen zu einer im Besitze des Vereins befindlichen Autographensammlung, ''Mitteilungen des Vereins für die Geschichte der Deutschen in Böhmen'', 1895, s. 295 [kritika Čestmíra od Ant. Müllera]; [R. Müller]: Erinnerungen eines alten Akademikers. Aus dem Nachlass von Prof. R. M., ''Deutsche Arbeit ''[Prag] 4, 1904/5, s. 249–261; M. Očadlík: Opery L. E. Měchury, ''Sborník prací k padesátým narozeninám Z. Nejedlého'', 1928, s. 129–160 [zde obsah op. Der Schild]; W. Krause: ''K. E. E., Ein Beitrag zum böhmischen Biedermeier'', dipl. práce něm. univ. v Praze, 1935; V. J. Tomášek: ''Vlastní životopis'', vyd. Z. Němec, 1941; Vondráček II; A. Hofman: ''Die Prager Zeitschrift Ost und West. Ein Beitrag zur Geschichte der deutsch–slawischen Verständigung im Vormärz'', Berlin 1957; Javorin, s. 65, 73, 119; S. Langer: ''Stručná historie divadla v Olomouci'', [1961], s. III/7 [Břetislav], rkp. v DÚ; DČD II; R. Pražák: Čeští divadelní umělci v německých divadlech v Budíně a v Pešti na přelomu 18. a 19. stol., ''Otázky divadla a filmu'', I, Brno 1970, zvl. s. 75; F. Hadamowsky: ''Die Wiener Hoftheater (Staatstheater) ''[…], II, Wien 1975, s. 495 [Wlasta ve Vídni]; S. Vedrödiová: ''Böhmische Themen und Motive im Werk K''. ''E''. ''E''., dipl. práce FF UK Praha, germanistika, 2001 [lit.]; D. Tureček: ''Rozporuplná sounáležitost. Německojazyčné texty obrozenského dramatu'', 2001.  •  Rieger; Wurzbach [lit.]; Otto [rozšíř. překlad textu z Wurzbacha]; ADB sv. 48, dodatky; ÖBL; NDB 1971 [lit.].</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>5. 6. 1801 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>5. 6. 1801</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>24. 10. 1882</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>24. 10. 1882</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>

Verze z 19. 11. 2015, 14:07

Carl Egon Ebert
* 5. 6. 1801 Praha
24. 10. 1882 Praha
spisovatel, dramatik, libretista



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.